Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

6 C 67/2026-84

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

Okresní soud v Náchodě rozhodl samosoudkyní JUDr. Blankou Klicnarovou ve věci

žalobce: Jméno žalobce., IČO IČO žalobce sídlem Adresa žalobce zastoupený advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta

proti

žalovanému: Jméno žalovaného, narozený Datum narození žalovaného trvale bytem Adresa žalovaného

o zaplacení 46 000 Kč s příslušenstvím (úvěr)

takto:

I. Řízení se ohledně požadavku na zaplacení částky 9 000 Kč a částky 8 750 Kč a částky 800 Kč a částky 700 Kč a částky 1 000 Kč a částky 750 Kč, zastavuje.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 25 000 Kč ve splátkách po 12 500 Kč, splatných vždy do každého 25. dne v měsíci, počínaje měsícem následujícím po právní moci rozsudku, pod ztrátou výhody splátek.

III. Návrh, aby žalovaný byl povinen zaplatit žalobci zákonný úrok z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 25 000 Kč od datum do zaplacení, se zamítá.

IV. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů tohoto řízení.

Odůvodnění:

I. Řízení se ohledně požadavku na zaplacení částky 9 000 Kč a částky 8 750 Kč a částky 800 Kč a částky 700 Kč a částky 1 000 Kč a částky 750 Kč, zastavuje.II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 25 000 Kč ve splátkách po 12 500 Kč, splatných vždy do každého 25. dne v měsíci, počínaje měsícem následujícím po právní moci rozsudku, pod ztrátou výhody splátek.III. Návrh, aby žalovaný byl povinen zaplatit žalobci zákonný úrok z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 25 000 Kč od , datum, do zaplacení, se zamítá.IV. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů tohoto řízení.

1. Žalobce se podanou žalobou domáhal zaplacení částky 46 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12 % z částky 25 000 Kč od datum do zaplacení z titulu uzavřené smlouvy o úvěru č. hodnota ze dne datum (dále jen „Smlouva“) mezi právním předchůdcem žalobce společností právnická osoba. a žalovaným. Žalobce uvedl, že jeho právní předchůdce poskytl žalovanému úvěr ve výši 25 000 Kč. Žalovaný se zavázal uhradit vedle jistiny také smluvní úrok 36,5 % ročně, poplatek za úvěr ve výši 9 000 Kč. Žalovaný dluh neuhradil. Žalobce se domáhá zaplacení dalších částek, a to smluvní pokuty, administrativního poplatku, dodatečných nákladů spojených s pozdním splacením úvěru, úroků, vše v celkové výši 21 000 Kč. Žalovanému byly zaslány upomínky.

2. Žalobce nabyl pohledávku na základě smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené mezi poskytovatelem úvěru a společností právnická osoba a následně mezi společností právnická osoba a žalobcem.

3. Žalobce tvrdil, že poskytovatel úvěru řádně zkoumal úvěruschopnost žalovaného.

právnická osoba průběhu řízení vzal žalobce žalobu částečně zpět, žalovaný s částečným zastavením řízení souhlasil. Soud řízení částečně zastavil postupem podle

5. Po provedeném řízení soud dospěl k tomuto závěru o skutkovém stavu a právní kvalifikaci:

6. Ze Smlouvy uzavřené mezi právním předchůdcem žalobcem a žalovaným a potvrzení o finanční transakci považuje soud za prokázané, že právní předchůdce žalobce poskytl žalovanému úvěr ve výši 25 000 Kč. Poskytnutí úvěru potvrdil i žalovaný. Z obdobných smluv uzavíraných mezi shodnými účastníky zjistil soud, že žalovanému byly poskytovány úvěry opakovaně.

7. Z vyjádření žalovaného zjistil soud, že žalovaný uzavíral smlouvy o úvěru opakovaně, a to za účelem splacení dříve poskytnutého úvěru. Žalovaný pracoval jako OSVČ a dostal se do finančních problémů. Ty řešil smlouvami o úvěru.

8. Z vyjádření zástupkyně žalobce zjistil soud, že úvěr ve výši 25 000 Kč byl žalovanému poskytnut již datum, jak dokládá potvrzení o platbě. Protože žalovaný úvěr nesplatil, byla lhůta splatnosti prodlužována tak, že byly uzavírány následně další smlouvy o úvěru. Na potvrzení o platbě je datum splatnosti datum, tedy stejný den, jako den poskytnutí úvěru. Zápůjční úroková sazba je dle smlouvy 36,5 % ročně, RPSN 5 395,58 %. Žalovaný se zavázal úvěr vrátit do datum.

9. Z dalších smluv o úvěru mezi shodnými účastníky zjistil soud, že tyto byly uzavřeny dne datum, datum, datum, datum, datum, datum, datum datum, datum.

