Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
27 C 57/2026-60
ROZSUDEK
JMÉNEM REPUBLIKY
Obvodní soud pro Prahu 6 rozhodl soudcem JUDr. Lubomírem Janouškem, Ph.D., ve věci
žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta A sídlem Adresa advokáta A
proti
žalovanému: Jméno žalovaného, narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného zastoupený advokátem Jméno advokáta B sídlem Adresa advokáta B
pro zaplacení částky částka s příslušenstvím
takto:
I. Řízení se, co do zaplacení částky částka, spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky částka za dobu od datum do datum, dále spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 4,75 % ročně z částky částka, za dobu od datum do zaplacení, dále spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,50 % ročně z částky částka, za dobu od datum do zaplacení, dále spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky částka, za dobu od datum do zaplacení, spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky částka, za dobu od datum do zaplacení, dále spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 6,75 % ročně z částky částka, za dobu od datum do zaplacení a spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 3 % ročně z částky částka, za dobu od datum do zaplacení, zastavuje.
II. Žaloba, jíž se žalobce domáhal zaplacení částky částka se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, ve výši 8,25 % ročně z částky částka od datum do zaplacení a ve výši 11,75 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, se zamítá.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
I. Řízení se, co do zaplacení částky , částka, , spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky , částka, za dobu od , datum, do , datum, , dále spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 4,75 % ročně z částky , částka, , za dobu od , datum, do zaplacení, dále spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,50 % ročně z částky , částka, , za dobu od , datum, do zaplacení, dále spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky , částka, , za dobu od , datum, do zaplacení, spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky , částka, , za dobu od , datum, do zaplacení, dále spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 6,75 % ročně z částky , částka, , za dobu od , datum, do zaplacení a spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 3 % ročně z částky , částka, , za dobu od , datum, do zaplacení, zastavuje.II. Žaloba, jíž se žalobce domáhal zaplacení částky , částka, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení, ve výši 8,25 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení a ve výši 11,75 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení, se zamítá.III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
1. Žalobce se žalobou, soudu došlou dne datum, původně domáhal zaplacení částka se zákonnými úroky z prodlení, s odůvodněním, že se žalovaným dne datum uzavřel úplatnou smlouvu o postoupení pohledávek, jejíž cena činila částka a měla být zaplacena v pěti splátkách po částka, splatných datum, datum, datum, datum a datum. Uvedl, že cena za postoupení nebyla žalovaným zcela uhrazena, žalovaný se dostal do prodlení a po upomínce ze dne datum, zaslal žalobci po cca 3 měsících částku částka, jež však neodpovídala sjednané výši splátek. Tuto splátku žalobce započetl na úroky prvních třech splátek ve výši částka a zbylou část ve výši částka na úhradu jistiny první splátky. Žalobce tvrdil, že v emailu žalovaného ze dne datum je obsaženo uznání dluhu, přihlédnutím k následné částečné platbě a z uvedeného důvodu proto nárok není promlčen; námitku promlčení považoval též za rozpornou s dobrými mravy. Podáním ze dne datum vzal žalobce částečně žalobu zpět, co do částky částka na jistině, následně podáním ze dne datum též částečně co do úroků z prodlení, kdy se nově domáhal zaplacení částky částka s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částka od datum do zaplacení, dále úroků z prodlení ve výši 8,25 % ročně ze částka od datum do zaplacení a též úroků z prodlení ve výši 11,75 % ročně ze částka od datum do zaplacení.
2. Žalovaný navrhnul zamítnutí žaloby s tím, že je mezi stranami nesporné uzavření smlouvy a též jím provedené platby, namítl však, že e-mail ze dne datum není písemným uznáním dluhu co do důvodu a výše. Platby před zahájením řízení měly být bez určení jejich účelu započteny na nejdříve splatnou první splátku, nikoli na jiné splátky. Dále vznesl námitku promlčení jistiny druhé a třetí splátky a jejich příslušenství. Uvedl, že dne datum zaplatil částka jako podle jeho názoru úplnou úhradu nepromlčené části závazku včetně příslušenství, a při platbě určil její účel.
