Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

11297 C 1/2021-297

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

Okresní soud v Náchodě rozhodl samosoudcem Mgr. Pavlem Rumlem ve věci

žalobce: Jméno žalobce, narozený Datum narození žalobce bytem Adresa žalobce zastoupený advokátkou Jméno advokátky A sídlem Adresa advokátky A

proti

žalované: Jméno žalované, narozená Datum narození žalované bytem Adresa žalované zastoupená advokátkou Jméno advokátky B sídlem Adresa advokátky B

pro zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví

takto:

I. Podílové spoluvlastnictví účastníků k pozemku st. p. č. hodnota, jehož součástí je stavba rodinného domu Anonymizováno a k pozemku Anonymizováno zapsaných u právnická osoba pro Královéhradecký kraj, Katastrální pracoviště adresa, pro obec adresa a katastrální území adresa, se zrušuje.

II. Nařizuje se prodej těchto nemovitostí ve veřejné dražbě s tím, že výtěžek prodeje bude rozdělen mezi účastníky podle jejich spoluvlastnických podílů, tedy každému jednou polovinou.

III. Žalovaná je povinna zaplatit na náhradu nákladu řízení České republice – Okresnímu soudu v adresa částku 11 500 Kč do třiceti dnů od právní moci rozsudku.

IV. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení

Odůvodnění:

I. Podílové spoluvlastnictví účastníků k pozemku st. p. č. , hodnota, , jehož součástí je stavba rodinného domu , Anonymizováno, a k pozemku , Anonymizováno, zapsaných u , právnická osoba, pro Královéhradecký kraj, Katastrální pracoviště , adresa, , pro obec , adresa, a katastrální území , adresa, , se zrušuje.II. Nařizuje se prodej těchto nemovitostí ve veřejné dražbě s tím, že výtěžek prodeje bude rozdělen mezi účastníky podle jejich spoluvlastnických podílů, tedy každému jednou polovinou.III. Žalovaná je povinna zaplatit na náhradu nákladu řízení České republice – Okresnímu soudu v , adresa, částku 11 500 Kč do třiceti dnů od právní moci rozsudku.IV. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení

1. Žalobce se žalobou domáhal zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví k pozemku Anonymizováno, jehož součástí je stavba s Anonymizováno, a k pozemku Anonymizováno to vše v obci adresa, k.ú. adresa. V žalobě uvedl, že spoluvlastněné nemovité věci více než 9 let neužívá, odstěhoval se v roce Anonymizováno a nechce dále setrvávat ve spoluvlastnictví. Nemovitosti není možné stavebně ani technicky rozdělit, sám nemá zájem o přikázání předmětu spoluvlastnictví do jeho výlučného vlastnictví, pročež navrhl, aby byly nemovitosti přikázány do výlučného vlastnictví žalované, která je užívá, popřípadě aby byl nařízen společný prodej a zisk z prodeje rozdělen mezi účastníky rovným dílem. Žalobce dále uvedl, že na spoluvlastněných nemovitostech vázne věcné břemeno vedení, věcné břemeno užívání a zástavní právo k zajištění pohledávky ze Smlouvy o spotřebitelském úvěru, a to do celkové výše Anonymizováno ve prospěch právnická osoba., a s tím související zákaz zcizení a zatížení. Žalobce poukázal na komplikovanost vztahů se žalovanou, která je jeho matkou, když se žalovanou dlouhodobě žije v nemovitosti i bratr žalobce, který v minulosti řešil značné dluhy a problémy s návykovými látkami, posléze prošel oddlužením. Žalobce zdůraznil, že dříve za svého bratra vyplatil několik závazků, za tím účelem sám uzavřel bankovní půjčky a zatížil nemovité věci zástavou. Žalobce se snažil s žalovanou komunikovat ohledně vypořádání podílového spoluvlastnictví, avšak vypořádání spoluvlastnictví dohodou bylo bezúspěšné.

2. Žalovaná ve svém vyjádření k žalobě ze dne datum uvedla, že je pravdou, že žalobce od roku Anonymizováno nemovitosti fyzicky neužívá, avšak své užívání mohl od té doby kdykoli obnovit, neboť mu v tom žalovaná ani jiné skutečnosti nebránily. Poukázala na to, že žalobce sice vyzýval žalovanou k dohodě o vypořádání, avšak tyto návrhy byly toliko formálního rázu, když si je žalobce vědom toho, že je jím navržený způsob vypořádání z důvodu majetkových poměrů žalované nerealizovatelný, když žalobce požadoval vyplacení vypořádacího podílu ve lhůtě 3 měsíců. Žalovaná zdůraznila, že žalobce opakovaně dobrodiní žalované využil ve svůj prospěch, zejména i tehdy, když žalovaná souhlasila se zřízením zástavního práva a zákazů zcizení a zatížení, neboť se domnívala, že tím žalobci pomáhá obstarat peněžní prostředky na vlastní bydlení. Žalovaná považuje záměr žalobce zrušit a vypořádat podílové spoluvlastnictví za rozporný s principem poctivosti a se zákazem zneužití práva, za nemorální a zjevně nespravedlivý, nadto je tento návrh vznesen v nevhodné době a k újmě žalované, neboť existující zástavní právo a zákaz zcizení a zatížení způsobují snížení obvyklé ceny nemovitostí, ve srovnání s obvyklou cenu nezatížených nemovitostí. Žalovaná má naopak za to, že nemovitosti lze stavebně a technicky rozdělit, když se ve stavbě Anonymizováno nacházejí dvě samostatné bytové jednotky, které již v minulosti byly takto užívány. V bytové jednotce v přízemí bydleli prarodiče žalobce ze strany otce a v bytové jednotce v patře bydlela žalovaná se svým bývalým manželem, otcem žalobce. Žalovaná navrhuje, aby byl tento způsob užívání obnoven a aby bylo spoluvlastnictví budovy přeměněno na vlastnictví jednotek a příslušného podílu na společných částech domu a pozemku. Žalobce by tak mohl v budoucnu se svou bytovou jednotkou volně disponovat. Žalovaná tak navrhla, aby bylo spoluvlastnictví k předmětnému pozemku zrušeno a vypořádáno tak, že budou předmětné nemovitosti rozděleny, a to vymezením jednotek a společných částí v domě Anonymizováno, případně aby byla žaloba zamítnuta, neboť se žalobce domáhá zrušení spoluvlastnictví v nevhodnou dobu. Žalovaná v průběhu řízení zdůrazňovala přislib žalobce, že žalovaná bude moci v nemovitých věcech dožít, a právě za této podmínky souhlasila se zajištěním dluhů zástavními právy a zákazy zcizení k tíži předmětných nemovitých věcí. Záměr žalobce se jeví jako rozporný s principem poctivosti a se zákazem zneužití práva, jako nemorální a zjevně nespravedlivý. Žalobce se v právním styku choval nepoctivě, když vyvolal v žalované legitimní očekávání, že v domě bude moci bydlet, aniž by toto její právo žalobce v budoucnu jakkoli ohrozil či narušil. Žalobce chce zrušit a vypořádat spoluvlastnictví pouze aby poškodil žalovanou tím, že ji připraví o její spoluvlastnický podíl a o možnost v domě žít.

