Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

28 C 134/2024-22

Potvrdené rozhodnutím 55 Co 139/2026-48
„Městský soud v Praze rozhodl jako soud odvolací v senátě složeném z předsedy JUDr. Zdeňka Stibrala a soudců JUDr. Miroslava Stoklasy a Mgr. Terezy Jachura Maříkové ve věci žalobkyně [[Jméno žalobkyně]], IČO [[IČO žalobkyně]] se sídlem [[Adresa žalobkyně]] zastoupené [[zástupce zainteresované společnosti]] jako obecným zmocněncem, bytem [[adresa zástupce zainteresované společnosti]] proti žalované: [[Orgán veřejné moci]], IČO [[IČO orgánu veřejné moci]] se sídlem [[Jméno žalované]] o zaplacení 170 395,50 Kč k odvolání žalobkyně proti rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 1 ze dne 29. ledna 2026, č.j. 28 C 134/2024-22, takto: I. Rozsudek soudu I. stupně se potvrzuje. II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalované náklady odvolacího řízení 300 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku."

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

Obvodní soud pro Prahu 1 rozhodl předsedou senátu Mgr. Ondřejem Šmatem, Ph.D., ve věci

žalobkyně: Jméno žalobkyně, IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně

proti

žalované: Jméno žalovaného, IČO IČO sídlem Adresa žalovaného

o zaplacení 170 395,50 Kč

takto:

I. Žaloba, kterou se žalobkyně po žalované domáhala zaplacení částky 170 395,50 Kč, se zamítá.

II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalované náhradu nákladů řízení v částce 300 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

Odůvodnění:

I. Žaloba, kterou se žalobkyně po žalované domáhala zaplacení částky 170 395,50 Kč, se zamítá.II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalované náhradu nákladů řízení v částce 300 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobou doručenou zdejšímu soudu dne datum se žalobkyně na soudu domáhala vydání rozhodnutí, kterým by žalované byla uložena povinnost zaplatit žalobkyni částku 170 395,50 Kč a nahradit žalobkyni náklady řízení. Žalobkyně podala žádost o dotaci na Jméno žalovaného v rámci Operačního programu Anonymizováno, a to ve výši 5 166 085,75 Kč. Žalovaná vydala Rozhodnutí č. j. číslo jednací, ze dne datum, podle něhož se zamítají námitky žalobkyně proti krácení dotace ze strany žalovaného č. j. číslo jednací ze dne datum a v konečném důsledku byla dotace krácena o částku 814 800 Kč. Žalobkyně toto rozhodnutí napadla u Městského soudu v Praze, který jej zrušil pro nezákonnost a vrátil žalovanému k dalšímu řízení (rozsudek č. j. - 55). Žalovaná dále v souladu s rozsudkem oznámila žalobkyni znovu své výhrady, které byly obsaženy ve zrušeném rozhodnutí, a nově dala možnost se k nim vyjádřit. Žalobkyně tyto výhrady rozporovala a trvala na tom, že k porušení pravidel nedošlo. Žalovaná následně vydala rozhodnutí č. j. číslo jednací ze dne datum, na základě kterého se ztotožnila s názorem žalobkyně, zrušila původní opatření a vyplatila krácenou část dotace.

2. V důsledku nezákonného rozhodnutí žalované byla část dotace ve výši 814 800 Kč vyplacena žalobkyni až s prodlením. Tím došlo k porušení práv žalobkyně, která v důsledku opožděného vyplacení dotace utrpěla škodu, neboť musela v důsledku zadržení finančních prostředků hradit úroky z úvěrů, které musela čerpat k překlenutí tohoto prodlení, a vznikla jí další majetková újma. Na základě této skutečnosti požádala žalobkyně žalovanou dopisem ze dne datum v souladu s ust. ) , zákona o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem (dále jen z.o.š.) o vyplacení úroků z prodlení. Jelikož zmíněný zákon neupravuje problematiku úroku z prodlení a odkazuje se v ust. na , opřela žalobkyně svůj nárok o ust. , , a a požadovala úhradu úroků z prodlení od doby vydání nezákonného rozhodnutí (současně s ním byla vyplacena pokrácená část dotace) do data, kdy byla dlužná částka připsána na účet, tj. od datum (den po vyplacení pokrácené části dotace) do datum (vyplacení zbylé části dotace). Úroky z prodlení za tuto dobu byly vypočteny v zákonné výši z částky pokrácené dotace, ve výši 170 395,50 Kč. Tento nárok byl žalovanou zamítnut dopisem ze dne datum.