10. Soud je povinen zkoumat z úřední povinnosti, zda je uzavřená smlouva platná. Zkoumá, zda neplatnost smlouvy nezpůsobuje jednak sjednání lichevní výše úroku a dále, zda byla řádně zkoumána úvěruschopnost žalovaného před uzavřením smlouvy, neboť neřádné zkoumání úvěruschopnosti žadatele o úvěr způsobuje absolutní neplatnost smlouvy.

11. Soud vyžádal výpisy z účtu žalovaného, na který byl úvěr poskytnut za období tří měsíců před poskytnutím úvěru a zjistil, že žalovaný čerpal v tomto období různé úvěry od několika nebankovních společností a to opakovaně.

12. Podle § 580 o.z. neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jako i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.

13. Podle , (dále jen „o. z.“), se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrované poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

14. Podle § 2991 o. z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.

15. Podle , o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů (dále též jen jako„ z. s. ú.“), poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

16. Podle § 86 odst. 2 z. s. ú., poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

17. Podle § 87 odst. 1 s. ú. poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. Dle odst. 2) je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odstavce 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům. Podle odstavce 3) změní-li se možnosti spotřebitele, může soud na návrh některé ze smluvních stran sjednanou dobu nebo dobu určenou rozhodnutím změnit.

18. Po provedeném řízení soud dospěl k závěru, že nárok žalobce je důvodný pouze částečně. Pro své rozhodnutí soud považoval za významné zodpovězení otázky, zda se v případě Smlouvy o úvěru jedná o platný smluvní závazek.

19. Důvod pro závěr o neplatnosti uzavřené smlouvy je výše požadovaného úroku, respektive RPSN, neboť úrok byl sjednán ve výši 36,5 % p.a. a běžný úrok spotřebitelských úvěrů v roce 2025 byl od 6,8 % p.a. do 7,7 % p.a. RPSN byla ve výši 5 395,58 %. Tato výše RPSN je dle názoru soudu lichevní a způsobuje neplatnost smlouvy, neboť její výše je nemravná. V rozporu s dobrými mravy se dle ustálené soudní praxe zpravidla považuje výše úroků, která podstatně přesahuje úrokovou míru v době jejich sjednání obvyklou, stanovenou zejména s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovaným bankami při poskytování úvěrů nebo půjček. Ve smlouvě byl úrok sjednán cca 6 x vyšší, než byla běžná výše úroku u spotřebitelských úvěrů poskytovaných bankami a výše RPSN je v tisících procent.

20. Pokud si účastníci ve smlouvě sjednali úrok výrazně vyšší, byla smlouva od počátku neplatná pro rozpor s dobrými mravy ve smyslu § 580 o. z., kdy neplatně sjednaný úrok vzhledem k ustálené soudní praxi způsobil neplatnost celé smlouvy o úvěru (srovnej např. rozsudek Nejvyššího soudu sp.zn. nebo ).

21. Neplatnost smlouvy jakožto důsledek úroku sjednaného v rozporu s dobrými mravy, je přitom nutno vykládat za použití § 588 o. z. jako neplatnost absolutní, kterou je soud povinen zabývat se i bez návrhu žalované.

22. Úsudek, zda úvěrová smlouvě je platná nebo naopak absolutně neplatná, protože nedošlo k řádnému zjištění a posouzení úvěruschopnosti spotřebitele je soud povinen činit také z moci úřední. Opačný závěr by byl ve zjevném rozporu s rozhodovací praxí ESDF, podle níž články 8 a 23 Směrnice o smlouvách o spotřebitelském úvěru musí být vykládány tak, že vnitrostátnímu soudu ukládají, aby se z úřední povinnosti zabýval tím, zda došlo k porušení předsmluvní povinnosti věřitele stanovené v článku 8 této směrnice a vyvodil důsledky, které z porušení této povinnosti vyplývají ve vnitrostátním právu.

23. Již z textu (tj. gramatického výkladu) samotného ustanovení § 87 odst. 1 a 2 z. s. ú. vyplývá, že toto ustanovení upravuje dobu (okamžik) vrácení poskytnuté a dosud nesplacené jistiny spotřebitelského úvěru, tj. splatnost plnění vyplývajícího z neplatné úvěrové smlouvy, resp. ze smlouvy neplatné právě podle § 87 odst. 1 věty první z. s. ú. Vzhledem k tomu, že plnění z neplatné smlouvy bývá obecně vypořádáváno podle obecných zásad bezdůvodného obohacení (v uvedeném případě by se při absenci § 87 odst. 1 z. s. ú. nabízelo ustanovení § 2993 věta první ve spojení s § 2991 odst. 2 o. z.), představuje toto ustanovení speciální úpravu vypořádání plnění z neplatné smlouvy (systematický výklad).

