Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

12 C 302/2025-73

Potvrdené rozhodnutím 60 Co 89/2026-112
„Krajský soud v Brně – pobočka ve Zlíně rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Jiřího Rezka a soudců JUDr. Karla Šabaty, Ph.D., a JUDr. Petra Coufalíka, Ph.D., ve věci žalobkyně: [[Jméno žalobkyně]], narozená dne [[Datum narození žalobkyně]] bytem [[Adresa žalobkyně]] zastoupená advokátem [[Jméno advokáta]] sídlem [[Adresa advokáta]] proti žalovanému: Česká republika – [[Jméno žalovaného]], IČO [[IČO žalovaného]] sídlem [[Adresa žalovaného]] o určení vlastnického práva o odvolání žalobkyně proti rozsudku Okresního soudu v Kroměříži ze dne 4. 3. 2026, č. j. 12 C 302/2025-73, takto: I. Rozsudek soudu I. stupně se potvrzuje. II. Žalobkyně je povinna nahradit žalované náklady odvolacího řízení ve výši 2 368,44 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku."

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

Okresní soud v Kroměříži rozhodl soudcem JUDr. Martinem Svobodou ve věci

žalobkyně: Jméno žalobkyně, narozená Datum narození žalobkyně bytem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta

proti

žalovanému: Česká republika - Jméno žalovaného, IČO IČO žalovaného sídlem Adresa žalovaného

o určení vlastnického práva,

takto:

I. Žaloba, kterou se žalobkyně domáhá určení, že žalobkyně je vlastníkem nově vytvořeného pozemku parc. č. Anonymizováno (ostatní plocha) o výměře Anonymizováno m2 v katastrálním území adresa, který vznikl oddělením z pozemku parc. č. Anonymizováno (ostatní plocha), zapsaném v katastru nemovitostí u právnická osoba pro Zlínský kraj – Katastrální pracoviště adresa na listu vlastnictví č. hodnota pro obec adresa a katastrální území adresa, dle geometrického plánu č. hodnota-Anonymizováno vyhotoveného úředně oprávněným zeměměřickým inženýrem jméno FO, se zamítá.

II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalované náklady řízení v částce 1 350 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

Odůvodnění:

I. Žaloba, kterou se žalobkyně domáhá určení, že žalobkyně je vlastníkem nově vytvořeného pozemku parc. č. , Anonymizováno, (ostatní plocha) o výměře , Anonymizováno, m2 v katastrálním území , adresa, , který vznikl oddělením z pozemku parc. č. , Anonymizováno, (ostatní plocha), zapsaném v katastru nemovitostí u , právnická osoba, pro Zlínský kraj – Katastrální pracoviště , adresa, na listu vlastnictví č. , hodnota, pro obec , adresa, a katastrální území , adresa, , dle geometrického plánu č. , hodnota, -, Anonymizováno, vyhotoveného úředně oprávněným zeměměřickým inženýrem , jméno FO, , se zamítá.II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalované náklady řízení v částce 1 350 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobou doručenou zdejšímu soudu dne 10. 10. 2025 se žalobkyně domáhá určení, že je vlastníkem nově vytvořeného pozemku parc. č. Anonymizováno (ostatní plocha) o výměře Anonymizováno m2 v katastrálním území adresa, který vznikl oddělením z pozemku parc. č. Anonymizováno (ostatní plocha), zapsaném v katastru nemovitostí u právnická osoba pro Zlínský kraj – Katastrální pracoviště adresa na listu vlastnictví č. hodnota pro obec adresa a katastrální území adresa, dle geometrického plánu č. hodnota-Anonymizováno vyhotoveného úředně oprávněným zeměměřickým inženýrem jméno FO (dále jen „předmětná část pozemku p. č. Anonymizováno“ nebo také „předmět vydržení“). Tvrdila, že vlastní pozemek parc. č. st. Anonymizováno, jehož součástí je rodinný dům adresa, a dále zahradu parc. č. Anonymizováno, které nabyla darovací smlouvou od své matky. Pozemek parc. č. st. Anonymizováno sousedí s pozemkem p. č. Anonymizováno jehož vlastníci byli zapsány nedostatečně identifikované osoby, a proto vlastnictví k tomuto pozemku přešlo po 31. 12. 2023 na žalovanou. Žalobkyně i její předchůdci užívali předmětnou část pozemku p. č. Anonymizováno, jde o jedinou přístupovou cestu na její zahradu, tuto plochu udržuje a stará se o ní. Žalobkyně má tedy za to, že předmětnou část pozemku p. č. Anonymizováno mimořádně vydržela.