3. Projednávaná věc byla Okresním soudem v adresa rozhodnuta rozsudkem ze dne datum, č.j. Anonymizováno, ve znění opravného usnesení Okresního soudu v adresa ze dne datum, č.j. Anonymizováno s tím, že výrokem I. bylo zrušeno spoluvlastnictví k předmětným nemovitým věcem, výrokem II. byl nařízen prodej předmětných nemovitých věcí ve veřejné dražbě s tím, že výtěžek prodeje bude rozdělen mezi účastníky podle jejich spoluvlastnických podílů a výrokem III. a IV. bylo rozhodnuto o náhradě nákladů řízení. Soud v rozsudku opomněl rozhodnout o vzájemném návrhu žalované na odklad zrušení spoluvlastnictví, avšak žalovaná vzala svůj návrh zpět, a proto Okresní soud v adresa usnesením ze dne datum č.j. Anonymizováno v rozsahu učiněného zpětvzetí, řízení zastavil.

4. Ke včasnému odvolání žalované byla věc projednávána Krajským soudem v adresa, který usnesením ze dne datum, č.j. Anonymizováno, rozsudek Okresního soudu v adresa zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení. Okresní soud se tedy v dalším řízení, vázán závazným právním názorem odvolacího soudu, zabýval otázkou, zda byl ze strany žalobce dán žalované příslib dožití v předmětných nemovitých věcech a případně za jakých okolností byl tento příslib učiněn, aby mohlo být posouzeno, zda nejde ze strany žalobce o zjevné zneužití práva, které nepožívá právní ochrany.

5. Z výpisu z katastru nemovitostí pro katastrální území adresa, list vlastnictví Anonymizováno, prokazující stav evidovaný k datu datum, soud zjistil, že žalobci a žalované náleží spoluvlastnický podíl o velikosti 1/2 každému, a to na pozemku parc. Anonymizováno o výměře Anonymizováno², jehož součástí je stavba s Anonymizováno, a na pozemku Anonymizováno o výměře Anonymizováno, zapsaných u právnická osoba pro Královéhradecký kraj, Katastrální pracoviště adresa, pro obec adresa a katastrální území adresa. Z téhož výpisu soud zjistil, že ve prospěch pozemku Anonymizováno k tíži pozemku parc. č. hodnota je zřízeno věcné břemeno vedení provozovat, udržovat na části pozemku, přípojku kanalizace a dále věcné břemeno užívání spočívající v právu vstupovat na pozemek po dobu a v nutném rozsahu pro provedení případných oprav, údržby, rekonstrukce a modernizace domu Anonymizováno. Z téhož výpisu soud zjistil, že naopak k tíži spoluvlastněných nemovitostí je zřízeno zástavní právo smluvní k úvěru č. hodnota, a to k zajištění pohledávky ze Smlouvy o spotřebitelském úvěru na bydlení do celkové výše Anonymizováno s příslušenstvím vzniklé nejpozději do datum ve prospěch právnická osoba., IČO IČO, jakož i zákaz zcizení a zatížení spočívající v zákazu zcizit, zřídit zástavní právo a věcné břemeno ve prospěch jiné osoby než právnická osoba. bez písemného souhlasu zástavního věřitele, a to po dobu trvání zástavního práva.

6. Z výzvy k vypořádání podílového spoluvlastnictví ze dne datum soud zjistil, že žalobce vyzval žalovanou ke zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví dohodou, a to tak, že budou spoluvlastněné nemovitosti přikázány do výlučného vlastnictví žalované a žalobci bude vyplacen vypořádací podíl ve výši 1 mil. Kč se splatností do 3 měsíců, prostřednictvím účtu advokátní úschovy. Současně byla žalovaná vyzvána k vydání bezdůvodného obohacení ve výši Anonymizováno, tedy ve výši 6 000 Kč měsíčně za období let Anonymizováno, se splatností ve lhůtě 14 dnů od obdržení výzvy.

