Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

11 C 114/2025-104

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

Okresní soud ve Frýdku-Místku rozhodl samosoudcem Mgr. et Mgr. Martinem Pavlíkem ve věci

žalobce: Jméno žalobce, narozený dne Datum narození žalobce bytem Adresa žalobce zastoupený advokátem Jméno advokáta A sídlem Adresa advokáta A

proti

žalované: Jméno žalované., IČO IČO žalované sídlem Adresa žalované zastoupená advokátem Jméno advokáta B sídlem Adresa advokáta B

o určení vlastnického práva k pozemku

takto:

I. Určuje se, že pozemek parc. č. číslo v k. ú. adresa, zaměřený v geometrickém plánu č. číslo, vypracovaném titul jméno FO, který je nedílnou součástí tohoto rozhodnutí, je ve vlastnictví žalobce.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku ve výši 35 139 Kč, a to do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupce žalobce

Odůvodnění:

I. Určuje se, že pozemek parc. č. , číslo, v k. ú. , adresa, , zaměřený v geometrickém plánu č. , číslo, , vypracovaném , titul, , jméno FO, , který je nedílnou součástí tohoto rozhodnutí, je ve vlastnictví žalobce.II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku ve výši 35 139 Kč, a to do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupce žalobce

1. Žalobce se podanou žalobou domáhal určení, že pozemek parc. č. číslo v k. ú. adresa, zaměřený v geometrickém plánu č. číslo, vypracovaném titul. jméno FO, je ve vlastnictví žalobce (dále jen „sporný pozemek“). Sporný pozemek se nachází mezi pozemkem parc. č. číslo v k. ú. adresa, jenž je ve výlučném vlastnictví žalobce a pozemkem parc. č. číslo v k. ú. adresa, jenž je ve výlučném vlastnictví žalované. Žalobce pozemek parc. č. číslo včetně sporného pozemku nabyl od svého otce darovací smlouvou ze dne 18. 4. 2000. Jeho otec jej nabyl do podílového spoluvlastnictví v roce 1992 a do výlučného vlastnictví v roce 1994. Od roku 1992 žalobce předmětný pozemek udržoval včetně sporné části. Žalobce je přesvědčen, že stávající zápis v katastru nemovitostí neodpovídá skutečnému stavu, kdy je mezi účastníky spor o hranici mezi pozemky parc. č. číslo a číslo. Žalobce zbudoval oplocení podél faktické hranice pozemku parc. č. číslo (zahrnující sporný pozemek), která odpovídá zákresu geometrického plánu č. číslo ze dne 20. 9. 1992. Pokud by měl soud za to, že žalobce není vlastníkem sporného pozemku, má za to, že tuto část vydržel. Při převodu nemovitostí z právního předchůdce žalobce na žalobce byl současně vypracován i znalecký posudek (primárně za účelem ceny), který vycházel z rozlohy pozemku parc. č. číslo v rozsahu 1447 m2 ve shodě s geometrickým plánem z roku 1992. Žalobce po celou dobu v dobré víře užívá spornou část pozemku v domnění, že je součástí pozemku parc. č. číslo a tuto spornou část po celou dobu užíval v dobré víře i jeho otec od roku 1992. Hranice pozemku byly vytyčeny železnými body již v období od 19. 6. 1992 do 24. 7. 1992 geodetem titul jméno FO, dle kterých žalobce v roce 2003 vybudoval oplocení včetně výstavby rodinného domu. S hraničními body nebylo v průběhu nikterak manipulováno. Dům včetně oplocení byl řádně zkolaudován (pravomocně) dne 6. 1. 2004. V průběhu výstavby oplocení byl svědkem osazení bodu i tehdejší stavební dozor geodet titul jméno FO. O sporné hranici se žalobce dozvěděl až 16. 9. 2022 (protokol o vytyčení hranic). Do té doby nebyla jeho držba zpochybňována a ani žalobce neměl do té doby pochybnosti o svém vlastnickém právu ke spornému pozemku.

