Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

29 C 70/2026-97

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

Okresní soud v Olomouci rozhodl samosoudkyní Mgr. Sylvou Teličkovou ve věci

žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky

proti

žalovanému: Jméno žalovaného, narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného

o zaplacení 12 860 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 5 100 Kč, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba, aby byl žalovaný povinen zaplatit žalobkyni částku 7 760 Kč se zákonným úrokem z prodlení z částky 12 860 Kč ve výši 12 % p. a. od datum do zaplacení, se zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 5 100 Kč, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.II. Žaloba, aby byl žalovaný povinen zaplatit žalobkyni částku 7 760 Kč se zákonným úrokem z prodlení z částky 12 860 Kč ve výši 12 % p. a. od , datum, do zaplacení, se zamítá.III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se žalobou doručenou Okresnímu soudu v Olomouci dne datum domáhala po žalovaném zaplacení částky 12 860 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že právní předchůdce žalobkyně, Anonymizováno právnická osoba., IČO: IČO, uzavřel se žalovaným dne datum smlouvu o spotřebitelském úvěru č. Anonymizováno, na základě které byl žalovanému vyplacen úvěr ve výši 10 000 Kč, který měl být právnímu předchůdci žalobkyně splacen s úrokem 40 % p. m. Žalobkyně v žalobě tvrdila, že žalovaný úvěr v době jeho splatnosti ani později neuhradil, a proto žalobkyně požaduje pohledávku skládající se z jistiny úvěru ve výši 10 000 Kč, smluvního úroku ve výši 4 000 Kč, jakož i smluvní pokutu ve výši 3 760 Kč. Při zohlednění dílčích splátek žalovaného ve výši 4 900 Kč pak činí žalobkyní požadovaná dlužná částka celkem 13 780 Kč. Dne datum byla žalovanému odeslána předžalobní výzvu.

2. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil, skutková tvrzení žalobkyně nikterak nerozporoval.

3. Z provedeného dokazování učinil soud následující skutková zjištění:

Právní předchůdkyně žalobkyně, společnost Anonymizováno právnická osoba., uzavřela se žalovaným dne datum na základě jeho žádosti smlouvu o spotřebitelském úvěru č. Anonymizováno. Dle smlouvy se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému peněžní prostředky ve výši 10 000 Kč, a to převodem na jeho bankovní účet vedený u ČSOB a.s. pod číslem č. účtu. Žalovaný se zavázal zaplatit za poskytnutí tohoto spotřebitelského úvěru úrok ve výši 40 % p. m., když se jedná o bezhotovostní úvěr s pravidelným splácením úroků a možnosti opakovaného čerpání splacené části úvěru (Žádost o spotřebitelský úvěr, Smlouva o spotřebitelském úvěru č. Anonymizováno, Všeobecné obchodní podmínky). Dne datum zaslal právní předchůdce žalobkyně částku 10 000 Kč převodem na bankovní účet žalovaného č. č. účtu (Potvrzení o provedené platbě ze dne datum, Sdělení ČSOB a.s. ze dne datum). Z důvodu neplnění smluvních podmínek právní předchůdkyně žalobkyně zesplatnila spotřebitelský úvěr a tuto skutečnost oznámila žalovanému písemně dne datum (Oznámení o zesplatnění spotřebitelského úvěru ze dne datum). Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne datum přešla žalovaná pohledávka ze společnosti jméno FO právnická osoba. nejprve na společnost De Vries právnická osoba. a následně téhož dne na žalobkyni, což právní předchůdce žalobkyně žalovanému oznámil dopisem ze dne datum (Smlouva o postoupení pohledávek ze dne datum uzavřená mezi Anonymizováno právnická osoba- a Anonymizováno Anonymizováno právnická osoba. a Smlouva o postoupení pohledávek ze dne datum uzavřená mezi Anonymizováno Anonymizováno právnická osoba. a žalobkyní, vždy vč. seznamu postoupených pohledávek, Oznámení o postoupení pohledávek ze dne datum). Právní zástupce žalobkyně zaslal dne datum žalovanému předžalobní výzvu k úhradě dlužné částky ze dne datum (Předžalobní výzva ze dne datum, Potvrzení o podání zásilky ze dne datum).

