Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
8 C 165/2026-18
ROZSUDEK
JMÉNEM REPUBLIKY
Okresní soud Plzeň-jih rozhodl samosoudkyní JUDr. Danou Reimannovou ve věci
žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky
proti
žalované: Jméno žalované, narozená Datum narození žalované bytem Adresa žalované
o zaplacení částka s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku částka se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně jdoucím z částky částka od datum do zaplacení, a to do tří (3) dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba se co do zaplacení částky částka, zákonného úroku z prodlení ve výši 12,75 % ročně jdoucím z částky částka od datum do datum a zákonného úroku z prodlení ve výši 12,75 % ročně jdoucím z částky částka od datum do zaplacení, zamítá.
III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení k rukám advokátky Jméno advokátky částku částka, a to do tří (3) dnů od právní moci tohoto rozsudku.
Odůvodnění:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku , částka, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně jdoucím z částky , částka, od , datum, do zaplacení, a to do tří (3) dnů od právní moci tohoto rozsudku.II. Žaloba se co do zaplacení částky , částka, , zákonného úroku z prodlení ve výši 12,75 % ročně jdoucím z částky , částka, od , datum, do , datum, a zákonného úroku z prodlení ve výši 12,75 % ročně jdoucím z částky , částka, od , datum, do zaplacení, zamítá.III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení k rukám advokátky , Jméno advokátky, částku , částka, , a to do tří (3) dnů od právní moci tohoto rozsudku.
1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala vydání rozhodnutí, kterým by byla žalované uložena povinnost zaplatit jí částku částka s příslušenstvím. Dle tvrzení žalobkyně uzavřela žalovaná s žalobkyní dne datum smlouvu o zápůjčce, a to prostřednictvím webových stránek www.coolcredit.cz. Na základě této smlouvy byly žalované poskytnuty bezhotovostně na bankovní účet peněžní prostředky ve výši částka. Tentýž den požádala žalovaná o navýšení zápůjčky o částka, které jí byly rovněž poskytnuty na účet. Žalovaná se zavázala za poskytnutí zápůjčky uhradit poplatek ve výši částka s tím, že jistina a poplatek byly splatné dne datum. Žalovaná však své závazky ze smlouvy neplnila řádně a včas. Žalovaná do dne podání žaloby neuhradila na svůj dluh ničeho. Smluvní pokuta podle čl. 2.3 smlouvy o zápůjčce ze dne datum ve výši 0,1 % denně z dlužné jistiny ve výši částka za období od datum do datum činí celkem částka. Žalobkyně však požaduje zaplacení smluvní pokuty pouze do výše částka. Celková výše dluhu žalovaného tak činí částka a je tvořena jistinou, poplatkem ve výši částka, smluvní pokutou ve výši částka a dále náklady spojenými s uplatněním pohledávky ve výši částka.
2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.
3. Účastníci řízení na základě výzvy soudu souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ust. § 115a o. s. ř. o. s. ř. , dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.
4. Z listinných důkazů předložených žalobkyní dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu: Žalobkyně a žalovaná uzavřely dne datum smlouvu o zápůjčce, na základě, které se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému bezhotovostně peněžní prostředky ve výši částka a žalovaná se zavázala poskytnuté peněžní prostředky vrátit nejpozději do datum spolu s poplatkem za poskytnutí zápůjčky ve výši částka. Tentýž den byl uzavřen dodatek ke shora uvedené smlouvě, na základě, kterého se žalobkyně zavázala žalované dodatečně poskytnout částku částka. Žalovaná se zavázala poskytnuté peněžní prostředky vrátit nejpozději do výše uvedeného data spolu s poplatkem za poskytnutí zápůjčky ve výši částka. Roční procentní sazba nákladů (tzv. RPSN) činila 2 974 %. Pro případ prodlení žalované s plněním jejích závazků si smluvní strany v čl. 2.3 Smlouvy sjednaly právo žalobkyně požadovat po žalované smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z dlužné částky za každý den prodlení a zároveň zákonný úrok z prodlení ve výši 12,25 % ročně z dlužné částky a dále náhradu účelně vynaložených nákladů vzniklých žalobkyni v souvislosti s prodlením žalovaného ve výši částka za písemnou upomínku/výzvu k úhradě. Dle čl. 2.1 Smlouvy jsou nedílnou součástí Smlouvy všeobecné obchodní podmínky žalobkyně. Ze smlouvy a čl. 2.9 až 2.13 všeobecných obchodních podmínek, vyplývá, že smlouva byla uzavřena distančním způsobem elektronickými prostředky na dálku. Z výpisu z běžného účtu bylo soudem zjištěno, že žalobkyně zaslala dne datum žalovanému na bankovní účet č. č. účtu částku ve výši částka. Upomínkami ze dne datum, datum, datum, datum a datum vyzvala žalobkyně žalovaného k úhradě dluhu. Dne datum adresovala právní zástupkyně žalobkyně žalované předžalobní výzvu.
