Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (1)No categories available
19 C 143/2026-20
ROZSUDEK
JMÉNEM REPUBLIKY
Okresní soud v Domažlicích rozhodl samosoudcem Mgr. Tomášem Foltýnem, Ph.D., ve věci
žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky
proti
žalovanému: Jméno žalovaného, narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného
o 40 150 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 22 000 Kč a zákonný úrok z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 22 000 Kč od datum do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Co do částky 7 150 Kč, zákonného úroku z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 7 150 Kč od datum do zaplacení, smluvní pokuty ve výši 11 000 Kč a nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 2 000 Kč se žaloba zamítá.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 22 000 Kč a zákonný úrok z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 22 000 Kč od , datum, do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.II. Co do částky 7 150 Kč, zákonného úroku z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 7 150 Kč od , datum, do zaplacení, smluvní pokuty ve výši 11 000 Kč a nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 2 000 Kč se žaloba zamítá.III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
1. Žalobkyně se v řízení domáhala vydání rozhodnutí, kterým by soud žalovanému uložil povinnost uhradit žalobkyni finanční plnění ve výši 40 150 Kč s příslušenstvím, jelikož žalovaný podle tvrzení žalobkyně porušil svou – smluvní – povinnost, neboť včas a řádně nesplatil úvěr, který mu žalobkyně poskytla, resp. nevrátil zápůjčku, která mu byla poskytnuta.
2. Žalovaný se k výzvě soudu k žalobě (resp. návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu) v poskytnuté lhůtě (ani později) nevyjádřil, přičemž (byť toliko fikcí) dal souhlas s rozhodnutím věci bez nařízení jednání ve smyslu ustanovení § 115a občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř. “). Obdobný souhlas dala žalobkyně již v návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu.
3. Soud proto provedl toliko důkaz listinami předloženými žalobkyní, v prvé řadě předmětnou „Smlouvou o zápůjčce“ ze dne datum a jejího dodatku ze dne datum (v přílohové obálce na č. l. 10).
4. Na základě provedených listinných důkazů dospěl soud k závěru, že žalovaný uzavřel se žalobkyní smlouvu, na jejímž základě žalobkyně poskytla žalovanému „zápůjčku“ ve výši 15 000 Kč, přičemž podle dodatku smlouvy ze stejného dne byla „zápůjčka“ navýšena o částku 7 000 Kč na 22 000 Kč. Zapůjčenou částku 22 000 Kč a poplatek v celkové výši 7 150 Kč měl žalovaný zaplatit do datum.
5. Po právní stránce soud posoudil právní vztah mezi žalovaným a žalobkyní jako právní vztah založený smlouvou o úvěru ve smyslu § 2395 a násl. občanského zákoníku ve spojení se zákonem č. 257/2016 Sb. , o spotřebitelském úvěru.
6. Předmětnou smlouvu tak hodnotil soud – podle jejího obsahu – nikoliv jako deklarovanou smlouvu o zápůjčce, ale jako smlouvu o (spotřebitelském) úvěru. Podstatnou náležitostí úvěrové smlouvy je přitom ujednání o úroku (viz § 2395 občanského zákoníku in fine), jež v dané smlouvě zjevně absentuje, když je v ní výslovně ujednáno, že „zápůjční úroková sazba činí 0 %“.
7. Soud tudíž považuje předmětnou smlouvu za absolutně neplatnou, neplatným je tak mj. i žalobkyní dovolávané ujednání o smluvní pokutě ve výši 0,1 % denně.
8. Jakkoli je tedy inkriminovanou smlouvu nutno označit za (absolutně) neplatnou, nelze přehlížet, že na jejím základě byla žalovanému „zapůjčena“ částka 22 000 Kč, přičemž podle žalovaným nevyvráceného tvrzení žalobkyně žalovaný z titulu této smlouvy žalobkyni ničeho neuhradil.
9. Podle ustanovení § 2991 občanského zákoníku přitom platí, že kdo se bez spravedlivého důvodu na úkor jiného obohatí, musí mu příslušnou částku – v daném případě částku 22 000 Kč – vydat. Jelikož tak žalovaný dosud neučinil, zavázal jej k tomu soud prvním výrokem tohoto rozsudku, přičemž v tomto rozsahu – v souladu s ustanovením § 1970 občanského zákoníku – vyhověl taktéž žalobkyni v jejím požadavku, aby žalovaný musel uhradit rovněž zákonný úrok z prodlení.
10. Ve zbývajícím rozsahu pak soud druhým výrokem rozsudku žalobu zamítl, neboť žalobkyní uplatněný nárok požívá právní ochrany pouze v rozsahu výše vyčísleného bezdůvodného obohacení a od něj se odvíjejícího úroku z prodlení.
11. Soud přitom žalobu zamítl i v rozsahu požadavku na náhradu nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 2 000 Kč, neboť z návrhu není zjevné, proč žalobkyně neupomínala žalovaného úspornějším způsobem než zasláním upomínek v relativně velmi krátkém časovém rozmezí, přičemž si za každou ze čtyř upomínek „účtovala“ částku 500 Kč.
12. Pro pořádek je vhodné dodat, že soud nepovažoval za nutné poskytnout žalobkyni před rozhodnutím ve věci poučení podle ustanovení § 118a o. s. ř. o. s. ř. , neboť a) závěr o neplatnosti inkriminované smlouvy je závěrem právním (nikoliv skutkovým, pročež tento závěr nemůže být zpravidla zvrácen doplněním tvrzení či důkazních návrhů), a b) tento právní závěr je nepřímo předvídán již v samotném návrhu, pročež by pro žalobkyni neměl být závěrem „překvapivým“ ve smyslu konstantní judikatury Ústavního soudu.
13. Rozhodnutí o náhradě nákladů řízení má pak oporu v ustanovení § 142 odst. 2 o. s. ř. o. s. ř. , neboť při zohlednění žalovaného příslušenství (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 3. 12. 2015 sp. zn. 23 Cdo 2585/2015 ) je namístě konstatovat, že poměr úspěchu a neúspěchu účastníků řízení byl v zásadě shodný, a proto žádný z nich nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Plzni, prostřednictvím Okresního soudu v Domažlicích. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.
Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.