Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

54 A 36/2024 - 36

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

Krajský soud v Praze rozhodl v senátu složeném z předsedy senátu Mgr. Ing. Petra Šuránka a soudců JUDr. Jana Peroutky a JUDr. Davida Krysky ve věci

žalobce: Z. N., narozen X

bytem X

zastoupen advokátem JUDr. Radkem Bechyně

sídlem Legerova 148, Kolín III, Kolín

proti

žalovanému: Krajský úřad Středočeského kraje

sídlem Zborovská 81/11, Smíchov, Praha 5

o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 13. 5. 2024, č. j. 038298/2024/KUSK/OSŽSP/ZAV,

takto:

I. Žaloba se zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

Vymezení věci a obsah podání účastníků

1. Žalobce se žalobou podle části třetí, hlavy druhé, dílu prvního , , ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ “) domáhá zrušení v záhlaví označeného rozhodnutí (dále jen „napadené rozhodnutí“), jímž žalovaný zamítl jeho odvolání a potvrdil rozhodnutí Městského úřadu Říčany (dále jen „správní orgán I. stupně“) ze dne 12. 1. 2024, č. j. 134465/2023-MURI/ORVŘ/524 (dále jen „prvostupňové rozhodnutí“). Prvostupňovým rozhodnutím správní orgán I. stupně podle , o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů (zákon o silničním provozu), ve znění účinném do 31. 3. 2024 (viz čl. II bod 1 ; dále jen „zákon o silničním provozu“) zamítl jako nedůvodné námitky žalobce proti záznamu bodů v evidenční kartě řidiče po dosažení 12 bodů v bodovém hodnocení řidiče a provedený záznam 12 bodů ke dni 26. 5. 2023 potvrdil.

2. Žalobce v žalobě namítá, že se žalovaný nevypořádal se všemi odvolacími důvody, ignoroval předložené důkazy a návrhy a postupoval odlišně od jiných odvolacích správních orgánů, které se v obdobných věcech zabývaly kvalitou a formální správností podkladových rozhodnutí v příkazním řízení na místě. Žalobce dovozuje, že tím byla porušena zásada legitimního očekávání a zásada rovnosti účastníků před zákonem. Jednotlivé podklady pro záznam bodů jsou podle žalobce nezpůsobilé. Oznámení o uložení pokuty nemůže být samo dostatečným důkazem. Správní orgány je měly vždy porovnat s příslušným rozhodnutím, aby vyloučily chybu lidského faktoru nebo zvůli orgánu veřejné moci. Žalobce připouští specifika příkazního řízení na místě, avšak dovozuje, že ani tato specifika nemohou omluvit nedostatky podkladového rozhodnutí. Žalobce dále obecně uvádí, že u přestupku spočívajícího v držení telefonního přístroje musí být z bloku zřejmé, že se jej přestupce dopustil jako řidič za jízdy a že skutečně držel v ruce nebo jiným způsobem užíval telefonní či jiné hovorové nebo záznamové zařízení ve smyslu § 7 odst. 1 písm. c) zákona o silničním provozu. U přestupku spočívajícího v neužití bezpečnostního pásu musí jednoznačně vyplývat, že šlo o řidiče, nikoliv spolujezdce, a že povinnost byla porušena za jízdy. U příkazového bloku ze dne 26. 5. 2023 žalobce zpochybňuje zápis právní kvalifikace v kolonkách č. 5 a č. 6 a tvrdí částečnou nečitelnost či vágnost údajů. U příkazového bloku ze dne 11. 2. 2022 pak zpochybňuje údaje o osobě přestupce, době a místu spáchání přestupku, popisu skutku, právní kvalifikaci, formě zavinění, výši sankce, místu vydání rozhodnutí, oprávněné osobě a podpisu žalobce. Žalobce uzavírá, že přestupky nejsou v příkazových blocích vymezeny jako konkrétní a individualizovaná jednání, a proto podle něj není bez důvodných pochybností patrné, komu, kdy, kde a za jaký přestupek byly pokuty uloženy. Příkazové bloky podle něj nejsou způsobilými podklady pro záznam bodů.

