Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

8 C 63/2026-142

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

Okresní soud v Prostějově rozhodl soudkyní JUDr. Danou Malechovou ve věci

žalobce: Jméno žalobce, IČO IČO žalobce sídlem Adresa žalobce zastoupený advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta

proti

žalovanému: Jméno žalovaného, narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného

o zaplacení částky 24.615,41 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žaloba na zaplacení částky 24.615,41 Kč, úroku ve výši 8.178,38 Kč, úroku z prodlení ve výši 3.665,76 Kč, úroku ve výši 7,9 % ročně z částky 24.615,41 Kč od 28. 1. 2026 do zaplacení, úroku z prodlení z částky 24.615,41 Kč od 28. 1. 2026 do zaplacení ve výši 12,75 % ročně, se zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

I. Žaloba na zaplacení částky 24.615,41 Kč, úroku ve výši 8.178,38 Kč, úroku z prodlení ve výši 3.665,76 Kč, úroku ve výši 7,9 % ročně z částky 24.615,41 Kč od 28. 1. 2026 do zaplacení, úroku z prodlení z částky 24.615,41 Kč od 28. 1. 2026 do zaplacení ve výši 12,75 % ročně, se zamítá.II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobce se svou žalobou doručenou soudu dne 2. 3. 2026 domáhal vůči žalovanému peněžitého plnění ze smlouvy o spotřebitelském úvěru č. hodnota dne datum, podle které žalobce poskytl žalovanému úvěr ve výši 150.000 Kč na jeho běžný účet. Vzhledem k tomu, že žalovaný porušil svou povinnost vrátit úvěr v dohodnutých splátkách, bylo přistoupeno k zesplatnění dluhu ke dni 15. 11. 2024. Žalobce požadoval úhradu jistiny ve výši 24.615,41 Kč, úroku a úroku z prodlení. Žalobce uvedl, že žalovaný na svůj dluh uhradil celkem 194.569,38 Kč, které byly započteny na jistinu, smluvní úrok, úrok z prodlení a dlužné poplatky. Žalobce uvedl, že zkoumal schopnost žalovaného úvěr splácet.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, přestože mu žaloba byla doručena v souladu s ustanovením (dále jen ) do vlastních rukou na adresu v souladu s ustanovením

3. Ve věci se dne datum konalo ústní jednání, ke kterému se účastníci nedostavili. Žalobce svou neúčast omluvil a souhlasil s projednáním věci v jeho nepřítomnosti. Žalovaný svou nepřítomnost neomluvil. Soud proto v souladu s ustanovením věc projednal v nepřítomnosti účastníků a rozhodoval na základě obsahu spisu a listinných důkazů předložených žalobcem. Takto byl zjištěn následující skutkový stav:

4. Žalobce se zavázal smlouvou o spotřebitelském úvěru poskytnout žalovanému úvěr ve výši 150.000 Kč na účet žalovaného č. č. účtu. Žalovaný se zavázal splatit úvěr včetně úroků a poplatků v 96 měsíčních splátkách po 2.256 Kč od 15. 6. 2017. Podle výpisu z účtu č. č. účtu bylo zjištěno, že žalobce poskytl úvěr žalovanému dne datum.

5. Podle výpisu z účtu č. č. účtu za období od datum do 13. 7. 2025 a z vyjádření žalobce bylo zjištěno, že žalovaný uhradil na svůj dluh postupně celkem částku 194.569,38 Kč.

6. Při uzavírání smlouvy o spotřebitelském úvěru dne datum žalobce disponoval informacemi o žalovaném z žádosti o poskytnutí úvěru ze dne datum, podle kterých byl žalovaný podnikatelem, neměl vyživovací povinnost a bydlel ve vlastním bytě. V žádosti žalovaný nesdělil žádné informace o svých aktuálních příjmech, výdajích a další majetkové situaci.

