Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
39 A 27/2026 - 31.pdf
PDF · 0 B
No categories available
39 A 27/2026 - 31
ROZSUDEK
JMÉNEM REPUBLIKY
Městský soud v Praze rozhodl samosoudkyní JUDr. Jitkou Hroudovou ve věci
žalobce:
proti
žalovanému:
B. Ch., narozen X
státní příslušnost: Ukrajina
bytem X
zastoupen advokátkou Mgr. et Mgr. Terezou Veselou
se sídlem Botanická 608/28, 602 00 Brno
Ministerstvo vnitra
se sídlem Nad Štolou 3, Praha 7
o žalobě na ochranu před nezákonným zásahem žalovaného spočívajícím v prohlášení zániku oprávnění žalobce k pobytu za účelem dočasné ochrany ke dni 31. 3. 2026,
takto:
I. Zásah žalovaného spočívající v tom, že prohlásil zánik oprávnění žalobce k pobytu za účelem dočasné ochrany ke dni 31. 3. 2026, byl nezákonný.
II. Žalovanému se zakazuje pokračovat v porušování práv žalobce a přikazuje se mu, aby obnovil stav před prohlášením zániku oprávnění žalobce k pobytu za účelem dočasné ochrany.
III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci do 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku náhradu nákladů řízení ve výši 10 140 Kč k rukám zástupkyně žalobce Mgr. et Mgr. Terezy Veselé, advokátky.
Odůvodnění:
Obsah žaloby
1. Žalobce se podanou žalobou domáhal ochrany před nezákonným zásahem žalovaného, který měl spočívat v prohlášení zániku jeho oprávnění k pobytu za účelem dočasné ochrany ke dni 31. 3. 2026.
2. Žalobce v žalobě uvádí, že zdejší soud rozsudkem ze dne 23. 4. 2026, č.j. 45 A 6/2026 –26, rozhodl o žalobě na ochranu před nezákonným zásahem žalovaného spočívajícím v prohlášení zániku oprávnění žalobce k pobytu za účelem dočasné ochrany ke dni 13. 11. 2025, když tento zásah žalovaného označil za nezákonný, zakázal mu pokračovat v porušování práv žalobce a přikázal mu obnovit stav před prohlášením zániku oprávnění žalobce. Řízení před soudem se týkalo zániku oprávnění žalobce k pobytu za účelem dočasné ochrany dle § 5 odst. 8 písm. e) zákona č. 65/2022 Sb. , o některých opatřeních v souvislosti s ozbrojeným konfliktem na území Ukrajiny vyvolaným invazí vojsk Ruské federace, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „lex Ukrajina “) z důvodu, že žalobcovo místo hlášeného pobytu na území ČR bylo po dobu 90 dnů evidováno na adrese pracoviště žalovaného.
3. Žalovaný sice stav ke dni 13. 11. 2025 obnovil, ale následně okamžitě prohlásil oprávnění k pobytu žalobce za účelem dočasné ochrany za zaniklé z jiného důvodu, a to uplynutím doby. Žalovaný vychází z toho, že žalobce se do 15. 3. 2026, tedy v době, která k tomu je určená v § 7b lex Ukrajina , neregistroval k prodloužení oprávnění k pobytu za účelem dočasné ochrany. Žalobce se ale k prodloužení oprávnění k pobytu za účelem dočasné ochrany registrovat nemohl, neboť době, která byla určená k registraci, žalovaný považoval jeho oprávnění k pobytu za účelem dočasné ochrany za zaniklé. A to nezákonně, jak potvrdil městský soud v rozsudku č. j. 45 A 6/2026 -26. Ostatně právě při pokusu o prodloužení dne 2. 2. 2026 se žalobce poprvé dozvěděl, že jeho oprávnění k pobytu za účelem dočasné ochrany zaniklo v důsledku přehlášení na ohlašovnu, jak uváděl i v žalobě ve věci sp. zn. 45 A 6/2026 .