3. Žalovaný ve vyjádření k žalobě navrhuje její zamítnutí. Uvádí, že žalobní tvrzení jsou obecná, paušální a zčásti nepřiléhavá ke skutkovému stavu věci. Správní orgán I. stupně si vyžádal příkazové bloky i další rozhodnutí, na jejichž podkladě byly body zaznamenány, porovnal je s oznámeními o uložení pokuty a neshledal rozpor. Žalovaný zdůraznil, že žalobce opakuje typizované námitky uplatňované jeho zástupcem v obdobných věcech. Ve vztahu k odkazům na rozhodnutí jiných správních orgánů žalovaný uvedl, že z nich nelze dovozovat povinnost žalovaného postupovat formalisticky v rozporu s judikaturou správních soudů.

Skutková zjištění vycházející z obsahu správního spisu

4. Správní orgán I. stupně opatřením ze dne 29. 5. 2023 žalobci oznámil dosažení 12 bodů v bodovém hodnocení a vyzval jej k odevzdání řidičského průkazu. V oznámení žalobci sdělil, že ke dni 26. 5. 2023 dosáhl celkového počtu 12 bodů. Oznámení bylo žalobci doručeno dne 8. 6. 2023.

5. Dne 12. 6. 2023 podal žalobce námitky proti všem záznamům bodů uvedeným v bodovém hodnocení řidiče. Opatřením ze dne 11. 7. 2023 správní orgán I. stupně oznámil žalobci zahájení řízení o námitkách. Správní orgán I. stupně si od příslušných orgánů vyžádal podklady pro záznam bodů, zejména kopie příkazových bloků a rozhodnutí o přestupku, a umožnil žalobci seznámit se s podklady rozhodnutí. Žalobce dne 24. 7. 2023 požádal o přerušení řízení z důvodu podání podnětu k přezkumnému řízení ve vztahu k příkazovému bloku ze dne 26. 5. 2023. Správní orgán I. stupně tomuto návrhu usnesením ze dne 11. 8. 2023 nevyhověl. Opatřením ze dne 28. 8. 2023 Policie České republiky, Krajské ředitelství policie Středočeského kraje, sdělila, že neshledala důvody pro zahájení přezkumného řízení.

6. Správní orgán I. stupně nejprve rozhodnutím ze dne 20. 9. 2023 žalobcovy námitky zamítl a záznam 12 bodů potvrdil. K odvolání žalobce žalovaný rozhodnutím ze dne 11. 12. 2023 toto rozhodnutí zrušil a věc vrátil správnímu orgánu I. stupně k novému projednání, protože žalobce nebyl seznámen se všemi podklady rozhodnutí ve smyslu , (opatřením Policie České republiky, Krajské ředitelství policie Středočeského kraje, ze dne 28. 8. 2023). Správní orgán I. stupně opatřením ze dne 2. 1. 2024 vyrozuměl žalobce o pokračování v řízení a umožnil mu seznámit se s podklady rozhodnutí. Následně prvostupňovým rozhodnutím námitky žalobce opětovně zamítl a provedený záznam 12 bodů potvrdil.

7. Z podkladů prvostupňového a napadeného rozhodnutí založených ve správním spisu plyne, že žalobci byly do bodového hodnocení zaznamenány tyto body podstatné pro toto řízení:

- 2 body za přestupek podle § 125c odst. 1 písm. f) bodu 1 zákona o silničním provozu spočívající v tom, že žalobce jako řidič za jízdy držel v ruce telefonní přístroj. Podkladem byl příkazový blok č. K 3876120 ze dne 11. 2. 2022;

- 3 body za přestupek podle § 125c odst. 1 písm. k) zákona o silničním provozu spočívající v tom, že žalobce jako řidič nebyl za jízdy připoután bezpečnostním pásem. Podkladem byl příkazový blok č. J 0366892 ze dne 26. 5. 2023.