7. Zůstatek na účtu žalovaného č. č. účtu činil před poskytnutím úvěru ke dni 2. 12. 2016 částku 5.616,80 Kč, ke dni 1. 1. 2017 částku 34.167,44 Kč, ke dni 1. 2. 2017 částku 10.687,47 Kč, ke dni 1. 3. 2017 částku 28.049,15 Kč, ke dni 1. 4. 2017 částku 25.257,68 Kč a ke dni 1. 5. 2017 částku 4.845,20 Kč. Z úvěrové zprávy (dokument CRIF) předložené žalobcem nebylo zjištěno, s jakým výsledkem žalobce šetřil úvěrové zatížení žalovaného ke dni poskytnutí úvěru, když podle zprávy byly hodnoceny různé kategorie, z nichž některé hodnocení vůbec neobsahovaly (např. platební kapacita, credit bureau skóre, credit bureau rizikovost) nebo obsahovaly údaje bez bližšího vysvětlení jejich významu (např. riziko stávajícího klienta: L, SOLUS skóre: 165, behaviorální skóre: 448).

8. Podle o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací, získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

9. Podle o spotřebitelském úvěru, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s , větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté lhůtě, běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

10. Podle (dále jen „ “), neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákona, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.

11. Podle , soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, nebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek.

12. Podle , kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.

13. Podle , bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něj bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

14. Z citovaného zákonného ustanovení vyplývá, že soud by měl posuzovat otázku platnosti smlouvy o spotřebitelském úvěru pouze v případě, že žalovaný jako dlužník namítne nedodržení povinností žalobce jako věřitele v souvislosti s uzavíráním smlouvy a jeho povinností prověřit schopnost spotřebitele úvěr splácet. Výklad citovaného ustanovení je však modifikován rozsudkem Soudního dvora EU ve věci C 679/2018 ze dne 5. 3. 2020, podle kterého je české právo ukládající povinnost spotřebiteli dovolat se neplatnosti úvěrové smlouvy v rozporu s unijním právem a soud je proto povinen z úřední povinnosti zkoumat postup věřitele při uzavírání smlouvy o spotřebitelském úvěru, a to zda tento postup odpovídá evropskému právu, tj. směrnici Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne 23. dubna 2008 o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady 87/102/EHS. Podle článku 8 této směrnice „členské státy zajistí, aby před uzavřením úvěrové smlouvy věřitel posoudil úvěruschopnost spotřebitele na základě dostatečných informací získaných případně od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, na základě vyhledávání v příslušné databázi.“ Podle článku 23 uvedené směrnice „členské státy stanoví pravidla pro sankce za porušení vnitrostátních předpisů přijatých na základě této směrnice a přijmou veškerá nezbytná opatření k zajištění jejich uplatňování. Stanovené sankce musí být účinné, přiměřené a odrazující.“

15. K míře pečlivosti věřitele při zkoumání úvěruschopnosti spotřebitele se vyjádřil v rámci předchozí úpravy podle o spotřebitelském úvěru i Nejvyšší soud ve svém rozsudku ze dne 25. 7. 2018 pod sp. zn. . V tomto rozhodnutí uvedl „že odborná péče předpokládá údaje, které dlužník věřiteli uvedl, ověřit, resp. objektivně podložit minimálně potvrzením zaměstnavatele dlužníka. Nepochybně klíčová je i povinnost věřitele využívat veřejně dostupné informace jakými jsou např. státem publikované údaje o životním a existenčním minimu podle o životním a existenčním minimu a o průměrných výdajích obyvatelstva (databáze Českého statistického úřadu) a tyto porovnávat se známými nebo od spotřebitele zjištěnými (ne pouze tvrzenými) informacemi o jeho příjmech a výdajích.“

16. Podle citovaných rozhodnutí a při aplikaci eurokonformního výkladu vnitrostátní právní úpravy spotřebitelských smluv je zřejmé, že informace věřitelem získané pouze od spotřebitele jsou z hlediska úplného a spolehlivého posouzení jeho úvěruschopnosti nedostatečné. Povinností věřitele je zjistit si spolehlivost potřebných údajů i z jiných zdrojů než je samotný dlužník. Tyto zjišťované údaje se mají týkat zejména aktuální majetkové situace dlužníka. Takto by měl věřitel např. zkoumat a objektivně ověřovat skutečnou výši příjmů a výdajů, zejména v souvislosti s bydlením, vyživovacími povinnostmi, splatnými dluhy a zjišťovat další informace přímo ovlivňující komplexní závěry věřitele o majetkové situaci dlužníka. Pokud tyto povinnosti věřitel důsledně před uzavřením smlouvy o úvěru nesplní, je důsledkem aplikace sankce v podobě neplatnosti smlouvy.

