Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

46 Ad 9/2025 - 83

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

Krajský soud v Praze rozhodl soudkyní Lenkou Oulíkovou ve věci

žalobce: J. Š.

bytem X

zastoupený advokátem JUDr. Martinem Horčicem

sídlem Politických vězňů 27, 280 02 Kolín

proti

žalované: Česká správa sociálního zabezpečení

sídlem Křížová 25, 225 08 Praha 5

o žalobě proti rozhodnutí žalované ze dne 18. 2. 2025, čj. X

takto:

I. Rozhodnutí žalované ze dne 18. 2. 2025, čj. X, se ruší a věc se vrací žalované k dalšímu řízení.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku 18 404,10 Kč do 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám jeho zástupce JUDr. Martina Horčice, advokáta.

Odůvodnění:

Vymezení věci

1. Žalovaná rozhodnutím ze dne 7. 10. 2024, čj. X (dále jen „prvostupňové rozhodnutí“) rozhodla, že žalobci náleží od 24. 7. 2024 invalidní důchod pro invaliditu druhého stupně. Rozhodnutím ze dne 18. 2. 2025, čj. X (dále jen „napadené rozhodnutí“), žalovaná v řízení o námitkách žalobce změnila prvostupňové rozhodnutí tak, že žalobci náleží invalidní důchod pro invaliditu druhého stupně od 23. 10. 2024.

Žaloba

2. Žalobce se žalobou podle a násl. , , domáhá zrušení napadeného rozhodnutí, neboť nesouhlasí s posouzením svého zdravotního stavu. Namítá, že nebylo přihlédnuto ke specifikám jeho onemocnění a možnostem uplatnění. Žalobce trpí těžkou chronickou pankreatitidou na podkladě vrozené vývojové vady, s čímž je spojen speciální režim. Musí mít pravidelné stravování v menších porcích vícekrát denně, dodržovat přísná dietní opatření, mít dostatek spánku a přes den dodržovat intervaly aktivity a odpočinku. Nemůže sehnat zaměstnání, v němž by mu bylo zaměstnavatelem umožněno tento režim dodržet. Vzhledem k závažnosti klinického stavu a opakovaným kolapsovým stavům při nedostatečném vstřebávání živin a minerálů nesnese fyzickou a psychickou zátěž. I dle zpráv ošetřujícího lékaře činí míra poklesu pracovní schopnosti žalobce nejméně 70 %. Jedná se přitom o dlouhodobý stav. Žalobce je přesvědčen, že mu měl být přiznán invalidní důchod pro invaliditu vyššího stupně zpětně za delší období. Žalobce v žalobě žádal, aby soud nechal vypracovat znalecký posudek, neboť existuje rozpor mezi závěry posudkové komise (patrně míněno posudku lékaře Institutu posuzování zdravotního stavu) a ošetřujícího lékaře a žalobcovy obtíže se promítají i do psychické sféry. K tomu odkazuje na nález Ústavního soudu sp. zn. s tím, že soudy při posuzování nároku na invalidní důchod nemohou pouze mechanicky přebírat závěry posudkových komisí, a judikaturu Nejvyššího správního soudu, podle níž musí posudky posudkových komisí splňovat požadavky úplnosti a přesvědčivosti.

Vyjádření žalované

3. Žalovaná ve vyjádření k žalobě uvedla, že napadené rozhodnutí bylo vydáno na základě posudku Institutu posuzování zdravotního stavu (IPZS) vyhotovenému pro účely námitkového řízení. Podle tohoto posudku odpovídá zdravotní stav žalobce invaliditě druhého stupně. Datum změny stupně invalidity stanovil lékař námitkového řízení dnem ukončení dočasné pracovní neschopnosti. S ohledem na nesouhlas žalobce s posouzením zdravotního stavu žalovaná navrhla důkaz posudkem posudkové komise Ministerstva práce a sociální věcí (dále jen „posudková komise“) ve smyslu , o organizaci a provádění sociálního zabezpečení (dále jen „ “).

Skutečnosti vyplývající ze správního spisu

4. Žalobci byl od 13. 8. 2003 přiznán částečný invalidní důchod. Při následných kontrolních lékařských prohlídkách v letech 2004 a 2007 byl posouzen jako částečně invalidní. Dle posudků vypracovaných posudkovými lékaři Okresní správy sociálního zabezpečení Kolín (dále jen „OSSZ“) v letech 2010, 2013, 2016, 2019 a 2023 se u žalobce jednalo o invaliditu prvního stupně, neboť jeho pracovní schopnost poklesla o 35 %. Rozhodující příčinou žalobcova dlouhodobě nepříznivého zdravotního stav bylo postižení pankreatu se sníženým stavem výživy a celkové výkonnosti dle kapitoly XI (postižení trávicí soustavy) oddílu E (postižení pankreatu, žlučníku a žlučových cest) položky 1 (chronické postižení slinivky břišní) písm. b) (dyspeptické potíže, průjmy a bolesti při dietních chybách, lehké snížení stavu výživy a celkové výkonnosti, lehké odchylky v biochemickém a morfologickém vyšetření) přílohy k , kterou se stanoví procentní míry poklesu pracovní schopnosti a náležitosti posudku o invaliditě a upravuje posuzování pracovní schopnosti pro účely invalidity (vyhláška o posuzování invalidity). Míra poklesu pracovní schopnosti byla stanovena na horní hranici procentního rozmezí (25 %) a s ohledem na profesi navýšena dle vyhlášky o posuzování invalidity na 35 % [v posudku z roku 2010 byla uvedena položka 1c, nicméně dle obsahu posudku a hodnocení procentní míry poklesu pracovní schopnosti se jednalo o chybu v psaní]. V posudku ze dne 27. 7. 2023 posuzující lékařka OSSZ popsala, že dle kontrolního MRI vyšetření je parenchym pankreatu soustředěn jen do hlavy, tělo a kauda jsou atrofické nebo nejsou vytvořené, dle kontrolního gastroenterologického vyšetření z 16. 5. 2023 se jedná o chronickou pankreatitidu na podkladě vrozené vývojové vady, stav po pseudocystogastrostomii a cholecystektomii, nadále je podávána substituce pankreatických enzymů, stav byl klinicky stabilizován, zhoršení bývá při stresové situaci, žalobce má dle doporučení lékaře dodržovat pravidelnou stravu, dietní opatření a sipping dle potřeby.