7. Z vyjádření k návrhu dohody o zrušení a vypořádání spoluvlastnictví a k požadavku na vydání bezdůvodného obohacení ze dne datum soud zjistil, že žalovaná na zaslanou výzvu reagovala tak, že připomněla zřízení zástavních práv, darování spoluvlastnického podílu bratrem žalobce a tvrzené investice žalobce do vlastního bydlení. K bezdůvodnému obohacení uvedla, že žalobce neužívá předmět spoluvlastnictví z vlastní vůle, aniž by mu v tom kdokoli bránil, nadto od roku Anonymizováno do Anonymizováno užíval žalobce nemovitosti bez právního důvodu, a to bez jakýchkoli úhrad spojených s jeho bydlením v předmětných nemovitostech. Žalovaná dále poukázala na to, že se žalobce chová k žalované neuctivě, urážlivě, slovně hrubě a nepoctivě. Nárok na vydání částky Anonymizováno neuznala, výzvu ke zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví rovněž odmítla jako šikanózní a vznesenou v nevhodné době a zároveň k újmě žalované.

8. Z e-mailové korespondence mezi právními zástupkyněmi účastníků v období od datum do datum soud zjistil, že byl mezi stranami diskutován záměr společného prodeje nemovitostí prostřednictvím realitní kanceláře s tím, že z e-mailu ze dne datum vyplynulo, že žalovaná souhlasila s tím, aby byla realitní kancelář, která bude prodej inzerovat, zvolená žalobcem.

9. Z odhadu obvyklé ceny nemovité věci pro účel převodu Anonymizováno zpracovaného tituly před jménem jméno FO ze dne datum soud zjistil, že byla obvyklá cena nemovitostí ke dni datum určena na částku Anonymizováno, a to s prodejností od 6 do 12 měsíců.

10. Ze znaleckého posudku č. Anonymizováno vypracovaného soudním znalcem tituly před jménem jméno FO má soud za prokázané, že rozdělení rodinného domu Anonymizováno v adresa ze stavebního hlediska v poměru 1:1 dle spoluvlastnických podílů vlastníků je prakticky nemožné s tím, že i při vynaložení poměrně vysokých nákladů nutné rekonstrukce nelze nemovitost rozumně stavebně rozdělit v požadovaném poměru. Rodinný dům Anonymizováno není možné rozdělit na dvě samostatné části ve výši spoluvlastnických podílů ½ a ½. V úvahu by přicházelo rozdělení rodinného domu na dvě bytové jednotky v rámci společného vlastnictví v poměru cca 1:1 na základě prohlášení vlastníka, kdy by vzniklo společenství vlastníků. Toto řešení by však bylo poměrně nákladné, neboť by znamenalo stavební úpravy a hlavně rekolaudaci a rozdělení na tyto bytové jednotky. Dorovnání poměru k číslu hodnota:1 by bylo možné rozdělením pozemku Anonymizováno (zahrady) tak, aby se dorovnala cena obou částí. Hodnota nákladů na rozdělení je vzhledem k charakteru a stavu nemovitostí poměrně značná, neboť vzhledem ke stavu přízemí objektu je nutná celková rekonstrukce a rozdělení energií (voda a elektřina), což obnáší nové instalace v celém domě. Celkové náklady rekonstrukce domu znalec určil na částku Anonymizováno, z čehož připadá výsledná hodnota nákladů na rozdělení na byt č. hodnota v přízemí částka Anonymizováno a na byt č. hodnota v podkroví částka Anonymizováno. Znalec dále určil výslednou tržní hodnotu nově vzniklých bytových jednotek včetně podílu na společných částech domu Anonymizováno na Anonymizováno. Anonymizováno a dále pozemku zahrady k datu datum tak, že výsledná tržní hodnota bytu č. hodnota v přízemí činí Anonymizováno, výsledná tržní hodnota bytu č. hodnota v podkroví činí Anonymizováno a výsledná tržní hodnota pozemku Anonymizováno (zahrady) činí Anonymizováno.

11. Z výpisu z katastru nemovitostí pro katastrální území adresa, list vlastnictví Anonymizováno, prokazující stav evidovaný k datu datum (tento výpis je přílohou znaleckého posudku Anonymizováno/Anonymizováno), soud zjistil, že žalobci a žalované náleží spoluvlastnický podíl o velikosti 1/2 každému, a to na pozemku Anonymizováno o výměře Anonymizováno, jehož součástí je stavba s Anonymizováno a na pozemku Anonymizováno o výměře Anonymizováno, zahrada, zapsaných u právnická osoba pro Královéhradecký kraj, Katastrální pracoviště adresa, pro obec adresa a katastrální území adresa. Z téhož výpisu soud zjistil, že ve prospěch pozemku Anonymizováno k tíži pozemku parc. č. hodnota je stále zřízeno věcné břemeno vedení provozovat, udržovat na části pozemku, přípojku kanalizace a dále věcné břemeno užívání spočívající v právu vstupovat na pozemek po dobu a v nutném rozsahu pro provedení případných oprav, údržby, rekonstrukce a modernizace domu Anonymizováno. Z téhož výpisu a dále ze zástavní smlouvy soud zjistil, že k tíži spoluvlastněných nemovitostí je nadále zřízeno zástavní právo smluvní k úvěru č. hodnota, a to k zajištění pohledávky ze Smlouvy o spotřebitelském úvěru na bydlení do celkové výše Anonymizováno s příslušenstvím vzniklé nejpozději do datum ve prospěch právnická osoba., IČO IČO, která se stala novým věřitelem namísto právnická osoba., IČO IČO, na základě koupě závodu, jakož i zákaz zcizení a zatížení spočívající v zákazu zcizit, zřídit zástavní právo a věcné břemeno ve prospěch jiné osoby než právnická osoba. bez písemného souhlasu zástavního věřitele, a to po dobu trvání zástavního práva, když oprávnění z tohoto zákazu zcizení a zatížení plyne rovněž pro právnická osoba., IČO IČO.