8. Proti prvostupňovému rozhodnutí podal žalobce odvolání. V odvolacím řízení uplatnil obdobné námitky jako v žalobě, zejména obecně zpochybnil způsobilost příkazových bloků a poukazoval na rozhodovací praxi jiných správních orgánů. Žalovaný napadeným rozhodnutím odvolání zamítl a prvostupňové rozhodnutí potvrdil. Dospěl k závěru, že správní orgán I. stupně postupoval v souladu se zákonem, opatřil si podklady pro záznam bodů, posoudil jejich způsobilost a správně ověřil, že žalobce dosáhl ke dni 26. 5. 2023 celkem 12 bodů.

Posouzení žaloby soudem

9. Soud ověřil, že žaloba byla podána včas, osobou k tomu oprávněnou, po vyčerpání řádných opravných prostředků a splňuje všechny zákonné náležitosti. Jde tedy o žalobu věcně projednatelnou. Soud vycházel při přezkumu napadeného rozhodnutí ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době jeho vydání ( ), přičemž napadené rozhodnutí přezkoumal v mezích uplatněných žalobních bodů, jimiž je vázán ( věta první ). Vady, k nimž by byl soud povinen přihlédnout i bez námitky, neshledal. Soud rozhodl o žalobě v souladu s bez nařízení jednání, neboť s takovým postupem účastníci souhlasili (žalovaný výslovně a žalobce mlčky).

10. Podle § 123f odst. 1 zákona o silničním provozu, nesouhlasí-li řidič s provedeným záznamem bodů v registru řidičů, může podat proti provedení záznamu písemně námitky obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností příslušnému k provádění záznamu.

11. Podle § 123f odst. 3 věty první zákona o silničním provozu, shledá-li příslušný obecní úřad obce s rozšířenou působností námitky řidiče nedůvodnými, rozhodnutím námitky zamítne a provedený záznam potvrdí.

12. Z konstantní judikatury Nejvyššího správního soudu (dále jen „NSS“) vyplývá, že v řízení o námitkách proti záznamu bodů v registru řidičů správní orgán nepřezkoumává zákonnost a správnost jednotlivých rozhodnutí o přestupku, neboť ta jsou v době řízení o námitkách již pravomocná. Správní orgán rozhodující v námitkovém řízení podle § 123f zákona o silničním provozu je oprávněn zkoumat pouze to, zda existuje způsobilý podklad pro záznam, zda byl záznam v registru řidičů proveden v souladu s tímto podkladem a zda počet připsaných bodů odpovídá zákonu. Na podkladová rozhodnutí je přitom třeba nahlížet jako na správná a zákonná, dokud nejsou zákonem předvídaným postupem zrušena (srov. rozsudek NSS ze dne 6. 8. 2009, č. j. -44). V případě souhlasu obviněného z přestupku s jeho projednáním v blokovém řízení, respektive příkazním řízení na místě, přebírá přestupce odpovědnost za skutečnost, že údaje uvedené na příslušných pokutových/příkazových blocích souhlasí se zjištěným skutkovým stavem, že tento skutkový stav byl zjištěn úplně a zejména, že zjištěnému skutkovému stavu odpovídá právní kvalifikace přestupkového jednání, za které byla přestupci uložena pokuta uvedená na pokutových/příkazových blocích (srov. rozsudek NSS ze dne 4. 12. 2013, č. j. -16).

13. V projednávané věci byly příkazové bloky vydány již za účinnosti , o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich, ve znění (dále jen „ “). Jejich náležitosti proto upravuje . Ani podle této právní úpravy však nelze na příkazový blok jako rozhodnutí vydávané v bezprostředně navazující a zjednodušené formě řízení klást nepřiměřeně formalistické požadavky. Při zohlednění specifik příkazního řízení na místě je možno přijmout i strohé a zkratkovité formulace, je-li z nich patrné, komu, kdy, kde a za jaký přestupek byla pokuta uložena. Podstatné je, aby konkrétní jednání konkrétní osoby bylo popsáno natolik jednoznačně a určitě, že nebude zaměnitelné s jiným jednáním (srov. rozsudek NSS ze dne 28. 8. 2014, č. j. -39). Současně musí blok obsahovat podpis obviněného a musí z něj být ověřitelné, že záznam bodů odpovídá zákonnému bodovému hodnocení.