3. Žalovaná v rámci vyjádření ze dne datum nepovažuje nárok za opodstatněný, protože nejsou dle jejího názoru splněny všechny zákonné podmínky. Žalovaná je povinna prokázat existenci nezákonného rozhodnutí, vznik škody a příčinnou souvislost mezi nezákonným postupem a vznikem škody. Tyto předpoklady musí být splněny kumulativně a toto stanovisko opírá o usnesení Nejvyššího soudu ČR sp. zn. - 113 z 9. 11. 2011. Žalovaná se dle svého dalšího vyjádření domnívá, že tuto škodu řeší výlučně ust. , škoda je definována jako skutečná (rozuměj prokázaná) škoda. Jelikož tato škoda prokázána nebyla, nárok na úrok z prodlení dle jeho názoru nevzniká a uzavírá, že „nelze zákonný úrok z prodlení považovat za škodu a subsumovat jej nárokově pod režim “

4. Žalobkyně replikou z datum sporuje názor žalované, že nelze úrok z prodlení považovat za škodu. Odkázala na stejnou odbornou literaturu s tím, že úrok z prodlení má i kompenzační funkci ve vztahu k náhradě škody, kterou v příslušném rozsahu kryje. Jedná se o instituty, které se doplňují. Uplatnit lze i úrok z prodlení, samostatně, jako vzniklou škodu. Poukázala přitom na obdobný princip např. v daňovém řízení. Na podporu svého názoru zmínila rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. -293 ze dne 17. 1. 2023. Závěrem uvedla, že úrok z prodlení je zákonným nárokem dlužníka sloužícím k ochraně věřitele před prodlením s peněžitým plněním. Nepřiznání požadovaného nároku by dle žalobkyně bylo v rozporu s platnou právní úpravou, judikaturou a v konečném důsledku by vedlo k tomu, že by nezákonný postup státního aparátu v dané věci nepodléhal žádné sankci.

5. Soud ve věci postupoval dle ust. , , , ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ “), neboť účastníci řízení s tímto postupem, tedy vyřízením věci bez nařízení jednání, vyslovili souhlas (žalovaná dle ).

6. Na základě účastníky předložených listinných důkazů soud zjistil následující skutečnosti.

7. Rozhodnutím o poskytnutí dotace č. j. číslo jednací vydané dle , o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, v rámci Operačního programu Anonymizováno ze dne datum soud zjistil, že žalovaná, na základě žádosti žalobkyně (ze dne datum), rozhodla o uznání uvedeného projektu za přijatelný a způsobilý k poskytnutí dotace na projekt „Automatizace skladu a robotizace montážního pracoviště ve společnosti Jméno žalobkyně, a to ve výši maximálně 35,00 % způsobilých výdajů projektu, částka dotace činí 5 166 085,75 Kč a bude poskytnuta ze strukturálních fondů.

8. Oznámením ze dne datum, č. j. číslo jednací žalovaná sdělila žalobkyni, že jí byla zkrácena část poskytnuté dotace z Operačního programu Anonymizováno – program Technologie, a to z původní částky 5 042 354,80 Kč, na částku 4 227 554,80 Kč, neboť nebyly dodrženy podmínky pro poskytnutí dotace příjemcem dotace, neboť rychlost servisního zásahu byla stanovena v zadávací dokumentaci pouze obecně, bez konkrétní specifikace. Následná nabídková cena nebyla dodržena, neboť dle přiloženého Ceníku krátkodobých montážních a servisních prací byly ceny uvedeny v závislosti jak na době poskytnutí servisu, tak na druhu (profesi) servisu, a současně byly ceny vyšší než cena nabídková.

9. Rozhodnutím ze dne datum, č. j. číslo jednací, Orgán veřejné moci rozhodl o námitkách žalobkyně proti Oznámení ze dne datum o ponížení části poskytnuté dotace tak, že námitky žalobkyně zamítnul, neboť žalobkyně nedodržela podmínky pro poskytnutí dotace příjemcem dotace.

10. Rozsudkem Městského soudu v Praze ze dne 28. 7. 2023, č. j. - 55 bylo rozhodnutí Orgán veřejné moci ze dne 19. 8. 2021, č. j. číslo jednací zrušeno, a věc byla žalovanému – Jméno žalovaného, vrácena k dalšímu řízení. Důvodem pro zrušení citovaného rozhodnutí Orgán veřejné moci bylo procesní pochybení žalovaného, neboť žalovaný „nově“ zjistil skutkový stav věci, aniž by následně dal možnost žalobkyni se k danému „nově“ zjištěnému skutkovému stavu vyjádřit (srov. ust. , , ve znění pozdějších předpisů). Rozhodnutí mohlo být pro žalobkyni následně překvapivé.

