Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
48 C 76/2026-32
ROZSUDEK
JMÉNEM REPUBLIKY
Okresní soud Praha-východ rozhodl samosoudkyní Mgr. Monikou Oliveriusovou ve věci
žalobkyně: Jméno žalobkyně, IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky
proti
žalovanému: Jméno žalovaného, narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného
o zaplacení částky 11 971 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 3 055 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,50 % ročně z částky 3 055 Kč od 2. 9. 2025 do zaplacení, částku 2 791 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,50 % ročně z částky 2 491 Kč od 2. 9. 2025 do zaplacení a částku 5 825 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,50 % ročně z částky 5 525 Kč od 15. 10. 2025 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba o zaplacení částky 300 Kč se zamítá.
III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 2 615 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupkyně žalobkyně.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 3 055 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,50 % ročně z částky 3 055 Kč od 2. 9. 2025 do zaplacení, částku 2 791 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,50 % ročně z částky 2 491 Kč od 2. 9. 2025 do zaplacení a částku 5 825 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,50 % ročně z částky 5 525 Kč od 15. 10. 2025 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.II. Žaloba o zaplacení částky 300 Kč se zamítá.III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 2 615 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupkyně žalobkyně.
1. Žalobkyně se domáhala zaplacení částky specifikované ve výroku pod bodem I. tohoto rozsudku, a to z titulu neuhrazeného příspěvku podle zákona č. 30/2024 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla (dále jen „Zákon“). Uvedla, že žalovaný jako vlastník, popř. provozovatel vozidla reg. značky SPZ vozidla reg. značky SPZ neměl k vozidlům sjednáno pojištění dle Zákona, a to k vozidlu reg. značky SPZ období od 21. 11. 2024 do 18. 3. 2025 a k vozidlu reg. značky SPZ období od 1. 2. 2025 do 26. 4. 2025. Jelikož žalovaný nereagoval na výzvy k úhradě příspěvku, byla mu zaslána předžalobní upomínka. Žalovaný však na příspěvek doposud ničeho neuhradil. Žalovaná částka 11 971 Kč je tvořena příspěvky v částkách 2 491 Kč, 3 055 Kč a 5 525 Kč a třemi poplatky spojenými s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek á 300 Kč.
2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.
3. Vzhledem k tomu, že ve věci bylo možné rozhodnout jen na základě předložených listinných důkazů, vyzval soud žalobkyni a žalovaného podle ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) k vyjádření, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání s tím, že pokud se písemně ve stanovené lhůtě nevyjádří, bude mít soud podle ustanovení § 101 odst. 4 o. s. ř. za to, že jeho souhlas byl dán. Jelikož žalovaný na výzvu nereagoval a žalobkyně s rozhodnutím věci bez nařízení jednání výslovně souhlasila, soud tak věc rozhodl, aniž nařizoval jednání.
4. Z listinných důkazů dále uvedených vzal soud za prokázaný tento skutkový stav věci:
5. Žalovaný jako vlastník vozidla reg. značky SPZ, Anonymizováno, (viz kupní smlouva ze dne 17. 11. 2024), osobního automobilu s objemem válců nad 1350 cm³ do 1850 cm³ (dále jen „1. vozidlo“), neměl v období od 21. 11. 2024 do 24. 1. 2025 (tj. 65 dní) a v období od 25. 1. 2025 do 18. 3. 2025 (tj. 53 dní) sjednané pojištění dle Zákona (viz Výzva k úhradě příspěvku do garančního fondu ČKP č. případu 4032592311 ze dne 18. 6. 2025 a Výzva k úhradě příspěvku do garančního fondu ČKP č. případu 4034441422 ze dne 18. 6. 2025). Jako vlastník vozidla reg. značky SPZ, Anonymizováno (viz kupní smlouva ze dne 4. 8. 2024), osobního automobilu s objemem válců nad 1850 cm³ do 2500 cm³ (dále jen „2. vozidlo“), neměl v období od 1. 2. 2025 do 26. 4. 2025 (tj. 85 dní) sjednané pojištění dle Zákona (viz Výzva k úhradě příspěvku do garančního fondu ČKP ze dne 31. 7. 2025). Žalobkyně tak požadovala podle Zákona úhradu příspěvku za každý den porušení zákonné povinnosti, a to u 1. vozidla ve výši 47 Kč a u 2. vozidla ve výši 65 Kč. Žalobkyně zaslala žalovanému výzvy k úhradě příspěvků za 1. vozidlo a 2. vozidlo ve lhůtě 60 dnů od doručení výzev. Výzvy vztahující se k 1. vozidlu mu byly odeslány dne 18. 6. 2025 (viz Výzva k úhradě příspěvku do garančního fondu ČKP č. případu 4032592311 ze dne 18. 6. 2025 a Výzva k úhradě příspěvku do garančního fondu ČKP č. případu 4034441422 ze dne 18. 6. 2025), ve vztahu k 2. vozidlu dne 31. 7. 2025 (viz Výzva k úhradě příspěvku do garančního fondu ČKP ze dne 31. 7. 2025). Splatnost příspěvků u 1. vozidla nastala dne 1. 9. 2025 a u 2. vozidla dne 14. 10. 2025. Jelikož žalovaný na dlužné částky ničeho neuhradil, byl před podáním žaloby opětovně vyzván k úhradě dluhu dopisy ze dne 6. 11. 2025 (viz Předžalobní upomínka ze dne 6. 11. 2025 včetně kopie potvrzení o podání) a ze dne 30. 1. 2026 (viz Předžalobní upomínka ze dne 30. 1. 2026 včetně kopie potvrzení o podání).
