Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (2)56 A 11/2024 - 33.pdf
PDF · 0 B
No categories available
56 A 11/2024 - 33
ROZSUDEK
JMÉNEM REPUBLIKY
Krajský soud v Brně rozhodl samosoudkyní JUDr. Kateřinou Mrázovou, Ph.D. v právní věci
žalobce: A. M.
bytem X
zastoupený advokátem JUDr. Emilem Flegelem
sídlem K Chaloupkám 3170/2, 106 00 Praha
proti
žalovanému: Krajský úřad Jihomoravského kraje, odbor dopravy
sídlem Žerotínovo náměstí 3, 601 82 Brno
o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 20. 7. 2023, č. j. JMK 111394/2023, sp. zn. S-JMK 91347/2023/OD/Je,
takto:
I. Žaloba se zamítá.
II. Žalobce nemá právo na náhradu nákladů řízení.
III. Žalovanému se nepřiznává náhrada nákladů řízení.
Odůvodnění:
I. Vymezení věci
1. Žalobce podal žalobu proti shora specifikovanému rozhodnutí žalovaného (dále jen „napadené rozhodnutí“), jímž bylo zamítnuto jeho odvolání a potvrzeno rozhodnutí Městského úřadu Znojmo, odbor dopravy, ze dne 17. 2. 2023, č. j. MUZN/33010/2023 (dále jen „prvostupňové rozhodnutí“). Prvostupňovým rozhodnutím byl žalobce shledán vinným ze spáchání dvou přestupků dle § 125c odst. 1 písm. f) bod 4 zákona číslo 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o silničním provozu“). Jako řidič osobního motorového vozidla tov. zn. Ford Mustang překročil při řízení dne 16. 2. 2022 v obci S. a dne 9. 5. 2022 v obci D. nejvyšší dovolenou rychlost o méně než 20 km/h. Porušil tak povinnost dle § 18 odst. 4 zákona o silničním provozu. Žalobci byl uložen správní trest pokuty ve výši 2300 Kč a dále mu byla uložena povinnost nahradit náklady správního řízení ve výši 1000 Kč.
II. Shrnutí žalobní argumentace
2. Žalobce v žalobě především namítal, že rozhodnutí o odvolání nebylo nikdy žalobci doručeno. Nahlédnutím do spisu u prvoinstančního správního orgánu dne 26. 7. 2024 zjistil, že napadené rozhodnutí ze dne 20. 7. 2023 má vyznačenu právní moc dne 27. 7. 2023, přičemž doručenka není podepsána žalobcem. Šetřením v rodině zjistil, že napadené rozhodnutí převzala jeho dcera I. P., která nebyla k převzetí zásilky oprávněna. Jelikož napadené rozhodnutí nebylo žalobci doručeno (seznámil se s ním až dne 26. 7. 2024), nenabylo právní moci, resp. žaloba je podána včas ve lhůtě 2 měsíců. Žalobce dále namítal nedodržení roční promlčecí doby, podle které mu muselo být doručeno napadené rozhodnutí nejpozději do dne 17. 2. 2024. To však doručeno nebylo. V roční promlčecí době musí být rozhodnutí nejen vydáno, ale také doručeno. Došlo tak k zániku odpovědnosti za přestupek. Dále žalobce namítal, že žalovaný v napadeném rozhodnutí nezrekapituloval odvolací důvody a vůbec je nevypořádal. Napadené rozhodnutí tak postrádá zákonné náležitosti dle § 68 odst. 3 zákona číslo 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“). Z rozhodnutí musí být zřejmé, jak se správní orgán vypořádal s odvolacími námitkami žalobce. S ohledem na výše uvedené žalobce soudu navrhl, aby obě správní rozhodnutí zrušil a věc vrátil žalovanému k dalšímu řízení.
III. Vyjádření žalovaného k žalobě
3. Žalovaný s podanou žalobou nesouhlasil, napadené rozhodnutí považuje za správné a řádně odůvodněné. Při svém rozhodování žalovaný postupoval v souladu s platnou právní úpravou vztahující se na řízení o přestupcích a zejména řízení odvolací. Vzhledem k nedostatkům doručenky žalovaný vyžádal od České pošty duplikát dodejky, která tvoří součást správního spisu a z níž jasně vyplývá, že zásilka obsahující napadené rozhodnutí byla řádně dodána dne 27. 7. 2023. Námitka nedoručení rozhodnutí či nesprávně vyznačené doložky právní moci, a také zániku odpovědnosti žalobce za přestupek, není důvodná. Odvolací námitky byly zrekapitulovány na straně 2 napadeného rozhodnutí (3. odstavec). S námitkami se žalovaný vypořádal v rámci celého odůvodnění napadeného rozhodnutí, zejména na straně 4. V řízení před správním orgánem nedošlo k porušení práv žalobce. Skutkový stav byl zjištěn způsobem, kdy o něm nepanují pochybnosti. S ohledem na výše uvedené žalovaný soudu navrhl, aby žalobu zamítl jako nedůvodnou.
