Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
31 C 115/2026-14
ROZSUDEK
JMÉNEM REPUBLIKY
Obvodní soud pro Prahu 5 rozhodl soudkyní JUDr. Jitkou Skálovou ve věci
žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky
proti
žalované: Jméno žalované, narozená Datum narození žalované bytem Adresa žalované
o zaplacení částka s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku ve výši částka spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,50 % ročně z této částky od datum do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba se v části, ve které se žalobkyně domáhala úhrady částky částka spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,50 % ročně z této částky od datum do zaplacení, zamítá.
III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce částka k rukám právní zástupkyně žalobkyně, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
Odůvodnění:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku ve výši , částka, spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,50 % ročně z této částky od , datum, do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.II. Žaloba se v části, ve které se žalobkyně domáhala úhrady částky , částka, spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,50 % ročně z této částky od , datum, do zaplacení, zamítá.III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce , částka, k rukám právní zástupkyně žalobkyně, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
1. Žalobkyně se žalobou domáhala po žalované zaplacení částky částka s příslušenstvím s odůvodněním, že byla mezi právní předchůdkyní žalobkyně (společností právnická osoba) a žalovanou uzavřena dne datum smlouva o spotřebitelském úvěru. Na základě této smlouvy byl žalované poskytnut úvěr ve výši částka s tím, že se zavázala splácet jej spolu se smluvním úrokem ve výši částka, se splatností dne datum. Smlouva byla uzavřena prostřednictvím prostředků komunikace na dálku, k poskytnutí úvěru došlo datum. Schopnost žalované řádně splácet úvěr byla žalobkyní prověřena tak, že byla žalovaná lustrována ve veřejně dostupných databází ISIR, CEE, CRKI, EUCB. Původní věřitel posoudil, že žalovaná je schopná řádně a včas plnit své závazky vyplývající ze smlouvy. Žalovaná nesplatila úvěr řádně a včas a dostala se do prodlení. Následně byla pohledávka postoupena na žalobkyni. Žalovaná částka představuje částku částka jako jistinu a smluvní úrok ve výši částka.
2. Žalovaná se ve věci nevyjádřila.
3. Podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb. , občanský soudní řád , ve znění pozdějších předpisů („o. s. ř. “), k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí a nejedná se o věc uvedenou v § 120 odst. 2 o. s. ř. o. s. ř. Žalovaná se v uvedené lhůtě nevyjádřila. S ohledem na to, že byly splněny podmínky pro postup dle § 115a o. s. ř. o. s. ř. soud postupoval podle § 101 odst. 4 o. s. ř. o. s. ř. a vynesl rozsudek bez nařízeného jednání.
4. Na základě listinných důkazů zjistil soud následující skutkový stav:
5. Právní předchůdkyně žalobkyně (právnická osoba) a žalovaná uzavřely dne datum smlouvu o spotřebitelském úvěru č. hodnota. Ve smlouvě bylo sjednáno, že žalobkyně poskytne žalované spotřebitelský úvěr, a to ve výši částka a žalovaná splatí úvěr do datum včetně smluvního úroku. Úvěr byl sjednán jako spotřebitelský, bezúčelový, roční procentní sazba nákladů byla sjednána ve výši 660 %, úroková sazba byla sjednána ve výši 279,83 % ročně (zjištěno ze smlouvy o spotřebitelském úvěru č. hodnota).
6. Právní předchůdkyně žalobkyně (právnická osoba) poukázala dne datum na účet žalovaného částku částka (zjištěno z potvrzení o provedené platbě). Pohledávku za žalovanou byla postoupena dne datum na žalobkyni (zjištěno z dílčí smlouvy o postoupení pohledávek).
7. Výše úroku požadovaného bankami při poskytování nových spotřebitelských úvěrů v období červen 2025 činila 8,04 % ročně (zjištěno z výpisu z databáze ČNB ARAD).
8. Po právní stránce soud věc posoudil následovně:
9. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník , ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. z.“), se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Dle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. , o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů („zákon o spotřebitelském úvěru“), je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.
10. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.
11. Podle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle § 2991 odst. 2 o. z. se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.