5. Dne 24. 7. 2024 žalobce podal žádost o změnu výše invalidního důchodu z důvodu zhoršení zdravotního stavu. V posudku ze dne 23. 9. 2024 dospěla lékařka IPZS k závěru, že žalobcova pracovní schopnost poklesla o 50 %, a jedná se tedy již o invaliditu druhého stupně. Posuzující lékařka určila rozhodující příčinou žalobcova dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu postižení pankreatu se sníženým stavem výživy a celkové výkonosti a neschopností zvládat běžné zatížení dle kapitoly XI oddílu E položky 1 písm. c) (průjmy s výraznou steatoreou, snížením stavu výživy, některé příznaky malasimilačního syndromu, významný pokles hmotnosti, závažné odchylky v biochemickém a morfologickém vyšetření, neschopnost zvládat běžné zatížení) přílohy k vyhlášce o posuzování invalidity. Míru poklesu žalobcovy pracovní schopnosti stanovila na horní hranici rozpětí pro příslušnou položku. Datum změny stupně invalidity určila datem 24. 7. 2024. Proti tomuto rozhodnutí žalobce podal námitky. V nich namítl, že vzhledem k závažnosti klinického stavu a opakovaným kolapsovým stavům při nedostatečném vstřebávání živin a minerálů odpovídá jeho stav invaliditě třetího stupně. K tomu poukázal na vyjádření MUDr. P. L. z Endoskopického centra Oblastní nemocnice Kolín.

6. V námitkovém řízení posoudil žalobcův zdravotní stav lékař IPZS v posudku ze dne 17. 12. 2024. Shodně s předchozím posudkem dospěl k závěru, že rozhodující příčinou žalobcova dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu je zdravotní postižení dle kapitoly XI oddílu E položky 1 písm. c) přílohy k vyhlášce o posuzování invalidity. Konstatoval, že hlavní příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu žalobce je chronická pankreatitida na podkladě vrozené vývojové vady, opakované hospitalizace pro kolapsové stavy při minerálové dysbalanci, stav po pseudocystogastrostomii sec. Jurasz, chronická nutriční dysbalance, astenie. Výsledky laboratorních vyšetření byly dle zprávy MUDr. P. L. z gastroenterologie ze dne 15. 10. 2024 doložené v řízení o námitkách v normě, somatický nález bez patologie. Subjektivně žalobce udával nevolnost, záškuby končetin, zvýšenou únavnost, opakované minerálové dysbalance, které byly pravděpodobně způsobené dietní chybou. Posuzující lékař hodnotil zdravotní postižení jako středně těžkou poruchu s příznaky poruchy výživy a odchylkami v morfologickém nálezu, žalobce není schopen zvládat běžné zatížení. Není přítomna steatorea ani trvalé odchylky v biochemickém nálezu. Žalobce současně trpí organickou úzkostnou poruchou s emoční labilitou, bez závažné poruchy psychiky na léčbě. Míru poklesu pracovní schopnosti stanovil lékař námitkového řízení shodně s předchozím posudkem na horní hranici procentního rozmezí pro příslušnou položku s ohledem na chronicitu obtíží a komorbidity. Datum změny stupně invalidity stanovil dnem ukončení dočasné pracovní neschopnosti 23. 10. 2024. Na základě tohoto posudku žalovaná vydala napadené rozhodnutí.

Posouzení věci soudem

7. Soud ověřil, že žaloba byla podána včas, osobou k tomu oprávněnou, po vyčerpání řádných opravných prostředků a splňuje všechny formální náležitosti na ni kladené. Jde tedy o žalobu věcně projednatelnou. Soud žalobu posoudil v rozsahu uplatněných žalobních bodů vycházeje ze skutkového a právního stavu ke dni vydání napadeného rozhodnutí ( a 2 ). O žalobě rozhodl bez jednání, neboť byly splněny podmínky dle Žalovaná s rozhodnutím věci bez nařízení jednání vyjádřila souhlas v podání ze dne 15. 5. 2026. Žalobce k výzvě soudu nevyjádřil nesouhlas s tímto postupem, a má se tedy za to, že s ním souhlasí.

8. Podle , o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ “) je pojištěnec invalidní, jestliže z důvodu dlouhodobě nepříznivého stavu nastal pokles jeho pracovní schopnosti nejméně o 35 %. Podle zákona o důchodovém pojištění, jestliže pracovní schopnost pojištěnce poklesla a) nejméně o 35 %, avšak nejvíce o 49 %, jedná se o invaliditu prvního stupně, b) nejméně o 50 %, avšak nejvíce o 69 %, jedná se o invaliditu druhého stupně, c) nejméně o 70 %, jedná se o invaliditu třetího stupně.

9. Nárok na invalidní důchod je podmíněn zdravotním stavem pojištěnce, a rozhodnutí je proto závislé na odborném lékařském posouzení. Posouzení míry poklesu pracovní schopnosti je otázkou odbornou a soud si o ní nemůže učinit úsudek sám.

10. Podle § 4 odst. 2 zákona o organizaci a provádění sociálního zabezpečení zdravotní stav a pracovní schopnost občanů pro účely přezkumného řízení soudního ve věcech důchodového pojištění posuzují posudkové komise jako orgány Ministerstva práce a sociálních věcí. Tento posudek soud hodnotí podle zásad upravených v Posudek, který splňuje požadavek úplnosti a přesvědčivosti a který se vypořádává se všemi rozhodujícími skutečnostmi, bývá zpravidla stěžejním důkazem pro posouzení zákonnosti přezkoumávaného rozhodnutí. Nevzbuzuje-li obsah podaného posudku pochybnosti o své úplnosti a správnosti, není důvod pro doplnění dokazování ustanovením znalce z oboru zdravotnictví (srov. např. rozsudky Nejvyššího správního soudu ze dne 28. 8. 2003, čj. -48, ze dne 25. 9. 2003, čj. , č. NSS, či ze dne 15. 5. 2013, čj. -20; všechna rozhodnutí Nejvyššího správního soudu jsou dostupná na www.nssoud.cz).