14. Klíčovou součástí příkazového bloku je podpis obviněného. Podle se příkazový blok podpisem obviněného stává pravomocným a vykonatelným rozhodnutím. Podpisem obviněný vyjadřuje souhlas s projednáním věci v příkazním řízení na místě, se skutkovým vymezením přestupku a s jeho právní kvalifikací. Má-li obviněný za to, že se přestupek nestal, stal se jinak, nebo že údaje uvedené v bloku neodpovídají skutečnosti, není povinen blok podepsat. Věc pak nemůže být tímto způsobem pravomocně skončena. Podpis proto nelze redukovat na pouhou formalitu. Jde o podstatnou náležitost rozhodnutí v blokovém řízení, respektive příkazním řízení na místě (srov. rozsudky NSS ze dne 4. 12. 2013, č. j. -16, a č. j. -39).

15. Žalobce namítá, že žalovaný nevypořádal jeho odvolací námitky, odmítl se zabývat způsobilostí jednotlivých podkladů a spokojil se jen s oznámeními Policie České republiky. Z napadeného rozhodnutí i prvostupňového rozhodnutí, stejně jako ze správního spisu však plyne opak. Správní orgán I. stupně si vyžádal kopie příkazových bloků a pravomocné rozhodnutí o přestupku, na jejichž základě byly body zaznamenány, a zabýval se tím, zda jsou způsobilými podklady pro záznam bodů. Žalovaný se s jeho závěry ztotožnil, podklady opětovně posoudil a výslovně uvedl, proč je považuje za způsobilé. Není proto pravdivé žalobní tvrzení, že by správní orgány vycházely pouze z oznámení a odmítly posoudit samotné podkladové akty.

16. Pro posouzení věci je podstatné, že námitky žalobce směřující proti příkazovým blokům jsou převážně paušální, typizované a šablonovité. Žalobce v nich zpochybňuje prakticky všechny myslitelné náležitosti příkazových bloků, aniž by své výtky důsledně vztáhl ke konkrétním údajům obsaženým v nyní posuzovaných blocích. Takové námitky lze podle judikatury NSS hodnotit jako a priori nevěrohodné, jsou-li uplatňovány šablonovitě ve všech případech bez ohledu na konkrétní skutkové okolnosti. V takové situaci správní orgán není povinen si jen z tohoto důvodu vyžadovat originály pokutových/příkazových bloků ani provádět detailní dokazování ke každé obecně tvrzené vadě, zejména nepředkládá-li žalobce konkrétní skutkové tvrzení, které by údaje uvedené v podkladech skutečně zpochybňovalo (srov. rozsudek NSS ze dne 2. 6. 2021, č. j. -44).

17. V projednávané věci je šablonovitost argumentace žalobce zřejmá i z toho, že žalobce v odvolání odkazoval též na příkazový blok ze dne 16. 1. 2019, který však není zaznamenán ani v žalobcově evidenční kartě řidiče, ani ve výpisu z bodového hodnocení řidiče. Žaloba pak opakuje rozsáhlé obecné pasáže o možných vadách příkazových bloků, které se však míjejí s konkrétním obsahem podkladů v této věci. Nadto platí, že samotné oznámení o uložení pokuty je zpravidla dostatečným podkladem pro záznam bodů, pokud obsahuje potřebné údaje a jeho správnost není věrohodně a relevantně zpochybněna. Povinnost opatřovat další podklady vzniká až tehdy, je-li správnost oznámení konkrétním způsobem zpochybněna (srov. rozsudek NSS ze dne 26. 9. 2023, č. j. -21). To se v projednávané věci nestalo. Soud proto není povinen za žalobce vyhledávat či domýšlet konkrétní argumenty, které v žalobě nejsou řádně individualizovány. Takový postup by překračoval dispoziční zásadu správního soudnictví a činil by ze soudu namísto nestranného rozhodce sporu faktického zástupce žalobce.