4. Žalobce je přesvědčen, že žalovaný postupem, kdy prohlásil žalobcovo oprávnění k pobytu za účelem dočasné ochrany podruhé na zaniklé, nerespektoval závazný právní názor vyjádřený v rozsudku městského soudu č. j. 45 A 6/2026 -26. Městský soud v bodě 35 rozsudku uvedl následující: „Na základě shora uvedeného soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná, a uvedený zásah žalovaného byl nezákonný. Zároveň soud zakázal žalovanému, aby pokračoval v porušování práv žalobce a obnovil stav před prohlášením zániku oprávnění žalobce k pobytu za účelem dočasné ochrany ke dni 13. 11. 2025. Žalovaný je tudíž povinen obnovit předchozí dočasnou ochranu žalobce, resp. ji prodloužit.“ Z toho je patrné, že městský soud žalovanému přikázal, aby žalobci předchozí dočasnou ochranu (oprávnění k pobytu za účelem dočasné ochrany) prodloužil. Městský soud si jistě byl vědom, že oprávnění k pobytu za účelem dočasné ochrany je nutné každý rok prodlužovat a kdy je tak nutné učinit. Byl mu také znám časový rámec případu, z něhož bylo zřejmé, že po celou dobu určenou k registraci k prodloužení nahlížel žalovaný na dočasnou ochranu žalobce jako na zaniklou. Žalobce proto nebyl v postavení držitele tohoto oprávnění, a nemohl se proto ani registrovat k jeho prodloužení.
5. Žalobce má rovněž za to, že zánik jeho oprávnění k pobytu za účelem dočasné ochrany je rozporný i s unijním právem. domnívá, že je možné na jeho případ analogicky použít závěry z judikatury městského soudu vztahující se k nezákonnosti zániku oprávnění k pobytu za účelem dočasné ochrany podle § 5 odst. 8 písm. e) lex Ukrajina pro jeho rozpor s právem EU. Městský soud ve své judikatuře dovodil, že zákonodárce v § 5 odst. 8 písm. e) lex Ukrajina vytvořil nový, na směrnici o dočasné ochraně nezávislý důvod pro odnětí práv z dočasné ochrany. Cizinci, kterým postupem podle § 5 odst. 8 písm. e) lex Ukrajina zaniklo oprávnění k pobytu, se v důsledku postupu žalovaného de facto dostali do postavení osob vyloučených z dočasné ochrany ve smyslu čl. 28 směrnice o dočasné ochraně (srov. rozsudky č. j. 10 A 81/2025 -41, č. j. 11 A 105/2025 -45 a také č. j. 45 A 6/2026 -26 ve věci žalobce). Proto by § 7b odst. 9 lex Ukrajina nemělo být v žalobcově případě vůbec aplikován.
6. Žalobce uvedl, že mu oprávnění k pobytu za účelem dočasné ochrany bylo poprvé uděleno dne 26. 4. 2022. To mu bylo následně každý rok prodlužováno, naposledy 1. 4. 2025. Poté, co se dozvěděl o prvním zániku oprávnění k pobytu za účelem dočasné ochrany, znovu o dočasnou ochranu nežádal (požádal toliko o vízum k pobytu nad 90 dnů za účelem strpění pobytu na území, které mu bylo uděleno), neboť v době začátku války na Ukrajině se nacházel na území ČR (srov. čl. 2 prováděcího rozhodnutí Rady EU 2022/382). Není proto oprávněn znovu požádat o poskytnutí dočasné ochrany, tedy postupovat způsobem, který žalovaný radí pro případy, kdy cizinec zmeškal registraci k prodloužení oprávnění k pobytu za účelem dočasné ochrany. Tak tomu bylo i v případě žalobců v rozsudcích městského soudu č. j. 10 A 81/2025 -41 a č. j. 11 A 105/2025 -45, v nichž městský soud konstatoval rozpor § 5 odst. 8 písm. e) lex Ukrajina s právem EU a závazky ze směrnice o dočasné ochraně vztáhl také na situaci bývalých držitelů oprávnění k pobytu za účelem dočasné ochrany, jejichž oprávnění zaniklo z důvodů jdoucích na rámec směrnice (konkrétně pro nahlášený pobyt na ohlašovně po dobu 90 dnů), přestože nespadali do osobní působnosti prováděcího rozhodnutí Rady EU 2022/382.
7. Závěrem žalobce navrhl, aby soud prohlásil zásah žalovaného spočívající v prohlášení zániku jeho oprávnění k pobytu za účelem dočasné ochrany žalobce podle § 7b odst. 9 lex Ukrajina , za nezákonný a zakázal žalovanému pokračovat v porušování jeho práv a přikázal mu obnovit stav před tímto prohlášením.