11. Požadavek (test) úplnosti a přesvědčivosti posudku spočívá v tom, že se posudková komise musí vypořádat se všemi rozhodujícími skutečnostmi, především s těmi, které posuzovaný namítal, a musí posudkové závěry náležitě odůvodnit (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 2. 4. 2015, čj. -52). Z posudku musí být zřejmé, že zdravotní stav byl komplexně posouzen na základě úplné zdravotnické dokumentace s přihlédnutím ke všem tvrzeným obtížím, aby nevznikly pochybnosti o úplnosti a správnosti klinické diagnózy. V posudku musí být uvedeno, zda zjištěný zdravotní stav zakládá dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav a pokud ano, které zdravotní postižení bylo vzato za jeho rozhodující příčinu v případě, že příčinou je více zdravotních potíží (§ 2 odst. 3 vyhlášky o posuzování invalidity), přičemž jednotlivé hodnoty procentní míry poklesu pracovní schopnosti stanovené pro jednotlivá zdravotní postižení se nesčítají, ale procentní míra poklesu pracovní schopnosti se stanoví podle tohoto zdravotního postižení se zřetelem k závažnosti vlivu ostatních zdravotních postižení na pokles pracovní schopnosti. Za rozhodující příčinu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu se považuje zdravotní postižení, které má nejvýznamnější dopad na pokles pracovní schopnosti pojištěnce. Procentní míru poklesu pracovní schopnosti posudková komise hodnotí podle charakteru zdravotního postižení na základě vyhlášky o posuzování invalidity, přičemž zdravotní postižení podřadí podle jeho druhu a intenzity pod příslušnou kapitolu, oddíl a položku přílohy k vyhlášce o posuzování invalidity a současně odůvodní stanovenou míru poklesu pracovní schopnosti v rámci zde stanoveného rozpětí včetně případného navýšení podle § 3 vyhlášky o posuzování invalidity.

12. Soud si za účelem posouzení zdravotního stavu žalobce a poklesu jeho pracovní schopnosti vyžádal v souladu s § 4 odst. 2 zákona o organizaci a provádění sociálního zabezpečení posudek posudkové komise v Praze.

13. Posudková komise v Praze v posudku ze dne 29. 7. 2025 dospěla k závěru, že u žalobce se k datu vydání napadeného rozhodnutí nadále jednalo o invaliditu prvního stupně. Šlo o pokles pracovní schopnosti z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu nejméně o 35 %, nedosahoval však více než 49 %. Posudková komise vyšla ze spisové dokumentace, včetně odborných lékařských nálezů z neurologie a gastroenterologie doložených žalobcem k žalobě, kompletní dokumentace praktického lékaře, nálezu z gastroenterologie ze dne 15. 4. 2025 a vlastního přešetření žalobce při jednání posudkové komise. Na základě zjištění z rekapitulovaných odborných lékařských nálezů a interního vyšetření u jednání komise dospěla k závěru, že u žalobce jde o dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav, jehož rozhodující příčinou byl chronický zánět slinivky břišní na podkladě vrozené vývojové vady se stavem po opakovaných kolapsových stavech při minerálové dysbalanci a po pseudocystogastrostomii v roce 2002 a následné atrofii slinivky břišní. Žalobce prodělal četné kolapsové stavy, pravděpodobně na podkladě minerálové dysbalance při poruše vstřebávání (magnesia). Dle endokrinologického vyšetření z 29. 10. 2024 měl žalobce hmotnost 64 kg při výšce 173 cm s BMI 20. Subjektivně byla udávána nevolnost, studené končetiny, únava, záškuby končetin, stálá hmotnost, stolice jednou denně, bez průjmů a zvracení. Objektivně byl žalobce orientovaný, soběstačný, kůže byla teplá, neopocená, břicho bylo měkké, prohmatné, slezina ani játra nebyla zvětšena, dolní končetiny byly bez otoků s hmatnou pulzací v periferii. Dle biochemického vyšetření z období března až října 2024 byly hodnoty sodíku (Na) v rozmezí 129 až 135, hodnota draslíku (K) 4,7, vápníku (Ca) 2,43. Hodnoty jaterních enzymů ALT 0,99, AST 0,55, hodnota alkalické fosfatázy (ALP) 1,43 a alfa-amylázy (AMS) 1,33. Žalobci bylo doporučeno pravidelné stravování v menších porcích vícekrát denně, sipping dle potřeby – přidávat k jídlům Nutridrink či Protifar. Nález z endoskopického centra z dubna 2025 prokázal vzestup hmotnosti (72 kg, BMI 23,2). Klinické vyšetření při jednání posudkové komise prokázalo přiměřený stav výživy, dobrou svalovou sílu, měkké a palpačně nebolestivé břicho. Neurologické vyšetření neprokázalo neurologickou příčinu záchvatů. Žalobce byl dále sledován na psychiatrii pro organickou emoční labilitu a úzkostnou poruchu. Z psychiatrických nálezů ze dne 4. 7. 2024 a 30. 10. 2024 vyplývá, že žalobce byl lucidní, dobře orientovaný, psychomotorické tempo bylo v normě, po léčbě nebylo již ladění depresivní a žalobce nebyl úzkostný. Nebyly zjištěny poruchy chování, spánku ani psychotická symptomatologie. Nebyly přítomny poruchy myšlení ani suicidální myšlenky. Psychologické vyšetření prokázalo intelektové schopnosti v dolní části pásma průměru. Posudková komise v Praze hodnotila rozhodující zdravotní postižení žalobce podle kapitoly XI oddílu E položky 1 písm. c) přílohy k vyhlášce o posuzování invalidity s ohledem na kolapsové stavy s podezřením na poruchu vstřebávání magnézia. Oproti posudkům vypracovaným lékaři IPZS však stanovila míru poklesu pracovní schopnosti na dolní hranici procentního rozmezí, neboť nebyla naplněna všechna kritéria dané položky – nebyly přítomny průjmy s výraznou steatoreou, významný pokles hmotnosti ani závažné odchylky v biochemickém a morfologickém vyšetření. Posudková komise vyložila, že doložený objektivní klinický stav neodůvodňoval hodnocení postižení dle kapitoly XI oddílu E položky 1 písm. d) přílohy k vyhlášce o posuzování invalidity, kritéria této položky rozhodně nebyla naplněna. Psychiatrické onemocnění by vedlo k nižšímu procentnímu poklesu pracovní schopnosti a nevedlo by ke vzniku invalidity. Posudková komise uzavřela, že žalobce byl schopen výdělečné činnosti s podstatně menšími nároky na tělesné schopnosti a v podstatně menším rozsahu a intenzitě. Nevhodné jsou fyzicky náročné činnosti spojené s přenášením těžkých břemen. Vhodné jsou práce s možností přizpůsobení organizace práce stravovacímu režimu.