12. Při ústním jednání soudu konaném dne datum žalovaná v reakci na závěry znaleckého posudku uvedla, že rozdělení na bytové jednotky je s ohledem na výši s tím spojených nákladů nerealizovatelné, z důvodu majetkových poměrů žalované nepřichází v úvahu ani přikázání nemovitostí do výlučného vlastnictví žalované. Žalovaná připustila způsob vypořádání prodejem v dražbě a následné rozdělení výtěžku. Znovu však žalovaná ve svém závěrečném návrhu poukázala na to, že se žalobce domáhá zrušení a vypořádání spoluvlastnictví v nevhodnou dobu a z tohoto důvodu navrhla odklad zrušení tohoto spoluvlastnictví, či případně zamítnutí žaloby. Žalobce nadále trval na vypořádání spoluvlastnictví prodejem nemovitostí v dražbě.

13. Ze zástavních smluv má soud za prokázané, že zástavní smlouvě zapsané v katastru nemovitostí předcházela Smlouva o zřízení zástavního práva k nemovitostem č. IBAN/Anonymizováno ze dne datum, uzavřená mezi Anonymizováno., jako zástavním věřitelem a žalovanou jako zástavcem a žalobcem jako dlužníkem a zástavcem k zajištění pohledávky zástavního věřitele ve výši Anonymizováno Uvedené smlouvě předcházela zástavní smlouva k nemovitosti Anonymizováno ze dne datum uzavřená mezi Anonymizováno. jako zástavním věřitelem a žalovanou a předchozím vlastníkem spoluvlastnického podílu žalobce jako zástavci a žalobcem jako dlužníkem k zajištění pohledávky zástavního věřitele ve výši Anonymizováno.

14. Z výpisu potvrzení banky Anonymizováno. soud zjistil, že žalovaná od roku Anonymizováno do roku Anonymizováno zasílala na účet žalobce finanční prostředky, a to v celkové výši Anonymizováno.

15. Z vyjádření k návrhu dohody o zrušení a vypořádání spoluvlastnictví a k požadavku na vydání bezdůvodného obohacení ze dne datum soud zjistil, že k uzavření zástavních smluv mělo dojít z ochoty žalované (a bratra žalobce) pomoci žalobci za účelem zisku vlastního bydlení.

16. Z trestního příkazu Okresního soudu v adresa č.j. Anonymizováno a z úředního záznamu o vykázání soud zjistil, že bratr žalobce (právnická osoba) datum agresivně slovně i fyzicky napadl žalovanou, načež byl policií vykázán a toto vykázání následně mařil, a v době, kdy byla žalovaná vyslýchána jí zasílal vulgární a výhružné SMS zprávy.

17. Z výpovědi svědka právnická osoba soud zjistil, že k zastavení nemovitosti došlo poté, co chtěli žalobci pomoci, aby si mohl postavit vlastní dům. Žalovaná požadovala po žalobci zřízení věcného břemene, ovšem to žalobce vylučoval z toho důvodu, že by nedostal hypotéku na požadovanou částku. Žalobce vystupoval jako uražený, když se ho tázali, jak zajistí bydlení matky, reagoval slovy „co by se mělo stát?“. Převod vlastnického práva proběhl za dohody, že pokud bude vlastnické právo ze svědka na žalobce převedeno, dojde k zániku dluhu, který vůči němu svědek měl. Žalovaná za svědka i přesto splácela dluh, který měl převodem vlastnického práva zaniknout, a když splácet přestala, žalobce podal žalobu, aby ji připravil o dům.

18. Z účastnické výpovědi žalobce soud zjistil, že žalobce neřešil budoucí bytovou potřebu žalované, neboť žalobci dlužil jeho bratr finance a matka se angažovala ve splácení toho dluhu tak, že byla prostředníkem při zasílání financí na účet žalobce. Celá situace vznikla tak, že matka (žalovaná) a bratr žalobce podvedli otce žalobce, když mezi žalovanou a otcem žalobce existovala ústní dohoda, že po rozvodu manželství nabude každý ze synů ½ předmětné nemovitosti. Otec své vlastnické právo o velikosti ½ převedl na bratra žalobce, matka svého slibu nedostála a na žalovaného podíl na nemovitosti nepřevedla.

19. Ze spisu Okresního soudu v adresa Anonymizováno, soud zjistil, že žalovaná se neúčastnila jednání mezi žalobcem a jeho bratrem souvisejícího s převodem vlastnického práva k podílu na předmětné nemovité věci. V dané věci soud v rozhodnutí uzavřel, že předmětná nemovitá věc byla opakovaně předmětem zastavení, nicméně jednalo se vždy o jednání po vzájemné dohodě zástavců, kdy smlouvy jsou podepsány všemi spoluvlastníky. V postupném sjednávání smluv za účelem refinancování úvěrů soud neshledal porušení dobrých mravů. Skutečnost, že žalobce čerpal úvěry a v souvislosti s tím zatížil nemovitost zástavním právem, rovněž nemůže být hodnocena jako chování porušující dobré mravy, když nebylo tvrzeno ani prokázáno, že by žalovaný své závazky z úvěrů neplnil a že by tak ohrozil postavení druhého spoluvlastníka nemovitostí.