24. Samotný zákon o spotřebitelském úvěru byl do českého právního řádu přijat jako implementace aktuálních směrnic Evropského společenství požadujících zvýšenou ochranu spotřebitele v prostředí spotřebitelských úvěrů, jejichž poskytovatelé často požadují po spotřebiteli nepřiměřené úroky a podmínky splatnosti takovýchto úvěrů. Konkrétním účelem § 87 z. s. ú. je (krom ochrany spotřebitele) postih poskytovatele spotřebitelského úvěru, který nedostatečně posoudil úvěruschopnost žadatele (při upřednostnění svého ekonomického zájmu poskytnout úvěr) a zapříčinil tak neplatnost úvěrové smlouvy, soukromoprávní sankcí, jejímž faktickým důsledkem je ztráta zisku v podobě smluvních úroků a dalších poplatků za poskytnutí spotřebitelského úvěru. Projevem ochrany spotřebitele je pak zvláštní úprava vypořádání poskytnutých plnění z neplatné smlouvy. Důvodová zpráva k ustanovení § 87 z. s. ú. uvádí, že s ohledem na fakt, že z neplatnosti smlouvy vyplývá povinnost stran vzájemně si bez zbytečného odkladu vrátit poskytnutá plnění na základě ustanovení o bezdůvodném obohacení, z čehož pro spotřebitele mohou vyplývat problémy související s nutností urychleně si opatřit již utracené peníze ze spotřebitelského úvěru, stanoví se na jeho ochranu, že poskytnutou jistinu není povinen vrátit ihned, avšak v době odpovídající jeho možnostem. Spotřebitel je povinen vrátit celou poskytnutou jistinu, avšak v takových splátkách, v jakých je schopen splácet. Text "v době přiměřené jeho možnostem" míří na rozložení vrácení poskytnuté jistiny spotřebitelského úvěru v čase. Pokud spotřebitel vrací poskytnutou jistinu podle svých možností, nemůže se dostat do prodlení, což je hlavním cílem ochrany (teleologický výklad). V obecné rovině z uvedeného vyplývá, že dokud se spotřebitel nedostane do prodlení s vrácením poskytnuté jistiny, nemůže poskytovateli úvěru vzniknout nárok na zákonné úroky z prodlení podle § 1970 o. z. (logický výklad). Komentářová literatura uvedené rozvádí v tom směru, že důsledkem porušení povinnosti poskytovatele úvěru posoudit úvěruschopnost žadatele (a tedy soukromoprávní sankcí) je neplatnost smlouvy o spotřebitelském úvěru a to, že spotřebitel vrací jistinu úvěru podle svých možností. Pokud je spor o vracení jistiny, rozhodne o jejím splácení soud. Často tedy dojde k tomu, že splátky jistiny budou zcela minimální, a nelze právnická osoba vyloučit ani to, že soud uzná, že v možnostech spotřebitele není v daném okamžiku vracet jistinu vůbec. V případě, že se následně změní možnosti spotřebitele, může soud na návrh změnit dobu, během které má spotřebitel jistinu vrátit, ať již byla určena rozhodnutím, nebo dohodou stran (srov. Slanina, J., Jemelka, L., Vetešník, P., Wachtlová, L., Flídr, J. Zákon o spotřebitelském úvěru. Komentář. adresa: právnická osoba. Beck, 2017, s. 436-440).

25. Obecně shrnuto, ustanovení § 87 z. s. ú. lze označit za speciální k obecné úpravě vydání bezdůvodného obohacení a upravuje soukromoprávní sankci poskytovatelů "lichvářských" úvěrů spočívající v tom, že poskytovatel úvěru má nárok toliko na nesplacenou jistinu úvěru bez dalších smluvených úroků a poplatků, nadto v nové době splatnosti (buď mezi účastníky dohodnuté anebo soudem určené), která neodvisí od výzvy věřitele k plnění, nýbrž od možností dlužníka (spotřebitele); nárok na zákonné úroky z prodlení podle § 1970 o. z. mu vzniká teprve v okamžiku prodlení dlužníka s vrácením zbývající části jistiny spotřebitelského úvěru v době podle § 87 odst. 1 z. s. ú. Účelem takové úpravy je ochrana spotřebitele před lichvářskými praktikami některých poskytovatelů spotřebitelských úvěrů.

