Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

10 Afs 169/2026 - 33

- 34

pokračování

USNESENÍ

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy Ondřeje Mrákoty, soudkyně Michaely Bejčkové a soudce Vojtěcha Šimíčka v právní věci žalobkyně: P. F., zastoupená daňovou poradkyní Mgr. M. H., proti žalovanému: Finanční úřad pro Ústecký kraj, Velká Hradební 39/61, Ústí nad Labem, proti nezákonnému zásahu žalovaného, v řízení o kasační stížnosti žalobkyně proti usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 25. 8. 2026, čj. ,

takto:

I. Žádost o prodloužení lhůty k předložení plné moci udělené advokátovi se zamítá.

II. Kasační stížnost se odmítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

IV. Žalobkyni se vrací soudní poplatek ve výši 5 000 Kč, který jí bude vyplacen z účtu Nejvyššího správního soudu do 30 dnů od právní moci tohoto usnesení.

Odůvodnění:

[1] NSS obdržel dne 8. 9. 2026 kasační stížnost, kterou žalobkyně (stěžovatelka) podala proti usnesení krajského soudu uvedenému v záhlaví. Stěžovatelka spolu s kasační stížností nedoložila, že je zastoupena advokátem. Usnesením ze dne 15. 9. 2026, čj. , proto NSS stěžovatelku vyzval, aby ve lhůtě patnácti dnů od doručení usnesení předložila plnou moc k podání kasační stížnosti udělenou advokátovi nebo aby předložila doklad o svém vysokoškolském právnickém vzdělání. V usnesení byla stěžovatelka poučena o tom, že nevyhovíli této výzvě, NSS kasační stížnost odmítne [ ve spojení s ]. Usnesení bylo stěžovatelce i její zástupkyni doručeno dne 15. 9. 2026.

[2] Stěžovatelka dne 1. 10. 2026 požádala o prodloužení lhůty k předložení plné moci o 45 dnů. Svou žádost odůvodnila tím, že s její současnou zástupkyní Mgr. M. H. je v současné době vedeno řízení o jejím zápisu do seznamu advokátů vedeného Českou advokátní komorou (dále jen „ČAK“) a stěžovatelka má zájem na tom, aby ji dále zastupovala právě tato zástupkyně, neboť je s věcí důkladně seznámená.

[3] Dle předseda senátu může prodloužit lhůtu k provedení úkonu určenou soudem, a to za obdobných podmínek, za jakých se promíjí zmeškání lhůty, tedy z vážných omluvitelných důvodů.

[4] NSS dospěl k závěru, že takové důvody pro prodloužení soudcovské lhůty k předložení plné moci udělené advokátovi dány nejsou.

[5] NSS zjistil, že Mgr. M. H. v řízení před NSS jako zástupkyně na straně stěžovatele již vystupovala. Usnesením ze dne 23. 3. 2026, čj. , NSS odmítl kasační stížnost jiného stěžovatele pro nedoložení plné moci udělené advokátovi ve stanovené lhůtě, a to v řízení, kde se stěžovatele snažila zastupovat právě Mgr. M. H.. V tomto řízení Mgr. M. H. zpochybňovala zákonnou podmínku řízení spočívající v povinném zastoupení advokátem, o které sice věděla, ale nesouhlasila s ní. Již v tomto usnesení NSS podotkl, že stěžovatel nedostatek podmínky řízení spočívající v nedoložení plné moci přes výzvu soudu neodstranil zjevně v důvěře ve svou dosavadní zástupkyni, která k jeho škodě zvolila postup, který vedl k odmítnutí kasační stížnosti. Následně byla ve věci podána ústavní stížnost, kterou Ústavní soud usnesením ze dne 20. 7. 2026, sp. zn. , odmítl s odůvodněním, že povinnost zastoupení advokátem je opodstatněná (srov. usnesení Ústavního soudu sp. zn. , , , , ).

[6] O zástupkyni stěžovatelky Mgr. M. H. dále NSS zjistil, že byla rozsudkem Okresního soudu v Ústí nad Labem ze dne 22. 2. 2024, čj. , uznána vinnou zločinem zpronevěry podle , odst. 3, odst. 4 písm. b) , za který byla podle za použití , , 2 odsouzena k peněžitému trestu ve výměře 152 000 Kč, s tím, že podle může být zaplacen v nejvýše deseti pravidelných měsíčních splátkách v minimální výši 15 200 Kč, přičemž výhoda splátek peněžitého trestu odpadá, jestliže jmenovaná nezaplatí dílčí částku včas. Tohoto trestného činu se přitom dopustila přímo v souvislosti s výkonem advokátní činnosti zpronevěrou peněz, které k ní jakožto schovatelce na základě smlouvy o advokátní úschově složila její klientka. Usnesením ze dne 5. 9. 2024, čj. , Krajský soud v Ústí nad Labem odvolání jmenované směřující proti výroku o vině a trestu podle § 256 trestního řádu jako nedůvodné zamítl. Dovolání proti usnesení krajského soudu pak Nejvyšší soud usnesením ze dne 18. 2. 2025, čj. , odmítl.

[7] Následně byla Mgr. M. H. dne 25. 4. 2025 vyškrtnuta ze seznamu advokátů vedeného ČAK.