20. Ze spisu Okresního soudu v adresa Anonymizováno, a to zejména z rozsudku č.j. Anonymizováno soud zjistil, že žalovaná nadužívala její spoluvlastnický podíl, pročež se bezdůvodně obohatila. Soud proto zavázal žalovanou k úhradě částky Anonymizováno s příslušenstvím, to vše v pravidelných ročních splátkách Anonymizováno, kdy měsíční nájemné bylo za celou nemovitost stanoveno částkou Anonymizováno, ve vztahu k žalované ½ této částky, tedy Anonymizováno měsíčně.

21. Soud po provedeném dokazování učinil následující skutkový závěr. Žalobce a žalovaná jsou spoluvlastníky pozemku Anonymizováno o výměře Anonymizováno, jehož součástí je stavba s č.p. Anonymizováno, a pozemku Anonymizováno o výměře Anonymizováno zahrada, zapsaných u právnická osoba pro Královéhradecký kraj, Katastrální pracoviště adresa, pro obec adresa a katastrální území adresa, na LV č. hodnota, kdy každý z účastníků řízení je na uvedeném pozemku vlastníkem podílu o velikosti 1/2. Žalobce si již nadále nepřeje setrvávat ve spoluvlastnickém vztahu, mimo jiné i proto, že spoluvlastněné nemovitosti od roku Anonymizováno neužívá. Rodinný dům Anonymizováno není možné dle závěrů znaleckého posudku rozdělit na dvě samostatné části ve výši spoluvlastnických podílů ½ a ½, avšak v úvahu by přicházelo jeho rozdělení na dvě bytové jednotky v rámci společného vlastnictví v poměru cca 1:1 na základě prohlášení vlastníka za současného vzniku společenství vlastníků. Toto řešení by však bylo poměrně nákladné, neboť by znamenalo stavební úpravy a hlavně rekolaudaci a rozdělení na tyto bytové jednotky. Celkové náklady rekonstrukce domu znalec určil na částku Anonymizováno, z čehož připadá výsledná hodnota nákladů na rozdělení na byt č. hodnota v přízemí částka Anonymizováno a na byt č. hodnota v podkroví částka Anonymizováno. Oba účastníci řízení odmítli nést tyto náklady spojené s případným rozdělením rodinného domu na jednotky. O přikázání spoluvlastněných nemovitostí do jeho výlučného vlastnictví nemá žalobce zájem, žalovaná si nemůže přikázání do svého výlučného vlastnictví s ohledem na své majetkové poměry dovolit.

22. Podle , (dále jen „o. z.“), nikdo nemůže být nucen ve spoluvlastnictví setrvat.

23. Podle § 1140 odst. 2 o. z. může každý ze spoluvlastníků kdykoli žádat o své oddělení ze spoluvlastnictví, lze-li předmět spoluvlastnictví rozdělit, nebo o zrušení spoluvlastnictví. Nesmí tak ale žádat v nevhodnou dobu nebo jen k újmě některého ze spoluvlastníků.

24. Podle § 1141 odst. 2 o. z. spoluvlastníci se vypořádají rozdělením společné věci, jejím prodejem z volné ruky nebo ve veřejné dražbě s rozdělením výtěžku, anebo převedením vlastnického práva jednomu nebo více spoluvlastníkům s vyplacením ostatních.

25. Podle § 1142 o.z. jedná-li se o společnou věc, která má jako celek sloužit k určitému účelu, není její rozdělení možné. Zemědělský pozemek může být rozdělen jen tak, aby dělením vznikly pozemky účelně obdělávatelné jak vzhledem k rozloze, tak i k možnosti stálého přístupu. To neplatí, pokud má být pozemek rozdělen za účelem zřízení stavby nebo za takovým účelem, pro který lze pozemek vyvlastnit

26. Podle § 1143 o. z. nedohodnou-li se spoluvlastníci o zrušení spoluvlastnictví, rozhodne o něm na návrh některého ze spoluvlastníků soud. Rozhodne-li soud o zrušení spoluvlastnictví, rozhodne zároveň o způsobu vypořádání spoluvlastníků.

27. Podle § 1144 o. z. je-li to možné, rozhodne soud o rozdělení společné věci; věc ale nemůže rozdělit, snížila-li by se tím podstatně její hodnota. Rozdělení věci však nebrání nemožnost rozdělit věc na díly odpovídající přesně podílům spoluvlastníků, vyrovná-li se rozdíl v penězích.

28. Podle není-li rozdělení společné věci dobře možné, přikáže ji soud za přiměřenou náhradu jednomu nebo více spoluvlastníkům. Nechce-li věc žádný ze spoluvlastníků, nařídí soud prodej věci ve veřejné dražbě; v odůvodněném případě může soud rozhodnout, že věc bude dražena jen mezi spoluvlastníky.

29. Podle na návrh spoluvlastníka může soud zrušení spoluvlastnictví odložit, má-li tím být zabráněno majetkové ztrátě nebo vážnému ohrožení oprávněného zájmu některého spoluvlastníka, a prodloužit tak trvání spoluvlastnictví, nejdéle však o dva roky.

30. Podle má každý povinnost jednat v právním styku poctivě. Nikdo nesmí těžit ze svého nepoctivého nebo protiprávního činu. Nikdo nesmí těžit ani z protiprávního stavu, který vyvolal nebo nad kterým má kontrolu.