11. Rozhodnutím ze dne datum, č. j. číslo jednací, Orgán veřejné moci rozhodl o námitkách žalobkyně proti Oznámení ze dne datum o ponížení části poskytnuté dotace tak, že námitky žalobkyně shledal jako oprávněné a Oznámení ze dne datum jako neoprávněné zrušil.

12. Žádostí o náhradu škody a soudních výloh ze dne datum žalobkyně požádal Jméno žalovaného o úhradu škody, která měla žalobkyni vzniknout v souvislosti s pozdním poskytnutím plné výše dotace. Žalobkyně coby nárok na náhradu škody uplatnila úhradu úroku z prodlení do doby vydání nezákonného rozhodnutí do data připsání dlužné částky na účet, tedy částku 170 395,50 Kč (za období od datum do datum). Současně požádala o úhradu soudního poplatku za žalobu ve výši 3 000 Kč.

13. Dokladem ze dne datum bylo soudu doloženo zaslání peněžních prostředků ve výši 4 227 554,80 Kč na bankovní účet žalobkyně, a to dne datum. Dokladem ze dne datum bylo soudu doloženo doslání peněžních prostředků ve výši 814 800 Kč na bankovní účet žalobkyně.

14. Dopisem ze dne datum, č. j. číslo jednací bylo žalobkyni sděleno, že Jméno žalovaného jí požadovanou částku nevyplatí, neboť dle zákonných ustanovení pro to nejsou naplněny zákonné podmínky. Jméno žalovaného uvedlo, že blíže nedefinuje pojem škody, v takovém případě je třeba vycházet v daném případě z , konkrétně ustanovení , podle nějž se hradí skutečná škoda, tedy oč se majetek poškozeného zmenšil, a ušlý zisk, tedy to, co poškozenému ušlo, oč se jeho majetek nezvětšil. V daném kontextu nelze považovat úrok z prodlení považovat za škodu ve smyslu , a nelze uvažovat o možnosti žalobkyni vyplatit požadovanou částku.

15. Další zjišťování soud neprováděl, neboť měl za to, že další důkazy již nebyly pro účely rozhodnutí nezbytné a další zjišťování by bylo nadbytečné. Následně soud přistoupil k posouzení žaloby.

16. Dle ust. , zákona o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla), ve znění pozdějších předpisů, na dotaci nebo návratnou finanční výpomoc není právní nárok, pokud zvláštní právní předpis nestanoví jinak. Toto znění zákona bylo účinné v době podání žádosti žalobkyně o poskytnutí dotace i po celou dobu trvání předmětného dotačního řízení. Podle odst. 4 rozpočtových pravidel vyhoví-li poskytovatel žádosti o poskytnutí dotace nebo návratné finanční výpomoci, vydá písemné rozhodnutí.

17. Podle § 14m odst. 1 rozpočtových pravidel Poskytovatel rozhodnutím

a) zcela poskytne dotaci nebo návratnou finanční výpomoc,

b) zcela zamítne žádost o poskytnutí dotace nebo návratné finanční výpomoci, nebo

c) dotaci nebo návratnou finanční výpomoc zčásti poskytne a zároveň žádost ve zbytku zamítne.

18. Dle ust. z.o.š. stát odpovídá za podmínek stanovených tímto zákonem za škodu, která byla způsobena a) rozhodnutím, jež bylo vydáno v občanském soudním řízení, ve správním řízení, v řízení podle nebo v řízení trestním, b) nesprávným úředním postupem.

19. Dle ust. § 7 odst. 1 z.o.š. právo na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím mají účastníci řízení, ve kterém bylo vydáno rozhodnutí, z něhož jim vznikla škoda.

20. Podle z.o.š. pokud není stanoveno jinak, řídí se právní vztahy upravené v tomto zákoně .

21. Podle § (dále jen „ “) po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení a výši úroku z prodlení s placením pohledávky výživného pro nezletilé dítě, které nenabylo plné svéprávnosti, stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

22. Po zohlednění shora uvedených skutkových zjištění a právního posouzení dané věci soud dospěl k závěru, že žaloba není důvodná.