2. V rámci jednání soudu žalobkyně doplnila, že po celou dobu svého vlastnictví ví, že není vlastníkem předmětné části pozemku p. č. Anonymizováno, ví, že vlastníkem nebyla ani její matka ani její prarodiče. Toto vědí všichni sousedé.

3. Žalovaná s žalobou nesouhlasila a navrhla její zamítnutí. Má za to, že žalobkyně podmínky pro mimořádné vydržení pozemku nesplnila a ani splnit nemohla. Žalobkyně převzala věc do užívání přesto, že od počátku věděla, kdo je skutečný vlastník, k okamžiku chopení se držby věděla, že se ujímá cizího majetku, a že tím může jinému způsobit újmu. Jde z její strany tedy o nepoctivý úmysl. na straně žalobkyně schází držební vůle (animus possidendi), k čemuž žalovaná poukázala na rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 17. 12. 2024 sp. zn. spisová značka. Z y ze dne 31. 12. 1947 lze navíc usuzovat, že užívání pozemku p. č. Anonymizováno2 žalobkyní je založeno na výprose.

4. Mezi účastníky tedy bylo sporné právní posouzení otázky vydržení vlastnického práva žalobkyně k předmětné části pozemku p. č. Anonymizováno.

5. Soud provedl dokazování listinnými důkazy a výslechem svědkyně, z čehož učinil následující skutková zjištění a závěr o skutkové stavu věci:

6. Mezi účastníky je nesporné, že žalobkyně je vlastníkem pozemku parc. č. st. Anonymizováno, jehož součástí je rodinný dům adresa, a dále zahrady parc. č. Anonymizováno (k tomu rovněž vizte výpis z katastru nemovitostí na LV č. hodnota, výpověď svědkyně jméno FO). Tyto nemovité věci žalobkyně nabyla od své matky (jméno FO) na základě darovací smlouvy ze dne 11. 12. 2002 (k tomu rovněž vizte výpis z katastru nemovitostí na LV č. hodnota, darovací smlouvu z 11. 12. 2002, výpověď svědkyně jméno FO). jméno FO nabyla vlastnictví k těmto nemovitým věcem od svých prarodičů (jméno FO a jméno FO) darovací smlouvou z 23. 9. 1980 (k tomu rovněž vizte darovací smlouvu z 23. 9. 1980, výpověď svědkyně jméno FO). Žalovaná je vlastníkem sousedního pozemku parc. č. Anonymizováno, který nabyla postupem dle § 65 odst. 9 zákona č. Anonymizováno Sb., katastrální zákon (k tomu rovněž vizte výpisy z katastru nemovitostí na LV č. hodnota a LV č. hodnota, Prohlášení o nabytí vlastnického práva státu včetně seznamu majetku, výpověď svědkyně jméno FO). Původními vlastníky pozemku parc. č. Anonymizováno byli jméno FO, Anonymizováno, jméno FO, jméno FO, jméno FO, jméno FO, jméno FO (k tomu rovněž vizte výpisy z katastru nemovitostí na LV č. hodnota, výpis z pozemkové knihy).

7. Geometrickým plánem č. hodnota-Anonymizováno tituly před jménem jméno FO vymezil předmětnou části pozemku p. č. Anonymizováno označenou v plánu jako pozemek p. č. Anonymizováno Z tohoto geometrického plánu, ortofotomapy na č. l. 23 spisu, leteckých snímků na č. l. 54 a 68 spisu soud zjistil prostorové rozmístění a vizuální podobu dotčených pozemků a jejich blízkého okolí.

8. Před podáním žaloby vedly strany vzájemnou komunikaci cílenou na odkup předmětné části pozemku p. č. Anonymizováno žalobkyní, avšak neúspěšně, jak bylo zjištěno z písemné komunikace založené na č. l. 12 až 20 spisu.

9. Dne 31. 12. 1947 v domě jméno FO uzavřel jméno FO se Anonymizováno a jméno FO (praděd žalobkyně) dohodu, z jejíhož obsahu se podává, že jméno FO, toho času neznámého pobytu, neměla námitek, aby její pozemek byl dále užíván Anonymizováno jméno FO a jméno FO (vizte protokol ze dne 31. 12. 1947).