17. V daném případě bylo z provedených důkazů bylo zjištěno, že žalobce neučinil dostatečně pečlivé šetření o aktuální majetkové situaci dlužníka. Žalobce při uzavírání smlouvy nedisponoval komplexními a strukturovanými informacemi o výši příjmů a výši výdajů žalovaného. Údaje, podle kterých vyhodnocoval schopnost žalovaného úvěr splácet vycházely ze situace, kdy vedl pro žalovaného běžný účet bez upřesnění, zda šlo o účet osobní či podnikatelský. Současně před poskytnutím úvěru nezjišťoval, zda má žalovaný i jiné bankovní účty k provádění svých finančních transakcí.

18. Z informací, které měl žalobce k dispozici přitom vyplývá, že žalovaný měl jako podnikatel nepravidelné, nespolehlivé a nepředvídatelné příjmy. Pokud žalobce tvrdil že vycházel z příjmů žalovaného na jeho běžném účtu ve výši 10.005 Kč v měsíci prosinec roku 2016, ve výši 52.394,99 Kč v měsíci lednu 2017, ve výši 1.078 Kč v měsíci únor 2017, ve výši 65.064 Kč v měsíci březen 2017, ve výši 53.773 Kč v měsíci duben 2017, pak jde o příjmy v průměru ve výši 40.062 Kč, avšak bez reálného zjištění, zda šlo o skutečné příjmy žalovaného vyplývající z jeho podnikatelské činnosti či o prostý součet jednotlivých příjmových transakcí na účtu žalovaného bez návaznosti na jejich původ a účel. Stejně tak žalobce dostatečně pečlivě nezjišťoval skutečné výdaje žalovaného, které byly podle výše zůstatků na jeho účtu za období 5 měsíců před poskytnutím úvěru (ke každému 1. dni v měsíci) rovněž nepravidelné a nepředvídatelné (zůstatky oscilovaly od cca 5.000 Kč do 35.000 Kč). Z úvěrové zprávy a ani z ostatních údajů není zřejmé, na základě čeho žalobce dospěl k závěru, že žalovaný je spolehlivým dlužníkem a bude jím i po dobu následujících 8 let, po kterou měl úvěrový vztah trvat. Soud proto dospěl k závěru, že úkony, které učinil věřitel za účelem odborného posouzení úvěruschopnosti dlužníka, byly nedostatečné a smlouva o úvěru je ve smyslu ustanovení pro rozpor se zákonem neplatná.

19. S ohledem na výše uvedené soud dospěl k závěru, že žalobě by bylo možné vyhovět v rozsahu odpovídajícímu výši bezdůvodného obohacení podle a 2 , které přijal žalovaný jako majetkový prospěch poskytnutý bez právního důvodu. Soud vycházel z tvrzení žalobce a z listinných důkazů, podle kterých žalovaný získal 150.000 Kč a uhradil 194.569,38 Kč. Z uvedeného vyplývá, že žalovaný svou povinnost k úhradě bezdůvodného obohacení již splnil a žaloba byla proto v celém rozsahu zamítnuta.

20. O nákladech řízení soud rozhodl podle odst. za situace, kdy úspěšnému žalovanému žádné náklady řízení nevznikly.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku je možné podat odvolání ve lhůtě do patnácti dnů ode dne jeho doručení ke Krajskému soudu v Brně, prostřednictvím Okresního soudu v Prostějově, CZ-797 09 Prostějov, Havlíčkova 16, ve dvojím vyhotovení.

Nebude-li povinnost tímto rozhodnutím uložená splněna dobrovolně, smí se věřitel domáhat jejího splnění výkonem rozhodnutí nebo exekucí.