Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
35 C 169/2023-101
ROZSUDEK
JMÉNEM REPUBLIKY
Obvodní soud pro Prahu 1 rozhodl soudkyní JUDr. Annou Vandákovou ve věci
žalobkyně: Jméno žalobkyně, IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátkou tituly před jménem Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky
proti
žalovanému: Jméno žalovaného, IČO IČO žalovaného sídlem Adresa žalovaného
o zaplacení 176 244 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku částku 176 244 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 95 662 Kč od datum do zaplacení, zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 5 309 Kč od datum do datum a zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 15 927 Kč od datum do datum.
II. Žaloba, že žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni zákonný úrok z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 80 582 Kč od datum do zaplacení, se zamítá.
III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku na nákladech řízení 63 146,60 Kč k rukám advokátky tituly před jménem Jméno advokátky.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku částku 176 244 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 95 662 Kč od , datum, do zaplacení, zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 5 309 Kč od , datum, do , datum, a zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 15 927 Kč od , datum, do , datum, .II. Žaloba, že žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni zákonný úrok z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 80 582 Kč od , datum, do zaplacení, se zamítá.III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku na nákladech řízení 63 146,60 Kč k rukám advokátky , tituly před jménem, , Jméno advokátky, .
1. Žalobkyně se domáhá po žalovaném nároku na zaplacení částky 176 244 Kč se zákonným úrokem z prodlení z titulu uznání dluhu ze smlouvy o pronájmu uzavřené dne datum (dále jen „smlouva o pronájmu“) ohledně prostor pro podnikání na adrese adresa (dále jen „předmětné prostory“).
2. Žaloba je založena na tvrzení, že žalobkyně evidovala za žalovaným pohledávku v celkové výši 456 590 Kč z titulu smlouvy o pronájmu, přičemž částka 375 908 Kč představovala dlužné nájemné a dlužnou částku za služby spojené s užíváním předmětných prostor a částka 80 682 Kč představovala zákonný úrok z prodlení ve výši 8,05 % za období od datum do datum. Žalobkyně jakožto věřitel uzavřela se žalovaným jakožto dlužníkem dne datum dohodu o splátkovém kalendáři, v níž žalovaný uznal dluh v celkové výši 456 590 Kč za žalobkyní co do důvodu a výše a zavázal se jej uhradit žalobkyni v osmdesáti pěti měsíčních splátkách po 5 309 Kč se splatností vždy k poslednímu dni kalendářního měsíce počínaje měsícem prosince roku 2018 s tím, že poslední splátka 5 325 Kč bude uhrazena do datum, přičemž bylo současně ujednáno, že nebude-li kterákoliv ze splátek žalovaným uhrazena řádně a včas, stává se celý dluh splatným a žalobkyně je oprávněna požadovat po žalovaném úhradu celého dluhu včetně příslušenství najednou (dále jen „předmětná dohoda“). K předmětné dohodě uzavřela žalobkyně jakožto věřitel a žalovaný jakožto dlužník dne datum dodatek č. 1, kterým došlo k započtení mimořádné splátky dluhu v souladu s dohodou o vzájemném zápočtu a dále bylo konstatováno, že ke dni uzavření tohoto dodatku není žalovaný v prodlení s žádnou z peněžitých splátek, a rovněž byl sjednán splátkový kalendář navazující na původně sjednaný splátkový kalendář s výší měsíční splátky 5 309 Kč a počátkem plnění od prosince roku 2021. Protože žalovaný v roce 2022 sjednané splátky nehradil řádně a včas (úhrady prováděl se zpožděním, úhradu splatnou v měsíci listopadu neprovedl vůbec), došlo v souladu s předmětnou dohodou k zesplatnění celého dluhu a žalobkyně dopisem ze dne datum vyzvala žalovaného k zaplacení aktuální dlužné částky 202 789 Kč (122 107 Kč - dlužné nájemné a dlužná částka za služby, 80 682 Kč - dlužný zákonný úrok z prodlení) nejpozději do datum. Žalovaný uhradil dne datum částku 5 309 Kč. Zbývající dluh v částce 197 480 Kč v době splatnosti do datum žalovaný neuhradil. Po splatnosti zaplatil žalovaný dne datum částku 5 309 Kč. Předžalobní výzvou ze dne datum žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě dlužné částky 195 561,50 Kč (111 489 Kč - dlužné nájemné a dlužná částka za služby, 84 072,50 Kč - dlužný zákonný úrok z prodlení) nejpozději do 7 dnů od doručení. Žalovaný uhradil dne datum částku 15 927 Kč. Na konečný dluh v částce 176 244 Kč žalovaný neuhradil ničeho.