12. Právní předchůdkyně žalobkyně a žalovaná uzavřely smlouvu o úvěru podle § 2395 a násl. o. z. Žalobkyně dle smluvního ujednání žalované úvěr ve výši částka skutečně poskytla, avšak žalovaná se dostala do prodlení s jeho splácením. Následně byla pohledávka postoupena v souladu s § 1879 o. z.
13. Právní předchůdkyně žalobkyně a žalovaná si v uzavřené úvěrové smlouvě ujednaly úrok ve výši 279,83 % ročně a RPSN 660 %. Tuto výši je nutno poměřovat hledisky významnými pro úsudek o jejím souladu s dobrými mravy.
14. Již v poměru k právní úpravě účinné před datum vytyčil tato hlediska Nejvyšší soud v rozsudku ze dne datum, sp. zn. spisová značka, podle něhož v souladu s dobrými mravy při sjednávání úroků při peněžité půjčce je takové jednání věřitele, který se při peněžité půjčce spokojí – bez ohledu na to, v jaké situaci se nachází dlužník – s přiměřenou výší úplaty (odměny) za užívání půjčené jistiny, a který tedy své volné peněžité prostředky hodlá zhodnotit běžným (obvyklým) způsobem rovněž v případě, že dlužník uzavírá smlouvu o půjčce v situaci pro něj obtížné. Nelze totiž přehlédnout, že dlužník uzavírá smlouvu o půjčce a dohodu o úrocích z půjčené částky často právě z důvodu své tíživé finanční situace; neodpovídá obecně uznávaným pravidlům chování a vzájemným vztahům mezi lidmi a mravním principům společenského řádu, aby dlužník i v takové situaci poskytoval (musel poskytovat) věřiteli nepřiměřené nebo dokonce lichvářské úroky. Nepřiměřenou, a tedy odporující dobrým mravům, je zpravidla taková výše úroků, která podstatně přesahuje úrokovou míru v době jejich sjednání obvyklou, stanovenou zejména s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovaným bankami při poskytování úvěrů nebo půjček. Na tomto stanovisku setrvává Nejvyšší soud i nadále – viz např. spisová značka: V rámci zjišťování skutkového stavu nezbytného pro posouzení přiměřenosti úrokové sazby smluveného úroku je potřeba vycházet z obvyklé úrokové sazby uplatňované bankami při poskytování úvěrů a půjček v době uzavření konkrétních smluv, a to s přihlédnutím k okolnostem daného případu. Dovozuje, že přijatelnou „mezí“ smluvního úroku v obdobných případech je dvoj – až trojnásobek výše obvyklého úroku poskytovaného bankami. Konkrétně pak Nejvyšší soud za nepřiměřený považuje např. úrok ve výši 66 % p. a. (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne datum, sp. zn. spisová značka). Ústavní soud v této souvislosti uvádí, že považuje za neakceptovatelné, aby se případné soudní ochrany dostávalo subjektům, které evidentně poškozují práva svých klientů. Ustanovení smluv nebo smluvních podmínek, která jsou formulářově předtištěna a neumožňují jednoznačně slabší straně jejich modifikaci, v sobě skýtají možnost vyvolání nepříznivých následků na straně klienta, kdy nebude dotčena pouze jeho sféra právní, ale zejména sféra osobní. Postupy, kdy klientům jsou vnucována smluvní ujednání v podobě zajištění biankosměnkou, smluvní pokutou ve výši 30 % nebo 45 % dlužné částky za prodlení s platbou splátek v řádu jednotek týdnů či smluvní pokutou ve výši pětinásobku dlužné částky za hrubé porušení smlouvy nebo podmínek, je nutno považovat za nepřijatelné a uvedená ujednání označit za neplatná pro jednoznačný rozpor s dobrými mravy (srov. nález Ústavního soudu ze dne datum, sp. zn. I. ÚS 199/11 ). Z této zásady pak také vychází veškerá následná související judikatura Ústavního soudu, jež mj. dovozuje kupř. neplatnost takové úvěrové smlouvy, jež deklarovala úrok ve výši 79,00 % p. a. a RPSN ve výši 115,32 % (srov. nález Ústavního soudu ze dne datum, sp. zn. III. ÚS 4084/12 ).
