Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
95 C 143/2026-26
ROZSUDEK
JMÉNEM REPUBLIKY
Obvodní soud pro Prahu 9 rozhodl samosoudkyní Mgr. Klárou Rabasovou, LL.M., ve věci
žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky
proti
žalované: Jméno žalované, narozená Datum narození žalované bytem Adresa žalované
o zaplacení 22 896,44 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 5 692,73 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,50 % z této částky ročně od datum do zaplacení, a to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba se v části, v níž se žalobkyně domáhá po žalované zaplacení částky 17 203,71 Kč, zákonného úroku z prodlení ve výši 11,50 % ročně z částky 4 634,79 Kč od datum do zaplacení a zákonného úroku z prodlení ve výši 11,50 % ročně z částky 5 692,73 Kč od datum do datum, zamítá.
III. Žalobkyně je povinna zaplatit žalované náhradu nákladů řízení ve výši 151 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
Odůvodnění:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 5 692,73 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,50 % z této částky ročně od , datum, do zaplacení, a to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.II. Žaloba se v části, v níž se žalobkyně domáhá po žalované zaplacení částky 17 203,71 Kč, zákonného úroku z prodlení ve výši 11,50 % ročně z částky 4 634,79 Kč od , datum, do zaplacení a zákonného úroku z prodlení ve výši 11,50 % ročně z částky 5 692,73 Kč od , datum, do , datum, , zamítá.III. Žalobkyně je povinna zaplatit žalované náhradu nákladů řízení ve výši 151 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
1. Žalobkyně – pod dřívějším názvem právnická osoba., se návrhem podaným dne datum ve spojení s doplněním ze dne datum domáhala po žalované zaplacení částky ve výši 22 896,44 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že dne datum byla mezi žalobkyní a žalovanou prostřednictvím dálkového přístupu uzavřena smlouva o revolvingovém spotřebitelském úvěru č. hodnota, na jejímž základě se žalobkyně zavázala žalované poskytnout úvěr až do výše 28 300 Kč s možností postupného čerpání. Žalovaná se zavázala poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky a poplatky, a to formou denních splátek, se splatností první splátky dne datum, kdy konec kreditového rámce měl nastat dne datum. Dne datum žalobkyně žalované poskytla úvěr ve výši 10 000 Kč, přičemž před poskytnutím úvěru žalobkyně posoudila úvěruschopnost žalované, a to dotazy příslušným registrům (CEE, IR, BRKI, NRKI) či z předložených výpisů z účtu žalované, kdy ověřená výše čistého měsíčního příjmu činila 25 000 Kč. Jelikož žalovaná splátky včas nehradila, žalobkyně uzavřenou smlouvu vypověděla, o čemž žalovanou informovala prostřednictvím e-mailu dne datum. Jestliže by soud neměl nárok žalobkyně z titulu uzavřené smlouvy za prokázaný, žalobkyně současně navrhla, aby soud rozhodl o nároku na vydání bezdůvodného obohacení ze strany žalované. Celkem žalovaná na dluh plnila částkou 4 307,27 Kč, přičemž žalobkyně požadovala nesplacenou jistinu ve výši 9 984,10 Kč, poplatky ve výši 343,42 Kč, smluvní úrok ve výši 12 173,18 Kč a smluvní pokutu za období od datum do datum ve výši 395,74 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení.
2. Žalovaná se k návrhu nevyjádřila.
3. Soud ve věci postupoval podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb. , občanský soudní řád , (dále jen „o.s.ř. o.s.ř. “), neboť žalobkyně s takovým postupem souhlasila již v rámci podaného návrhu, a žalovaná se k výzvě soudu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, nevyjádřila (§ 101 odst. 4 o.s.ř. o.s.ř. ), přičemž ve věci bylo možno rozhodnout jen na základě předložených listinných důkazů.