3. Žalobkyně předložila k důkazu předmětnou dohodu, dodatek č. 1 k předmětné dohodě, přehled plateb jednotlivých splátek, dopis ze dne datum včetně dodejky a předžalobní výzvu ze dne datum včetně doručenky.
4. Žalovaný nárok neuznal a navrhl zamítnutí žaloby. Bránil se tvrzením, že právním titulem, na jehož základě žalobkyně uplatňuje svůj nárok, má být smlouva o pronájmu, avšak nikdy nebyl smluvní stranou z této smlouvy zavázanou a ani dluh s původem v dlužném nájemném nikdy platně nepřevzal, a není tak dána jeho pasivní věcná legitimace. Při podpisu předmětné dohody si nevšiml, že se v ní zavazuje přímo on. Mezi účastníky nebylo ujednáno, že by žalobkyně mohla požadovat úroky z úroků, a pokud by skutečně existoval nárok uplatněný žalobou, žalobkyně může požadovat zákonný úrok z prodlení pouze z jistiny dluhu ve výši 95 662 Kč, nikoliv z kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 80 582 Kč.
5. Soud věc projednal a rozhodl o ní v nepřítomnosti řádně předvolaného žalovaného v souladu s ustanovením § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“).
6. Soud posoudil věc po právní stránce podle zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „občanský zákoník“) a nařízení vlády č. 351/2013 Sb., kterým se určuje výše úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky (dále jen „nařízení vlády“).
7. Podle ustanovení § 2053 občanského zákoníku „uzná-li někdo svůj dluh co do důvodu i výše prohlášením učiněným v písemné formě, má se za to, že dluh v rozsahu uznání v době uznání trvá.“
8. Podle ustanovení § 1970 občanského zákoníku „po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.“
9. Podle ustanovení § 1806 věty první občanského zákoníku „úroky z úroků lze požadovat, bylo-li to ujednáno.“
10. Podle ustanovení § 2 nařízení vlády „výše úroku z prodlení odpovídá výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8procentních bodů.“
11. Podle rozsudku Nevyššího soudu ze dne 25. 2. 2020 sp. zn. 21 Cdo 4606/2018 platí, že uznání dluhu - písemné prohlášení podle ustanovení § 2053 občanského zákoníku - zakládá právní domněnku existence dluhu v době uznání. Tím se ve sporu posiluje procesní pozice věřitele, neboť v něm nemusí dokazovat vznik dluhu ani jeho trvání v době, kdy k uznání došlo. Důsledkem uznání závazku je tedy přesun důkazní povinnosti (důkazního břemene) z věřitele na dlužníka, na němž tak je, aby prokázal, že závazek nevznikl, zanikl či byl převeden na jiného. Skutečnost, které svědčí vyvratitelná právní domněnka, není předmětem procesního dokazování a nebyla-li v řízení domněnka existence uznaného závazku vyvrácena, soud musí mít podle ustanovení § 133 o. s. ř. skutečnost za prokázanou (viz dále rozsudky Nejvyššího soudu ze dne 25. 10. 2000 sp. zn. 29 Cdo 2854/99, ze dne 21. 2. 2001 sp. zn. 29 Cdo 633/2000, ze dne 7. 5. 2003 sp. zn. 29 Odo 180/2003, ze dne 26. 8. 2004Anonymizovánosp. zn. 32 Odo 1160/2003 a ze dne 25. 4. 2012 sp. zn. 33 Cdo 2206/2010).