IV. Posouzení věci krajským soudem
4. Krajský soud přezkoumal napadené rozhodnutí v mezích uplatněných žalobních bodů, ověřil přitom, zda rozhodnutí netrpí vadami, k nimž by musel přihlédnout z úřední povinnosti, a vycházel ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodnutí žalovaného [§ 75 odst. 1, 2 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů, dále jen „s. ř. s.]. Ve věci rozhodl bez jednání, neboť s tímto postupem účastníci řízení souhlasili (§ 51 odst. 1 s. ř. s.).
5. Soud shledal žalobu nedůvodnou. Přisvědčil správnosti postupu správních orgánů, který byl souladný s právními předpisy i judikaturou soudů.
6. Žalobce v žalobě uplatnil tři žalobní body (zánik jeho odpovědnosti za přestupek pro uplynutí roční promlčecí doby, dále nedoručení napadeného rozhodnutí žalobci, a také nepřezkoumatelnost a nezákonnost napadeného rozhodnutí pro nedostatečné náležitosti – odvolací námitky nebyly dle žalobce zrekapitulovány ani vypořádány). Soud se uplatněnými námitkami řádně zabýval a níže se s argumentací žalobce vypořádal.
7. K námitce zániku odpovědnosti žalobce za přestupek soud zjistil, že není důvodná. Postup správních orgánů byl v souladu s § 30, § 31 a § 32 zák. č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich (dále jen „přestupkový řád“), pročež k zániku odpovědnosti žalobce za přestupky uplynutím promlčecí doby nedošlo.
8. Dle § 30 písm. a) přestupkového řádu činí promlčecí doba 1 rok. Dle § 30 odst. 1 přestupkového řádu promlčecí doba počíná běžet dnem následujícím po dni spáchání přestupku. Dle § 32 odst. 2 písm. a) přestupkového řádu se promlčecí doba přerušuje oznámením o zahájení řízení o přestupku. Dle § 32 odst. 2 písm. b) přestupkového řádu se promlčecí doba přerušuje vydáním rozhodnutí, jímž je obviněný uznán vinným; přerušením promlčecí doby počíná promlčecí doba nová. Dle § 32 odst. 3 přestupkového řádu byla-li promlčecí doba přerušena, odpovědnost za přestupek zaniká nejpozději 3 roky od jeho spáchání.
9. V posuzované věci žalobce spáchal dva přestupky, a to dne 16. 2. 2022 a dne 9. 5. 2022. V obou případech porušil stejnou povinnost a naplnil stejnou skutkovou podstatu přestupku dle § 125c odst. 1 písm. f) bod 4 zákona o silničním provozu. O obou přestupcích bylo konáno jedno společné správní řízení. Prvním důvodem pro přerušení promlčecí doby byla skutečnost, že došlo k oznámení o zahájení řízení o přestupku (13. 7. 2022), které bylo provedeno doručením takového oznámení žalobci dne 1. 8. 2022 (dle doručenky založené ve správním spisu). Od tohoto dne, kdy bylo žalobci oznámeno zahájení řízení o obou přestupcích, začala běžet žalobci nová roční promlčecí doba. Pro přerušení promlčecí doby není rozhodné, kdy přestupkový orgán oznámení o zahájení řízení o přestupku vyhotovil, nýbrž kdy jej fakticky oznámil pachateli. K dalšímu přerušení promlčecí doby došlo v důsledku vydání prvostupňového rozhodnutí (dne 17. 2. 2023), kterým byl žalobce uznán vinným ze spáchání přestupků. V tomto případě se promlčecí doba přerušuje bez ohledu na okamžik faktického doručení prvostupňového rozhodnutí žalobci, resp. bez ohledu na to, zda rozhodnutí nabude právní moci. Přerušení běhu promlčecí doby je vázáno toliko na okamžik vydání rozhodnutí, kterým je pachatel uznán vinným. Pokud tedy bylo napadené rozhodnutí o odvolání vydáno dne 20. 7. 2023 a doručeno žalobci dne 27. 7. 2023, stalo se tak řádně v rámci běhu roční promlčecí doby, která běžela od posledního přerušení (od 17. 2. 2023). Současně nebyla překročena ani celková objektivní doba 3 let pro zánik odpovědnosti žalobce za přestupky.
10. Soud tedy uzavírá, že k promlčení přestupků, resp. k zániku odpovědnosti žalobce za přestupky v tomto posuzovaném případě nedošlo.
11. Žalobce dále uplatnil námitku nedoručení napadeného rozhodnutí, resp. že bylo toto rozhodnutí doručeno nesprávné osobě – jeho dceři I. P. Žalobce měl toto údajně zjistit až nahlédnutím do spisu dne 26. 7. 2024, pročež se domníval, že od tohoto dne se odvíjí dvouměsíční lhůta k podání správní žaloby, kterou k soudu podal dne 30. 7. 2024.
