Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

35 Ad 5/2026 - 62

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

Krajský soud v Plzni rozhodl samosoudcem Mgr. Janem Šmakalem ve věci

žalobce:

L. K.

proti

žalované:

Česká správa sociálního zabezpečení,

sídlem Křížová 1292/25, Praha,

o žalobě proti rozhodnutí žalované č. j. X. ze dne 11. 2. 2026,

takto:

I. Rozhodnutí České správy sociálního zabezpečení č. j. X. ze dne 11. 2. 2026 se ruší a věc se vrací žalované k dalšímu řízení.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

I. Řízení před správním orgánem

1. Rozhodnutím č. j. X. ze dne 10. 10. 2025 žalovaná zamítla žádost žalobce o invalidní důchod. Na základě posudku lékaře Institutu posuzování zdravotního stavu totiž dospěla k závěru, že pracovní schopnosti žalobce poklesly pouze o 20 %. Podle , o důchodovém pojištění, invaliditu podmiňuje pokles pracovní schopnosti nejméně o 35 %.

2. Žalobce proti tomuto závěru brojil námitkami. Uvedl, že se jeho duševní stav v posledních měsících výrazně zhoršil. Žalobce byl v péči psychologa a psychiatra. Žádal o nové posouzení zdravotního stavu. Žalovaná námitky zamítla a své předchozí rozhodnutí potvrdila. V řízení o nich nechala vypracovat posudek lékařem Institutu posuzování zdravotního stavu, z něhož vyplynulo, že hlavní příčina nepříznivého zdravotního stavu žalobce spadá pod kapitolu V (Duševní poruchy a poruchy chování), položku 5b (Poruchy neurotické, vyvolané stresem a psychosomatické poruchy; úzkostné a fobické poruchy, generalizovaná úzkostná porucha, sociální fobie, specifické fobie, smíšené úzkostně-depresivní poruchy, obsedantně kompulzivní porucha, reakce na závažný stres a poruchy přizpůsobení, posttraumatická stresová porucha, disociativní porucha, porucha somatoformní, neurastenie; lehké postižení, narušení sociálních kontaktů a vazeb, některé denní aktivity vykonávány s obtížemi) přílohy k , kterou se stanoví procentní míry poklesu pracovní schopnosti a náležitosti posudku o invaliditě a upravuje posuzování pracovní schopnosti pro účely invalidity (vyhláška o posuzování invalidity). Pro míru poklesu pracovní schopnosti u tohoto postižení vyhláška o posuzování invalidity stanovuje rozmezí 15–20 %. Posudkový lékař zvolil pokles pracovní schopnosti žalobce na horní hranici, přičemž hodnotu ještě zvýšil o 10 % podle vyhlášky o posuzování invalidity. Míra poklesu pracovní schopnosti žalobce tedy činí 30 %, což neodpovídá invaliditě žádného stupně.

II. Řízení před soudem

3. Proti rozhodnutí žalované o námitkách žalobce brojil žalobou. Posudkový lékař nezohlednil lékařskou zprávu z psychiatrické ambulance MUDr. P. ze dne 3. 10. 2025, nikoliv ani vliv medikace na zdravotní stav žalobce. Po zahájení léčby antipsychotikem u něj došlo k výrazné regresi kognitivních schopností a k prohloubení psychotických projevů. Žalobce ani nesouhlasil s tím, že lékařská zpráva MUDr. H. (z ortopedie) byla bez posudkového významu. Žalobce je značně limitován ve výkonu práce. Jelikož trpí více postiženími, posudkový lékař mohl zvýšit pokles pracovní schopnosti o 10 %. Posudkový lékař vycházel ve svém posudku z lékařské dokumentace, aniž by považoval za nutné vyšetřit žalobce. Žalobce však byl opakovaně urgován, aby předložil zprávu z vyšetření u klinického psychiatra Mgr. et Mgr. S. Posudkový lékař tak nemohl objektivně posoudit funkční dopad schizofrenní poruchy na psychiku žalobce.

4. Žalovaná považovala žalobu za nedůvodnou, ve vyjádření odkázala na závěry vlastního námitkového a posudkového řízení. S ohledem na námitky žalobce navrhla důkaz posudkem Posudkové komise Ministerstva práce a sociálních věcí.

III. Posouzení věci

5. Napadený výrok rozhodnutí žalované krajský soud přezkoumal podle (dále též „ “) v mezích žalobních bodů a dospěl k závěru, že žaloba je důvodná.

Obecná východiska

6. Předmětem řízení bylo posouzení nároku žalobce na invalidní důchod, tedy na dávku podmíněnou dlouhodobě nepříznivým zdravotním stavem. Podle § 39 odst. 1 a 2 zákona o důchodovém pojištění, platí, že pojištěnec je invalidní, jestliže z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu nastal pokles jeho pracovní schopnosti nejméně o 35 % (odst. 1). O invaliditu prvního stupně se jedná, jestliže pracovní schopnost pojištěnce poklesla nejméně o 35 %, avšak nejvíce o 49 % [odst. 2 písm. a)]. O invaliditu druhého stupně se jedná, jestliže jeho pracovní schopnost poklesla nejméně o 50 %, avšak nejvíce o 69 % [odst. 2 písm. b)]. O invaliditu třetího stupně se jedná, jestliže jeho pracovní schopnost poklesla nejméně o 70 % [odst. 2 písm. c)].

