Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

III.ÚS 2627/26

Ústavní soud rozhodl soudcem zpravodajem Janem Svatoněm ve věci ústavní stížnosti stěžovatele Ing. Davida Borovského, zastoupeného JUDr. Radkem Spurným, advokátem, sídlem Míru 33/9, Duchcov, proti usnesení Nejvyššího soudu ze dne 19. srpna 2026 č. j. 23 ICdo 9/2026-138 a rozsudku Vrchního soudu v Praze ze dne 21. srpna 2025 č. j. 214 ICm 3728/2023, 101 VSPH 439/2025-118 (MSPH 88 INS 8236/2023), za účasti Nejvyššího soudu a Vrchního soudu v Praze, jako účastníků řízení, a obchodní společnosti Burián & Penka, insolvence, v. o. s., sídlem Jeřábkova 1849/6, Brno - Černá Pole, insolvenční správkyně dlužnice Kamily Borovské, jako vedlejší účastnice řízení, takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění

1. Ústavní stížností podle písm. d) y a a násl. , o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen " "), se stěžovatel domáhá zrušení v záhlaví označených soudních rozhodnutí s tvrzením, že jimi bylo porušeno jeho právo na soudní ochranu a spravedlivý proces zaručené d.

2. Z ústavní stížnosti se podává, že Vrchní soud v Praze napadeným rozsudkem zamítl stěžovatelovu žalobu na určení, že je výlučným vlastníkem spoluvlastnického podílu na blíže specifikované bytové jednotce a příslušného spoluvlastnického podílu na společných částech domu a pozemcích, a rozhodl, že se tento podíl na nemovitostech z majetkové podstaty dlužnice Kamily Borovské nevylučuje. Proti tomuto rozsudku brojil stěžovatel dovoláním, které Nejvyšší soud výše označeným usnesením odmítl podle (dále jen " ") s tím, že podmínky jeho přípustnosti nebyly naplněny. Následně stěžovatel žalobou pro zmatečnost (ze dne 4. 9. 2026) napadl uvedený rozsudek Vrchního soudu v Praze, a to z důvodu uvedeného v

3. Ústavní soud se nejprve zabýval tím, zda jsou splněny procesní předpoklady řízení ( a 2 ), a dospěl k závěru, že ústavní stížnost je podle citovaného zákona nepřípustná.

4. Podle lze ústavní stížnost podat ve lhůtě dvou měsíců od doručení rozhodnutí o posledním procesním prostředku, který zákon stěžovateli k ochraně jeho práva poskytuje; takovým prostředkem se rozumí řádný opravný prostředek, mimořádný opravný prostředek, vyjma návrhu na obnovu řízení, a jiný procesní prostředek k ochraně práva, s jehož uplatněním je spojeno zahájení soudního, správního nebo jiného právního řízení.

5. Podle je ústavní stížnost nepřípustná, nevyčerpal-li stěžovatel všechny procesní prostředky, které mu zákon k ochraně jeho práva poskytuje ( téhož zákona); to platí i pro mimořádný opravný prostředek, který orgán, jenž o něm rozhoduje, může odmítnout jako nepřípustný z důvodů závisejících na jeho uvážení ( téhož zákona).

6. Stěžovatel, jak v ústavní stížnosti uvedl, proti napadenému rozsudku Vrchního soudu v Praze podal žalobu pro zmatečnost (a také přiložil její kopii). Žaloba pro zmatečnost podle a násl. přitom představuje mimořádný opravný prostředek ve smyslu , který stěžovatel dosud "nevyčerpal", neboť o něm příslušný soud nerozhodl (srov. i ). Protože soudní řízení dále probíhá, nutno považovat ústavní stížnost za tzv. předčasnou. Po jeho skončení (po případném vyčerpání procesních prostředků ve smyslu ) může stěžovatel, bude-li nadále pociťovat újmu na svých základních právech či svobodách, podat novou ústavní stížnost, v níž zohlední i řízení o žalobě pro zmatečnost.

7. Ústavní soud proto ústavní stížnost jako nepřípustný návrh mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků řízení podle odmítl.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 15. září 2026

Jan Svatoň v. r.

soudce zpravodaj