2. Žalovaná s podanou žalobou nesouhlasila a navrhovala její zamítnutí s odůvodněním, že reálný průběh hranice mezi pozemky odpovídá hranici katastrální a této skutečnosti si je žalobce vědom. Dle vyjádření geodeta titul jméno FO žalovaná zjistila, že hranice mezi sousedními pozemky je v katastru neměně zaznačena již od roku 1992 a tato byla potvrzena i v rámci obnovy katastrálního operátu a je evidována správně. S ohledem na geodetické zaměření z roku 1992, které odpovídá katastrálnímu zápisu, nemůže být žalobce v dobré víře, a proto nemůže sporný pozemek vydržet. V roce 2017 právní předchůdce žalované zadal zaměření pozemku žalované (parc. č. číslo) geodetovi, který zjistil, že oplocení mezi pozemky neodpovídá reálné (katastrální) hranici, neboť je posunuto do pozemku žalované (parc. č. číslo). Právní předchůdce žalované o tomto informoval žalobce a vyzval jej k odstranění oplocení. Žalobce měl tak možnost od počátku, kdy se ujal držby nahlédnout do katastru nemovitostí, aby zjistil, kudy vede vlastnická hranice pozemku, přičemž toto měl a mohl učinit nejpozději při zbudování rodinného domu a oplocení. Žalovaná vznesla i pochybnost, zda s vytyčenými železnými body nebylo v mezidobí nikterak manipulováno. S ohledem na ztrátu dobré víry a neprokázání skutečností osvědčujících (mimořádné) vydržení navrhovala zamítnutí žaloby.

3. Na základě předložených listinných důkazů soud v rámci provedeného dokazování zjistil:

- Ze znaleckého posudku č. číslo ze dne 4. 4. 2000 na č. l. 7-9, že pozemek parc. č. číslo, orná půda má výměru 1447 m2.

- Z darovací smlouvy ze dne 18. 4. 2000 na č. l. 10-11, že jméno FO daroval žalobci pozemek parc. č. číslo ornou půdu o výměře 1447 m2, který sám nabyl na základě notářského zápisu spisová značka, spisová značka ze dne 18. 10. 1994.

- Z notářského zápisu spisová značka, spisová značka ze dne 18. 10. 1994 včetně geometrického plánu č. číslo ze dne 20. 9. 1992 a č. číslo ze dne 22. 8. 1992 na č. l. 12-17, že jméno FO nabyl do výlučného vlastnictví parcelu č. číslo o výměře 1447 m2. Geometrickým plánem ze dne 22. 8. 1992 došlo k opravě chybného zákresu – za účelem vytyčení severní hranice pozemku parc. č. číslo, kde původně byly spojeny body 1 a 2 (zahrnující pozemek parc. č. číslo) a následně došlo k opravě spojnice vedoucí mezi body 6 a 2 (zasahující přes část pozemku parc. č. číslo). Geometrický plán ze dne 20. 9. 1992 byl vypracován za účelem rozdělení pozemku parc. č. číslo a nově vytvořením pozemku parc. č. číslo o výměře 1447 m2, kde severní hranice pozemku parc. č. číslo byla vyznačena (opět) jako spojnice bodů 1 a 2.

- Z náhledu katastrální mapy ze systému Marushka na parc. č. číslo na č. l. 18, že pozemek parc. č. číslo na severní straně sousedí s pozemkem parc. č. číslo.

- Z výpisu z KN pro LV č. číslo v k. ú. adresa na č. l. 19, že žalobce je výlučným vlastníkem pozemku parc. č. číslo o výměře 1272 m2 a tento nabyl darovací smlouvou ze dne 18. 4. 2000.

- Z výpisu z KN pro LV č. číslo v k. ú. adresa na č. l. 20-24, že žalovaná je výlučným vlastníkem pozemku parc. č. číslo o výměře 2600 m2 a tento nabyla kupní smlouvou a smlouvou o zřízení věcného břemene ze dne 12. 3. 2021.