10. Dne 13. 5. 2011 žalobkyně u městského úřadu v Koryčanech uplatnila námitky ve věci stavebních úprav rodinného domu č. p. Anonymizováno, jejímž vlastníkem je jméno FO, jejímž obsahem mimo jiné uvedla, že ná základě smlouvy z roku 1947 má v užívání pozemek p. č. Anonymizováno/Anonymizováno. Námitky úřadu podala rovněž jméno FO, z těchto však nebylo ničeho podstatného pro rozhodnutí ve věci zjištěno (vizte námitky ze dne 10. 5. 2011).

11. Svědkyně jméno FO (matka žalobkyně) potvrdila historické převody vlastnictví k pozemkům parc. č. st. Anonymizováno a parc. č. Anonymizováno z jejích prarodičů až na žalobkyni. Svědkyně vypověděla, že jak ona, tak její prarodiče vždy věděli, že nejsou vlastníkem pozemku p. č. Anonymizováno ani její předmětné části tvořící průjezd k zahradě. Předmětnou část pozemku p. č. Anonymizováno užívali krom nich také sousedé (např. Anonymizováno, jméno FO, pí jméno FO) a obec.

12. Byly-li v řízení provedeny důkazy, ze kterých soud nevycházel, je tomu tak z důvodu, že tyto důkazy neměly význam pro rozhodnutí ve věci samé (např. darovací smlouva na č. l. 50verte až 53 spisu).

13. Pokud žalovaná navrhovala důkaz výpisem z katastru nemovitostí na LV č. hodnota pro obec adresa k datu 1. 10. 2024 a 31. 12. 2023, a na LV č. hodnota pro obec adresa, pak soud důkaz neprovedl, když následným sdělení žalované bylo zjištěno, že návrh byl učiněn písařskou chybou. Dále soud neprovedl důkaz prohlášením o příslušnosti hospodařit s majetkem státu ze dne 12. 2. 2024, neboť jednak žalovaná u soudu ani k výzvě nedoložila, jednak skutečnost vlastnictví pozemku p. č. Anonymizováno žalovanou je zjištěno jiným způsobem (nesporná tvrzení stran, výpis z katastru nemovitostí ad.). Soud dále neprovedl ani důkaz výslechem svědkyň jméno FO a jméno FO, neboť s ohledem na skutkové a právní závěry, jak jsou tyto podrobně popsány níže, jde o důkazy ryze nadbytečné.

14. Podle , (dále jen „ “), určení, zda tu právní poměr nebo právo je či není, se lze žalobou domáhat jen tehdy, je-li na tom naléhavý právní zájem.

15. Žalobkyně se určovací žalobou domáhá určení, že je vlastníky předmětu vydržení, jehož katastrálním vlastníkem je žalovaná. Naléhavý právní zájem na určení vlastnického práva ve smyslu je proto ve věci dán potřebou žalobkyně odstranit nesoulad jí tvrzeného skutečného stavu se stavem zapsaným v katastru nemovitostí, a tím i nutností odstranění nejistoty v právním postavení žalobkyně, coby případného vlastníka předmětu vydržení.

16. Podle , (dále jen „o. z.“), uplyne-li doba dvojnásobně dlouhá, než jaké by bylo jinak zapotřebí, vydrží držitel vlastnické právo, i když neprokáže právní důvod, na kterém se jeho držba zakládá. To neplatí, pokud se mu prokáže nepoctivý úmysl.

17. Podle § 1091 odst. 2 o. z. k vydržení vlastnického práva k nemovité věci je potřebná nepřerušená držba trvající deset let.

18. Podle § 3066 o. z. do doby stanovené v § 1095 se započte i doba, po kterou měl držitel, popřípadě jeho právní předchůdce, věc nepřetržitě v držbě přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona; tato doba však neskončí dříve než uplynutím dvou let ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, jde-li o věc movitou, a pěti let, jde-li o věc nemovitou.

