Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

I.ÚS 2451/26

Ústavní soud rozhodl v senátu složeném z předsedkyně Dity Řepkové, soudce zpravodaje Tomáše Langáška a soudce Jana Wintra o ústavní stížnosti M. Ř., zastoupené advokátkou Mgr. Juditou Pelechovou, sídlem Masná 1493/8, Ostrava, proti usnesení Krajského soudu v Ostravě č. j. -215 ze dne 14. července 2026, za účasti Krajského soudu v Ostravě, jako účastníka řízení, a nezl. R. K. a V. K., jako vedlejších účastníků řízení, takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění:

1. Posuzovanou ústavní stížností se stěžovatelka domáhá zrušení v záhlaví uvedeného rozhodnutí s tvrzením, že jím bylo porušeno její právo na soudní ochranu podle d (dále jen "") a právo na ochranu vlastnictví podle y.

2. Jak vyplynulo z ústavní stížnosti, stěžovatelka jako zákonná zástupkyně nezletilého (jakožto oprávněného) podala dne 25. 2. 2025 návrh na zahájení exekuce proti povinnému pro vymožení běžného a dlužného výživného na základě předběžně vykonatelného rozsudku Okresního soudu v Ostravě č. j. -118 ze dne 22. 1. 2025; tento rozsudek byl následně změněn rozsudkem Krajského soudu v Ostravě č. j. -228 ze dne 21. 5. 2025. Exekuce byla částečně zastavena usnesením okresního soudu č. j. -91 ze dne 25. 7. 2025, k jejímu úplnému zastavení pak došlo usnesením okresního soudu č. j. -185 ze dne 16. 1. 2026, v němž bylo zároveň rozhodnuto o povinnosti povinného nahradit soudnímu exekutorovi náklady exekuce ve výši 9 952,25 Kč. K odvolání povinného krajský soud napadeným usnesením prvostupňové rozhodnutí změnil tak, že povinný a stěžovatelka jsou každý povinni zaplatit soudnímu exekutorovi na nákladech řízení 4 976,10 Kč. Krajský soud přihlédl k okolnostem průběhu exekuce a k výsledku nalézacího řízení s tím, že zvolené rozložení povinnosti nahradit exekuční náklady považuje za spravedlivé a odpovídající § 89 exekučního řádu.

3. V ústavní stížnosti stěžovatelka namítá, že krajský soud tím popřel smysl předběžné vykonatelnosti, dezinterpretoval důvody změny exekučního titulu odvolacím soudem i roli stěžovatelky v exekučním řízení, uložil nákladovou povinnost osobě, která ani nebyla účastníkem exekuce, a svévolně rozdělil nákladovou povinnost rovným dílem, ačkoliv podstatná část exekuce byla při jejím zahájení nesporně důvodná.

4. Ústavní stížnost je zjevně neopodstatněná.

5. Ústavní soud ve stanovisku pléna sp. zn. ze dne 5. 3. 2025 (97/2025 Sb.; bod 34) konstatoval, že ústavní stížnosti proti rozhodnutím o nákladech řízení jsou zpravidla zjevně neopodstatněné, neprovázejí-li posuzovanou věc takové (mimořádné) okolnosti, které ji činí co do ústavní roviny dostatečně významnou; o to mimořádnější okolnosti, typicky v podobě významného přesahu vlastního zájmu stěžovatele, musejí být dány ve věcech, kde sporná výše nákladů nepřevyšuje ani hranici bagatelnosti. Tento právní názor Ústavní soud následně převzal i do nálezu

sp. zn.

ze dne 8. 4. 2025. Ústavní soud tím nejen potvrdil svůj dlouhodobě zdrženlivý přístup k přezkumu rozhodnutí o nákladech řízení, ale zdůrazněním tohoto přístupu právě i ve stanovisku pléna zároveň deklaroval záměr tuto zásadu do budoucna důsledněji ctít, a to případně i ve věcech dříve řešených nálezem (viz bod 34 usnesení Ústavního soudu

sp. zn.

ze dne 5. 5. 2025).

6. Stěžovatelka ústavní stížností zpochybňuje ústavnost rozhodnutí, kterým jí soud uložil povinnost nahradit náklady exekuce ve výši 4 976,10 Kč, tedy v částce hluboko pod hranicí bagatelnosti. Zároveň netvrdí žádné mimořádné okolnosti, ať už povahy subjektivní (např. že by z hlediska jejích majetkových poměrů šlo o částku významnou), nebo objektivní (tedy zmiňovaný přesah vlastních zájmů). Již to je přitom samo o sobě důvodem pro odmítnutí ústavní stížnosti jako zjevně neopodstatněné.

7. Ústavní soud proto ústavní stížnost mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků podle jako zjevně neopodstatněnou odmítl.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 10. září 2026

Dita Řepková v. r.

předsedkyně senátu