7. V přezkumném řízení soudním jsou k posouzení zdravotního stavu a pracovní schopnosti osob i k zaujetí posudkových závěrů o invaliditě ze zákona povolány Posudkové komise Ministerstva práce a sociálních věci ( zákona o organizaci a provádění sociálního zabezpečení). V soudní praxi je důkaz posudkem posudkové komise chápán jako případ předepsaného důkazu (srov. rozsudek NSS č. j. -75 ze dne 4. 12. 2003, č. NSS).

8. Soud hodnotí posudek jako každý jiný důkaz v rámci volného hodnocení důkazů ( ). Nejsou-li namítány jiné vady řízení, soud v řízení o žalobě proti rozhodnutí orgánů sociálního zabezpečení ve věci invalidity ověřuje pouze to, zda je posudek posudkové komise úplný a přesvědčivý (např. rozsudek NSS č. j. -54 ze dne 25. 9. 2003, č. NSS), případně – namítá-li to žalobce – zda byla příslušná posudková komise řádně obsazena (např. rozsudek NSS č. j. -20 ze dne 15. 5. 2013). Posudek, který splňuje požadavek úplnosti a přesvědčivosti a který se vypořádává se všemi rozhodujícími skutečnostmi, bývá zpravidla rozhodujícím důkazem pro posouzení správnosti a zákonnosti přezkoumávaného rozhodnutí (např. rozsudek NSS č. j. -63 ze dne 11. 11. 2010, č. 2240/2011 Sb. NSS).

9. Z těchto důvodů si soud vyžádal, aby posudková komise, konkrétně odbor posudkové služby v Plzni, vypracovala posudek o zdravotním stavu žalobce.

Závěry posudkové komise

10. Posudková komise dospěla k závěru, že pracovní schopnosti žalobce poklesly o 35 %, a proto se v jeho případě jedná o invaliditu prvního stupně podle § 39 odst. 2 písm. a) zákona o důchodovém pojištění. Posudková komise u žalobce shledala dominantním postižení, jak ho vymezuje kapitola V, položka 5c přílohy k vyhlášce o posuzování invalidity, tedy ve shodě s posudkovým lékařem dospěla k závěru, že se jedná o duševní poruchy a poruchy chování, poruchy neurotické, vyvolané stresem a psychosomatické poruchy. Oproti posudkovému lékaři dospěla k závěru, že se jedná o středně těžké funkční postižení (značně snížená úroveň sociálního fungování, výkon některých denních aktivit značně omezen). Pro míru poklesu pracovní schopnosti u tohoto postižení vyhláška o posuzování invalidity stanovuje rozmezí 25–35 %. Posudková komise určila míru poklesu pracovní schopnosti žalobce na horní hranici s ohledem na charakter postižení žalobce a jeho profesi. Pracovní schopnosti žalobce tedy poklesly o 35 %, což odpovídá invaliditě prvního stupně. Za datum vzniku příslušného stupně invalidity posudková komise určila den 3. 10. 2025, tedy den psychiatrického vyšetření žalobce MUDr. P. Platnost posudku stanovila do 31. 8. 2027.

11. Posudek splňuje formální náležitosti vyžadované § 7 vyhlášky o posuzování invalidity, včetně závěru o tom, že žalobce z důvodu svého dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu není schopen výkonu nadměrně psychicky náročné práce, práce spojené s termínovanými úkoly, ve vypjatých stresových situacích. Žalobce je schopen odpovídajícího pracovního zařazení respektující uvedená omezení.

12. Soud posudek vyhodnotil jako úplný a přesvědčivý, odpovídá i na námitky, které žalobce uplatnil přímo v žalobě. Vůči složení posudkové komise a obsahu posudku účastníci ostatně nic nenamítli.

13. Protože posudek splňuje požadavky setrvale kladené na tento typ důkazu, řádně prokazuje skutkový stav k datu vydání napadeného rozhodnutí žalované. Jasně z něj plyne, že pokles pracovní schopnosti žalobce odpovídá 35 %, což podle § 39 odst. 2 písm. a) zákona o důchodovém pojištění odpovídá invaliditě prvního stupně, která byla dána ke dni napadeného rozhodnutí žalované o námitkách, tak i ke dni jemu předcházejícímu rozhodnutí, jímž žalovaná zamítla žádost žalobce o invalidní důchod.