19. Po podřazení zjištěného skutkového stavu pod shora citovaná zákonná ustanovení dospěl soud k závěru, že žaloba není důvodná, a proto jí v celém jejím rozsahu zamítl. Žalobkyně se domáhá určení vlastnického práva k části pozemku p. č. Anonymizováno na základě mimořádného vydržení ve smyslu § 1095 o. z. K tomu je na místě odkázat na judikaturu Nejvyššího soudu, který ve svém usnesení ze dne 17. 12. 2024 sp. zn. spisová značka vyložil, že: „… Základní podmínkou úvah o tom, zda mohlo dojít k vydržení vlastnického (či jiného) práva k pozemku, je (u řádného i mimořádného vydržení) zjištění, že ten, kdo se vydržení domáhá, byl držitelem tohoto pozemku, a kdy se ujal držby; k závěru o držbě nestačí zjištění, že pozemek užíval (viz např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 30. 1. 2019, sp. zn. spisová značka, nebo ze dne 19. 4. 2022, sp. zn. spisová značka). Pro vznik držby je nezbytné naplnění dvou předpokladů: vůle s věcí nakládat jako s vlastní (animus possidendi – prvek subjektivní) a faktické ovládání věci – panství nad věcí (corpus possessionis – prvek objektivní). Nestačí, je-li dána jen držební vůle nebo jen faktické ovládnutí věci; oba tyto prvky musí být splněny současně (srovnej např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 17. 1. 2002, sp. zn. spisová značka, nebo ze dne 7. 7. 2015, sp. zn. spisová značka, či usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. 9. 2022, sp. zn. spisová značka). Pokud je faktické užívání opíráno o právo užívat pozemek jiného vlastníka, nemůže jít o držbu vlastnického práva (srovnej např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 1. 6. 2010, sp. zn. spisová značka). V usnesení ze dne 30. 1. 2024, sp. zn. spisová značka, Nejvyšší soud vyložil, že pokud žalobci pozemek užívali s vědomím, že je vlastnictvím jiného vlastníka, absentovala na jejich straně jejich držební vůle (animus possidendi), a to i v případě, že byli přesvědčeni o tom, že mají nárok na to, aby jim pozemek byl do jejich vlastnictví převeden, a fakticky o něj pečovali, jako by byl jejich vlastní. K vydržení tak nemohlo dojít (srovnej rovněž rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 30. 1. 2019, sp. zn. spisová značka).

20. Citované judikaturní závěry jsou plně aplikovatelné rovněž v poměrech projednávané věci. Žalobkyně i její právní předchůdci užívali pozemek p. č. Anonymizováno vždy s vědomím, že jsou ve vlastnictví jiného. Proto na straně žalobkyně chybí držební vůle (animus possidendi). V takovém případě nemohla žalobkyně nabýt pozemek (ani jeho část) na základě mimořádného vydržení ve smyslu § 1095 o. z. a soudu proto nezbylo nežli žalobu zamítnout. S ohledem na uvedené závěry se již soud pro nadbytečnost a z důvodu hospodárnosti řízení dále nezabýval tvrzením žalované o možném užívání pozemku p. č. Anonymizováno ze strany žalobkyně z titulu výprosy a ani tvrzením žalované o nepoctivém úmyslu.

21. Výrok o tom, že žalobkyně je povinna zaplatit žalované náklady řízení, má oporu v ust. Žalovaná byla v řízení zcela úspěšná, soud ji proto přiznal náhradu nákladů řízení, a to ve výši 1 350 Kč. Náklady jsou tvořeny paušální náhradou nezastoupeného účastníka za tři úkon tkvící v písemném vyjádření k žalobě, přípravě na jednání soudu a účasti na jednání soudu dle ve spojení s , b), c) a , ve spojení s usnesením Nejvyššího soudu ze dne 18. 11. 2025 sp. zn. spisová značka. Lhůta k plnění vyplývá z ustanovení věta první po středník

22. Soud závěrem apeluje na účastníky, aby nastolili vzájemnou mimosoudní komunikaci vedenou principy slušnosti a pokusili se věc vyřešit společnými kroky vedoucími ke spokojenosti všech účastníků. Z postoje žalované je zřejmé, že se odprodeji pozemku p. č. Anonymizováno/Anonymizováno ani její části tvořící průjezd k pozemku žalobkyně nebrání.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Brně prostřednictvím Okresního soudu v Kroměříži.

Nebude-li dobrovolně splněna povinnost stanovená tímto rozhodnutím, lze podat návrh na soudní výkon rozhodnutí.