26. V daném případě nelze Smlouvu o úvěru považovat za platnou vzhledem k tomu, že v řízení nebylo prokázáno, že ze strany právního předchůdce žalobce došlo k pečlivému posouzení schopnosti úvěr žalovaným splácet, když žalobce v tomto směru soudu předložil pouze kartu klienta, nedoložil, jakým způsobem uvedené údaje ověřil. Pokud by poskytovatel úvěru vyžádal i jen měsíční výpis z účtu žalovaného, zjistil by, že žalovaný opakovaně čerpá další úvěry od jiných nebankovních společností. Po takovém zjištění by dle názoru soudu nemohl dojít k závěru, že žalovaný je schopen úvěr bez problémů splácet. Poskytovatel úvěru byl povinen zkoumat úvěruschopnost žadatele řádně a s náležitou pečlivostí, a nikoliv jen formálně. Poskytovatel úvěru sám musel vědět, že žalovaný úvěr nesplácí, neboť zástupkyně žalobce uvedla, že žalovanému byl úvěr fakticky poskytnut dříve, než je uvedeno ve smlouvě, ale uzavírám dalších smluv se prodlužoval termín splatnosti. Takové praktiky poskytovatele úvěru lze považovat za nemravné. Žalobce nezkoumal řádně finanční situaci žalovaného. To, že žalovaný uvedl vysoké příjmy neznamená, že byl schopen úvěr řádně splácet. Poskytovatel úvěru skutečnou solventnost žalovaného řádně nezkoumal. Žalobce neprokázal, že jeho právní předchůdce pečlivě, v souladu se zákonem o spotřebitelském úvěru, zjišťoval schopnosti žalovaného úvěr ve stanovené lhůtě vrátit, netvrdil žádné další konkrét údaje, které zjistil a jak ověřil tvrzení žadatele.

27. Pokud právní předchůdce žalobce přesto poskytl žalovanému úvěr, byla Smlouva od počátku neplatná ve smyslu § 87 odst. 1 z. s. ú. Neplatnost Smlouvy je důsledkem porušení povinnosti poskytovatele (řádně a s odbornou péčí) posoudit schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr je nutno vykládat za použití § 588 o. z. jako neplatnost absolutní vzhledem k tomu, že dané porušení povinnosti poskytovatele odporuje zákonu a současně zjevně porušuje veřejný pořádek, neboť v případě porušení povinnosti posouzení úvěruschopnosti spotřebitele není neplatnost uzavřené úvěrové smlouvy stanovena jen na ochranu úvěru neschopného spotřebitele, ale také společnosti jako celku, jelikož předchází negativním sociálním důsledkům předlužení a insolvence v podobě pádu spotřebitele a osob na něm závislých do veřejné sociální sítě, narušení rodinných a sociálních vztahů. Soud je proto povinen zabývat se uvedenou otázkou i bez návrhu žalovaného.

28. Právní předchůdce žalobce poskytl žalovanému na základě neplatné Smlouvy částku 25 000 Kč. Poskytnutí této částky žalovaný potvrdil. Žalovaný uvedl, že je schopen uhradit dluh ve dvou splátkách se splatností, jak je uvedeno ve výroku rozsudku.

29. Neuhrazena zůstala dle žalobce celá poskytnutá jistina, na úkor právního předchůdce žalobce se bezdůvodně obohatil (§ 2991 o. z.). Pohledávka byla žalobci postoupena. Výše bezdůvodného obohacení žalovaného je rovna částce, kterou z poskytnuté částky žalovaný dosud žalobci nevrátil, což je celá výše jistiny. Soud proto uložil žalovanému povinnost uhradit žalobci částku 25 000 Kč, představující bezdůvodné obohacení. Ohledně požadavku na zaplacení dalších částek v celkové výši 21 000 Kč byla žaloba vzata zpět a řízení bylo zastaveno. Předmětem sporu zůstal ještě požadavek na zaplacení úroků z prodlení.

30. Požadavek na zaplacení úroků z prodlení byl zamítnut, neboť splatnost jistiny na základě dohody stran (§ 87 odst. 1 z. s. ú), ani na základě rozhodnutí soudu ještě nenastala, žalovaný dosud není v prodlení s úhradou a nemohl tak vzniknout nárok žalobce na zákonné úroky z prodlení (viz rozhodnutí Nejvyššího soudu ). Jistinu je žalovaný povinen uhradit dle jeho návrhu ve dvou splátkách, pod ztrátou výhody splátek. Tedy nezaplacením jedné splátky může žádat žalobce zaplacení celého druhu.

31. Náklady řízení nejsou přiznány žalobci podle Soud vzal v úvahu výsledek řízení, kdy úspěch a neúspěch v žalobě je přibližně stejný. Účastníci tedy nemají právo na náhradu nákladů řízení.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15ti dnů ode dne doručení rozsudku, prostřednictvím podepsaného soudu ke Krajskému soudu v Hradci Králové.

Právo odvolání účastníkům nepřísluší, pokud se tohoto práva po vyhlášení rozhodnutí vzdali (výrok I. o částečném zastavení řízení).

Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na soudní výkon rozhodnutí nebo může podat exekuční návrh podle z. č.