18. Soud se s totožnou či velmi podobnou žalobní argumentací u žalobců zastoupených týmž zástupcem setkal již opakovaně a opakovaně se s ní podrobně vypořádal. Nejde přitom o izolovanou podobnost právního názoru, nýbrž o soustavné uplatňování prakticky shodných námitek, které plošně zpochybňují náležitosti příkazových bloků bez ohledu na konkrétní obsah správního spisu. I tato okolnost podporuje závěr, že žalobní argumentace je v podstatné části typizovaná a a priori málo věrohodná. To však neznamená, že by soud mohl rezignovat na přezkum napadeného rozhodnutí. Pouze k obecným a neindividualizovaným výtkám přistupuje s odpovídající mírou obecnosti. Platí totiž, že míra precizace žalobních bodů předurčuje, jaké právní ochrany se žalobci u soudu dostane. Čím je žalobní bod obecnější, tím obecněji k němu správní soud přistoupí. Je procesní povinností žalobce v žalobě vymezit žalobní body, z nichž musí být patrno, z jakých skutkových a právních důvodů považuje žalobce rozhodnutí správního orgánu za nezákonné, popřípadě nicotné [ ]. Z tvrzení žalobce přitom musejí být „seznatelné skutkové děje a okolnosti individuálně odlišitelné od jiných ve vztahu ke konkrétnímu případu žalobce, jež žalobce považoval za relevantní k jím domnělé nezákonnosti správního rozhodnutí“ (rozsudek rozšířeného senátu NSS ze dne 24. 8. 2010, č. j. -78, č. 2162/2011 Sb. NSS). A zásadně jen v těchto mezích má soud možnost rozhodnutí správního orgánu přezkoumat ( ).

19. Přestože by již uvedené postačovalo k vypořádání převážně paušálních žalobních námitek, soud pro úplnost k obsahovým náležitostem příkazových bloků ze dne 11. 2. 2022 a ze dne 26. 5. 2023 uvádí následující:

20. Z příkazového bloku č. K 3876120 je seznatelné, že žalobci byla uložena pokuta za přestupek podle § 125c odst. 1 písm. f) bodu 1 zákona o silničním provozu, jehož skutkovou podstatu naplnil porušením § 7 odst. 1 písm. c) zákona o silničním provozu. Z části bloku týkající se popisu skutku vyplývá, že žalobce dne 11. 7. 2022 v 11:15 hod. v Dolních Břežanech, v ulici V Hranicích u č. p. X, při řízení vozidla registrační značky X držel za jízdy mobilní telefon. Totožnost žalobce byla ověřena občanským průkazem a řidičským průkazem, na bloku je uvedena výše pokuty 500 Kč, místo a datum uložení pokuty, označení oprávněné osoby, podpis oprávněné osoby a podpis žalobce. Ze zápisu je patrné, že žalobce byl postižen jako řidič motorového vozidla za to, že za jízdy držel v ruce mobilní telefon. Úvaha žalobce, že pouhé „telefonování za jízdy“ by nemuselo postačovat, se proto míjí s obsahem příkazového bloku, neboť zde je jednání konkretizováno právě držením mobilního telefonu za jízdy. Není tedy důvodná námitka, že by z příkazového bloku nebylo možné seznat porušenou povinnost, právní kvalifikaci nebo to, zda se jednání dopustil žalobce jako řidič za jízdy.