3. Na základě provedeného dokazování soud zjistil a má za prokázaný následující skutkový stav:
4. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum má soud za prokázané, že žalobce jako postupitel úplatně postoupil žalovanému pohledávky a žalovaný se zavázal zaplatit úplatu částka v pěti výše uvedených splátkách po částka, tak že splatnost první splátky byla smluvena do datum; splatnost druhé splátky do datum; splatnost třetí částky do datum; splatnost čtvrté splátky do datum a splatnost poslední splátky do datum.
5. Z e-mailu žalovaného ze dne datum soud zjistil, že žalovaný reagoval na výzvu jednatele žalobce, právnická osoba, tak že apeluje na společnost Anonymizováno, aby jeho pohledávky byly po částech umořovány; uvedl že nechce „nechávat cokoliv vyhnít“. E-mail neuvádí výši dluhu, jeho jednoznačný právní důvod ani bezvýhradný závazek žalovaného zaplatit žalobkyni určitou částku.
6. Z e-mailu jednatele žalobce ze dne datum soud zjistil, že jednatel žalobce žalovanému sdělil, že pokud společnost Anonymizováno závazek nepřevezme nebo nebude hradit, bude jej žalobce řešit pouze se žalovaným; současně uvedl, že se blíží promlčení. Z e-mailu ze dne datum soud zjistil, že žalobce žalovanému zaslal k podpisu návrh uznání závazku a jako jinou možnost uvedl zaplacení části dluhu. Žalovaný návrh uznání nepodepsal.
7. Z výpisu z obchodního rejstříku společnosti právnická osoba. soud zjistil existenci této společnosti a to, že žalovaný byl od datum členem její dozorčí rady.
8. Mezi stranami bylo nesporné, že žalovaný před podáním žaloby zaplatil žalobci částku částka a to dne datum, dále částku částka dne datum a částku částka dne datum a to bez určení na jakou část dluhu se má uvedená částka započíst (nesporná tvrzení, přehled plateb).
9. Následně po zahájení řízení žalovaný uhradil žalobci dne datum částku částka (nesporná skutečnost, potvrzení o provedené platbě vydané právnická osoba. dne datum), kdy zároveň uvedl, kterou část dluhu hradí (email ze dne datum) a to tak, že výslovně určil započtení takto: částka na úrok z prodlení z dosud neuhrazené části první splátky za dobu od datum do datum, částka na zbývající jistinu první splátky, částka na úrok z druhé splátky, částka na úrok ze třetí splátky, částka na úrok ze čtvrté splátky, částka na jistinu čtvrté splátky, částka na úrok z páté splátky a částka na jistinu páté splátky.
10. Takto zjištěný skutkový stav soud posoudil následovně:
11. Podle § 1879 občanského zákoníku může věřitel pohledávku postoupit smlouvou jiné osobě; podle § 1880 odst. 1 s ní postupník nabývá i její příslušenství a práva s ní spojená. Z provedené smlouvy plyne, že vedle postoupení pohledávek byl žalovaný zavázán zaplatit žalobci sjednanou úplatu částka. Tato úplata byla rozdělena do pěti přesně určených splátek po částka.
12. Byl-li čas plnění přesně ujednán, je dlužník podle § 1958 odst. 1 občanského zákoníku povinen plnit bez vyzvání věřitele. Nesplněním jednotlivé splátky se žalovaný dostal do prodlení.
13. Podle § 1970 občanského zákoníku může věřitel při prodlení s peněžitým dluhem požadovat úrok z prodlení. Jeho zákonná sazba je podle § 2 odst. 1 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. určena repo sazbou České národní banky platnou první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšenou o osm procentních bodů.
14. Podle § 1932 odst. 1 občanského zákoníku se plnění na jistinu, úroky a náklady započítává nejprve na určené náklady, poté na úroky z prodlení, dále na úroky a nakonec na jistinu, ledaže dlužník projeví při plnění jinou vůli a věřitel s ní souhlasí. Dluží-li dlužník z více závazků stejného druhu a neurčí-li, na který dluh plní, uplatní se § 1933 odst. 1 občanského zákoníku : plnění se započte nejprve na upomenutý závazek, jinak na nejméně zajištěný a při stejné míře zajištění na závazek nejdříve splatný.
15. Žalovaný při platbách částka, částka a částka jejich účel neurčil. Za zjištěných okolností se proto tyto platby započetly na nejdříve splatnou první splátku, a v jejím rámci nejprve na úrok z prodlení a až následně na jistinu. Platba částka ze dne datum tak pokryla úrok z prodlení první splátky ve výši částka a část jistiny ve výši částka. Následující platby částka a částka se započetly týmž způsobem na dosud nesplacenou první splátku. Po nich zůstalo z první splátky neuhrazeno částka.