31. Podle zjevné zneužití práva nepožívá právní ochrany.

32. Podanou žalobou se žalobce podle shora citovaných ustanovení domáhá zrušení a vypořádání spoluvlastnictví, kdy primárně navrhl, aby soud přikázal spoluvlastněné nemovitosti do výlučného vlastnictví žalované, eventuálně nařídil prodej nemovitostí, které jsou ve spoluvlastnictví účastníků. Žalovaná s návrhem žalobce nesouhlasila a primárně navrhovala rozdělení rodinného domu na dvě samostatné bytové jednotky s tím, že historicky takové faktické uspořádání v předmětném domě Anonymizováno fungovalo, když v bytové jednotce v přízemí bydleli prarodiče žalobce ze strany otce a v bytové jednotce v patře bydlela žalovaná se svým bývalým manželem, tedy otcem žalobce. Po seznámení se závěry znaleckého posudku, zejména s výší nákladů spojených s případným rozdělením domu na bytové jednotky, žalovaná vyloučila způsob vypořádání rozdělením na bytové jednotky i přikázáním nemovitostí do výlučného vlastnictví žalované, neboť jsou tyto varianty s ohledem na majetkové poměry žalované nerealizovatelné.

33. Soud má z výpisu z katastru nemovitostí pro katastrální území adresa, list vlastnictví Anonymizováno, za prokázané, že žalobci a žalované náleží spoluvlastnický podíl o velikosti 1/2 každému, a to na pozemku Anonymizováno o výměře Anonymizováno, jehož součástí je stavba s Anonymizováno, a pozemku Anonymizováno o výměře Anonymizováno. Z provedených důkazů má soud za prokázané, že žalobce spoluvlastněné nemovitosti od roku Anonymizováno neužívá a že je užívá toliko žalovaná s jejím druhým synem, bratrem žalobce. Soud má dále za prokázané, že spoluvlastníci nebyli po dlouhou dobu schopni se dohodnout na vypořádání spoluvlastnictví mimosoudně, ačkoli k tomu byly učiněny pokusy včetně přerušení tohoto soudního řízení dle ust. 110 Žalobce dlouhodobě projevuje svou vůli nesetrvávat v předmětném podílovém spoluvlastnictví, naopak žalovaná namítá, že by ke zrušení spoluvlastnictví nyní došlo v nevhodnou dobu a jen k újmě některého ze spoluvlastníků, a to s ohledem na existující zástavní právo a s ním spojený zákaz zcizení a zatížení ve prospěch právnická osoba. (namísto původního věřitele právnická osoba.), neboť tyto právní závady dle názoru žalované snižují obvyklou cenu nemovitostí a tedy i případnou vyvolávací cenu v dražbě. Rozdělení nemovitostí oba účastníci s ohledem na výši s tím spojených nákladů odmítli, přikázání nemovitostí do výlučného vlastnictví některého z účastníků rovněž nepřipadá v úvahu, neboť žalobce o nemovitosti nejeví zájem a žalovaná si přikázání do výlučného vlastnictví nemůže s ohledem na své majetkové poměry dovolit.

34. Dle soudu však zde neexistuje žádná překážka vyjádřená v § 1140 odst. 2, respektive § 1155 o. z., která by zrušení spoluvlastnictví bránila. Skutečnosti uváděné žalovanou nejsou relevantními důvody pro odklad zrušení a vypořádání spoluvlastnictví ve smyslu ust. a o. z. Pro posouzení doby nevhodné ke zrušení spoluvlastnictví ve smyslu ust. jsou totiž rozhodné pouze přechodné objektivní poměry týkající se společné věci, nikoli osobní poměry spoluvlastníků. Kritérium nevhodnosti doby tak představuje objektivní hledisko stojící mimo spoluvlastníky, které působí vůči všem a činí zrušení spoluvlastnictví nevýhodným nebo neúčelným (viz NS či NS ). Není pravdou ani to, že by existence zástavního práva a s ním spojeného zákazu zcizení a zatížení vedla ke snížení obvyklé hodnoty nemovitostí, jakož i následně určované vyvolávací ceny nemovitostí v dražbě. Mezi právní závady pro účely stanovení obvyklé ceny nemovitosti pro účely dražby se totiž nezahrnují práva ze zajištění, typicky zástavní právo, ať již zákonné, či smluvní (viz SMOLÍK, Petr. [Ocenění nemovité věci]. In: SVOBODA, Karel, SMOLÍK, Petr, LEVÝ, Jiří, DOLEŽÍLEK, Jiří a kol. . 3. vydání (2. aktualizace). adresa: právnická osoba. Beck, 2023). Snížení obvyklé ceny tak mohou případně vyvolat pouze právní závady, které prodejem nemovitostí v dražbě nezaniknou ( ). To však není případ zástavního práva a s ním spojeného zákazu zcizení a zatížení, které jednak nepatří mezi právní závady, jak bylo uvedeno výše, jednak prodejem nemovitostí v dražbě zásadně zaniknou ( ). Samotná okolnost spočívající v existenci zástavního práva a zákazu zcizení a zatížení tedy ke snížení obvyklé ceny nemovitostí nevede. Judikatura konstantně uvádí, že zadluženost spoluvlastnického podílu na nemovitostech není na závadu zrušení spoluvlastnictví. Žalovanou uváděný důvod pro odklad zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví spočívající v existenci smluvního zástavního práva a zákazu zcizení a zatížení tak nemůže obstát.