21. Z příkazového bloku č. J 0366892 ze dne 26. 5. 2023 je pak seznatelné, že žalobci byla uložena pokuta za přestupek podle § 125c odst. 1 písm. k) zákona o silničním provozu, jehož skutkovou podstatu naplnil porušením § 6 odst. 1 písm. a) zákona o silničním provozu. Z části bloku týkající se popisu skutku vyplývá, že žalobce dne 26. 5. 2023 v 10:10 hod. v Mirošovicích, v ulici Hlavní u č. p. X, při řízení vozidla registrační značky X nebyl za jízdy připoután bezpečnostním pásem. Totožnost žalobce byla ověřena občanským průkazem a řidičským průkazem, na bloku je uvedena výše pokuty 200 Kč, místo a datum uložení pokuty, označení oprávněné osoby, podpis oprávněné osoby a podpis žalobce. Uvedení § 6 odst. 1 písm. a) zákona o silničním provozu ve spojení se slovním popisem, že žalobce nebyl za jízdy připoután bezpečnostním pásem, jednoznačně vymezuje porušenou povinnost. Uvedení § 125c odst. 1 písm. k) zákona o silničním provozu současně postačuje k určení skutkové podstaty přestupku. Z bloku je rovněž zřejmé, že žalobce byl postižen jako řidič, nikoliv jako spolujezdec. I zde tedy platí, že žalobní úvaha o nedostatečnosti zkratkovitých zápisů neodpovídá konkrétnímu obsahu posuzovaného bloku.

22. Žalobní námitky nečitelnosti, neurčitosti místa a času spáchání přestupku, nejasnosti výše sankce, nedostatečné identifikace oprávněné osoby a absence podpisu žalobce proto neodpovídají obsahu uvedených příkazových bloků. Oba obsahují čas a místo spáchání skutku, popis jednání, právní kvalifikaci, výši uložené pokuty, označení orgánu a oprávněné osoby i podpis žalobce. Žalobce své výtky formuluje převážně paušálně, bez konkrétní vazby na obsah posuzovaných příkazových bloků. Soud proto nemůže přisvědčit tvrzení, že by z příkazových bloků nebylo patrné, komu, kdy, kde a za jaký přestupek byla pokuta uložena. Rovněž námitka vztahující se k formě zavinění není důvodná, neboť na obou příkazových blocích je forma zavinění vyznačena jako nedbalost.

23. Celkově jsou oba příkazové bloky způsobilými podklady pro záznam bodů do evidenční karty řidiče. Příkazový blok není standardním správním rozhodnutím. Jde o formu rozhodnutí ve zkráceném přestupkovém řízení, u níž je třeba připustit jistou míru stručnosti, pokud zůstává skutek individualizovaný a nezaměnitelný. Právě takový závěr odpovídá judikatuře NSS, podle níž ke zpochybnění způsobilosti pokutového či příkazového bloku nedochází již při každé jednotlivé nepřesnosti, nýbrž až tehdy, není-li přestupek jako konkrétní individualizované jednání vůbec vymezen (srov. rozsudek NSS č. j. -39).

24. Ze správního spisu plyne, že žalobci byly zaznamenány 2 body za přestupek spočívající v držení mobilního telefonu za jízdy, 7 bodů za přestupek spočívající v odmítnutí podrobit se odbornému lékařskému vyšetření ke zjištění ovlivnění jinou návykovou látkou než alkoholem (žalobou nenapadeno) a 3 body za přestupek spočívající v nepřipoutání bezpečnostním pásem za jízdy. Tyto počty bodů odpovídají bodovému hodnocení stanovenému v příloze k zákonu o silničním provozu ve znění účinném v době spáchání jednotlivých přestupků. Součet těchto záznamů činí 12 bodů. Žalovaný proto dospěl ke správnému závěru, že žalobce ke dni 26. 5. 2023 dosáhl 12 bodů v bodovém hodnocení řidiče.