12. Soud má z listin předložených žalobkyní za prokázaný následující skutkový stav.
13. Mezi žalobkyní jakožto věřitelem a žalovaným jakožto dlužníkem došlo dne datum k uzavření předmětné dohody v písemné formě. Článek I. odstavec 1 předmětné dohody obsahuje prohlášení, že žalovaný má vůči žalobkyni dluh ve výši 375 908 Kč z důvodu nedoplatku úhrady za užívání předmětných prostor dle smlouvy o pronájmu spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně za období od datum do datum kapitalizovaného na částku 80 682 Kč. V článku I. odstavec 2 předmětné dohody žalovaný tento dluh vůči žalobkyni uznal co důvodu a výše a zavázal se jej žalobkyni v celém rozsahu spolu s příslušenstvím zaplatit v souladu s článkem II. odstavec 1 předmětné dohody v osmdesáti pěti měsíčních splátkách po 5 309 Kč se splatností k poslednímu dni kalendářního měsíce s počátkem od prosince roku 2018. Článek III. odstavec 4 obsahuje prohlášení účastníků, že „tuto dohodu uzavírají po vzájemné dohodě, na základě jejich pravé a svobodné vůle, a nikoliv v tísni ani za jinak nápadně nevýhodných podmínek, že si dohodu přečetli a s jejím obsahem souhlasí a na důkaz toho připojují své podpisy.“ V záhlaví předmětné dohody je žalovaný jakožto dlužník uveden pod označením „Jméno žalovaného, IČO: IČO žalovaného, trvale bytem/se sídlem: adresa.“ (viz příloha A v přílohové obálce žalobkyně). Dne datum žalobkyně jakožto věřitel uzavřela s žalovaným jakožto dlužníkem dodatek č. 1 k předmětné dohodě v písemné formě, na základě něhož byla žalovanému uznána a započítána mimořádná splátka ve výši 105 101 Kč dle dohody o vzájemném zápočtu závazků a zbývající dlužnou částku 180 506 Kč se žalovaný zavázal uhradit ve třiceti čtyřech měsíčních splátkách po 5 309 Kč s počátkem od prosince roku 2021 s tím, že tímto se nahrazuje článek II. odstavec 1 předmětné dohody, přičemž ostatní ujednání předmětné dohody zůstávají beze změny (viz příloha B v přílohové obálce žalobkyně). V přehledu plateb jednotlivých splátek žalobkyně vykázala zaplacení částky 5 309 Kč žalovaným ve dnech datum, datum, datum, datum, datum, datum (dva krát), datum, datum a datum a stav dluhu žalovaného k datum v souhrnné částce 122 107 Kč (viz příloha C v přílohové obálce žalobkyně). S poukazem na předmětnou dohodu ve spojení s dodatkem č. 1 žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě dluhu zprvu v částce 202 789 Kč (122 107 Kč - dlužné nájemné a dlužná částka za služby, 80 682 Kč - dlužný zákonný úrok z prodlení) splatného dne datum dopisem ze dne datum (viz příloha D v přílohové obálce žalobkyně) a posléze v částce 195 561,50 Kč (111 489 Kč - dlužné nájemné a dlužná částka za služby, 84 072,50 Kč - dlužný zákonný úrok z prodlení) předžalobní výzvou ze dne datum s upozorněním, že nestane-li se tak nejpozději do 7 dnů od doručení, bude záležitost řešena soudní cestou (viz příloha E v přílohové obálce žalobkyně).
14. Soud dospěl k následujícím závěrům.
15. Písemným prohlášením žalovaného, které učinil v předmětné dohodě ve spojení s dodatkem č. 1, došlo k platnému uznání dluhu co do důvodu a výše, neboť je zřejmé, kdo je činí, vůči komu směřuje a též jaký dluh je uznáván, jaká je jeho výše a důvod, jakož i závazek žalovaného splatit žalobkyni dluh ke konkrétnímu datu v měsíčních splátkách po 5 309 Kč. Žalovaným nebylo sporováno, že na základě předmětné dohody ve spojení s dodatkem č. 1 plnil žalobkyni ve splátkách po 5 309 Kč (byť nikoli řádně a včas), přičemž naposledy se tak stalo dne datum, kdy šlo o jednu splátku (tj. 5 309 Kč) a dne datum, kdy šlo o tři splátky (tj. 15 927 Kč) a že na konečném dluhu v částce 176 244 Kč, splatném dne datum, žalobkyni neuhradil ničeho. Tvrzení žalovaného, že nebyl smluvní stranou smlouvy o pronájmu, na jejímž základě žalobkyně uplatňuje svůj nárok, zůstalo neprokázané. Žalovaný tím, že se nedostavil k jednání, znemožnil soudu, aby mu v tomto směru poskytl při jednání poučení podle ustanovení § 118a odst. 3 o. s. ř. Soud není povinen udělovat poučení jinak a ani není povinen jen z tohoto důvodu odročovat jednání (viz usnesení Nejvyššího soudu ze dne 24. 3. 2010 sp. zn. 28 Cdo 3665/2009). Pokud jde o tvrzení žalovaného, že si nevšiml, že se v předmětné dohodě zavazuje přímo on sám, třeba poukázat jednak na záhlaví předmětné dohody (kde je označen jménem, příjmením a svým identifikačním číslem) a druhak na prohlášení v článku III. odstavec 4 předmětné dohody (že byla uzavřena na základě jeho pravé a svobodné vůle, a nikoliv v tísni ani za jinak nápadně nevýhodných podmínek, že si dohodu přečetl a s jejím obsahem souhlasí a na důkaz toho připojuje svůj podpis). Pro úplnost lze připomenout ustanovení § 4 odst. 1 občanského zákoníku, podle něhož „má se za to, že každá svéprávná osoba má rozum průměrného člověka i schopnost užívat jej s běžnou péčí a opatrností a že to každý od ní může v právním styku důvodně očekávat.“
16. Soud nemá žádných pochyb o platnosti uznání dluhu co do důvodu a výše včetně příslibu dluh zaplatit, což se vztahuje též na příslušenství, které je tvořeno zákonným úrokem z prodlení. Žalobkyně proto má vůči žalovanému ve smyslu ustanovení § 2053 občanského zákoníku právo na zaplacení částky 176 244 Kč, sestávající z jistiny dluhu ve výši 95 662 Kč a kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 80 582 Kč. Jelikož se žalovaný ocitl v prodlení s úhradou, žalobkyně má vůči němu ve smyslu ustanovení § 1970 občanského zákoníku ve spojení s ustanovením § 2 nařízení vlády též právo na zaplacení zákonného úroku z prodlení ve výši 15 % ročně. K ujednání ve smyslu ustanovení § 1806 věty první občanského zákoníku, že lze požadovat úroky z úroků, mezi účastníky nedošlo, a proto žalobkyni nepřísluší zákonný úrok z prodlení z částky 80 582 Kč, která představuje kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení.