14. Soud si s ohledem na námitky žalobce proti tomuto posudku i předchozí odlišná hodnocení míry poklesu pracovní schopnosti lékaři IPZS vyžádal ještě srovnávací posudek posudkové komise v Hradci Králové.

15. Posudková komise v Hradci Králové v posudku ze dne 5. 3. 2026, doplněném posudkem ze dne 2. 7. 2026 k otázce data změny stupně invalidity, dospěla k závěru, že žalobce je invalidní ve druhém stupni, neboť šlo o pokles pracovní schopnosti z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu nejméně o 50 %, nedosahoval však více než 69 %. Datum vzniku invalidity druhého stupně stanovila dnem 10. 7. 2024.

16. Posudková komise v Hradci Králové ve složení předsedkyně, dalšího lékaře v oboru interního lékařství a tajemnice vyšla z nálezů založených ve spisové dokumentaci a zdravotní dokumentaci ošetřujícího lékaře, vlastního přešetření žalobce i žalobcem nově doložených lékařských zpráv při jednání komise. Ve shodě s předchozími posudky dospěla na základě podrobně rekapitulovaných lékařských nálezů k závěru, že rozhodující příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu žalobce je chronický zánět slinivky břišní na podkladě vrozené vývojové vady se stavem po opakovaných kolapsových stavech pravděpodobně při minerálové dysbalanci (jejich recidiva je uváděna v letech 2011, 2022 a 2024, přičemž příznaky minerálové dysbalance se opět projevily v lednu 2026) a stav po pseudocystogastrostomii v roce 2002 s následnou atrofií slinivky břišní.

17. Posudková komise v Hradci Králové zdravotní postižení hodnotila shodně s posudky IPZS a posudkové komise v Praze dle kapitoly XI oddílu E položky 1 písm. c) přílohy k vyhlášce o posuzování invalidity. Toto hodnocení logicky navazuje na zjištění plynoucí z lékařských nálezů, která žalobce konkrétně nezpochybňuje. Posudková komise v Hradci Králové oproti posudkové komisi v Praze ve shodě s lékaři IPZS hodnotila míru poklesu pracovní schopnosti vzhledem k funkčnímu postižení na horní hranici rozmezí pro příslušnou položku, tedy 50 %. Neshledala důvody pro navýšení dle § 3 vyhlášky o posuzování invalidity. Dle posudkové komise další zdravotní postižení (včetně psychického) nezpůsobují větší pokles pracovní schopnosti. Vyšla ze závěrů psychiatrických vyšetření ze dne 4. 7. 2024 a 30. 10. 2024. Zohlednila, že žalobce je sledován na psychiatrii pro organickou emoční labilitou a organickou emoční poruchou. Podle zpráv z psychiatrie byl žalobce klinicky lucidní, dobře orientovaný, psychomotorické tempo bylo v normě, kontakt byl hodnotný, po léčbě nebylo již ladění depresivní a nebyl úzkostný. Nebyly zjištěny poruchy chování, spánku, myšlení, suicidální myšlenky, abusus ani psychotická symptomatologie. Posudková komise v Hradci Králové vyložila, že předchozí posouzení v letech 2010 až 2023, podle nichž byl žalobce invalidní v prvním stupni, lze považovat za adekvátní. Současně přisvědčila posouzení lékaři IPZS, že míra poklesu pracovní schopnosti žalobce již odpovídá invaliditě druhého stupně. Žalobce při jednání posudkové komise poukazoval na stálou únavu, zvýšenou únavu udával i při endokrinologickém vyšetření v říjnu 2024. Z lékařské zprávy ošetřujícího praktického lékaře ze dne 10. 7. 2024 vyplynulo, že u žalobce došlo k recidivě stavů únavy a nevýkonnosti, opakovaly se stavy migrující polyartralgie, stolice byla mastnější a celkově stav žalobce jevil tendenci k progresi. Datum změny stupně invalidity bylo stanoveno na základě tohoto nálezu.

18. To koresponduje s obsahem správního spisu, kdy dle nálezu odborné lékařky MUDr. L. z pravidelné kontroly na gastroenterologické ambulanci dne 16. 4. 2024 byl stav též na základě biochemického vyšetření hodnocen i po prodělané recidivě kolapsového stavu v březnu 2024 jako toho času stabilní. Posudková komise v Hradci Králové stejně jako předchozí posudky zohlednila, že žalobce trpí chronickou pankreatitidou na podkladě vrozené vývojové vady a v roce 2002 prodělal pseudocystogatsrostomii. Vyšla přitom i ze zprávy z magnetické rezonance ze dne 7. 7. 2025, na kterou žalobce poukazoval ve vyjádření k posudku posudkové komise v Praze, z níž vyplývá, že parenchym pankreatu je soustředěn do hlavy, tělo a kauda jsou těžce atrofické nebo nejsou vytvořené, pankreatický vývod je krátký, bez dilatace. V nálezu nebyly podstatné změny oproti vyšetření magnetickou rezonancí v roce 2018. Zohlednila též, že u žalobce opakovaně dochází ke kolapsovým stavům při minerálové dysbalanci, nutnost dodržovat pravidelnou životosprávu i udávanou zvýšenou únavu, při níž žalobce není schopen zvládat běžné zatížení. Současně vzala v úvahu, že dle zprávy z endokrinologického vyšetření z října 2024 byl žalobce bez průjmů, objektivně byl orientovaný a soběstačný, kůže byla teplá a nebyla opocená, břicho bylo měkké a prohmatné, dolní končetiny byly bez otoků s hmatnou pulzací v periferii. Také dle zpráv z endoskopického centra z 15. 10. 2024 a 15. 4. 2025 bylo břicho měkké a nebolestivé, dolní končetiny bez otoků a známek zánětu.

19. Posudky lékařů IPZS a obou posudkových komisí se plně shodují v závěru, že žalobcovo postižení pankreatu tak, jak je doloženo objektivními lékařskými nálezy, ke dni vydání napadeného rozhodnutí odpovídalo položce 1 písm. c) oddílu E kapitoly XI přílohy k vyhlášce o posuzování invalidity. Tento závěr považuje soud za dostatečně odůvodněný, a to nejen posudkem posudkové komise v Hradci Králové, ale i ostatními posudky. Tyto závěry logicky navazují na rekapitulovaná zjištění z lékařských zpráv.