Vyjádření žalovaného, replika žalobce
8. Žalovaný ve vyjádření k žalobě nejprve zrekapituloval skutkové okolnosti věci. Uvedl, že ve věci nebyl veden správní spis, neboť zánik oprávnění k pobytu za účelem dočasné ochrany podle § 7b odst. 9 zákona č. 65/2022 Sb. nastává přímo ze zákona, aniž by o něm bylo vedeno správní řízení. Žalovaný vydal Vyrozumění o obnovení stavu před prohlášením zániku oprávnění k pobytu za účelem dočasné ochrany ze dne 22. 5. 2026. Tím splnil povinnost uloženou mu rozsudkem Městského soudu v Praze ze dne 23.4.2026, č. j. 45 A 6/2026 -26. Z ust. § 7b lex Ukrajina vyplývá, že povinnost provést registraci k prodloužení dočasné ochrany je uložena samotnému cizinci. Zákon současně nestanoví žádný postup, kterým by žalovaný mohl registraci provést namísto cizince nebo mu bez splnění zákonných podmínek dočasnou ochranu prodloužit.
9. Žalovaný si je vědom specifických okolností projednávaného případu. Nezpochybňuje, že v důsledku časové posloupnosti jednotlivých událostí se žalobce ocitl v procesně a právně atypické situaci. Tato skutečnost však nemůže sama o sobě založit oprávnění žalovaného odchýlit se od zákonného postupu ani postupovat způsobem, pro který mu právní řád neposkytuje oporu. Žalovaný postupoval v souladu s výrokem rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 23.4.2026, č. j. 45 A 6/2026 -26, když obnovil stav před prohlášením zániku oprávnění žalobce k pobytu za účelem dočasné ochrany ke dni 13.11.2025. Současně však platí, že další trvání dočasné ochrany po dni 31. 3. 2026 bylo podmíněno splněním zákonných podmínek uvedených v § 7b zákona č. 65/2022 Sb. , zejména provedením registrace ve lhůtě a způsobem stanoveným zákonem. Žalovaný ale nedisponuje zákonnou pravomocí provést registraci namísto cizince, prominout její neprovedení ani prodloužit dočasnou ochranu jiným způsobem, než který zákon výslovně stanoví.
10. Žalovaný nesouhlasil ani s námitkou, podle níž je aplikace § 7b odst. 9 lex Ukrajina v rozporu s právem EU, neboť toto ustanovení nepředstavuje samostatný důvod odnětí dočasné ochrany ani důvod vyloučení určité osoby z jejího poskytnutí. Upravuje mechanismus prodlužování dočasné ochrany, který reflektuje časově omezenou povahu tohoto institutu. Žalovaný má proto za to, že § 7b odst. 9 lex Ukrajina nelze ztotožňovat s § 5 odst. 8 písm. e) téhož zákona ani na něj automaticky vztahovat závěry správních soudů týkající se rozporu posledně uvedeného ustanovení s právem Evropské unie. Zatímco § 5 odst. 8 písm. e) lex Ukrajina zakládal samostatný důvod zániku existujícího pobytového oprávnění, § 7b téhož zákona upravuje podmínky, za nichž může být časově omezená dočasná ochrana prodloužena pro další období.
11. Žalovaný proto navrhuje, aby soud žalobu zamítl jako nedůvodnou.
12. Žalobce reagoval stručnou replikou, v níž setrval na své dosavadní argumentaci.
Posouzení žaloby soudem
13. Soud v souladu s § 82 a násl. zákona č. 150/2002 Sb. , soudní řád správní , ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s. “), přezkoumal popsaný skutkový děj. Vycházel přitom ze skutkového a právního stavu ke dni svého rozhodnutí (§ 87 odst. 1 s. ř. s. s. ř. s. ).
14. Soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání podle § 51 odst. 1 s. ř. s. s. ř. s. , neboť žalobce i žalovaný s tímto postupem souhlasili. Veškeré podklady a listin y, z nichž soud vycházel a jichž se dovolávaly i procesní strany ve svých podáních, jsou obsaženy v žalobcem i žalovaným doložených písemnostech, které byly oběma stranám předem známy, a nebylo navrženo provedení dalších důkazních prostředků.
15. Soud podotýká, že žaloba v této věci je přípustná, podaná včas a osobou k tomu oprávněnou.
16. Žaloba je důvodná.
17. Žalobce spatřuje nezákonný zásah žalovaného v tom, že žalovaný prohlásil zánik žalobcova oprávnění k pobytu za účelem dočasné ochrany podle § 7b odst. 9 lex Ukrajina , když postupem žalovaného přišel žalobce o možnost registrace prodloužení dle § 7b lex Ukrajina .