4. Z výše uvedených skutkových zjištění učinil soud následující závěr o skutkovém stavu:

Právní předchůdkyně žalobkyně uzavřela se žalovaným dne datum smlouvu o spotřebitelském úvěru, na jejímž základě zaslala dne datum na bankovní účet žalovaného částku 10 000 Kč. Žalovaný se ve smlouvě zavázal splatit poskytnutý úvěr s úrokem 40 % p. m. a úvěr byl poskytnut na dobu neurčitou, jako revolvingový. Žalovaný neplnil řádně smluvní podmínky, na úhradu dluhu zaplatil celkem 4 900 Kč a právní předchůdkyně žalobkyně tak celý dluh dne datum zesplatnila a vyzvala žalovaného k jeho úhradě. Žalovaný ničeho nad rámec výše uvedené částky neuhradil. Smlouvami o postoupení pohledávek ze dne datum přešla žalovaná pohledávka na žalobkyni, což právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému oznámila dopisem ze dne datum spolu s předžalobní výzvou žalobkyně. Žalovaný žalobkyni ani její právní předchůdkyni na předmětný úvěr nezaplatil nad rámec uvedeného ničeho.

5. Soud v rámci právního posouzení vycházel zejména ze , , v rozhodném znění (dále jen „“), a ze , o spotřebitelském úvěru, v rozhodném znění (dále jen „“). Zejména aplikoval ustanovení upravující smlouvu o úvěru ( a násl. ); ustanovení o zkoumání úvěruschopnosti spotřebitele ( zákona o spotřebitelském úvěru); ustanovení o neplatnosti právního jednání ( a násl. ); ustanovení upravující bezdůvodné obohacení ( a násl. ).

6. Soud posoudil zjištěný skutkový stav s ohledem na shora citovaná zákonná ustanovení a dospěl k závěru, že žaloba žalobkyně je důvodná, avšak pouze částečně. Žalovaný vystupoval v rámci smluvního vztahu jako slabší strana – spotřebitel, neboť ze smlouvy nevyplynulo, že by se jednalo o podnikatele a žádný z účastníků to ani netvrdil. Povinností žalobkyně tedy bylo zkoumat schopnost žalovaného splácet úvěr. Soud však dospěl k závěru, že se žalobkyni nepodařilo prokázat, že provedla řádné posouzení úvěruschopnosti žalovaného.

7. Pokud má být zachován smysl a účel citované úpravy, je třeba, aby žalobkyně zjistila řádně a s odbornou péčí, na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací, resp. i z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů, na straně jedné příjmy a dosavadní dluhové zatížení klienta, a na straně druhé pak přinejmenším základní, pravidelné a nezbytné výdaje, které lze u každého spotřebitele rozumně očekávat. Takovými výdaji jsou zejména náklady na bydlení, dopravu, stravování, ošacení apod. Při hodnocení výdajů spotřebitele je totiž nutno brát v potaz i jistou rezervu na různé nepravidelné a neplánované výdaje, které lze u každé osoby v průběhu trvání smluvního vztahu let zajisté očekávat. Odborná péče předpokládá údaje, které dlužník věřiteli uvedl, ověřit, resp. objektivně podložit minimálně potvrzením zaměstnavatele dlužníka. Nepochybně klíčová je i povinnost věřitele využívat veřejně dostupné informace, jakými jsou např. státem publikované údaje o životním a existenčním minimu podle , a o průměrných výdajích obyvatelstva (databáze Českého statistického úřadu), a tyto porovnávat se známými nebo od spotřebitele zjištěnými (ne pouze tvrzenými) informacemi o jeho příjmech a výdajích (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. ).

8. Soud po provedeném dokazování konstatuje, že v tomto konkrétním případě žalobkyně neposoudila úvěruschopnost žalovaného řádně, když z předložených listin vygenerovaných samotnou žalobkyní (žádost o poskytnutí úvěru) není vůbec zřejmé, jakým způsobem žalobkyně dospěla k informacím zde uvedeným a jakým způsobem tyto informace ověřovala. Žalobkyně svá tvrzení v tomto směru nedoplnila a ani neoznačila žádné důkazy k prokázání splnění své zákonné povinnosti řádně zkoumat úvěruschopnost žalované, přestože k tomu byla soudem vyzvána usnesením ze dne 29. 7. 2026, č. j. -69. Žalobkyně na uvedené usnesení nijak nereagovala, k nařízenému jednání se nedostavila a sama se zbavila práva být soudem poučena dle ve smyslu Žalobkyně tak neunesla důkazní břemeno ohledně skutečnosti, že řádně a úplně posoudila před uzavřením úvěrové smlouvy schopnost žalované úvěr splácet.