20. Pokud žalobce v podání ze dne 18. 8. 2025 v reakci na posudek posudkové komise v Praze namítal, že dlouhodobě trpí váhovým úbytkem, lze konstatovat, že obě posudkové komise vyšly z lékařských nálezů, podle nichž měl žalobce při kontrolách v říjnu 2024 hmotnost 63 kg (dle zprávy z 15. 10. 2024), resp. 64 kg (dle zprávy z 29. 10. 2024) při 176 cm, při kontrole 15. 4. 2025 měl žalobce váhu naopak vyšší (72 kg, BMI 23,2), což při jednání posudkové komise v Praze žalobce dával do souvislosti s užíváním psychiatrických léků s tím, že předtím váhu držel. To odpovídá i zprávě praktického lékaře ze dne 10. 7. 2024, v níž se též uvádí, že žalobce váhu držel. Lze poznamenat, že např. i ve zprávě z endoskopického centra ze dne 16. 5. 2023 je uvedeno, že si žalobce držel váhu okolo 63 kg. Namítaný váhový úbytek (který nebyl doložen) by nadto nemohl relevantně zpochybnit podřazení zdravotního stavu žalobce pod položku 1c, která jako jedno z kritérií zahrnuje i významný pokles hmotnosti. Pokud jde o únavu, je třeba připomenout, že mezi kritéria položky 1c patří i některé příznaky malasimilačního syndromu a neschopnost zvládat běžné zatížení. Posudková komise v Hradci Králové právě i s ohledem na recidivu stavů únavy hodnotila míru poklesu pracovní schopnosti na horní hranici rozmezí pro tuto položku. Takové posouzení se jeví jako logické a koresponduje s lékařskými nálezy, z nichž posudek vychází. V tomto ohledu považuje soud za nejpřesvědčivější posudek posudkové komise v Hradci Králové. Posudková komise vyšla z veškeré dostupné zdravotní dokumentace a oproti posudkové komisi v Praze měla k dispozici i další lékařské zprávy. Byť pocházejí z doby po vydání napadeného rozhodnutí, v zásadě potvrzují ošetřujícím lékařem v červnu 2024 předpokládanou tendenci k trvalému zhoršení (např. dlouhodobě přetrvávající stavy zvýšené únavy či bolesti kloubů).

21. Rovněž žalobcem v podání ze dne 18. 8. 2025 zmíněné snížené hodnoty některých minerálů či vitamínů, byť by byly dlouhodobé a závažné, jsou vlastní zvolené položce, která předpokládá mimo jiné i závažné odchylky v biochemickém vyšetření. Posudky obou posudkových komisí přitom zohlednily i hodnoty sodíku (Na) v biochemických vyšetřeních (od března do října 2024 hodnoty 129, 135 a 135, což žalobce nezpochybňuje). Hypochlorémii a hypofosfatémii žalobce v podání ze dne 18. 8. 2025 zmiňoval pouze při hospitalizaci (patrně míněna hospitalizace při kolapsovém stavu od 5. 3. do 8. 3. 2024), což koresponduje se zprávami, které jsou součástí správního spisu (při propuštění byl žalobce kompenzovaný, ve výsledcích biochemických vyšetření ze dne 10. 4. 2024 ani 4. 10. 2024 již nejsou tyto hodnoty zvýrazněné, tedy mimo normu, přičemž při propuštění se žalobce cítil lépe a po hospitalizaci byl stav žalobce ve zprávě MUDr. L. hodnocen jako stabilní). Poté je hypofosfatémie, a to pouze mírná, uvedena ve vyšetření z interní ambulance z 22. 1. 2026, tedy téměř rok po vydání napadeného rozhodnutí, kterou žalobce doložil při jednání posudkové komise v Hradci Králové. K namítaným dlouhodobě nízkým hodnotám vitamínu D lze dodat, že žalobce nepoukazuje na žádné lékařské zprávy, které by posudkové komise opomněly zohlednit. V biochemických vyšetřeních ze dne 10. 4. 2024 ani 4. 10. 2024 nebyly hodnoty vitaminu D (S-VIT D: 79,6 a 144,4) zvýrazněné, což by značilo vybočení mimo obvyklou normu. Současně posudkové komise zohlednily, že u žalobce opakovaně (v letech 2011, 2022 a 2024) došlo ke kolapsovým stavům při minerálové dysbalanci. Posudková komise v Hradci Králové též zohlednila, že příznaky minerálové dysbalance se projevovaly i v lednu 2026. Posudková komise v Hradci Králové vzala v úvahu i žalobcem zmíněné bolesti ramenních kloubů. Lze dodat, že zhoršení bolestí ramenních kloubů v posledních dvou měsících zmíněné v podání ze dne 30. 9. 2025 nadto není relevantní pro posouzení věci soudem, neboť soud podle při přezkoumání napadeného rozhodnutí vychází ze skutkového stavu, který tu byl v době jeho vydání.