- Z protokolu o vytyčení hranice pozemku ze dne 16. 9. 2022 na č. l. 45v včetně fotografie na č. l. 48, že dne 16. 9. 2022 provedl titul jméno FO vytyčení bodu 2 a 6 na vlastnické hranici mezi pozemky parc. č. číslo a parc. č. číslo, přičemž žalobce dne 19. 10. 2022 s tímto vytyčením vyslovil nesouhlas, když byl nalezen hraniční bod, podle kterého bylo provedeno oplocení pozemku parc. č. číslo. Na přiložené fotografii focené z hlavní cesty (parc. č. číslo) jsou zachyceny dva hraniční body.

- Ze záznamu podrobného měření změn z roku 2012 s kopií z roku 1992, č. číslo a číslo na č. l. 41-45, že tyto kopírují geometrické plány č. číslo (ze dne 22. 8. 1992) a č. číslo (ze dne 20. 9. 1992), které jsou doplněny o měřičský náčrt na vytyčení hranic pozemků ze dne 22. 8. 1192, ze kterého vyplývá, že horní hranice pozemku parc. č. číslo (dnes pozemku parc. č. číslo) obsahovala i pozemek parc. č. číslo, neboť spojnice procházela body 1 a 2.

- Z čestného prohlášení ze dne 18. 4. 2025 na č. l. 49, že právní předchůdce žalované, společnost právnická osoba., v roce 2017 zadala zaměření svého pozemku parc. č. číslo, kdy bylo zjištěno, že stávající oplocení na hranici s pozemkem parc. č. číslo neodpovídá skutečné hranici. V srpnu 2017 toto zaměření poskytla i žalobci prostřednictvím emailu, který proti tomu nesdělil žádné výhrady. Opakovaně žalobce vyzývala ústně i emailem k posunu oplocení na skutečnou hranici pozemku.

- Z vývoje vzniku hranice mezi parc. č. číslo a parc. č. číslo s přílohami na č. l. 50-52, že geometrický plán ze dne 22. 8. 1192 byl vypracován za účelem vytyčení hranice mezi pozemky parc. č. číslo a číslo, která prochází body 2 a 6 a že geometrický plán ze dne 20. 9. 1992 byl vypracován za účelem rozdělení pozemku parc. č. číslo, čímž vznikl pozemek parc. č. číslo. Poloha hranice mezi pozemky parc. č. číslo a parc. č. číslo evidovaná v katastrální mapě je správná. Ze zaměření od titul jméno FO vyplývá, kudy prochází právní (katastrální) hranice mezi pozemky a kde se nachází plot.

- Z geometrického plánu č. číslo na č. l. 59, že vyznačil sporný pozemek jako pozemek parc. č. číslo o výměře 75 m2 mezi pozemky parc. č. číslo a parc. č. číslo.

- Z kolaudačního rozhodnutí ze dne 15. 12. 2003 na č. l. 60, že po přezkoumání návrhu, kdy stavba rodinného domu žalobce včetně oplocení byly provedeny podle projektové dokumentace ověřené ve stavebním řízení, a provedeného místního šetření ze dne 11. 12. 2003 bylo vydáno kolaudační rozhodnutí o povolení užívání rodinného domu, které nabylo právní moci dne 6. 1. 2004.

- Z kupní smlouvy a smlouvy o zřízení věcného břemene ze dne 12. 3. 2021, že žalovaná nabyla pozemek parc. č. číslo od svého právního předchůdce, společnosti právnická osoba, přičemž ve smlouvě v bodě „Za šesté“ je uvedeno, že nemovitosti jsou zatíženy břemeny dle listin zapsaných na listu vlastnictví a že neváznou na nich žádné jiné právní vady.

