Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

27 Cdo 2090/2026

27 Cdo 2090/2026-1413

USNESENÍ

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Marka Doležala a soudcůJUDr. Filipa Cilečka a JUDr. Jiřího Zavázala v právní věci žalobkyně BOLID M s. r. o., se sídlem v Praze 1, Voršilská 2085/3, PSČ 110 00, identifikační číslo osoby 26347741, zastoupené Mgr. Martinem Heřmánkem, advokátem, se sídlem v Praze 1, Panská 891/5, PSČ 110 00, proti žalované Z. N., zastoupené opatrovníkem Ing. Mgr. Jiřím Musilem, advokátem, se sídlem v Praze 1, V Jirchářích 148/4, PSČ 110 00, o určení neexistence věcného břemene, vedené u Okresního soudu v Chebu pod sp. zn. , o odvolání žalobkyně proti usnesení Krajského soudu v Plzni ze dne 25. 6. 2026, č. j. -1376, takto:

Odůvodnění:

[1] Okresní soud v Chebu rozsudkem ze dne 27. 9. 2022, č. j. -663, určil, že věcné břemeno užívání – služebnost doživotního užívacího práva k pozemku (specifikovanému ve výroku), zřízené ve prospěch žalované na základě smlouvy o zřízení služebnosti užívání nemovitosti ze dne 4. 2. 2016, nevzniklo a neexistuje (výrok I.), a rozhodl o náhradě nákladů řízení (výrok II.).

[2] Proti rozsudku soudu prvního stupně podala žalovaná odvolání.

[3] V průběhu odvolacího řízení Krajský soud v Plzni v záhlaví označeným usnesením přerušil odvolací řízení do skončení řízení o dovolání žalované (v trestním řízení v postavení obžalované) proti rozsudku Vrchního soudu v Praze ze dne 19. 1. 2026, č. j. -6385.

[4] Proti usnesení odvolacího soudu podala žalobkyně „odvolání“, majíc za to, že jde o rozhodnutí Krajského soudu v Plzni jako soudu prvního stupně.

[5] Podle , (dále též jen „ “), účastník může napadnout rozhodnutí okresního soudu nebo rozhodnutí krajského soudu vydané v řízení v prvním stupni odvoláním, pokud to zákon nevylučuje.

[6] Podle krajské soudy rozhodují o odvoláních proti rozhodnutím okresních soudů (první odstavec). O odvoláních proti rozhodnutím krajských soudů jakosoudů prvního stupně rozhoduje vrchní soud (druhý odstavec).

[7] Podle o dovoláních proti rozhodnutím krajských nebo vrchních soudů jako soudů odvolacích rozhoduje Nejvyšší soud.

[8] Odvoláním napadené usnesení Krajského soudu v Plzni o přerušení odvolacího řízení (řízení o odvolání proti rozsudku Okresního soudu v Chebu) není rozhodnutím krajského soudu vydaným v řízení v prvním stupni ve smyslu , nýbrž jeprocesním rozhodnutím krajského soudu jako soudu odvolacího vydaným v rámci odvolacího řízení. Proti rozhodnutí krajského soudu, který je soudem odvolacím, však již není odvolání opravným prostředkem, jejž by bylo možno podat jak proti rozhodnutí o vlastním předmětu odvolacího řízení, tak proti procesním rozhodnutím vydaným v rámci odvolacího řízení (srov. a ). Tomu koresponduje i skutečnost, že Nejvyšší soud – ve shodě s tím, jak soustavu soudů vymezuje (srov. článek 91) – může být jen soudem prvního stupně nebo soudem dovolacím (srov. a ) a že funkční příslušnost soudu pro projednání odvolání proti rozhodnutí krajského soudu jako soudu odvolacího neupravuje (srov. závěry usnesení Nejvyššího soudu ze dne 4. 4. 2012, sp. zn. , nebo ze dne 19. 7. 2023, sp. zn. ).

[9] Nedostatek funkční příslušnosti je přitom neodstranitelným nedostatkem podmínky řízení, jehož důsledkem je vždy zastavení řízení (srov. věta první ). Je-li podáno „odvolání“ proti rozhodnutí odvolacího soudu, je Nejvyšší soud České republiky jako vrcholný článek soustavy obecných soudů a jako soud, který je funkčně příslušný k rozhodování o opravném prostředku proti rozhodnutím odvolacích soudů, příslušný i k rozhodnutí o zastavení řízení (srov. usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 31. 5. 2001, sp. zn. , nebo shora citovaná usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. a sp. zn. ).

[10] Protože zde není soudu, který by byl – jak výše uvedeno – funkčně příslušný k rozhodnutí o odvolání žalobkyně proti usnesení Krajského soudu v Plzni ze dne 25. 6. 2026, č. j. -1376, Nejvyšší soud řízení o tomto podání žalobkyně zastavil ( , věta první ).

[11] O náhradě nákladů dovolacího řízení Nejvyšší soud nerozhodoval, kdyžrozhodnutí Nejvyššího soudu není rozhodnutím, kterým se řízení končí, a řízení nebylo již dříve skončeno (srovnej např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 23. 7. 2002, sp. zn. , uveřejněné pod číslem 48/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek).

Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 12. 10. 2026

JUDr. Marek Doležal

předsed

a senátu