22. Soud uzavírá, že posudek posudkové komise v Hradci Králové ze dne 5. 3. 2026 ve spojení s doplňujícím posudkem ze dne 2. 7. 2026 splňuje požadavky úplnosti a přesvědčivosti, jak byly vymezeny výše citovanou judikaturou správních soudů. Posudková komise posoudila zdravotní stav žalobce komplexně s přihlédnutím k tvrzeným obtížím, včetně psychických, na základě úplné zdravotnické dokumentace, včetně všech žalobcem předložených lékařských zpráv. Ani žalobce neuvádí žádné zprávy, které by posudková komise opomněla při svém posouzení zohlednit. V posudku uvedla, že zjištěný zdravotní stav zakládá dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav a které zdravotní postižení bylo vzato za jeho rozhodující příčinu. Pokud jde o určení zdravotního postižení, které má rozhodující dopad na pokles pracovní schopnosti žalobce, i jeho podřazení pod příslušnou položku vyhlášky o posuzování invalidity s ohledem na jeho druh a intenzitu, nejsou mezi jednotlivými posudky posudkových orgánů žádné rozpory. Tyto závěry přitom logicky navazují na zjištění plynoucí z lékařských nálezů, které byly v posudcích popsány. Všechny posudky se shodují v závěru, že pokles žalobcovy pracovní schopnosti nedosahoval 70 % potřebných pro přiznání invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně. Žalobce nepředestřel žádné konkrétní argumenty, jimiž by podřazení pod příslušnou položku dle přílohy k vyhlášce o posuzování invalidity, na němž se v tomto případě shodly všechny posudkové orgány, relevantně zpochybnil. Ke srovnávacímu posudku posudkové komise v Hradci Králové ze dne 5. 3. 2026 se k výzvě soudu nevyjádřil, po zaslání doplňujícího posudku ze dne 2. 7. 2026 vyjádřil pouze obecný nesouhlas s posouzením touto posudkovou komisí s tím, že ji nepovažuje za odborně způsobilou a že zdravotní stav nebyl posouzen komplexně s ohledem na fyzické a psychické obtíže. Z výše uvedeného však vyplývá, že posudková komise zohlednila fyzické i psychické obtíže žalobce doložené lékařskými zprávami, které v posudku podrobně rekapitulovala. Z posudku též vyplývá, že při stanovení procentní míry poklesu pracovní schopnosti v souladu s § 2 odst. 3 vyhlášky o posuzování invalidity zohlednila i vliv dalších zdravotních postižení, včetně psychických obtíží. Jejich vliv hodnotila na základě objektivních údajů o žalobcově psychickém stavu ve zprávách z vyšetření na psychiatrii a z psychologického vyšetření. Žalobce ani v tomto směru neuvádí žádné konkrétní skutečnosti, které by posudková komise pominula. Posudková komise stanovila procentní míru poklesu pracovní schopnosti v souladu s vyhláškou o posuzování invalidity, která pro postižení dle kapitoly XI oddílu E položky 1c stanoví míru poklesu pracovní schopnosti v rozmezí 35 až 50 %. V návaznosti na popsané obtíže zdůvodnila, proč zvolila horní hranici rozpětí, přičemž důvody pro další navýšení dle § 3 vyhlášky o posuzování invalidity neshledala. V této souvislosti lze na okraj poznamenat, že ani případné maximální navýšení dle uvedeného ustanovení by nemohlo vést k závěru o vyšším stupni invalidity, neboť podle § 3 odst. 3 vyhlášky o posuzování invalidity nesmí zvýšení horní hranice míry poklesu pracovní schopnosti podle § 3 odst. 1 a 2 v úhrnu převýšit 10 procentních bodů. Ani případný dílčí nedostatek odůvodnění ve vztahu k této otázce by tak nebyl důvodem k doplnění dokazování (k tomu viz např. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 25. 11. 2020, čj. -50). Jak bylo výše uvedeno, pokud jde o stanovení míry poklesu pracovní schopnosti v rámci příslušné položky, soud hodnotil posudek posudkové komise jako nejpřesvědčivější a vycházející z nejúplnějších podkladů. To platí i pro stanovení data změny stupně invalidity.

23. Jak vyplývá z judikatury správních soudů, vznik invalidity je objektivně existujícím stavem a nelze ho stanovit na základě nahodilých skutečností, je-li podle zdravotních změn a vyšetření možné spolehlivě usoudit, ke kterému datu k němu došlo (viz rozsudek ze dne Nejvyššího správního soudu ze dne 4. 7. 2012, čj. -15, bod 15). Nahodilou skutečností je sice i datum návštěvy lékaře, stanovení data vzniku invalidity podle data lékařského vyšetření je nicméně možné a judikatura Nejvyššího správního soudu takový postup akceptuje, např. podle rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 13. 4. 2017, čj. -33, „[s]tanovení data vzniku invalidity dnem odborného lékařského vyšetření není obecně vyloučeno, obzvlášť pokud posuzovaná osoba navštěvuje příslušného odborného lékaře pravidelně a dostatečně často, aby bylo možno z lékařských zpráv vyčíst, kdy se zdravotní stav natolik zhoršil, že byly naplněny podmínky invalidity (srov. rozsudek NSS ze dne 29. 8. 2012, čj. -19)“. Výše uvedené lze obdobně vztáhnout i na změnu stupně invalidity. V posudcích IPZS bylo datum změny stupně invalidity stanoveno bez bližšího zdůvodnění, a to v posudku ze dne 23. 9. 2024 ke dni podání žádosti 24. 7. 2024, v posudku ze dne 17. 12. 2024 dnem ukončení dočasné pracovní neschopnosti 23. 10. 2024, tedy v zásadě nahodilými událostmi. Z posudku posudkové komise je patrné, že žalobce pravidelně navštěvoval více lékařů. Oproti věci řešené Ústavním soudem pod sp. zn. nešlo o náhodné první vyhledání lékařské pomoci ani o případ, kdy by si žalobce nebyl schopen z důvodu svého onemocnění sám zajistit péči. Posudková komise v Hradci Králové zdůvodnila, proč v tomto případě určila datum změny stupně invalidity na základě nálezu ošetřujícího lékaře ze dne 10. 7. 2024, z nějž dovodila zhoršení obtíží (mj. recidivu stavů únavy a stavy migrující polyartalgie, kdy se dle ošetřujícího lékaře jevilo, že tento stav bude dlouhodobý či trvalý, což potvrdily následné zprávy). Žalovaná k posudku posudkové komise v Hradci Králové v podání ze dne 15. 5. 2026 uvedla, že k němu nemá žádné námitky, a k jeho doplnění se nevyjádřila. Ani žalobce konkrétními námitkami datum změny stupně invalidity nezpochybnil. Pouze obecně poukázal na to, že nepříznivý zdravotní stav u něj trvá dlouhodobě, což posudky posudkových lékařů a posudkových komisí nezpochybňují (existence dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu je předpokladem invalidity i prvního stupně).