16. Platbou částka ze dne datum žalovaný výslovně určil, na které jednotlivé dluhy plní. V rámci každého takto určeného dluhu byla platba započtena v pořadí předvídaném § 1932 odst. 1 občanského zákoníku , tedy nejprve na úrok z prodlení a poté na jistinu. Soud proto z tohoto určení vyšel. Závazek z první splátky byl tak zcela uhrazen částkami částka na úroku z prodlení a částka na jistině; stejnou platbou byly uhrazeny čtvrtá a pátá jistina po částka i úroky z prodlení ve výši částka a částka.
17. Úrok částka ze čtvrté splátky odpovídá sazbě 15 % ročně, jistině částka a 1 235 dnům prodlení od datum do datum. Úrok částka z páté splátky odpovídá sazbě 14,75 % ročně, jistině částka a 870 dnům prodlení od datum do datum. Počet dnů uvedený ve výpočtu žalovaného je u těchto dvou položek o jeden den vyšší, než odpovídá výsledné částce; to však nemá vliv na správnost samotných vyčíslených úroků. Den provedení platby se již neúročí.
18. Podle § 2053 občanského zákoníku se má za to, že dluh v rozsahu uznání trvá, uzná-li jej dlužník písemně co do důvodu a výše. Elektronická forma sama o sobě nebrání zachování písemné formy, dovoluje-li zachycení obsahu a určení jednající osoby (§ 562 odst. 1 občanského zákoníku ).
19. Právní jednání se posuzuje podle obsahu (§ 555 občanského zákoníku ); jeho projev se vykládá podle úmyslu jednajícího, byl-li znám či musel-li být znám adresátovi, se zřetelem k předchozím i následným okolnostem (§ 556 občanského zákoníku ).
20. Nejvyšší soud v rozsudku ze dne datum, sp. zn. spisová značka, vyslovil, že uznání dluhu musí být písemné a určitě identifikovat uznávaný dluh co do důvodu i výše. Tyto údaje musejí být objektivně poznatelné z listin y; výkladem lze objasnit skutečně projevenou vůli, nelze jím však doplnit vůli neprojevenou.
21. E-mail žalovaného ze dne datum obstojí jako písemný projev, avšak není v něm uvedena výše dluhu, není v něm určitě vymezen jeho právní důvod ani bezpodmínečný příslib žalovaného plnit žalobci. Výrazy o apelování na společnost Anonymizováno a o tom, že nechce „nechávat cokoliv vyhnít“, vyjadřují jednání o možném řešení širší obchodní situace, nikoli však uznání konkrétního dluhu. Navazující e-maily jednatele žalobce potvrzují tento závěr: žalobce následně sám předložil žalovanému samostatný návrh uznání závazku k podpisu, avšak marně. V řízení tedy nebyly prokázány skutečnosti, které by po právní stránce mohly být posouzeny jako uznání dluhu žalovaným, podle § 2053 občanského zákoníku . Z uvedeného plyne závěr, že nemohla začít běžet desetiletá promlčecí lhůta podle § 639 občanského zákoníku .
22. Ani platby před zahájením řízení nemají účinek uznání celého zbývajícího dluhu podle § 2054 odst. 2 občanského zákoníku . spisová značka rozdělený smlouvou do samostatně splatných splátek je souborem dílčích plnění; ani úhrada nižší částky než jednotlivé splátky sama o sobě neznamená uznání zbytku celého dluhu. Tento závěr plně dopadá na projednávanou věc. Platby žalovaného se týkaly první splátky, a nemohly proto založit uznání druhé a třetí splátky.
23. Podle § 609 občanského zákoníku se právo, které nebylo vykonáno v promlčecí lhůtě, promlčí; dlužník pak není povinen plnit, avšak dobrovolně poskytnuté plnění nemůže požadovat zpět. Soud přihlédne k promlčení jen na námitku dlužníka (§ 610 odst. 1 občanského zákoníku ). Majetková práva se promlčují (§ 611 občanského zákoníku ) v obecné tříleté lhůtě (§ 629 odst. 1 občanského zákoníku ), která u práva vymahatelného u orgánu veřejné moci začíná dnem, kdy mohlo být uplatněno poprvé (§ 619 odst. 1 občanského zákoníku ). Při dílčích plněních dluhu běží promlčecí lhůta pro každé z nich samostatně ode dne jejich dospělosti (§ 623 občanského zákoníku ).