9. S ohledem na uvedené skutečnosti tedy soud dospěl k závěru, že žalobkyně nedostála své povinnosti s odbornou péčí posoudit úvěruschopnost žalovaného, tedy aby mohla učinit závěr o tom, že žalovanému po vynaložení běžných výdajů a po úhradě všech dalších závazků zbude taková částka, aby mohl žalobkyni sjednaný úvěr ve lhůtě splatnosti uhradit. Tato skutečnost tak zakládá absolutní neplatnost smlouvy o úvěru podle ust. Pro nadbytečnost se tedy soud nezabýval možnou absolutní neplatností smlouvy podle z důvodu výše smluvního úroku, ačkoli sjednaný úrok ve výši 40 % měsíčně (tj. 480 % ročně) se již na první pohled jeví jako zjevně rozporný s dobrými mravy.

10. Vzhledem k tomu, že žalobkyně soudu v řízení neprokázala, že by před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru řádně posoudila úvěruschopnost žalovaného, tj. schopnost žalovaného poskytnutý úvěr spolu se sjednaným úrokem a poplatky vrátit řádně a včas, dospěl soud k závěru, že žalobkyně zjevně porušila svou povinnost stanovenou v , v důsledku čehož je nutné posoudit předmětnou smlouvu o úvěru jako absolutně neplatnou.

11. V souladu s § 87 zákona o spotřebitelském úvěru je žalovaný povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. Podle závěrů uvedených v rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 20. 4. 2022, sp. zn. , je § 87 zákona o spotřebitelském úvěru speciální k obecné úpravě vydání bezdůvodného obohacení. Toto ustanovení, podle kterého je spotřebitel povinen vrátit poskytnutou jistinu úvěru v době přiměřené jeho možnostem, tak představuje určitý typ soukromoprávní sankce určené poskytovatelům „lichvářských“ úvěrů spočívající v tom, že poskytovatel úvěru má nárok pouze na nesplacenou jistinu úvěru bez dalších smluvených úroků a poplatků, a to v nové době splatnosti (buď mezi účastníky dohodnuté anebo soudem určené), která se neodvíjí od výzvy věřitele k plnění.

12. V řízení bylo prokázáno, že žalobkyně žalované poskytla částku 10 000 Kč. Podle žalobkyně žalovaný ničeho neuhradil. Sám žalovaný v řízení netvrdil ani neprokázal úhradu nad rámec částky 4 900, soud proto žalovanému uložil uhradit žalobkyni částku 5 100 Kč.

13. Jelikož v řízení nebylo zjištěno, že by se účastníci řízení dohodli na době, v níž je žalovaná povinna jistinu úvěru vrátit (tj. době splatnosti), určil ji soud. Žalovaný k otázce svých platebních možností ničeho netvrdil ani soudu k věci neoznačil žádné důkazy. Vzhledem k tomu, že soud tak nebyl schopen zjistit (platební) možnosti žalovaného, určil lhůtu pro vrácení jistiny úvěru žalobkyni jako obecnou lhůtu k plnění podle věty před středníkem , tedy v délce tří dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku.

14. V důsledku závěru o absolutní neplatnosti smlouvy o spotřebitelském úvěru žalobkyni nevznikl nárok na úhradu smluvního úroku, případně sjednaných poplatků a smluvní pokuty. Rovněž žalobkyni nebyl přiznán nárok na úhradu požadovaného zákonného úroku z prodlení, neboť doba splatnosti jistiny byla soudem stanovena až uplynutím tří dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku, a žalovaná proto není s úhradou jistiny úvěru (prozatím) v prodlení. Soud proto žalobu v této části výrokem II. tohoto rozsudku jako nedůvodnou zamítl.

15. O náhradě nákladů řízení pak soud rozhodoval dle ustanovení dle Žalovaný byl v řízení více úspěšným účastníkem, avšak dle obsahu spisu tomuto žádné náklady řízení nevznikly, proto soud rozhodl výrokem III. tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu Ostrava – pobočce v Olomouci prostřednictvím Okresního soudu v Olomouci. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.

Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.