K nesouladu v judikatuře v otázce určení horní hranice „s přihlédnutím k profesi“

14. V nedávném rozsudku č. j. -19 ze dne 31. 7. 2026 Nejvyšší správní soud konstatoval, že výkon profese, možnosti rekvalifikace a podobných důvodů lze zohlednit pouze v rámci § 3 vyhlášky o posuzování invalidity, tedy v rámci úvah o dalším zvýšení již zvolené procentní míry poklesu pracovní schopnosti, nikoliv rámci určení základní míry poklesu podle § 2 vyhlášky.

15. Tento názor by ve skutkových poměrech případu patrně znamenal, že žalobce neměl být shledán invalidní ani invaliditou prvního stupně: posudková komise totiž z rozmezí 20–35 % zvolila horní hranici se zohledněním profese žalobce (práce na reklamačním oddělení v Decathlonu), což však podle výše citovaného názoru není možné. Tj. bez zohlednění profese by žalobce zřejmě nedosáhl ani 35 %.

16. Krajský soud tento náhled zvážil a neshledal důvod je uplatnit (nadto v neprospěch žalobce) – existují totiž i opačné názory Nejvyššího správního soudu a též praxe je převážně protichůdná:

17. V rozsudcích č. j. -53 ze dne 18. 5. 2011, č. j. -56 ze dne 26. 10. 2016 (odst. 10 a 13), č. j. -20 ze dne 28. 4. 2017 a č. j. -24 ze dne 24. 3. 2021 (odst. 19) Nejvyšší správní soud hodnotil jako úplné a přesvědčivé posudky, ve kterých byla míra poklesu pracovní schopnosti podle § 2 hodnocena při horní míře taxace stanovené přílohou vyhlášky s přihlédnutím k pracovní kvalifikaci posuzovaného. Stejný náhled Nejvyšší správní soud zaujal také v usnesení č. j. -32 ze dne 18. 5. 2022 (odst. 14, 29) či usnesení č. j. -31 ze dne 13. 8. 2026 (odst. 13–16 ve spoj. s jemu předcházejícím rozsudkem KS v Brně č. j. -59 ze dne 5. 11. 2025, odst. 31 a 63).

18. V aktuální rozhodovací činnosti krajských soudů (a tedy i posudkových komisí) jde o postup běžně přijímaný: srov. např. rozsudky krajských soudů v Brně (č. j. -25 ze dne 27. 2. 2026), v Ostravě (č. j. -59 ze dne 28. 1. 2025), v Hradci Králové (č. j. -75 ze dne 26. 6. 2024), v Plzni (č. j. -44 ze dne 22. 11. 2024), v Českých Budějovicích (č. j. -39 ze dne 30. 10. 2023), v Praze (č. j. -39 ze dne 17. 6. 2020) či Městského soudu v Praze (č. j. -79 ze dne 21. 3. 2024).

19. Vedle toho možnost přihlédnout k profesi či profesní kvalifikaci v rámci určení základního poklesu pracovní schopnosti podle § 2 vyhlášky předpokládá i metodický pokyn pro postup posudkových komisí: Konkrétní procentní míra poklesu pracovní schopnosti se stanoví … se zřetelem k závažnosti vlivu ostatních zdravotních postižení a s přihlédnutím k dosaženému vzdělání, zkušenostem, znalostem a předchozím výdělečným činnostem ( bod 7 instrukce). Instrukce náměstkyně pro řízení sekce sociálně pojistných systémů č. 12/2016 Posuzování invalidity pro účely , o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů.

20. Popis stavu judikatury a právních pravidel v rozsudku č. j. -19 se proto jeví krajskému soudu jako neúplný a pro absenci podrobnější argumentace i nepřesvědčivý.

IV. Závěr

21. Jelikož žalovaná vycházela z toho, že žalobce není invalidní, byla obě její rozhodnutí založena na nedostatečně zjištěném skutkovém stavu. Soud proto zrušil rozhodnutí ze dne 11. 2. 2026 pro vady podle a věc žalované vrátil k dalšímu řízení ( , 4 ). Pro zrušení rozhodnutí ze dne 10. 10. 2025 soud neshledal žádný zvláštní důvod (srov. rozsudek NSS č. j. -46 ze dne 4. 9. 2026, odst. 21).

22. Žalovaná bude v dalším řízení vycházet ze skutkového stavu zjištěného na základě provedeného dokazování v soudním řízení, tedy že invalidita prvního stupně žalobci vznikla ke dni 3. 10. 2025 a trvá do 31. 8. 2027 ( ).

23. Procesně úspěšný žalobce má právo na náhradu nákladů řízení, které účelně vynaložil vůči procesně neúspěšné žalované ( věty první ). Žalobce však uvedl, že mu žádné náklady nevznikly. Žádný z účastníků tak nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Poučení:

Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost u Nejvyššího správního soudu do dvou týdnů od jeho doručení. Lhůta je zachována, byla-li kasační stížnost podána u Krajského soudu v Plzni.

Plzeň 16. září 2026

Mgr. Jan Šmakal v.r.

soudce

Shodu s prvopisem potvrzuje: L. K.