[8] Na základě výše uvedeného NSS konstatuje, že zástupkyně stěžovatelky byla opakovaně poučena o advokátním přímusu v řízení před NSS a následcích nepředložení plné moci udělené advokátovi (v řízení vedeném pod sp. zn. a v řízení nynějším). Zástupkyně stěžovatelky je osobou s právním vzděláním, která v minulosti advokacii také vykonávala; nejedná se o právního laika. Zástupkyně stěžovatelky rovněž nepochybně věděla, že byla vyškrtnuta ze seznamu advokátů a není tedy oprávněna zastupovat stěžovatelku v řízení před NSS.

[9] NSS nemůže (a ani nechce) předjímat délku a výsledek řízení o zápisu Mgr. M. H. do seznamu advokátů vedeného ČAK. Je ovšem vhodné připomenout, že aby mohl být žadatel zapsán do seznamu advokátů, musí mj. splňovat podmínku bezúhonnosti dle , o advokacii, která je dle tohoto ustanovení chápána extenzivně. Nestačí pouze předložení výpisu z rejstříku trestů, ale v souladu s konstantní judikaturou se v tomto smyslu vykládá pojem bezúhonnosti jako souhrn skutečností nevzbuzující pochybnosti o občanské, mravní a profesní zachovalosti žadatele o zápis. Žadatel nemůže vzbuzovat pochybnosti o tom, zda je schopen výkonu advokátní činnosti ve smyslu a 17 zákona o advokacii, tedy že se při výkonu advokacie bude chovat čestně a svědomitě a že bude postupovat tak, aby nesnižoval důstojnost advokátního stavu a dodržoval etický kodex (srov. Svejkovský, J., Krym, L. [Zápis do seznamu advokátů]. In: Svejkovský, J., Vychopeň, M., Krym, L., Pejchal, A. a kol. Zákon o advokacii. 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2012, s. 40). V této souvislosti nelze přehlédnout ani rozsudek NSS ze dne 2. 2. 2024, čj. , ve kterém zdejší soud dovodil, že podmínka bezúhonnosti žadatele o zápis do seznamu advokátů podle zákona o advokacii se nevyčerpává bezúhonností trestněprávní (trestní zachovalostí), ale zahrnuje též širší bezúhonnost „stavovskou“. Advokátní komora je proto oprávněna zohlednit i dříve spáchaný trestný čin žadatele o zápis do seznamu advokátů (ve smyslu citovaného ustanovení), třebaže jde o trestný čin, který byl již zahlazen.

[10] S ohledem na všechny uvedené důvody není podle názoru NSS v případě žádosti o prodloužení lhůty k předložení plné moci advokátovi splněna podmínka vážného a omluvitelného důvodu, pro který by neměla stěžovatelka možnost ve stanovené lhůtě včas předložit NSS plnou moc udělenou advokátovi. Touto skutečností nemůže být údajné řízení o žádosti zástupkyně stěžovatelky o zápis do seznamu advokátů, jehož výsledek a délku nelze nijak předjímat [podání uvedené žádosti ostatně stěžovatelka (resp. její zástupkyně) ani nijak nedoložila]. Stěžovatelka i její zástupkyně přitom již při podání kasační stížnosti věděly, že zástupkyně stěžovatelky není advokátkou a není oprávněna stěžovatelku v řízení před NSS zastupovat, jak vyplývá z plné moci udělené zástupkyni stěžovatelky již pro zastupování v řízení před krajským soudem. Usnesením ze dne 15. 9. 2026 NSS poskytl stěžovatelce dostatečně dlouhou lhůtu k tomu, aby měla možnost udělit plnou moc advokátovi. Přesto tak neučinila a z nynější žádosti o prodloužení dané lhůty podané zástupkyní stěžovatelky ani neplyne jakákoli snaha v tomto směru cokoli učinit. Sama stěžovatelka se k této otázce nijak nevyjádřila. Přání stěžovatelky, aby ji v nynějším řízení zastupovala její současná zástupkyně  daňová poradkyně Mgr. M. H., na uvedených závěrech nic nemění.

[11] S ohledem na všechny výše uvedené skutečnosti NSS dospěl k závěru, že skutečnosti uváděné v žádosti o prodloužení lhůty pro doplnění plné moci advokátovi nesplňují podmínku vážného omluvitelného důvodu, pro který by bylo možné žádosti vyhovět. NSS proto stěžovatelce lhůtu k předložení dané plné moci neprodloužil.

[12] Povinné zastoupení advokátem v řízení o kasační stížnosti ( ) je podmínkou řízení, bez jejíhož splnění nelze v řízení pokračovat. Jelikož se nedostatek zastoupení nepodařilo stěžovatelce odstranit ve lhůtě stanovené usnesením ze dne 15. 9. 2026 (tj. do 30. 9. 2026), NSS kasační stížnost odmítl.

[13] Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, protože kasační stížnost byla odmítnuta. Stalo se tak před prvním jednáním, a NSS tedy vrátil stěžovatelce soudní poplatek ( věta třetí , o soudních poplatcích).

Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není opravný prostředek přípustný.

V Brně dne 15. října 2026

Ondřej Mrákota

předseda senátu