15. Obvyklá výše úroku požadovaného bankami při poskytování úvěrů domácnostem na spotřebu bez účelového určení v období června 2025, kdy došlo k podpisu úvěrové smlouvy, činila 8,04 % ročně, jak soud zjistil z přehledu úrokových sazeb korunových úvěrů poskytnutých bankami domácnostem v tuzemsku uveřejněného Českou národní bankou. Jestliže si žalobkyně a žalovaný ujednali úrok více než 34,8 x vyšší, než v rozhodné době dosahovala obvyklá výše úroku, je zřejmé, že ujednání o výši úroku se ocitlo v rozporu s dobrými mravy. S ohledem na výše uvedené dospěl soud k závěru, že smlouva uzavřená mezi účastníky je ve smyslu § 588 o. z. neplatná. Rozpor tohoto ujednání je přitom se zřetelem k rozdílu ve výši ujednaného a obvyklého úroku zcela zřejmý, a proto jde o neplatnost, k níž soud přihlíží i bez návrhu a není rozhodné, že žalovaný s takovou výší úroků souhlasil (§ 588 o. z.). Pokud by s ní nesouhlasila, k uzavření úvěrové smlouvy by vůbec nedošlo. Žalobkyně se proto může po žalovaném domáhat pouze úhrady finanční částky, která jí byla prokazatelně na základě neplatné smlouvy poskytnuta, a to z titulu bezdůvodného obohacení žalovaného na úkor žalobkyně, ve smyslu shora citovaného zákonného ustanovení.
16. V řízení bylo prokázáno, že právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované částku ve výši částka. Následně byla pohledávka postoupena na žalobkyni. Soud ze shora uvedených důvodů přiznal žalobkyni pouze nárok z titulu bezdůvodného obohacení. Protože nebylo prokázáno, že došlo k platnému uzavření předmětné smlouvy, proto soud ve zbývajícím rozsahu žalobu zamítl. Jako důvodný posoudil nárok žalobkyně na zaplacení dlužné jistiny ve výši částka, a z důvodu prodlení žalované s plněním této finanční částky včetně úroků z prodlení dle § 1970 o. z. ve výši dle nařízení vlády č. 351/2013 od dne následujícího splatnosti, tedy ode dne datum do zaplacení. Soud proto rozhodl, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku.
17. Ostatní žalované nároky shledal soud jako nedůvodné z důvodu neplatnosti smluvních ujednání, na jejichž základě byly žalobkyní požadovány (ať už se jedná o smluvní úroky, pokutu, či poplatky); proto soud rozhodl, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto rozsudku.
18. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. ” tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce částka, přičemž tato částka představuje 39,28 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu žalobkyně v řízení v rozsahu 69,60 % a úspěchu žalované v rozsahu 30,40 %). Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce částka a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb. , advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši částka sestávající z částky částka za každý ze tří úkonů právní služby (převzetí a příprava, výzva k plnění, návrh ve věci samé) včetně tří paušálních náhrad výdajů po částka dle § 14b odst. 6 písm. a) a. t. Z celkové částky nákladů řízení ve výši částka bylo žalobkyni dle úspěchu přiznáno 39,28 % tedy částka částka (výrok III). Odměna právního zástupce byla stanovena s odkazem na ust. § 14b advokátního tarifu, neboť soudu je z jeho úřední činnosti známo, že žalobkyně podává typově shodné žaloby, a to na ustáleném vzoru, opakovaně ve velkém množství (tzv. formulářové žaloby), taková žaloba má podobu využitého vzoru, jenž se odlišuje od jiných žalob jen v minimální míře, a to právě takové, aby mohl být návrh, co do určitosti osob účastníků a předmětu řízení, dostatečně individualizován (k pojmu formulářové žaloby blíže Ústavní soud ČR v nálezu sp.zn. I. ÚS 3923/11 ze dne datum).
19. Lhůta k plnění byla stanovena v obecné pariční lhůtě podle ust. § 160 odst. 1 o.s.ř. a místo plnění s odkazem na ust. § 149 odst. 1 o.s.ř.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to k Městskému soudu v Praze, prostřednictvím Obvodního soudu pro Prahu 5. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.