18. Žaloba na ochranu před nezákonným zásahem má subsidiární povahu. Mohl-li by se žalobce domoci svých práv žalobou proti rozhodnutí dle § 65 a násl. s. ř. s. s. ř. s. , bylo by nutné dát přednost této žalobě. Soud proto zkoumal, zda žalovaný vydal nějaké rozhodnutí, proti němuž by se žalobce mohl bránit.
19. Rozhodnutí ve smyslu § 65 s. ř. s. s. ř. s. musí být výsledkem alespoň minimalistického správního řízení v širším smyslu. Mělo by mít formalizovanou podobu, která má obvykle výrok a odůvodnění, být výsledkem formalizovaného postupu, o kterém je pořizována dokumentace, a výsledný úkon by měl být oznamován účastníkům řízení (srov. usnesení rozšířeného senátu NSS z 10. 7. 2018, č. j. 9 As 79/2016 -41, č. 3779/2018 Sb. NSS, bod 78).
20. Podle ust. § 7b odst. 9 lex Ukrajina cizinci, který se do 15. března aktuálního kalendářního roku nezaregistruje k prodloužení dočasné ochrany podle tohoto zákona, dočasná ochrana uplynutím dne 31. března aktuálního kalendářního roku zaniká. Cizinci, který se po provedení registrace do 30. září aktuálního kalendářního roku nedostaví k vyznačení vízového štítku nebo mu vízový štítek nebyl vyznačen z důvodu nedoložení dokladu podle odstavce 6 nebo 7, dočasná ochrana uplynutím tohoto dne zaniká.
21. Ze zákona i shodných tvrzení účastníků plyne, že v případě zániku dočasné ochrany pouze fakticky dojde k zániku dočasné ochrany přímo ze zákona, aniž by došlo k jakémukoliv formalizovanému úkonu ze strany žalovaného. V nyní projednávané věci žalovaný pouze vyznačil zánik oprávnění k pobytu za účelem dočasné ochrany k 31. 3. 2026 v Informačním systému cizinců dne 22. 5. 2026. K zániku žalobcovy dočasné ochrany tak došlo bez dalších úkonů žalovaného.
22. Rozlišovacím kritériem mezi úkony, které již jsou rozhodnutími dle § 65 s. ř. s. s. ř. s. , a těmi, které nejsou, je skutečnost, zda správní orgán o zániku dočasné ochrany vyhotovuje usnesení, které poznamenává do spisu. V tomto případě ze zjištěných skutečností neplyne, že by žalovaný vydal rozhodnutí či jej poznamenal do spisu. V nyní posuzovaném případě právní úprava s žádným takovým rozhodnutím nepočítá. Soud navíc poukazuje na to, že na žádost o zaslání správního spisu žalovaný odpověděl, že spis se v případech, jako je ten žalobcův, nevede.
23. Z uvedeného plyne, že postup žalovaného byl faktickým úkonem, který nepředstavuje rozhodnutí, ale zásah dle § 82 s. ř. s. s. ř. s.
24. Vzhledem k tomu, že postup žalovaného může představovat zásah dle § 82 s. ř. s. s. ř. s. , zabýval se soud dále tím, zda jsou splněny podmínky řízení o tomto typu žaloby.
25. Dle § 82 s. ř. s. s. ř. s. každý, kdo tvrdí, že byl přímo zkrácen na svých právech nezákonným zásahem, pokynem nebo donucením (dále jen „zásah“) správního orgánu, který není rozhodnutím, a byl zaměřen přímo proti němu nebo v jeho důsledku bylo proti němu přímo zasaženo, může se žalobou u soudu domáhat ochrany proti němu nebo určení toho, že zásah byl nezákonný.
26. Ochranu podle ustanovení § 82 a násl. s. ř. s. s. ř. s. může správní soud poskytnout tehdy, jsou-li kumulativně splněny podmínky, aby žalobkyně byla přímo (1. podmínka) zkrácena na svých právech (2. podmínka) nezákonným (3. podmínka) zásahem, pokynem nebo donucením („zásahem“ v širším smyslu) správního orgánu, které nejsou rozhodnutím (4. podmínka), a byl zaměřen přímo proti ní nebo v jeho důsledku bylo proti ní přímo zasaženo (5. podmínka). Není-li, byť jen jedna z uvedených podmínek splněna, nelze žalobkyni ochranu podle ustanovení § 82 a násl. s. ř. s. s. ř. s. poskytnout (rozsudek NSS ze dne 17. 3. 2008, č. j. 2 Aps 1/200565 , č. 603/2005 Sb. NSS).