6. Z jiných než shora uvedených důkazů soud nevycházel, neboť nebyly ve věci rozhodné.
7. Na základě takto zjištěného skutkového stavu dospěl soud k závěru, že žalovaný porušil povinnost, která mu vyplývá z § 6 odst. 1 Zákona, a to uzavřít pojištění o odpovědnosti z provozu vozidla pro 1. vozidlo v období od 21. 11. 2024 do 18. 3. 2025 a pro 2. vozidlo od 1. 2. 2025 do 26. 4. 2025. Z tohoto důvodů vznikla žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni příspěvek a náklady spojené s uplatněním této pohledávky (§ 45 odst. 2 Zákona). Výše poplatku je dána počtem dní, kdy nebylo povinné pojištění sjednáno (§ 45 odst. 3 Zákona). Za každý den je vlastník osobního automobilu s objemem válců nad 1350 cm³ do 1850 cm³ povinen žalobkyni zaplatit částku 47 Kč, vlastní automobilu s objemem válců nad 1850 cm³ do 2500 cm³ částku 65 Kč (§ 5 odst. 1 vyhlášky č. 69/2024). Pro 1. vozidlo žalovaného nebylo sjednáno pojištění po dobu 65 dní (od 24. 11. 2024 do 24. 1. 2025) a po dobu 53 dní (od 25. 1. 2025 do 18. 3. 2025), výše poplatku za jednotlivá období tak činí 3 055 Kč a 2 491 Kč. U 2. vozidla nebylo sjednání pojištění po dobu 85 dní, výše poplatku u něj činí 5 525 Kč. Výše nákladů na vymáhání pohledávky pak činí částku 300 Kč, a to jednak ve vztahu k vymáhání dlužného příspěvku u 1. vozidla a jednak ve vztahu k vymáhání dlužného příspěvku u 2. vozidla (§ 6 vyhlášky č. 69/2024 Sb.). Vzhledem k tomu, že žalovaný dlužné částky dosud nezaplatil, dostal se do prodlení se splněním svého peněžitého dluhu a žalobkyně tak má podle § 1968 a § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku ve znění pozdějších předpisů, vedle práva na zaplacení dlužných částek i právo na zaplacení úroku z prodlení ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb., který soud žalobkyni přiznal vždy ode dne následujícího po splatnosti příspěvků, tj. z částky 3 055 Kč od 2. 9. 2025 do zaplacení, z částky 2 491 Kč od 2. 9. 2025 do zaplacení a z částky 5 525 Kč od 15. 10. 2025 do zaplacení. Lhůtu k plnění soud určil podle § 160 odst. 1 o. s. ř., neboť k jinému postupu soud neshledal důvod (výrok pod bodem I. tohoto rozsudku).
8. Soud naopak neshledal důvodným nárok žalobkyně na náhradu nákladů spojených s vymáháním pohledávky ve výši 300 Kč vztahujících se k pohledávce na zaplacení příspěvku za 1. vozidlo za období od 24. 11. 2024 do 24. 1. 2025. Z předložených důkazů má soud za prokázané, že žalobkyně zaslala žalovanému výzvy k úhradě příspěvku za dvě bezprostředně navazující období, přičemž obě výzvy byly vyhotoveny i odeslány téhož dne. Nic jí tedy nebránilo v tom, aby zaplacení příspěvku za obě období uplatnila jedinou výzvou. Soud proto považuje odeslání samostatné výzvy k úhradě příspěvku za první období za neúčelné, neboť příspěvek za obě navazující období bylo možné vymáhat společně v rámci jedné výzvy. Z tohoto důvodu soud nárok žalobkyně na náhradu nákladů spojených s odesláním této výzvy jako neúčelný nepřiznal (výrok II. tohoto rozsudku).
9. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 3 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení částečně úspěšná, přičemž neúspěch měla pouze v nepatrné části, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 615 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 13 413 Kč sestávající z částky 400 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní výzva, sepis žaloby) ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 500 Kč ve výši 315 Kč.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Praze, prostřednictvím Okresního soudu Praha-východ.
Nesplní-li žalovaný dobrovolně povinnost stanovenou tímto rozhodnutím, lze se jejího výkonu domáhat podáním návrhu u soudu (§ 251 o. s. ř.) nebo za podmínek daných zvláštním zákonem (zákon č. 120/2001 Sb.) u soudního exekutora.