4. Všechny shora rozvedené a účastníky označené důkazy přitom soud hodnotil jak jednotlivě, tak ve vzájemných souvislostech a dospěl k závěru, že tyto jsou ve shodě a navzájem se doplňují a podporují vyjma čestného prohlášení ze dne 18. 4. 2025, u kterého byla zpochybněna věrohodnost kupní smlouvou a smlouvou o zřízení věcného břemene ze dne 12. 3. 2021 (neexistencí žádných jiných právních vad) ve spojení se skutečností, že neexistuje tvrzená emailová komunikace a veškerá tvrzená (ústní) komunikace byla žalobcem sporována. Soud následně všechny provedené a shora popsané důkazy (vyjma čestného prohlášení) vyhodnotil jako zcela věrohodné a pravdivé. Soud provedl toliko výše uvedené důkazy, přičemž potřeba provedení dalších důkazů v řízení nevyšla najevo, neboť označené důkazní návrhy nemohly sloužit k objasnění projednávané věci (výslech titul jméno FO), resp. žalobce na ostatních původně navrhovaných důkazech již netrval (územní rozhodnutí o využití území pro golfové hřiště, výslech žalobce a výslech blíže nespecifikovaného geodeta).

5. Z předložených listinných důkazů učinil soud skutkový závěr, že žalobce je vlastníkem pozemku parc. č. číslo, který na severní straně sousedí s pozemkem parc. č. číslo ve vlastnictví žalované. Mezi pozemky je sporná část pozemku vyznačena geometrickým plánem jako pozemek parc. č. číslo, která je připlocena k pozemku parc. č. číslo a užívána žalobcem. Žalobce pozemek získal darem od svého otce na základě darovací smlouvy ze dne 18. 4. 2000 a jeho otec tento pozemek vlastnil od roku 1994. Pozemek vznikl v roce 1992 a měl od počátku výměru 1447 m2, přičemž v katastru je uvedena výměra 1272 m2. V roce 1992 vznikly dva geometrické plány. Plán ze dne 20. 9. 1992 za účelem vzniku pozemku parc. č. číslo a plán ze dne 22. 8. 1992 mimo jiné k opravě hranice mezi pozemky parc. č. číslo a parc. č. číslo. Na všech geometrických plánech a náčrtech byla zaznamenána hranice mezi pozemky jako spojnice bodů 1 a 2 (dle této hranice byl pozemek užíván žalobcem, resp. jeho právním předchůdcem) a pouze v geometrickém plánu ze dne 22. 8. 1992 byla zaznamenána oprava (spojnice bodů 6 a 2), dle kterého je evidována hranice v katastrální mapě. V roce 2003 žalobce zbudoval na pozemku parc. č. číslo oplocení dle geometrického plánu ze dne 20. 9. 1992 ve spojení s železnými kolíky vyznačenými na pozemku titul jméno FO (autorem geometrických plánů z roku 1992) včetně výstavby rodinného domu, kdy toto bylo v souladu s projektovou dokumentací a místním šetřením. Kolaudační rozhodnutí nabylo právní moci dne 6. 1. 2004. Spor o hranice pozemku mezi účastníky vznikl až dne 16. 9. 2022 na základě vytyčení hranic titul jméno FO.

6. Podle 1091 odst. 2 , (dále jen „o. z.“), k vydržení vlastnického práva k nemovité věci je potřebná nepřerušená držba trvající deset let.

7. Podle § 1095 o. z. uplyne-li doba dvojnásobně dlouhá, než jaké by bylo jinak zapotřebí, vydrží držitel vlastnické právo, i když neprokáže právní důvod, na kterém se jeho držba zakládá. To neplatí, pokud se mu prokáže nepoctivý úmysl.

8. Podle § 3066 o. z. do doby stanovené v § 1095 se započte i doba, po kterou měl držitel, popřípadě jeho právní předchůdce, věc nepřetržitě v držbě přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona; tato doba však neskončí dříve než uplynutím dvou let ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, jde-li o věc movitou, a pěti let, jde-li o věc nemovitou.

