Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

10 C 159/2025-32

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

Okresní soud v Chebu rozhodl samosoudkyní JUDr. Alexandrou Vaňkovou ve věci

žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky

proti

žalovanému: Jméno žalovaného, narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného

o 69 170,55 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 31 000 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 11,5 % ročně z této částky od 23. 4. 2026 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žaloba se co do částky 36 899,26 Kč, rozdílu mezi úrokem z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky 33 188,06 Kč od 2. 12. 2025 do zaplacení a úrokem z prodlení přiznaným dle výroku I. tohoto rozsudku, a částky 1 271,29 Kč, zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 31 000 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 11,5 % ročně z této částky od 23. 4. 2026 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci rozsudku.II. Žaloba se co do částky 36 899,26 Kč, rozdílu mezi úrokem z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky 33 188,06 Kč od 2. 12. 2025 do zaplacení a úrokem z prodlení přiznaným dle výroku I. tohoto rozsudku, a částky 1 271,29 Kč, zamítá.III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se žalobou domáhala vydání rozhodnutí, kterým by soud uložil žalovanému povinnost zaplatit částku uvedenou v bodě I. výroku tohoto rozsudku. K odůvodnění žaloby uvedla, že žalobkyně s žalovaným uzavřela smlouvu o revolvingovém spotřebitelském úvěru č. hodnota dne 5. 4. 2025 distančním způsobem na adrese www.flexifin.cz, na základě které se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému spotřebitelský úvěr jiný než na bydlení až do výše 31 000 Kč s možností postupného čerpání. První splátka byla splatná dne 5. 5. 2025 a konec kreditového rámce měl nastat dne 21. 6. 2030. Úvěr byl žalovanému vyplácen na bankovní účet č. č. účtu prostřednictvím bezhotovostního převodu z bankovního účtu žalobkyně. Žalobkyně vypověděla smlouvu, o čemž žalovaného informoval emailem ze dne 1. 12. 2025, přičemž k výpovědi došlo téhož dne. Žalovaný se tak prokazatelně dostal do prodlení úhradou celého úvěru dne 2. 12. 2025. Dle čl. VII odst. 2 a čl. VI smlouvy se žalovaný zavázal zaplatit žalobkyni poplatek za vyplacení tranší úvěru ve výši 1,99 % z vyplacené tranše a dle čl. VII odst. 3 a čl. VI Smlouvy se zavázal zaplatit smluvní úrok ve výši 0,93 % denně z nesplacené části jistiny.

2. Žalovaný se k podané žalobě nikterak nevyjádřil.

3. Z provedených důkazů má soud za prokázané, že žalobkyní označená úvěrová smlouva dle a násl. , (dále jen „“), jež byla uzavřena mezi účastníky dne 5. 4. 2025, obsahuje ujednání o tom, že žalovaný za poskytnutý úvěr bude hradit denní úrok ve výši 0,933 % denně, a tedy výše úroku z tohoto úvěru dosahuje 340,545 % ročně. RPSN uvedené ve smlouvě tak činilo 1498 % při čerpání celého úvěrového limitu. Obvyklá výše úroku v dubnu 2025 činila u úvěrů pro domácnost na spotřebu se splatností od 1 roku – 5 let činila 8,06 %, jak prokazuje výpis z databáze ARAD České národní banky. Sjednaná výše úroku tak více jak 42 x převyšovala obvyklou výši úvěrů. Dále má soud za prokázané, že částka ve výši 31 000 Kč byla žalovanému poskytnuta na jeho účet a že žalovaný žalobkyni na dlužnou částku ničeho neuhradil.