23. Soud nejprve v obecné rovině posuzoval zda lze z nároku žalobkyně vyvodit odpovědnost státu za škodu v režimu zákona o odpovědnosti za škodu. V rámci tohoto posouzení je podstatný vznik některého ze zákonem předvídaných pochybení státu (a), tj. rozhodnutím či nesprávným úředním postupem, dále příčinná souvislost mezi tímto pochybením státu a vznikem škody (b) a dále vznik škody jako takové (c).

24. Soud dospěl k závěru, že podmínka a) je naplněna, neboť v dané věci je namístě posuzovat uplatnění odpovědnosti státu za škodu ve smyslu § 5 písm. a) ve spojení s § 7 odst. 1 z.o.š., způsobenou nezákonným rozhodnutím. Nezákonnost původního rozhodnutí žalované o pokrácení dotace (rozhodnutí o námitkách ze dne datum, č. j. číslo jednací) má soud za prokázanou již na základě obsahu doložených listin, především rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 28. 7. 2023, č. j. - 55. Soud dodává, že skutkové okolnosti o průběhu dotačního řízení a zrušení původního rozhodnutí správním soudem, nebyly mezi stranami sporné.

25. Soud dále přistoupil k posouzení naplnění příčinné souvislosti mezi shora specifikovaným nesprávným úředním postupem a žalobkyní tvrzenou škodou. V této části soud shledal nedostatek příčinné souvislosti mezi škodními nároky žalobkyně týkajícími se uplatněných úroků z prodlení a shora citovaného nezákonného rozhodnutí. Soud v první řadě připomíná, že dle § 14 odst. 1 rozpočtových pravidel není na dotaci právní nárok. Rozpočtová pravidla neupravují žádné dotace nebo návratné finanční výpomoci, na které by měl žadatel právní nárok ať už bez dalšího, nebo měl na dotaci nebo návratnou finanční výpomoc právní nárok při splnění stanovených podmínek. V obecné rovině se dotace nebo návratná finanční výpomoc ze státního rozpočtu stává v zásadě nárokovou v okamžiku nabytí právní moci rozhodnutí o poskytnutí dotace nebo návratné finanční výpomoci (viz § 14m a § 14 odst. 4 rozpočtových pravidel; LANKAŠ, Z. Rozpočtová pravidla. Praktický komentář Wolters Kluwer, ISBN: 978-80-286-0193-5). Daná skutečnost dle mínění soudu již v základu zásadně stěžuje vyvození odpovědnosti státu za škodu dle ustanovení z.o.š. v případě pochybení státu v dotačních řízeních.

26. Jinými slovy řečeno, je třeba rozlišovat hmotněprávní nárok na přiznání dotace, který dle § 14 odst. 1 rozpočtových pravidel žalobkyni nikdy vzniknout nemohl, a právo na vyplacení dotace (nárok), které nemůže vzniknout bez pravomocného kladného správního rozhodnutí. Soud podotýká, že výše uvedená pravidla jsou výrazem názoru zákonodárce, že účast na dotačním řízení, včetně veškerých s tím spojených nákladů, jsou podnikatelským rizikem žalobkyně. V nynějším řízení se s pomocí nárokovaných úroků z prodlení žalobkyně přitom snaží (dle svých tvrzení) nahradit své náklady spojené s financováním úvěrů, poskytnutých k financování prodlení.

27. V poměrech posuzované věci to znamená, že právo na vyplacení dotace vzniklo žalobkyni čistě až na základě rozhodnutí správního orgánu o poskytnutí dotace (viz výše). V daném řízení sice bylo rozhodnutím o poskytnutí dotace č. j. číslo jednací žalobkyni dotace poskytnuta (tedy subjektivní právo na výplatu dotace bylo založeno), nicméně následně bylo rozhodnuto o jejím pokrácení oznámením ze dne datum, č. j. číslo jednací (tedy předchozí subjektivní právo bylo omezeno). Toto poslední rozhodnutí (oznámení) ve smyslu § 14 odst. 1 a § 14m odst. 1 zákona o rozpočtové odpovědnosti založilo právo žalobkyně na výplatu pouze pokrácené části dotace (vyplaceno dne datum). Není správnou úvaha žalobkyně, že by jí rozhodnutím ze dne datum, č. j. číslo jednací (o zrušení oznámení ze dne datum) vznikl nárok na vyplacení dotace (splatnost dotace) zpětně k datu datum.