9. Mimořádné vydržení může nastoupit v případech, kdy řádné vydržení je vyloučeno. Hlavním specifikem mimořádného vydržení je, že nevyžaduje právní důvod (titulus iustus), který by stačil ke vzniku vlastnického práva. Tak je tomu proto, že z dlouhodobého hlediska bývá obtížné prokázat nabytí věci, a to nejen poctivým držitelem, ale také samotným vlastníkem. Mimořádné vydržení proto slouží mimo jiné jako ochrana vlastnického práva tím, že ulehčuje důkaz vlastnictví. Pro mimořádné vydržení se nevyžaduje řádná držba. Zákon výslovně pro mimořádné vydržení nevyžaduje ani držbu pravou. Pokud jde o další kvalifikaci držby, pak se staví velmi liberálně k požadavku na poctivou držbu, kterou nepředpokládá v podobě definované v o. z. Požadavek dobé víry je vymezen negativně, když stanoví, že mimořádné vydržení bude vyloučeno pouze v případech, kdy se držiteli prokáže nepoctivý úmysl. Obrat „nepoctivý úmysl“ je novum v soukromém právu. Z důvodové zprávy vyplývá, že mimořádné vydržení nesmí dát průchod ochraně „zjevné lsti a podvodu“, tedy měl by pokrývat pouze případy jednoznačné zištnosti a krajní nepoctivosti při nabývání majetku. Mimořádně tedy může vydržet i ten, kdo není přímo přesvědčen, že vykonává právo, které mu náleží. Nesmí však držet ve zlém úmyslu, např. tím, že věc ukradne, padělá nebo násilím, vydíráním či nátlakem vypudí vlastníka z jeho pozemku. Naopak, ve všech ostatních případech, kdy zjevný nepoctivý úmysl chybí, se mimořádné vydržení připustí. Na druhou stranu zákon vyvažuje výhody dané prominutím titulu prodloužením vydržecí doby, a to na dvojnásobek, což u věcí movitých znamená 6 let a u nemovitostí 20 let [viz BĚLOVSKÝ, Petr. (Mimořádné vydržení). In: SPÁČIL, Jiří, KRÁLÍK, Michal a kol. III. Věcná práva ( –1474). 2. vydání. Praha: C. H. Beck, 2021, s. 376-378, marg. č. 1-15.]

10. Jedním z předpokladů pro učinění závěru o držbě v nepoctivém úmyslu je vědomost držitele o tom, že se chopí držby připloceného pozemku ve vlastnictví souseda (a že se tím obohacuje, resp. tím působí jinému újmu). K závěru o nepoctivém úmyslu se vyžaduje skutečné vědění držitele o připloceném pozemku, příp. představa držitele o rozhodných skutečnostech jako o možných (tj. pozitivní vědění) a nedbalost držitele k přijetí závěru o nepoctivém úmyslu nepostačuje. Držitel slovy zákona o připloceném pozemku „nutně vědět musel“, nutno chápat ve smyslu, že držitel o připloceném pozemku pozitivně „věděl“, nikoliv snad jen např. „vědět měl, mohl, resp. musel“ ve smyslu normativního vědění. Kritérium výměry může jako jedno z hledisek k přijetí závěru o nepoctivém úmyslu posloužit, ale je nutné k tomuto přistupovat obezřetně (viz HOLUBÁŘ, Adam, HOLAS, Jan. Mimořádné vydržení: vědomost o připloceném pozemku a nepoctivý úmysl. Právní rozhledy, 2025, č. 4, s. 105.)