4. Na základě předložených listinných důkazů dospěl soud k následujícím skutkovým zjištěním.
5. Mezi žalobkyní (dříve pod názvem „právnická osoba.“) a žalovanou byla dne datum uzavřena smlouva o revolvingovém spotřebitelském úvěru č. hodnota, na jejímž základě se žalobkyně zavázala poskytnout žalované spotřebitelský úvěr až do výše 28 300 Kč s možností opakovaného čerpání, a žalovaná se zavázala poskytnutý úvěr vrátit a zaplatit příslušenství formou pravidelných denních splátek, a to nejpozději do datum. Splatnost první splátky byla sjednána k datum. Smluvní úrok činil 1,066 % denně, poplatek za vyplacení úvěru činil 1,99 % z čerpané částky, poplatek za službu „Presto“ umožňující expresní vyplacení 165 Kč a poplatek za službu „Informační SMS servis“ činil 0,96 Kč denně. V případě čerpání celého úvěru RPSN činilo 2069,73 %. Pokud by se žalovaná dostala s úhradou do prodlení, byla žalobkyně oprávněna po žalované požadovat smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z dlužné částky (smlouva o revolvingovém spotřebitelském úvěru č. hodnota ze dne datum vč. přílohy předpis denních splátek, informace pro spotřebitele, souhlas se zpracováním osobních údajů, údaje o poskytovateli spotřebitelského úvěru, všeobecné obchodní podmínky platné od datum). Před uzavřením smlouvy žalobkyně ověřila totožnost žalované (autorizace ověření totožnosti ze dne datum).
6. Dne datum byla na bankovní účet žalované č. č. účtu ze strany žalobkyně zaslána částka ve výši 10 000 Kč, pod variabilním symbolem var. symbol (přehled bankovních transakcí vyplacených spotřebiteli, sdělení právnická osoba. ze dne datum).
7. Před uzavřením smlouvy o úvěru žalobkyně z bankovního výpisu předloženého žalovanou zjistila, že čistý měsíční příjem žalované činil 16 596 Kč. Podle tvrzení žalované její minimální výdaje činily 7 480 Kč, rezerva pro výdaje 650 Kč a disponibilní příjem 9 100 Kč. Ve společně hospodařící domácnosti žalované měli být dva lidé s příjmem (výpis o posouzení úvěruschopnosti č. hodnota, identifikované příjmy žalované).
8. Jelikož se žalovaná dostala do prodlení s úhradou splátky 92 dní po splatnosti, žalobkyně uzavřenou smlouvu vypověděla, o čemž žalovanou vyrozuměla prostřednictvím e-mailu dne datum. Celková dlužná částka ve výši 24 376,46 Kč se tak stala okamžitě splatnou (e-mail žalobkyně ze dne datum).
9. Dopisem ze dne datum žalobkyně žalovanou vyzvala k úhradě dlužné částky ve výši 24 263,95 Kč a nákladů právního zastoupení ve výši 4 800 Kč (výzva k úhradě před podáním žaloby ze dne datum, potvrzení o podání).
10. Žalovaná na dluh plnila částkou ve výši 4 307,27 Kč (přehled plateb žalované).
11. Z výpisu systému ARAD, dostupném na webu České národní banky, soud zjistil, že v datum činila úroková sazba u revolvingových úvěrů a kontokorentů poskytovaných domácnostem na spotřebu 14,67 %. RPSN pro veškeré úvěry na spotřebu činilo 8,37 %.
12. Z listin y obecné principy posuzování a filozofie Společnosti soud nezjistil relevantní skutečnosti pro rozhodnutí.
13. Na základě výše uvedených skutkových zjištění z předložených písemných důkazů soud učinil následující závěr o skutkovém stavu:
14. Žalovaná byla na základě uzavřené smlouvy mezi ní a žalobkyní povinna vrátit poskytnuté peněžní prostředky a zaplatit příslušenství, a to formou pravidelných denních splátek. Smluvní úrok byl sjednán ve výši 1,066 % denně, RPSN ve výši 2069,73 %. Jelikož se žalovaná dostala do prodlení s úhradou splátky, žalobkyně uzavřenou smlouvu vypověděla, dlužná částka ve výši 24 376,46 Kč se tak stala splatnou dnem datum. Podle systému ARAD v době uzavření dané smlouvy činila úroková sazba u revolvingových úvěrů a kontokorentů poskytovaných domácnostem na spotřebu 14,67 %, RPSN pro veškeré úvěry na spotřebu činilo 8,37 %. Celkem žalovaná na dluh plnila částkou 4 307,27 Kč.