28. Dle konstantní judikatury je příčinná souvislost, která je nezbytným předpokladem odpovědnosti státu za škodu (srovnej např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 23. 10. 2003, sp. zn. ), dána tehdy, jestliže je škoda podle obecné povahy, obvyklého chodu věcí a zkušeností adekvátním důsledkem protiprávního úkonu nebo škodní události a škoda by nebyla nastala bez této příčiny (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 24. 3. 2011, sp. zn. , ze dne 15. 2. 2017, sp. zn. , a ze dne 5. 4. 2022, sp. zn. , dále nález Ústavního soudu ze dne 1. 11. 2007, sp. zn. , a usnesení Nejvyššího soudu ze dne 29. 3. 2021, sp. zn. ). Nemusí jít o příčinu jedinou, nýbrž stačí, jde-li o jednu z příčin, která se podílí na nepříznivém následku, jenž má být odškodněn, a to příčinu důležitou, podstatnou a značnou. Z tohoto hlediska je třeba rozlišit, zda v konkrétním případě více skutečností (příčin) spolupůsobilo k témuž škodlivému následku nebo zda jedna skutečnost vylučovala druhou (srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 27. 5. 2009, sp. zn. , a ze dne 17. 2. 2015, sp. zn. , uveřejněný pod číslem 82/2015 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek). K přerušení příčinné souvislosti přitom dochází tehdy, jestliže nová okolnost působila jako výlučná a samostatná příčina, která vyvolala vznik škody bez ohledu na původní škodnou událost. Zůstala-li však původní škodná událost tou skutečností, bez níž by k následku nedošlo, příčinná souvislost se nepřerušuje. Pro závěr o naplnění podmínky příčinné souvislosti je stěžejní, aby se rozhodující skutečnost, v níž poškozený spatřuje porušení právní povinnosti, jevila jako nevyhnutelná příčina toho, že vzniklá újma (následek) nastala jím prezentovaným způsobem v daném čase a místě, respektive, že vůbec nastala (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 22. 1. 2014, sp. zn. ). Vztah příčinné souvislosti je možné shledat pouze u těch okolností, které jsou v souvislosti s nezákonným rozhodnutím, zatímco tento vztah naopak absentuje tam, kde rozhodné okolnosti vycházely i z jiných skutečností zahrnujících též vlastní rozhodnutí žalobkyně (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 19. 12. 2023, č. j. – 411).

29. Při zohlednění shora uvedených judikaturních kritérií je patrné že úroky z prodlení nárokované žalobkyní, nemohou být v příčinné souvislosti s nezákonným rozhodnutím. Nezákonné rozhodnutí, resp. jeho zrušení (rozhodnutím ze dne datum, č. j. číslo jednací), totiž nemohlo založit právo žalobkyně na doplacení pokrácené části poskytnuté dotace (její splatnost) zpětně od datum.

30. Co se týká kritéria c), vzniku škody jako takové, soud ve stručnosti uvádí, že zákonný úrok z prodlení může být uplatněn jakožto nárok z odpovědnosti státu za škodu dle z.o.š. Tato skutečnost vyplývá z chápání z.o.š. jakožto předpisu, na základě kterého má být příkoří ze strany státní moci odškodňováno, nikoli aby na základě tohoto předpisu byly nároky proti státu zamítány (srov. Nález Ústavního soudu ze dne 31. 8. 2021, č. j. ). Především to však dle mínění soudu vyplývá z již žalobkyní citované judikatury, rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 17. 1. 2023, č. j. – 293, dle které stát odpovídá vedle náhrady škody i za prodlení s výplatou takového plnění. Námitky žalované proto byly v tomto ohledu zcela liché.

31. Soud uzavírá, že žaloba byla shledána nedůvodnou pouze pro nenaplnění podmínek příčinné souvislosti (ad kritérium b)), mezi škodou v podobě prodlení s úhradou a nezákonným rozhodnutím.

32. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud ve smyslu ust. e spojení s ust. a tak, že přiznal žalované, která byla v řízení plně procesně úspěšná, nárok na náhradu řízení v částce 300 Kč coby odměnu za jeden úkon učiněný v řízení (vyjádření ze dne datum).

33. Lhůta k plnění byla stanovena v souladu s ust.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to k Městskému soudu v Praze, prostřednictvím Obvodního soudu pro Prahu 1.

Nesplní-li žalobkyně povinnost uloženou jí tímto rozsudkem v uvedené lhůtě (výrok II.,), může se žalovaná domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu nebo nařízení exekuce.