24. Žalobce neuvedl žádné konkrétní námitky, jimiž by zdůvodněné závěry posudku posudkové komise v Hradci Králové zpochybnil. Pokud jde o složení posudkové komise, posudková komise v Hradci Králové byla složena z předsedkyně, odborného lékaře v oboru interní lékařství a z tajemnice v souladu s § 16b odstavec 1 zákona o organizaci a provádění sociálního zabezpečení. Obsazení posudkové komise lékařem určité odbornosti pro jednotlivá onemocnění nepředepisuje žádný právní předpis. Komise však musí být schopna splnit účel vyplývající z § 4 odst. 2 zákona o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, tedy posoudit zdravotní stav a pracovní schopnost žalobce pro účely přezkumného řízení soudního ve věcech důchodového pojištění. Soud připomíná, že posudkové lékařství je specializované medicínské odvětví (srov. bod 34 přílohy č. 1 , o nástavbových oborech vzdělávání lékařů a zubních lékařů, ve znění účinném od 1. 1. 2022, resp. bod 33 ve znění účinném do 31. 12. 2021; dříve část I bod 42 přílohy č. 2 k , o oborech specializačního vzdělávání lékařů, zubních lékařů a farmaceutů a oborech certifikovaných kurzů, ve znění účinném do 17. 8. 2018) a podřazení zjištěného zdravotního postižení pod příslušnou položku vyhlášky o posuzování invalidity a stanovení míry poklesu pracovní schopnosti může provést pouze odborník z této oblasti (viz rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 30. 9. 2014, čj. -27). Pro určení stupně invalidity musí posudková komise vycházet ze zdravotního stavu doloženého výsledky odborných vyšetření ( zákona o důchodovém pojištění, viz též např. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 30. 11. 2009, čj. -46) a provést posouzení na základě objektivních kritériích stanovených v platné právní úpravě. Posudkové komise jsou nadány odbornou kompetencí v oblasti posudkového lékařství, což znamená, že jsou schopny na základě nálezů odborných lékařů hodnotit dopady zdravotního postižení na pracovní schopnost posuzované osoby. V zásadě tedy nelze považovat za nutné, aby v komisi zasedali odborníci na konkrétní oblasti medicíny, do nichž spadají obtíže posuzovaného účastníka řízení (viz rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 6. 8. 2019, čj. -21, bod 20 a v něm citovaný rozsudek).

25. Posudková komise v Hradci Králové měla k dispozici dostatek odborných lékařských zpráv mj. z gastroenterologie, endokrinologie, neurologie a psychiatrie, na jejichž základě mohla odborně posoudit, do které kapitoly, oddílu a položku přílohy k vyhlášce o posuzování invalidity je na místě rozhodující zdravotní postižení podřadit a jakou míru poklesu pracovní schopnosti dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav způsobuje. Poznatky plynoucí z těchto zpráv, které posudková komise promítla do hodnocení žalobcova zdravotního stavu a míry poklesu jeho pracovní schopnosti, žalobce konkrétně nezpochybňuje. Volba dalšího lékaře z oboru interního lékařství se jeví jako racionální s ohledem na rozhodující postižení – chronický zánět slinivky břišní, kdy podkladové odborné lékařské zprávy navíc nebyly pouze z gastroneterologie, ale i dalších oborů (např. endokrinologie, neurologie). Posudek posudkové komise splňuje kritéria úplnosti a přesvědčivosti, a není pochyb o jeho věcné správnosti. Žalobce ani neuvádí, jakou novou konkrétní skutečnost o rozhodujícím postižení by měl prokázat znalecký posudek z oboru gastroenterologie. Soud připomíná, že pro posouzení invalidity a jejího stupně je rozhodující posudkové hodnocení, přičemž gastroenterolog nemá odbornost k tomu, aby zjištěné zdravotní postižení hodnotil podle vyhlášky o posuzování invalidity.

26. Pokud žalobce ve vyjádření k posudkům posudkových komisí poukazuje na to, že dle vyjádření neurologa u něj není prognóza zlepšení, nejde o skutečnost rozhodnou pro posouzení stupně invalidity, neboť pro danou věc bylo klíčové postižení do data vydání napadeného rozhodnutí. Stejně tak závěry posudku nijak nezpochybňují, že zdravotní stav žalobce je dlouhodobě (od počátku milénia) nepříznivý. Tuto skutečnost posudková komise v Hradci Králové nerozporovala, naopak aprobovala předchozí posouzení z let 2010 až 2023 s tím, že šlo u žalobce o invaliditu prvního stupně, což předpokládá existenci dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu (§ 26 a § 39 odst. 1 zákona o důchodovém pojištění). Jak bylo výše uvedeno, posudek na základě všech dostupných lékařských zpráv hodnotil jak fyzické postižení žalobce, tak i jeho psychické postižení. Pokud jde o psychické obtíže, posudková komise v Hradci Králové (stejně jako předchozí posudky) zohlednila, že žalobce je sledován na psychiatrii pro organickou emoční labilitu a úzkostnou poruchu, přičemž dle zpráv z psychiatrických vyšetření ze dne 4. 7. 2024 a 30. 10. 2024 byl lucidní, dobře orientovaný, psychomotorické tempo měl v normě, kontakt byl hodnotný, po léčbě již nebylo jeho ladění depresivní, nebyl úzkostný, nebyla přítomna psychotická symptomatologie, poruchy myšlení, vnímání, chování ani spánku.

27. Soud v posudku posudkové komise v Hradci Králové ve spojení s doplňujícím posudkem neshledal nedostatky či pochybnosti, které by bylo třeba rozptýlit dalším dokazováním (srov. např. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 26. 9. 2022, čj. -32, bod 21).

28. Soud s ohledem na výše uvedené uzavírá, že má posudkem posudkové komise v Hradci Králové i s přihlédnutím k posudku posudkové komise v Praze a posudkům IPZS, které se plně shodují v podřazení rozhodujícího postižení pod příslušnou položku, za dostatečně prokázané, že míra poklesu pracovní schopnosti žalobce ke dni vydání napadeného rozhodnutí nedosahovala 70 %, a žalobce tedy nebyl invalidní ve třetím stupni. V tomto ohledu tedy soud neshledal žalobní body důvodnými. Soud však shledal důvodnou námitku žalobce, že mu měl být invalidní důchod vyššího stupně přiznán od dřívějšího data. Posudkem posudkové komise v Hradci Králové, který dle soudu po doplnění dostál požadavkům úplnosti a přesvědčivosti, bylo prokázáno, že posudek IPZS, z něhož vyšla žalovaná, sice správně stanovil míru poklesu pracovní schopnosti a s tím související stupeň invalidity, nesprávně však určil datum změny stupně invalidity datem ukončení dočasné pracovní neschopnosti, což se promítlo ve výroku napadeného rozhodnutí.