4. Soud tak dospěl k závěru, že smlouva o úvěru ze dne 5. 4. 2025 je neplatná s ohledem na smluvenou výši úroků ve výši 340,545 % ročně a celkovou koncepci smlouvy. Jedná se tedy v souladu s ustanovením o neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, když k této neplatnosti soud v souladu s ustanovením přihlédne i bez návrhu. Shora uvedená výše úroků je výše, která se naprosto vymykala výši roční procentní sazbě nákladů půjček či úvěrů, za jaké i v době realizace půjčky byly na bankovním trhu poskytovány spotřebitelské půjčky a úvěry. Nelze odhlédnout od skutečnosti, že v případě takto uzavřené smlouvy se jedná o typickou smlouvu uzavřenou se spotřebitelem podle a násl. , konkrétně o smlouvu o finanční službě podle a násl. , přičemž podle , má se za to, že zakázaná jsou ujednání, která zakládají v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv nebo povinností stran v neprospěch spotřebitele, to neplatí pro ujednání o předmětu plnění nebo ceně, pokud jsou spotřebiteli poskytnuty jasným a srozumitelným způsobem. V souhrnu tak soud popsanou smlouvu, ve směru k žalovanému hodnotí jako smlouvu ve vztahu k žalovanému jako smlouvu výrazně nevýhodnou, smlouvu proto soud posoudil jako smlouvu, která se zjevně příčí dobrým mravům. Nelze přehlédnout, že dlužník uzavírá smlouvu o úvěru často právě z důvodu své tíživé finanční situace; neodpovídá obecně uznávaným pravidlům chování a vzájemným vztahům mezi lidmi a mravním principům společenského řádu, aby dlužník i v takové situaci musel poskytovat věřiteli nepřiměřené nebo dokonce "lichvářské" úroky. Nejvyšší soud ve svém rozhodnutí sp. zn. vyslovil názor, podle něhož s přihlédnutím k okolnostem konkrétního případu včetně vyšší míry rizikovosti poskytovaného úvěr nemusí být nepřiměřený ani úrok, který je dvojnásobkem či trojnásobkem obvyklé úrokové míry peněžních ústavů. Nicméně, jak výše uvedeno, sjednaný úrok přesahoval obvyklou úvěrovou míru několikanásobně. Nutno dále dodat, že s ohledem na to, že se jedná o vztah podnikatele v oblasti půjčování peněz na straně jedné a spotřebitele na straně druhé, nepřichází v úvahu moderace výše sjednaného úroku a je nutné na ujednání o úroku hledět bez dalšího jako na neplatné.

5. Soud má dále za prokázané, že v případě zkoumání schopnosti žalovaného úvěr splácet, žalobkyně nedotvrdila a neprokázala, jak žalobkyně (případně právní předchůdce) přezkoumávala úvěruschopnost ( o spotřebitelském úvěru), o čemž byla při jednání poučena v souladu s ustanovením , 3 .

6. Vzhledem k tomu, že soud dospěl k závěru o neplatnosti právního jednání pro rozpor s dobrými mravy, mohla se žalobkyně domáhat vrácení poskytnutých peněžních prostředků z titulu bezdůvodného obohacení ve smyslu ust. . Vzhledem k tomu, že nárok na bezdůvodné obohacení by činil vyplacenou částku, tj. 31 000 Kč a žalovaný na pohledávku ničeho neuhradil, soud výrokem I. tohoto rozsudku rozhodl tak, že žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 31 000 Kč. Z judikatury Nejvyššího soudu ze dne 24. 3. 2009 sp. zn. vyplývá, že má-li být bezdůvodné obohacení vydáno v penězích a nesplní-li dlužník svoji platební povinnost včas, má věřitel právo požadovat též úroky z prodlení. Z těchto důvodu soud žalobě vyhověl, a to co do částky uvedené ve výroku I. tohoto rozsudku, a to včetně požadavků na úrok z prodlení, jež jsou v souladu s S ohledem na výše uvedené se žalovaný dostal s dlužnou částkou do prodlení až dne 23. 4. 2026, neboť dne 19. 4. 2026 mu byla zaslána předžalobní výzva, v níž mu byla určena lhůta k plnění do 22. 4. 2026.

7. Výrokem II. soud žalobu zamítnul nad rámec bezdůvodného bohacení, neboť s ohledem na právní posouzení uzavřené smlouvy o úvěru, jakožto neplatného právního jednání byly další nároky spočívající poplatcích, smluvním úroku a smluvní pokutě nedůvodné s ohledem na absenci právního základu, na základě něhož by se žalobkyně těchto oprávněně domáhala.

8. Výrokem II. soud rozhodl tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, a to v souladu s ustanovením , když procesně úspěšnější byl žalovaný. Žalovaný však žádné náklady neuplatňoval a dle názoru soudu mu ani žádné nevznikly.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku se lze odvolat do 15 dnů ode dne jeho doručení ke Krajskému soudu v Plzni prostřednictvím Okresního soudu v Chebu.

Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na soudní výkon rozhodnutí.