11. Podmínkou mimořádného vydržení není poctivá držba, ale nedostatek nepoctivého úmyslu držitele. O nepoctivý úmysl jde, jestliže jednání držitele při nabytí a výkonu držby nebylo úmyslně poctivé (morální) v obecném smyslu Důkazní břemeno ohledně nepoctivého úmyslu držitele tíží toho, kdo vydržení popírá. Do vydržecí doby se ve prospěch vydržitele započte i doba držby jeho předchůdce, jen pokud předchůdce sám nesplnil podmínky vydržení, a nestal se tak vlastníkem (k tomu blíže rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 19. 4. 2022, sp. zn. ). Nepoctivý úmysl držitele přitom brání vydržení jen za předpokladu, že existoval při uchopení držby. Pokud držitel až později zjistí, že není vlastníkem držené věci, není tím jeho nepoctivý úmysl (zpravidla) dotčen (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 13. 8. 2025, sp. zn. ).

12. S ohledem na zjištěný skutkový závěr soud posoudil věc po právní stránce ve smyslu shora citovaných zákonných ustanovení, odborné a komentářové literatury a judikatury a dospěl k závěru, že nárok žalobce uplatněný žalobou je důvodný. Žalobce předložil v řízení y, ze kterých vyplývá, že nedisponuje právním důvodem k nabytí vlastnického práva ke sporné části pozemku, proto se domáhá určení vlastnického práva z titulu (mimořádného) vydržení. Pro vydržení je zapotřebí splnit zákonná kritéria, tj. aby držba byla řádná (existence právního titulu), poctivá (dobrá víra držitele) a pravá (nesmí se ujmout držby svémocně, lstí nebo tajně). V řízení bylo prokázáno, že žalobci byly známy oba geometrické plány z roku 1992, z tohoto důvodu, jak žalovaná po celou dobu v řízení namítala, nemohl být žalobce v dobré víře. Žalobce měl a mohl již od počátku, kdy se chopil držby v dubnu 2000 možnost se seznámit s oběma plány. Následně měl tuto možnost opět při zbudování oplocení spolu s výstavbou rodinného domu (mezi lety 2002 a 2003) a následně v roce 2022, kdy vyvstal mezi účastníky spor o hranici pozemku. Z těchto důvodů nemohl být žalobce v dobré víře a nemohl řádně sporný pozemek vydržet.

13. Jiné podmínky stanoví zákon pro mimořádné vydržení ve spojení s judikaturou, kde se dobrá víra (poctivá držba ve smyslu § 992 o. z., resp. oprávněná držba ve smyslu § 130 odst. 1 ObčZ 1964) nevyžaduje a zkoumá se toliko nepoctivý úmysl držitele při uchopení držby. Z tohoto důvodu soud zkoumal (a důkazní břemeno měla strana žalovaná), zda v dubnu 2000, kdy se žalobce chopil držby, existoval u něj nepoctivý úmysl (např. použití násilí, nátlaku či vydírání za účelem vypuzení vlastníka z jeho pozemku), přičemž jakýkoli pozdější okamžik je z hlediska zákona právně bezvýznamný. V řízení nebylo žalovanou stranou tvrzeno ani prokázáno, že by u žalobce jakožto držitele existoval nepoctivý úmysl při uchopení držby. V řízení bylo prokázáno, že žalobce věděl o existenci obou geometrických plánů, ale s ohledem na dané okolnosti, kdy všechny y (notářský zápis, znalecký posudek, geometrické plány i darovací smlouva) uváděly pozemek parc. č. číslo o výměře 1447 m2 a v geometrických plánech a měřičských náčrtech byla vyznačena hranice mezi pozemky parc. č. číslo a parc. č. číslo jako spojnice mezi body 1 a 2 vyjma geometrického plánu č. číslo ze dne 22. 8. 1992, kde došlo k opravě spojnice na body 6 a 2, přičemž i v samotném měřičském náčrtu k tomuto plánu č. číslo byla spojnice uvedena mezi body 1-2, nelze u žalobce – při splnění předpokladu dle o. z. (rozum průměrného člověka i schopnost užívat jej s běžnou péčí a opatrností) – jakkoli dovodit nepoctivý úmysl, když daná situace musela být a je matoucí. Pokud Ing. jméno FO (jako autor geometrických plánů z roku 1992) označil v pozemku parc. č. číslo hranice železnými kolíky a žalobce se těmito řídil nejen při uchopení se držby, ale i při následném oplocení, nelze to mít jakýkoli k tíži žalobce. Žalobce se ujal držby v dubnu 2000, a proto se zohledněním výše uvedených lhůt, došlo nejpozději v dubnu 2020 k mimořádnému vydržení sporného pozemku parc. č. číslo vyznačeného v geometrickém plánu č. číslo. Pokud by soud do vydržecí doby ve prospěch žalobce započetl i dobu držby jeho předchůdce (prokázanou od roku 1994), uplynula by 20letá lhůta v roce 2014, ale s odkazem o. z., by žalobce nejdříve sporný pozemek vydržel k 1. 1. 2019.