5. Podle § 2390 zákona č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník (dále jen „o. z."), přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.
6. Soud došel k závěru, že mezi účastníky byla vůle uzavřít smlouvu o zápůjčce ve smyslu výše uvedených zákonných ustanovení.
7. Soud se dále zabýval platností uzavřené smlouvy o zápůjčce ze dne datum zejména z hlediska jejího souladu s dobrými mravy ve smyslu ustanovení § 580 o. z. s ohledem na výši sjednaných úroků. Žalovaný se zavázal uhradit žalobkyni spolu s jistinou i poplatek ve výši částka. Lze tak konstatovat, že smluvní strany spolu sjednaly hotovostní úrok ve výši částka. Soud v tomto směru zohlednil rozhodovací praxi vyšších soudů, a to zejména rozsudek Nejvyššího soudu ČR sp. zn. spisová značka ze dne datum, ve kterém tento soud došel k závěru, že dohoda, kterou byly při peněžité půjčce sjednány nepřiměřeně vysoké úroky, je v souladu s ustanovením § 39 zákona č. 40/1964 Sb. , dříve platného občanského zákoníku , neplatná pro rozpor s dobrými mravy. Nepřiměřenou, a tedy odporující dobrým mravům je zpravidla taková výše úroků, která podstatně (v daném případě čtyřnásobně) přesahuje úrokovou míru v době jejich sjednání obvyklou, stanovenou zejména s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovaným bankami při poskytování úvěrů nebo půjček. V rozsudku sp. zn. spisová značka ze dne datum pak Nejvyšší soud ČR došel k závěru, že v závislosti na okolnostech konkrétního případu nemusí být považován za nepřiměřený úrok, který je dvojnásobkem či trojnásobkem úrokové míry peněžních ústavů. Byť se výše citovaná judikatura Nejvyššího soudu ČR vztahuje k zákonu č. 40/1964 Sb. , lze ji dle přesvědčení soudu použít i na právní vztahy vzniklé za účinnosti o. z., když smlouva o zápůjčce, ve které jsou sjednány nepřiměřeně vysoké úroky, je dle ustanovení § 580 o. z. ve spojení s § 588 o. z. absolutně neplatným právním jednáním, a to pro svůj zjevný rozpor s dobrými mravy.
8. Z informací uveřejněných na internetových stránkách České národní banky/databáze časových řad ARAD/statistická data/ měnová a finanční statistika/měnová statistika/b.úrokové sazby MFI/nové obchody/úrokové sazby soud zjistil, že roční procentní sazby nákladů korunových úvěrů poskytnutých bankami domácnostem v ČR v říjnu 2024, tedy v době uzavření smlouvy o zápůjčce, činily v průměru 8,85 %. Jestliže pak byla mezi účastníky v této době uzavřena smlouva o zápůjčce, ve které byla sjednána roční procentní sazba 2 974 % tvoří takto sjednaná RPSN mnohonásobek v této době obvyklé úrokové míry. V intencích výše uvedené judikatury pak došel soud k závěru, že ujednání smlouvy o zápůjčce týkající se ostatního než-li jistiny, je pro zjevný rozpor s dobrými mravy dle § 580 o. z., absolutně neplatné.
9. Soud se dále zabýval tím, zda neplatnost ujednání o poplatku (hotovostního úroku) způsobuje neplatnost celé smlouvy o zápůjčce či nikoliv. Dle § 576 o. z., týká-li se důvod neplatnosti jen takové části právního jednání, kterou lze od ostatního obsahu oddělit, je neplatnou jen tato část, lze-li předpokládat, že by k právnímu jednání došlo i bez neplatné části, rozpoznala-li by strana neplatnost včas. V daném případě má soud za prokázané, že poskytování zápůjček (spotřebitelských úvěrů) bylo předmětem podnikání žalobkyně. Žalobkyně tedy bezpochyby neměla zájem poskytnout žalované bezúročnou zápůjčku. Podmínkou uzavření smlouvy o zápůjčce ze strany žalobkyně byla naopak skutečnost, že žalovaná přistoupí na výši úroku. Pokud by pak v rámci uzavírané smlouvy o zápůjčce nebyl sjednán úrok, případně jiné finanční protiplnění za poskytnutí finanční hotovosti, k uzavření smlouvy o zápůjčce s žalovanou by vůbec nedošlo. S ohledem na tyto skutečnosti dospěl soud k závěru, že smlouva o zápůjčce uzavřená dne datum mezi žalobkyní a žalovanou je neplatná jako celek.