24. Druhá splátka byla splatná datum a třetí splátka datum. Právo na jejich zaplacení mohlo být uplatněno následující den; tříletá promlčecí lhůta proto skončila před zahájením řízení dne datum. Žalovaný námitku promlčení včas a určitě vznesl. Soud nemá za prokázané uznání dluhu ani dohodu o mimosoudním jednání podle § 647 občanského zákoníku . Neurčitá a neformální věta „zavolám a pokecáme“ není dohodou obou stran o mimosoudním jednání o právu nebo okolnosti, která právo zakládá.
25. Závěr o promlčení se týká druhé a třetí jistiny, každé ve výši částka. Podle rozsudku Nejvyššího soudu ze dne datum, sp. zn. spisová značka, nelze po účinně vznesené námitce promlčení přiznat jistinu ani úroky z ní vzniklé po uplynutí promlčecí doby jistiny; úroky vzniklé před promlčením jistiny se však posuzují z hlediska promlčení samostatně. Žalovaný dobrovolně zaplatil část úroků vztahujících se k druhé a třetí splátce.
26. Soud posoudil i námitku žalobce, že vznesení námitky promlčení odporuje dobrým mravům a představuje zneužití práva. Podle § 2 odst. 3 občanského zákoníku nesmí výklad a použití právního předpisu odporovat dobrým mravům; každý má jednat poctivě (§ 6 odst. 1 ) a zjevné zneužití práva nepožívá právní ochrany (§ 8 ).
27. Podle rozsudku Nejvyššího soudu ze dne datum, sp. zn. spisová značka, není námitka promlčení zásadně v rozporu s dobrými mravy. Takový závěr přichází v úvahu jen zcela výjimečně, je-li námitka zneužitím práva vůči věřiteli, který marné uplynutí lhůty nezavinil, a představovalo-li by pro něj promlčení nepřiměřeně tvrdý postih; tento úsudek musí být založen na důkladných skutkových zjištěních.
28. Tyto podmínky v poměrech projednávané věci nebyly naplněny; žalobce znal výši, splatnost i osobu dlužníka. Z e-mailů z Anonymizováno. Anonymizováno. a datum je zřejmé, že si nebezpečí promlčení uvědomoval a snažil se mu zabránit předložením samostatného uznání závazku. Žalovaný neposkytl konkrétní ujištění, že na promlčení nebude spoléhat, ani žalobce neodrazoval od včasného soudního uplatnění nároku. Pouhé dílčí platby a neurčité vyjádření o snaze věc řešit mimořádnou intenzitu zneužití práva nezakládají.
29. Po částečném zpětvzetí nezůstala neuhrazena žádná nepromlčená část pohledávky, která by nebyla předmětem zpětvzetí. První, čtvrtá a pátá splátka byly uhrazeny. Druhá a třetí splátka, jakož i požadované příslušenství v rozsahu navazujícím na tyto promlčené jistiny, nemohou být po účinné námitce promlčení přiznány. Proto soud rozhodl, jak je uvedeno ve výroku II.
30. Při částečném zastavení soud vycházel z § 146 odst. 2 o. s. ř. o. s. ř. Žalobce vzal žalobu zpět v rozsahu jistiny částka pro plnění žalovaného po zahájení řízení; v tomto rozsahu je proto procesně úspěšný žalobce. Ve zbývajícím rozsahu jistiny částka byl procesně úspěšný žalovaný, neboť nárok byl zčásti již splněn a ve zbytku promlčen. Úspěch žalobce v hlavním peněžitém nároku činí 49,9414 % (částka z částka), úspěch žalovaného 50,0586 % (částka z částka). Příslušenství není samostatným nárokem, a proto se při určení tarifní hodnoty podle § 8 odst. 1 advokátního tarifu nepřihlíží k jeho hodnotě. Poměr úspěchu účastníků je prakticky vyrovnaný. Soud proto postupoval podle § 142 odst. 2 občanského soudního řádu a vyslovil, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to k Městskému soudu v Praze, prostřednictvím Obvodního soudu pro Prahu 6. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.