27. Soudy přitom musí nejprve zkoumat splnění čtvrté podmínky, neboť neexistence zásahu vede k nepřijatelnosti žaloby (srov. rozsudky NSS z 19. 9. 2007, č. j. 9 Aps 1/2007 -68, č. 1382/2007 Sb. NSS, a z 18. 12. 2019, č. j. 6 As 167/2019 -36, č. 3973/2020 Sb. NSS).
28. Jak soud výše dovodil, namítaný zásah může být zásahem ve smyslu § 82 s. ř. s. s. ř. s. I čtvrtá podmínka je proto splněna.
29. Žaloba je též přípustná a včasná. Žalobce nemá k dispozici žádný jiný právní prostředek ochrany (§ 85 s. ř. s. s. ř. s. ) a žalobu podal v subjektivní dvouměsíční lhůtě od dne, kdy se dozvěděl o zániku jeho dočasné ochrany (§ 84 odst. 1 s. ř. s. s. ř. s. ), a to dne 23. 5. 2026.
30. Splněny jsou též první, druhá a pátá podmínka výše uvedeného testu. Zánik dočasné ochrany směřuje přímo proti žalobci, který tím pozbyl oprávnění plynoucí z dočasné ochrany na území České republiky.
31. Soud také vycházel z ust. § 7b odst. 4 lex Ukrajina , podle kterého k prodloužení dočasné ochrany je cizinec povinen provést registraci prostřednictvím elektronického formuláře, který je zveřejněn na internetových stránkách Ministerstva vnitra (dále jen „registrace“). K jinému postupu se nepřihlíží. Za dítě mladší 15 let provádí registraci jeho zákonný zástupce nebo osoba, která je oprávněna za toto dítě jednat. Registrace je dokončena zasláním potvrzení o registraci na adresu elektronické pošty, kterou cizinec uvede v registračním formuláři. Potvrzení o registraci obsahuje termín a adresu pracoviště Ministerstva vnitra, kam se má cizinec dostavit pro prodloužení dočasné ochrany formou vyznačení vízového štítku.
32. Z výše citovaných ustanovení lex Ukrajina žalovaný dovozuje, že povinnost provést registraci k prodloužení dočasné ochrany je uložena výhradně samotnému cizinci. S tím lze obecně souhlasit. V nyní projednávané věci je však nutné zohlednit, že postupu žalovaného, kterým nyní prohlásil zánik dočasné ochrany z důvodu uplynutí lhůty stanovené v ust. § 7b odst. 9 lex Ukrajina , předcházelo vydání rozsudku zdejšího soudu ze dne 23. 4. 2026, č.j. 45 A 6/2026 –26, kterým rozhodl o žalobě na ochranu před nezákonným zásahem žalovaného spočívajícím v prohlášení zániku oprávnění žalobce k pobytu za účelem dočasné ochrany ke dni 13. 11. 2025. Soud tento zásah žalovaného označil za nezákonný, zakázal mu pokračovat v porušování práv žalobce a přikázal mu obnovit stav před prohlášením zániku oprávnění žalobce. Řízení před soudem se týkalo zániku oprávnění žalobce k pobytu za účelem dočasné ochrany dle § 5 odst. 8 písm. e) lex Ukrajina z důvodu, že žalobcovo místo hlášeného pobytu na území ČR bylo po dobu 90 dnů evidováno na adrese pracoviště žalovaného.
33. Městský soud v rozsudku výslovně uvedl, že žalovaný má obnovit předchozí dočasnou ochranu žalobce, resp. ji prodloužit. Nastala tak velmi specifická situace, ve které se však žalovaný nemůže bránit tím, že nemůže provést registraci namísto cizince nebo mu bez splnění zákonných podmínek dočasnou ochranu prodloužit. Žalovanému totiž byla pravomocným rozsudkem městského soudu uložena povinnost, na základě které žalovaný musí obnovit stav před zánikem z 13. 11. 2025. Soud výslovně uvedl, že má obnovit předchozí dočasnou ochranu žalobce, resp. ji prodloužit. Zohlednil přitom, že po celou dobu určenou k registraci k prodloužení nahlížel žalovaný na dočasnou ochranu žalobce jako na zaniklou. Žalobce proto nebyl v postavení držitele tohoto oprávnění, a nemohl se proto ani registrovat k jeho prodloužení. Ministerstvo tedy nemůže účinky rozsudku odmítnout jen s poukazem na to, že žalobci marně uplynula lhůta k registraci podle § 7b.