10. Ohledně nároku na zaplacení částky částka coby účelně vynaložených nákladů vzniklých žalobkyni v souvislosti s prodlením žalované dospěl soud k závěru, že žaloba není důvodná. Z žalobkyní předložených upomínek je zřejmé, že se jedná o pět ve velmi krátké době po sobě zaslaných upomínek téměř shodného znění, když jediný rozdíl je vždy v datu vyhotovení upomínky a výši aktuální dlužné částky. Soud má za to, že požadované náklady ve výši částka za každou z pěti nijak nepersonalizovaných upomínek vyhotovených pouze v rozestupu jednoho či dvou týdnů, vždy pouze s uvedením vyšší dlužné částky, nelze považovat za účelně vynaložené náklady. Náklad ve výši částka na vyhotovení formulářové upomínky, navíc bez jakýchkoli specifických informací vážících se ke konkrétnímu závazku mezi žalovanou a žalobkyní zdaleka neodpovídá obvyklým nákladům spojeným s upomínáním dlužníka. Dále je třeba konstatovat, že upomínání žalované s tak krátkým časovým odstupem s největší pravděpodobností nepovede k úhradě dluhu žalovanou. Nadto nelze odhlédnout od skutečnosti, že naúčtované náklady na upomínání v celkové výši částka jsou nepřiměřeně vysoké i ve srovnání s celkovou výší vymáhané pohledávky a vzbuzují pochybnosti, zda danou částkou mají být pokrývány náklady reálně vynaložené nebo zda mají spíše sloužit k dalšímu navyšování dlužné částky a zvýšení zisku žalobkyně na úkor žalované, který se patrně nachází v nepříznivé finanční situaci.
11. S ohledem na výše uvedené proto soud dospěl k závěru, že shora požadované náklady na upomínání nelze považovat za účelně vynaložené ve smyslu ustanovení § 122 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. , o spotřebitelském úvěru.
12. Dle § 2991 o. z., kdo se na úkor jiného bezdůvodně obohatí, musí obohacení vydat. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. V řízení bylo prokázáno, že žalované byla bezhotovostně převedena částka ve výši částka. Dle tvrzení žalobkyně, které žalovaná žádným způsobem nerozporovala, žalovaná na uvedenou částku neuhradila ničeho. Žalovaná se tak na úkor žalobkyně obohatila o částku částka a má povinnost tuto částku jako bezdůvodné obohacení vrátit. S ohledem na skutečnost, že žalovaná dlužnou částku ve lhůtě neuhradila, přiznal soud žalobkyni dále nárok na zaplacení úroku z prodlení v zákonné výši 12,75 % ročně z částky částka od datum (tedy dle lhůty stanovené pro zaplacení v předžalobní upomínce) do zaplacení v souladu s ustanovením § 1970 o. z. ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb.
13. Ve zbývající části pak byla žaloba jako nedůvodná zamítnuta.
14. O nákladech řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 2 o. s. ř. o. s. ř. Žalobkyně se domáhala zaplacení částky celkem ve výši částka (jistina a poplatek ve výši částka, smluvní pokuta ve výši částka a náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši částka), přičemž úspěšnou byla pro částku částka (54,80 %), přičemž žalovaná byla úspěšná pro částku částka (45,20 %). Pokud odečteme od úspěchu neúspěch (54,80 % -45,20 %), pak by měla žalobkyně nárok na náhradu nákladů řízení ve výši 9,60 %. Nekrácená část nákladů by činila částka a skládá se ze zaplaceného soudního poplatku v částce částka (částka + částka) a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb. , advokátní tarif, ve znění účinném od datum (dále jen „a. t.“) z tarifní hodnoty ve výši částka sestávající z částky částka za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní upomínka, návrh ve věci samé) včetně tří paušálních náhrad výdajů po částka dle § 14b odst. 6 písm. a . t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky částka ve výši částka. 9,60 % z částky částka činí částka.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do patnácti (15) dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Plzni, prostřednictvím Okresního soudu Plzeň-jih. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.
Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.