35. Soud se dále musel vypořádat s tvrzením žalobkyně, že záměr žalobce spočívající ve zrušení a vypořádání spoluvlastnictví se jeví jako rozporný s principem poctivosti a se zákazem zneužití práva, jako nemorální a zjevně nespravedlivý, neboť žalobce se v právním styku choval nepoctivě, když vyvolal v žalované legitimní očekávání, že v domě bude moci bydlet, aniž by toto její právo žalobce v budoucnu jakkoli ohrozil či narušil. V daném případě však žalovaná neunesla důkazní břemeno, když žádný z důkazů jí předložených existenci (byť i ústní) dohody mezi účastníky sporu, neosvědčuje. Existenci této dohody nepotvrdil ani svědek právnická osoba, který s žalovanou žije ve společné domácnosti, pouze toliko uvedl, že žalobce se vždy rozčiloval, pakliže se ho zeptali na otázku, co když nebude moci splácet úvěry, které jsou zajištěny předmětnou nemovitostí. To ovšem nikterak neosvědčuje konkrétní příslib žalobce, že žalovaná může v předmětných nemovitých věcech dožít. Je totiž zjevné, že otázky a obavy směřovaly spíše k platební neschopnosti žalobce a potažmo k ohrožení vlastnického práva žalované. To však v daném případě nenastalo. Soud nemohl odhlédnout ani od určité nekonzistentnosti tvrzení žalované v souvislosti s jednáním o darovací smlouvě, jejím podpisu a údajně učiněném slibu dožití, když nebyla sama jednoznačně schopna určit, kdy k takovému slibu ze strany žalobce došlo. Žalovaná tvrdila, že se jednání o darovací smlouvě mezi žalobcem a jeho bratrem neúčastnila (protokol o jednání ze dne datum ve věci Anonymizováno). V odvolacím řízení v této věci však žalovaná tvrdila, že žalovaný jí ústně přislíbil, že bude moci v domě dožít (přičemž nikdo další se tohoto jednání neúčastnil a k jednání došlo asi v roce Anonymizováno, když si bral úvěr), přičemž následně uvedla, že byla při realizaci podpisu darovací smlouvy mezi žalovaným a jeho bratrem a slib dožití žalovaný učinil před jeho bratrem, když smlouva byla sepisována před notářem a sepisu se účastnila žalovaná, žalobce i jeho bratr. Rozpory ve své výpovědi odůvodnila tak, že žalobce jí dožití v domě nejprve slíbil a poté jí v tom utvrzoval. Soud však takové tvrzení žalované považuje za účelové, neboť žalovaná soudu nenabídla ani konzistentní tvrzení ani žádné důkazy, které by příslib učiněný žalobcem prokazovaly.

36. K doloženému opakovanému uzavírání zástavních smluv soud uvádí, že se ztotožňuje se závěry Okresního soudu v adresa i se závěry odvolacího soudu učiněné ve věci vedené pod sp. zn. Anonymizováno, tedy že předmětná nemovitá věc byla opakovaně předmětem zastavení, nicméně jednalo se vždy o jednání po vzájemné dohodě zástavců, kdy smlouvy jsou podepsány všemi spoluvlastníky. V postupném sjednávání smluv za účelem refinancování úvěrů soud neshledává porušení dobrých mravů. Skutečnost, že žalobce čerpal úvěry a v souvislosti s tím zatížil nemovitost zástavním právem, rovněž nemůže být hodnocena jako chování porušující dobré mravy, když nebylo tvrzeno ani prokázáno, že by žalovaný své závazky z úvěrů neplnil a že by tak ohrozil postavení druhého spoluvlastníka nemovitostí.

37. Pakliže žalovaná tvrdila, že pravidelně hradila za bratra žalobce dluh vůči žalobci, což dokládala potvrzením banky, a že žaloba na zrušení a vypořádání spoluvlastnictví k předmětným nemovitým věcem byla reakcí na ukončení uvedených plateb, dospěl soud k následujícím závěrům. Žalovaná sice předložila potvrzení banky, ze kterého je zjevné, že zasílala žalobci finanční částky, avšak již není zjevné z jakého tak činila titulu a za jakým účelem. Jak plyne ze závěrů Okresního soudu v adresa a odvolacího soudu ve věci vedené pod sp. zn. AnonymizovánoAnonymizováno, darovací smlouva mezi žalobcem a jeho bratrem, byla sjednána jako bezúplatná. V souvislosti s darovací smlouvu nebylo nalezeno žádné ujednání, na základě kterého by bratr žalobce mohl užívat nemovitost bezplatně. Nadto nebylo prokázáno, že by se žalobce zavázal prominout bratrovi dluh v částce Anonymizováno V obou případech se tak jedná o realizaci práva žalobce na náhradu za užívání nemovitosti, respektive na vrácení dluhu v souladu s právními předpisy. Nelze ani odhlédnout od skutečnosti, že žalovaná svůj spoluvlastnický podíl nadužívala, jak se udává v rozsudku zdejšího soudu č.j. Anonymizováno, pročež soud zavázal žalovanou k úhradě částky Anonymizováno s příslušenstvím.

38. Nelze než uzavřít, že řízení o zrušení a vypořádání spoluvlastnictví bylo ze strany žalobce zahájeno po vzájemné eskalaci nedobrých vztahů ze strany žalobce, jeho bratra a žalované, o čemž vypovídají i další spory vedené před zdejším soudem. Soud z důvodu výše popsaných nedospěl ani k závěru, že ze strany žalobce by mělo jít o jednání nemorální a rozporné s principem poctivosti. Žalovaná neunesla své důkazní břemeno ohledně existence příslibu či dohody mezi ní a žalobcem, soudu nepředložila žádné důkazy, ze kterých by bylo možné dovodit, že se s žalobcem dohodli na jejím dožití v předmětných nemovitých věcech. Žalovaná neprokázala ani skutečnosti, ze kterých by bylo možno dovodit, že mohla mít legitimní očekávání o svém dožití v uvedených nemovitých věcech.