14. Námitkou žalované, že dosud nebyla nikterak vyvrácena skutková tvrzení o tom, že s železnými kolíky na sporném pozemku nebylo nikterak manipulováno, se soud nezabýval, neboť v řízení nebylo žádným účastníkem tvrzeno, ani prokázáno, že s těmito body bylo jakkoli manipulováno.

15. O nákladech řízení soud rozhodl podle a přiznal procesně zcela úspěšnému žalobci náhradu nákladů řízení. Soud vycházel při výpočtu nákladů řízení z advokátního tarifu (dále jen „ “). Sazba odměny advokáta za jeden úkon právní služby činí podle ve spojení s částku 5 620 Kč, a to za přípravu a převzetí zastoupení, žalobu, účast na jednání dne 7. 10. 2025 a dne 25. 3. 2026. Za tyto čtyři účelně vynaložené úkony mu náleží odměna ve výši 22 480 Kč. Dále mu byla přiznána náhrada hotových výdajů podle ve výši 1 800 Kč (4 x 450 Kč), náhrada cestovních výdajů za účelem účasti zástupce žalobce na soudním jednání toliko dne 25. 3. 2026 na cestě z adresa a zpět, tj. celkem 42 km tam i zpět, při použití osobního motorového vozidla zn. Volkswagen Tiguan, RZ SPZ o průměrné spotřebě 5,6 l motorové nafty na 100 km dle technického průkazu vozidla a vyhláškové ceně nafty ve výši 34,10 Kč / 1 litr a při sazbě základní náhrady 5,90 Kč za 1 km jízdy pro 2026, ve výši 328 Kč a náhrada za promeškaný čas podle za 2 započaté půlhodiny při sazbě 150 Kč ve výši 300 Kč. To vše navýšené o 21% DPH (ze základu 24 908 Kč) ve výši 5 231 Kč. Celkové náklady řízení žalobce před soudem prvého stupně včetně zaplaceného soudního poplatku ve výši 5 000 Kč činí 35 139 Kč.

16. Za vyúčtované úkony právní služby v podobě doplnění žaloby, jednání o smírném řešení s protistranou či nahlížení do spisu soud žalobci nepřiznal náhradu nákladů řízení, neboť s odkazem na ust. , soud přizná náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva, což v tomto případě neshledal, když doplnění žalobního nároku mělo být již součástí žaloby, jednání o smírném řešení s protistranou dne 26. 11. 2025 nebylo prokázáno a studium spisu dne 4. 3. 2025 se jeví jako neúčelné a zbytečné, když mezi prvním a druhým jednáním nedošlo ve spisovém materiále k žádným změnám. Soud současně nepřiznal cestovné a promeškaný čas za jednání dne 7. 10. 2025, když žalobce tehdy zastupoval místní advokát (tituly před jménem jméno FO se sídlem ve adresa). Citovanou judikaturu k otázce určení tarifní hodnoty soud neaplikoval, neboť v řízení nebyla nikterak stanovena ani orientační cena sporného pozemku, proto soud vycházel z tarifní hodnoty ve smyslu ve výši 113 000 Kč.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Ostravě, prostřednictvím Okresního soudu ve Frýdku-Místku. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.