29. Soud nepopírá, že u žalobce jde o dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav, který podstatně omezuje jeho pracovní schopnost. Je schopen vykonávat výdělečnou činnost pouze s podstatně menšími nároky na fyzické i duševní schopnosti, v podstatně menším rozsahu a intenzitě. Z posudku posudkové komise v Hradci Králové, a to i s přihlédnutím k posudkům IPZS a posudkové komise v Praze, však vyplývá, že lékařskými zprávami a vyšetřeními objektivně zjištěný zdravotní stav žalobce ke dni vydání napadeného rozhodnutí nedosahoval takové míry závažnosti, aby odpovídal invaliditě třetího stupně, jak byla nastavena v platné právní úpravě. K poukazu žalobce na obtíže spojené s nalezením zaměstnání, v němž mu bude umožněno dodržovat pravidelnou životosprávu (pravidelné stravování, dostatečný spánkový režim, intervaly odpočinku) soud připomíná, že hodnocení pracovní schopnosti je prováděno z hlediska objektivní schopnosti posuzované osoby vykonávat (de facto jakoukoliv myslitelnou) pracovní činnost. Právní předpis nepředpokládá, že by se do tohoto posudkového hodnocení měly projevovat konkrétní podmínky na trhu práce a individuální dostupnost vhodného zaměstnání pro posuzovaného (viz rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 25.11.2020, čj. -50).

Závěr a náhrada nákladů řízení

30. Soud s ohledem na výše uvedené napadené rozhodnutí podle zrušil a podle věc vrátil žalované k dalšímu řízení, neboť žalovaná nesprávně zjistila skutkový stav, pokud jde o datum změny stupně invalidity, což způsobilo nezákonnost napadeného rozhodnutí. Právním názorem soudu vysloveným v tomto rozsudku je žalovaná v dalším řízení vázána ( ). Žalovaná mezi podklady svého rozhodnutí zahrne též posudky posudkové komise v Hradci Králové ( ).

31. Soud vycházel z posudků posudkových komisí, které byly účastníkům zaslány k vyjádření, a z obsahu správního spisu, jehož obsah není předmětem dokazování (viz rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 29. 1. 2009, č. j. -117, č. 2383/2011 Sb. NSS). Soud neprovedl dokazování zprávou z gastroenterologické ambulance ze dne 15. 10. 2024, na níž žalobce poukazuje v žalobě, neboť je součástí správního spisu, jímž se dokazování neprovádí, ani lékařskou zprávou z neurologie ze dne 12. 3. 2025, neboť jde o zprávu, kterou měly k dispozici posudkové komise, do jejichž kompetence zhodnocení odborných lékařských zpráv náleží, a vycházely z ní. Nárok na invalidní důchod je podmíněn žalobcovým zdravotním stavem a soud nemá potřebné odborné znalosti k tomu, aby z lékařských zpráv sám vyvodil relevantní skutkové závěry ohledně poklesu pracovní schopnosti. Zdravotní stav žalobce soud považoval pro účely tohoto řízení za dostatečně zjištěný posudky posudkové komise v Hradci Králové, které si vyžádal. Z tohoto důvodu nepřistoupil k zadání znaleckého posudku z oboru posudkového lékařství. Jak bylo výše uvedeno, posudek z oboru gastroenterologie nemůže prokázat míru poklesu pracovní schopnosti.

32. Soud neprovedl ani navržený důkaz účastnickým výslechem žalobce, neboť, jak bylo výše uvedeno, posouzení zdravotního stavu a míry poklesu pracovní schopnosti představuje odbornou otázku a soud nemá odborné znalosti k tomu, aby mohl sám posoudit zdravotní stav žalobce a míru poklesu pracovní schopnosti na základě výpovědi žalobce. Soud připomíná, že pro určení stupně invalidity nejsou rozhodující subjektivně vnímané zdravotní obtíže, nýbrž objektivní omezení pracovní schopnosti na podkladě medicínsky doložených příčin (srov. např. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 30. 11. 2009, čj. -46). Zdravotní postižení a s ním související míra poklesu pracovní schopnosti nejsou skutečnostmi, které by nebylo možné prokázat jinak ( , , ve znění pozdějších předpisů, který se použije v řízení ve správním soudnictví dle ; viz též rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 28. 3. 2018, čj. -24). Soud připomíná, že účastnický výslech není určen k tomu, aby při něm účastník uváděl tvrzení o rozhodujících skutečnostech nebo se touto formou vyjadřoval k provedeným důkazům (viz nález Ústavního soudu ze dne 11. 11. 2003, sp. zn. , či rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 6. 2. 2014, čj. ). Žalobce měl v řízení před soudem prostor vylíčit své obtíže a vyjádřit se k posudkům posudkových komisí.

33. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle Žalobce byl z procesního hlediska v řízení plně úspěšný, a má tedy právo na náhradu nákladů řízení. Ty sestávají z nákladů na právní zastoupení. Výše odměny advokáta za zastupování se stanoví v souladu s dle , o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ “). Zástupce žalobce provedl v souvislosti s tímto řízením tři účelné úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, sepis žaloby a vyjádření k posudku posudkové komise v Praze ze dne 18. 8. 2025) dle a d) advokátního tarifu, za které mu náleží odměna ve výši 4 620 Kč za úkon podle bodu 5 ve spojení s advokátního tarifu. Sdělení žalobce ze dne 30. 9. 2025 neuvádí žádné nové podstatné argumenty či skutečnosti, které nebylo možné uvést v předchozím podání, a soud je proto nehodnotil jako účelné podání ve věci. Ani vyjádření žalobce ze dne 3. 8. 2026 neobsahuje nad rámec obecného nesouhlasu s doplňujícím posudkem ze dne 2. 7. 2026 a procesního návrhu na provedení důkazu znaleckým posudkem z oboru gastroenterologie žádnou věcnou argumentaci konkrétně reagující na doplňující posudek, a proto ani toto podání soud nehodnotil jako účelný úkon právní služby. Vedle odměny přísluší zástupci žalobce rovněž náhrada hotových výdajů v paušální výši 450 Kč podle advokátního tarifu za každý z uvedených úkonů. Soud z databáze ARES ověřil, že zástupce žalobkyně je plátcem daně z přidané hodnoty. K nákladům řízení proto patří též částka odpovídající sazbě této daně ve výši 21 % vypočtená z odměny za zastupování a z náhrady hotových výdajů, tedy z částky 15 210 Kč, ve výši 3 194,10 Kč. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení ve lhůtě 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku ( ) k rukám jeho zástupce dle , , ve znění pozdějších předpisů, užitého na základě

Poučení:

Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.

Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout.

Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno.

V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.

Praha 12. srpna 2026

Lenka Oulíková v. r.

soudkyně

Shodu s prvopisem potvrzuje: L. K. U.