34. Zásah žalovaného, kterým prohlásil zánik dočasné ochrany z výše uvedených důvodů, proto soud i v nyní projednávané věci shledal nezákonným, neboť žalovaný nerespektoval závazný právní názor soudu, na základě kterého měl obnovit stav před zánikem dočasné ochrany z 13. 11. 2025 s tím, že pokud by vyvstala nutnost, jako tomu ostatně bylo v nyní projednávané věci, žalobcovu dočasnou ochranu prodloužit. Soud výslovně uložil obnovit pobytové oprávnění i s konkrétním účinkem pro prodloužení, a ministerstvo tedy nemůže účinky rozsudku odmítnout jen s poukazem na to, že mezitím marně uplynula lhůta k registraci podle § 7b. Pokud se totiž žalovaný proti tomuto rozhodnutí nebránil podáním kasační stížnosti, je pravomocné rozhodnutí soudu ve věci 45 A 6/2026 pro žalovaného závazné, a pokud se jím neřídil a nepostupoval v souladu s ním, nelze než dospět k závěru o jeho následném nezákonném postupu.
35. Žalobce také namítá rozpor zániku jeho oprávnění k pobytu za účelem dočasné ochrany s unijním právem. K tomu je nutné konstatovat, že z žalobcovy argumentace je zejména patrné přesvědčení, že v jeho případě nemělo být ustanovení § 7b odst. 9 lex Ukrajina aplikováno z důvodu, že jeho nyní projednávaný zánik dočasné ochrany byl pouze důsledkem předchozího a nezákonného zániku oprávnění k pobytu podle § 5 odst. 8 písm. e) lex Ukrajina . Soud k celkem obecné námitce proto uvádí, že nelze ztotožňovat ust. § 7b odst. 9 lex Ukrajina s ust. § 5 odst. 8 písm. e) téhož zákona, ani na něj automaticky vztahovat závěry správních soudů týkající se rozporu posledně uvedeného ustanovení s právem Evropské unie. Zatímco totiž § 5 odst. 8 písm. e) lex Ukrajina zakládal samostatný důvod zániku existujícího pobytového oprávnění, § 7b téhož zákona upravuje podmínky, za nichž může být časově omezená dočasná ochrana prodloužena pro další období s čímž je každý držitele dočasné ochrany předem seznámen.
Závěr a náklady řízení
36. Na základě shora uvedeného soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná, a uvedený zásah žalovaného byl nezákonný. Zároveň soud zakázal žalovanému, aby pokračoval v porušování práv žalobce a obnovil stav před prohlášením zániku oprávnění žalobce k pobytu za účelem dočasné ochrany. Žalovaný je tudíž povinen obnovit předchozí dočasnou ochranu žalobce, resp. ji prodloužit.
37. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 60 odst. 1 s. ř. s. s. ř. s. , podle něhož má účastník, který měl ve věci plný úspěch, právo na náhradu nákladů řízení před soudem, které důvodně vynaložil, proti účastníkovi, který ve věci úspěch neměl. Jelikož byl žalobce ve věci zcela úspěšný, uložil soud žalovanému zaplatit mu náhradu nákladů řízení. Náklady žalobce představují náklady zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 , § 7 a § 9 odst. 5 vyhlášky č. 177/1996 Sb. , o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb, ve znění od 1. 1. 2025, ve výši 4 620 Kč a paušální náhrada hotových výdajů stanovená dle § 13 odst. 4 téže vyhlášky ve výši 450 Kč za každý ze dvou úkonů právní služby (převzetí a příprava zastoupení, písemné podání nebo návrh ve věci samé – žaloba). Soud nepřiznal náhradu za repliku, neboť nepřinášela žádné nové, pro posouzení věci podstatné skutečnosti. Celkem náklady řízení činí 10 140 Kč.
Poučení:
Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou (více) vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.
Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout.
Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno.
V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.
Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz.
Praha 29. září 2026
JUDr. Jitka Hroudová, v. r.
samosoudkyně
Shodu s prvopisem potvrzuje I. V.