39. Soud proto o zrušení spoluvlastnictví rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku.

40. Ohledně způsobu vypořádání podílového spoluvlastnictví soud vycházel ze závěrů znaleckého posudku čAnonymizováno vypracovaného soudním znalcem tituly před jménem jméno FO, kdy rozdělení rodinného domu Anonymizováno ze stavebního hlediska v poměru 1:1 dle spoluvlastnických podílů vlastníků prakticky nemožné s tím, že i při vynaložení poměrně vysokých nákladů nutné rekonstrukce nelze nemovitost rozumně stavebně rozdělit v požadovaném poměru. Anonymizováno, z čehož připadá výsledná hodnota na rozdělení na byt č. hodnota v přízemí částka Anonymizováno a na byt č. hodnota v podkroví částka Anonymizováno. Rozdělení nemovitostí výše naznačeným způsobem oba účastníci s ohledem na výši s tím spojených nákladů odmítli. Rozdělení věci bylo sice primárním návrhem žalované ohledně způsobu vypořádání spoluvlastnictví, zároveň i ze zákona plyne, že rozdělení věci předchází ostatním možným způsobům vypořádání, avšak s ohledem na výši odhadovaných nákladů byla oběma účastníky tato varianta zavržena.

41. Přikázání nemovitostí do výlučného vlastnictví některého z účastníků jakožto v pořadí další varianta rovněž nepřipadá v úvahu, neboť žalobce o nemovitosti nejeví zájem a žalovaná si přikázání do výlučného vlastnictví nemůže s ohledem na své majetkové poměry dovolit.

42. Soud tedy musel přistoupit k v pořadí třetímu způsobu vypořádání spoluvlastnictví, tedy k nařízení prodeje společných nemovitostí ve veřejné dražbě. Výtěžek prodeje bude rozdělen mezi účastníky podle velikostí jejich spoluvlastnických podílů, tedy každému jednou polovinou, z výtěžku prodeje bude vypořádána pohledávka zajištěná smluvním zástavním právem zřízeným ve prospěch právnická osoba. právnická osoba ve veřejné dražbě lze realizovat na základě návrhu na výkon rozhodnutí. Soud tedy o způsobu vypořádání spoluvlastnictví rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto rozsudku.

43. Závěrem soud dodává, že při svém rozhodování učinil i test proporcionality, v rámci kterého došel k závěru, že nařízení prodeje společných nemovitostí bude přínosem pro všechny zúčastněné, a to konkrétně i pro žalovanou. Soud nemohl odhlédnout od skutečnosti, že žalovaná žije ve společné domácnosti se svým synem (bratrem žalovaného), který jí však opakovaně napadá, je vůči její osobě agresivní, což je zjevné i z trestního příkazu Okresního soudu v adresa č.j. Anonymizováno a z úředního záznamu o vykázání. Žalovaná pří svém výslechu v rámci trestního řízení vyslovila přání, že by ráda žila sama v garsonce, ovšem bojí se finanční situace. Soud je toho názoru, že prodejem předmětných nemovitých věcí dosáhne žalovaná na finanční obnos, díky kterému bude moci toto své přání realizovat. Je totiž zjevné, že finanční náročnost života v předmětných nemovitých věcech by pro žalovanou byla i do budoucna poměrně vyšší než finanční náročnost života v garsonce. Předmětné nemovité věci jsou v havarijním stavu, v blízké budoucnosti budou nezbytně vyžadovat stavební a technické úpravy, přičemž žalovaná by musela žalobci za užívání předmětných nemovitých věcí hradit nájemné v částce minimálně 5 000 Kč měsíčně. Dle názoru soudu tak může rozhodnutí žalované pomoci zajistit život v soukromí, a to i bez strachu z fyzických a slovních útoků.

44. Podle má stát podle výsledků řízení proti účastníkům právo na náhradu nákladů řízení, které platil, pokud u nich nejsou předpoklady pro osvobození od soudních poplatků. V rámci tohoto řízení vznikly Okresnímu soudu v adresa náklady v celkové částce 21 500 Kč, a to za zpracování znaleckého posudku tituly před jménem jméno FO. Vzhledem k tomu, že znalecký posudek, jehož předmětem bylo posouzení možného rozdělení rodinného domu, byl zpracován na návrh žalované, která tuto variantu rozdělení preferovala, soud uložil povinnost nahradit tyto náklady v částce 11 500 Kč právě žalované, když od vynaložených nákladů v celkové částce 21 500 Kč byla odečtena již zaplacená záloha na znalečné ve výši 10 000 Kč. V dané situaci se nejeví jako spravedlivé, aby byla polovina těchto nákladů přenesena i na žalobce, který od počátku řízení tvrdil, že rozdělení domu není stavebně ani technicky bez vynaložení vysokých nákladů možné. Z tohoto důvodu byla povinnost náhrady nákladů státu uložena žalované, jak bylo rozhodnuto ve výroku III. tohoto rozsudku. S ohledem na výši těchto nákladů byla žalované poskytnuta přiměřeně prodloužená lhůta k úhradě v délce třiceti dnů od právní moci tohoto rozsudku.

45. O nákladech tohoto řízení bylo rozhodnuto ve výroku IV. rozsudku, kdy soud nepřiznal žádnému z účastníků náhradu nákladů řízení, a to s ohledem na ust. a jeho výklad aktuálním nálezem Ústavního soudu ze dne datum, sp. zn. , ze kterého vyplývá, že zrušení spoluvlastnictví a jeho vypořádání v řízení před soudem má povahu tzv. iudicii duplicis, které je charakteristické tím, že nelze vycházet ze zásady tzv. procesního úspěchu ve věci, a je třeba postupovat zásadně podle , podle kterého si každý účastník řízení ponese své náklady sám.

Poučení:

Proti tomuto rozhodnutí lze podat odvolání do 15ti dnů od doručení ke Krajskému soudu v Hradci Králové prostřednictvím Okresního soudu v Náchodě.

Nesplní-li povinný dobrovolně, co ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na soudní výkon rozhodnutí.