25. Soud doplňuje, že podle § 123b odst. 2 zákona o silničním provozu se záznam bodů provádí na základě oznámení o uložení pokuty příkazem na místě nebo na základě pravomocného rozhodnutí příslušného orgánu. V projednávané věci mají oznámení o uložení pokuty v příkazových blocích dostatečnou oporu a ve vztahu k záznamu 7 bodů je podkladem pravomocné rozhodnutí o přestupku. Žalobce neprokázal, že by mezi oznámeními, příkazovými bloky, pravomocným rozhodnutím a provedenými záznamy existoval jakýkoliv rozpor, který by mohl vést ke zrušení napadeného rozhodnutí. Ani z judikatury NSS neplyne, že by správní orgán musel v každém jednotlivém případě automaticky opatřovat další y nad rámec oznámení. Taková povinnost vzniká až tehdy, jsou-li zaznamenané údaje konkrétně, věrohodně a relevantně zpochybněny (srov. rozsudky NSS č. j. -44 a -21).

26. Soud se neztotožňuje ani s námitkou, že správní orgány nepřípustně přenášejí odpovědnost za správnost příkazových bloků na žalobce. Podpis žalobce není pouhou formalitou, ale jde o zákonnou podmínku vydání rozhodnutí v příkazním řízení na místě. Žalobce podpisem vyjádřil souhlas s tím, že věc bude takto projednána, že skutek je popsán tak, jak se stal, a že je právně kvalifikován způsobem uvedeným v bloku. Pozdější paušální zpochybnění údajů uvedených v blocích nemůže bez dalšího způsobit jejich nezpůsobilost pro záznam bodů. To platí tím spíše, jestliže žalobce netvrdí žádnou konkrétní okolnost, z níž by plynulo, že při projednání přestupků v příkazním řízení na místě nebyly splněny zákonné podmínky. Je-li později zpochybňován sám podpis na bloku, ani takové tvrzení by nepostačovalo samo o sobě. Povinnost provádět další dokazování by vznikla až při předložení konkrétních a věrohodných tvrzení podpis skutečně zpochybňujících (srov. rozsudek NSS ze dne 18. 12. 2023, č. j. -28).

27. K žalobcem předloženým rozhodnutím jiných správních orgánů soud uvádí, že zásada legitimního očekávání neznamená právo na opakování nesprávné nebo přehnaně formalistické správní praxe. Správní orgány mají rozhodovat obdobné případy obdobně, avšak jejich praxe musí být souladná se zákonem a judikaturou správních soudů. Ke sjednocování správní praxe slouží právě judikatura správních soudů, nikoliv izolovaná rozhodnutí jiných správních orgánů, která navíc vycházela z jiných skutkových okolností a jiných podkladových aktů. V nyní posuzované věci navíc správní orgány způsobilost podkladů skutečně posoudily, pouze nedospěly k závěru, který žalobce prosazuje. Ani tento žalobní bod proto není důvodný.

28. Soud tedy uzavírá, že žalobní argumentace je v rozhodné části obecná, typizovaná a převzatá z jiných řízení, aniž by přesvědčivě reagovala na konkrétní obsah podkladů v projednávané věci. Správní orgány přesto podklady pro záznam bodů opatřily, porovnaly a posoudily jejich způsobilost. Soud neshledal, že by příkazové bloky nebyly způsobilými podklady pro záznam bodů ani že by počet zaznamenaných bodů neodpovídal zákonu. Žalobce tak neprokázal žádnou vadu, která by mohla vést ke zrušení napadeného rozhodnutí.

Závěr a rozhodnutí o náhradě nákladů řízení

29. Vzhledem k tomu, že žalobní body jsou nedůvodné a soud nezjistil žádnou vadu, k níž by byl povinen přihlédnout i bez námitky, žalobu zamítl ( ).

30. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl v souladu s Žalobce nemá právo na náhradu nákladů řízení, neboť ve věci neměl úspěch. Procesně úspěšnému žalovanému soud náhradu nákladů řízení nepřiznal, neboť mu v řízení nevznikly žádné náklady převyšující náklady na běžnou úřední činnost, pod niž spadá i obrana rozhodnutí v soudním řízení.

Poučení:

Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou (více) vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.

Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout.

Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů je stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno.

V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.

Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz.

Praha 28. července 2026

Mgr. Ing. Petr Šuránek v. r.

předseda senátu

Shodu s prvopisem potvrzuje: A. Ř.