15. Po právní stránce posoudil soud věc následovně:
16. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník , (dále jen „o.z. “), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
17. Podle § 580 odst. 1 o.z. neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.
18. Shora popsaný skutkový stav soud posoudil po právní stránce tak, že mezi žalobkyní a žalovanou byla uzavřena smlouva o úvěru podle § 2395 o.z. , na jejímž základě žalobkyně poskytla ve prospěch žalované peněžní prostředky, žalovaná se zavázala poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky a poplatky. Zároveň však soud nemohl přehlédnout, že úroky z úvěru byly sjednány ve výši 1,066 % denně, tedy 389,09 % ročně. Z přehledu ČNB bylo zjištěno, že v době uzavření smlouvy, tj. v datum, byl úrok u revolvingových úvěrů a kontokorentů poskytovaných pro domácnosti na spotřebu 14,67 % ročně. Tedy je vidno, že sjednaný úrok dosahuje více než 26 násobku úroku obvyklého u bankovních subjektů. Soud tak dospěl k závěru, že ujednání o výši úroků je v rozporu s dobrými mravy (k tomu srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 15. 12. 2004, sp. zn. 21 Cdo 1484/2004 ), a proto je dle § 580 o.z. absolutně neplatné. Jelikož se však jedná o podstatnou náležitost smlouvy o úvěru, nelze takové ujednání od smlouvy oddělit, a tedy celou smlouvu je třeba hodnotit jako absolutně neplatnou. Soud tedy posuzoval smlouvu jako neplatnou, vč. ujednání o smluvní pokutě či jiných poplatcích (k tomu srov. konstantně zastávaný názor Městského soudu v Praze v obdobných věcech, např. rozsudek ze dne 26. 4. 2022, č. j. 22 Co 61/2022 -40, a rozsudek ze dne 27. 4 2022, č. j. 19 Co 102/2022 -61).
19. Vzhledem k uvedeným závěrům pak byla žalovaná povinna žalobkyni vrátit pouze to, co si půjčila (§ 2993 o.z. ), tedy částku 10 000 Kč. Žalovaná na dluh plnila celkem částkou 4 307,27 Kč, přičemž k vrácení poskytnutých finančních prostředků byla žalovaná vyzvána prostřednictvím e-mailu dne datum s tím, že jí nebyla poskytnuta žádná lhůta. Soud tak žalované uložil, aby žalobkyni zaplatila částku 5 692,73 Kč. Zároveň jí uložil zaplatit z této částky zákonný úrok z prodlení s tím, že za počátek prodlení s plněním uvedeného peněžitého dluhu soud považoval datum datum, tedy den následující po uplynutí třídenní lhůty, která je podle názoru soudu dostatečná k úhradě dlužné částky, kdy k doručení výzvy žalované došlo první pracovní den po zaslání, tj. datum, a lhůta tedy začala plynout následující den. Výše úroku je pak stanovena dle § 1970 o.z. ve spojení s § 2 nař. vlády č. 351/2013 Sb. (výrok I.).
20. Ve zbývajícím rozsahu, tj. v tvrzené dlužné částce ve výši 17 203,71 Kč s příslušenstvím, soud žalobu zamítl, neboť s ohledem na absolutní neplatnost uzavřené smlouvy není uplatněný nárok po právu (výrok II.).
21. O náhradě nákladů řízení pak soud rozhodl dle § 142 odst. 2 o.s.ř. o.s.ř. , částečně procesně úspěšné žalované v souladu s § 137 o.s.ř. o.s.ř. přiznal náhradu nákladů řízení v částce 151 Kč, kdy tato částka představuje 50,28 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu v řízení v rozsahu 75,14 % a úspěchu žalobkyně v rozsahu 24,86 %). Náklady řízení jsou složeny z paušální náhrady v souladu s § 151 odst. 3 o.s.ř. o.s.ř. ve spojení s § 2 odst. 1 vyhlášky č. 254/2015 Sb. ve výši 300 Kč za jeden úkon právní služby (odpor). Žalobkyně je povinna žalované zaplatit náhradu nákladů řízení do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku ve smyslu § 160 odst. 1 věta první o.s.ř. o.s.ř. (výrok III.).
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne jeho doručení k Městskému soudu v Praze prostřednictvím Obvodního soudu pro Prahu 9.
Nebude-li dobrovolně splněna povinnost stanovená tímto rozsudkem, lze se jejího splnění domáhat návrhem na provedení exekuce nebo soudního výkonu rozhodnutí.