12. Vzhledem k tvrzením žalobce soud nepřistoupil k odmítnutí žaloby pro opožděnost, měl za to, že je třeba se argumentací žalobce řádně zabývat a poskytnout mu dostatečnou soudní ochranu.
13. Ze správního spisu soud zjistil, že napadené rozhodnutí bylo žalobci doručeno dne 27. 7. 2023, tj. v den, kdy byla žalobci zanechána ve schránce výzva k vyzvednutí na poště a kdy se doručenka následně po vyzvednutí zásilky vracela jako doklad žalovanému. Ze správního spisu soud dále zjistil, že vzhledem k nedostatkům doručenky žalovaný provedl reklamaci doručení napadeného rozhodnutí. Jelikož doručenka rozhodnutí neobsahovala jméno a příjmení příjemce a rok narození u žalobce byl zaškrtaný, požádal žalovaný Českou poštu o prošetření doručení a duplikát dodejky. Z druhopisu dodejky (je obsahem správního spisu) vyplývá, že zásilka obsahující napadené rozhodnutí byla řádně doručena dne 27. 7. 2023.
14. Pošta v této věci potvrdila řádné doručení zásilky (napadeného rozhodnutí), čímž vyloučila možnost chybného doručení, resp. doručení neoprávněné osobě. Ze spisu i z tvrzení žalobce dále vyplývá, že žalobci byla vhozena do jeho schránky dne 27. 7. 2023 výzva k vyzvednutí zásilky na poště. Ještě tentýž den byla zásilka (napadené rozhodnutí) na poště vyzvednuta. Při vyzvednutí musela oprávněná osoba předložit občanský průkaz tak, aby mohla být ztotožněna jako osoba oprávněná k vyzvednutí této zásilky. Není zřejmé, proč by měla být zásilka (napadené rozhodnutí) vydána jiné osobě, např. dceři žalobce. To nevysvětlil ani žalobce. Nelze také z ničeho dovodit, že by jeho dcera I. P. vyzvedla předmětnou zásilku, která jí nebyla adresována, a následně rok tajila před otcem, že zásilku vyzvedla. Z argumentace žalobce nevyplývá ani to, zda mají s dcerou protichůdné zájmy, a zda měl být takovým krokem záměrně poškozen, aby se včas nedozvěděl o doručení rozhodnutí. Dovozování takových závěrů postrádá logiku. Jedná se o spekulace, které nebyly ničím doloženy. Sám žalobce se mohl záměrně podepsat na doručenku při vyzvednutí zásilky jinak. Ostatně ani jeho podpisy na jednotlivých dokumentech založených ve správním spise nejsou shodné (významně se odlišují podpisy na odvolání ze dne 13. 4. 2023 a 25. 5. 2023 a dále na protokolech ze dne 5. 8. 2022 a 26. 7. 2024, a také na doručenkách ze dne 1. 8. 2022 – oznámení o zahájení řízení, 27. 3. 2023 – doručení prvostupňového rozhodnutí a 2. 5. 2023 – výzva k doplnění odvolání). Soud tedy neuvěřil tvrzením žalobce a jeho argumentaci nemohl přisvědčit. Napadené rozhodnutí bylo žalobci řádně doručeno dne 27. 7. 2023 (rok před podáním žaloby).
15. Soud nemohl přisvědčit ani námitkám uplatněným v posledním žalobním bodě. Není pravdou, že žalovaný nezrekapituloval v napadeném rozhodnutí odvolací námitky. To stručně učinil na str. 2 napadeného rozhodnutí. A rovněž se nezakládá na pravdě tvrzení žalobce v tom, že nebyly jeho odvolací námitky řádně vypořádány. Ostatně žalobce ani neupřesnil, jaké jeho námitky neměly být vypořádány. Soud v takovém případě nemá oprávnění za žalobce cokoliv dovozovat. S odvolacími námitkami se žalovaný vypořádal v rámci celého odůvodnění napadeného rozhodnutí, zejména na straně 4. V řízení před správním orgánem nedošlo k procesnímu pochybení, které by zakládalo porušení práva žalobce na řádný proces. Skutkový stav byl zjištěn způsobem, že o něm nepanují pochybnosti. Rozhodnutí nepostrádá zákonné náležitosti dle § 68 odst. 3 správního řádu. Přijaté závěry oba správní orgány ve svých rozhodnutích přesvědčivě odůvodnily.
V. Závěr a náklady řízení
16. Ze shora uvedených důvodů proto soud žalobu zamítl jako nedůvodnou podle § 78 odst. 7 s.ř.s.
17. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl na základě § 60 odst. 1 s. ř. s. Žalobce ve věci úspěch neměl, nemá proto právo na náhradu nákladů řízení. Žalovanému, kterému by jinak jakožto úspěšnému účastníku řízení příslušelo právo na náhradu nákladů řízení, náklady řízení nad rámec jeho běžné administrativní činnosti nevznikly.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává u Nejvyššího správního soudu. V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.
Brno 31. července 2026
JUDr. Kateřina Mrázová, Ph.D. v. r.
samosoudkyně