17. Soud pro úplnost dodává, že věcná legitimace se rozlišuje podle toho, zda účastník řízení vystupuje na straně žalobce (jde o aktivní věcnou legitimaci) anebo na straně žalovaného (jde o pasivní věcnou legitimaci). Pasivní věcná legitimace je u žalovaného dána tehdy, má-li podle zjištěného skutkového stavu a právního posouzení věci povinnost, jejíhož splnění se žalobce ve sporu domáhal. O pasivní věcné legitimaci žalovaného - se zřetelem výkladu výše uvedenému - nemůže být žádných pochyb.
18. Soud za dané situace žalobě o zaplacení částky 176 244 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 95 662 Kč od datum do zaplacení, zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 5 309 Kč od datum do datum a zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 15 927 Kč od datum do datum vyhověl a ve zbývajícím rozsahu, tj. o zaplacení zákonného úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 80 582 Kč od datum do zaplacení, žalobu zamítl.
19. O nákladech řízení soud rozhodl podle ustanovení § 142 odst. 3 o. s. ř., neboť žalobkyně měla neúspěch v nepoměrně nepatrné části (toliko v části příslušenství) a naleží jí plná náhrada nákladů, které sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 7 050 Kč (§ 137 odst. 1 o. s. ř.) a nákladů zastoupení ve výši 56 096,60 Kč (vyhláška č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb - dále jen „a. t.“), tj. v souhrnu 63 146,60 Kč.
Náklady zastoupení představuje:
1. odměna ve výši 32 720 Kč (8 180 x 4) a náhrada hotových výdajů ve výši 1 200 Kč (300 x 4) za převzetí a přípravu zastoupení ze dne datum, předžalobní výzvu ze dne datum, žalobu ze dne datum a vyjádření ze dne datum k odvolání žalobce proti rozsudku ze dne datum (§ 7, § 11 odst. 1, § 13 odst. 3 a. t. ve znění platném do datum) a dále odměna ve výši 8 180 Kč a náhrada hotových výdajů ve výši 450 Kč za účast na jednání před soudem dne datum (§ 7, § 11 odst. 1, § 13 odst. 4 a. t. ve znění platném od datum), tj. 42 550 Kč;
2. náhrada za čas promeškaný v souvislosti s dostavením se na jednání před soudem dne datum, které se nekonalo (bylo odročeno těsně před zahájením) ve výši 4 090 Kč (§ 14 odst. 2 a. t. ve znění platném od datum);
3. náhrada ve výši 1 500 Kč za promeškaný čas strávený cestou na jednání před soudem dne datum za 10 půlhodin po 150 Kč a náhrada ve výši 1 500 Kč za promeškaný čas strávený cestou na jednání před soudem dne datum za 10 půlhodin po 150 Kč (§ 14 odst. 4 a. t. ve znění platném od datum), tj. 3 000 Kč;
4. náhrada cestovních výdajů v souvislosti s dopravou na jednání před soudem dne datum ve výši 3 222, 16 Kč (400 x 0,063 x 35,80 + 400 x 5,80) za použití vozidla tov. zn. Anonymizováno při cestě z lokalita do lokalita a zpět, kdy bylo ujeto celkem hodnota km, průměrná spotřeba paliva činila 0,063 litru na 1 km, cena paliva činila 35,80 Kč za 1 litr a sazba základní náhrady za 1 km jízdy činila 5,80 Kč (§ 13 odst. 5 a. t. ve znění platném od datum, vyhláška č. 475/2024 Sb., o změně sazby základní náhrady za používání silničních motorových vozidel a stravného a o stanovení průměrné ceny pohonných hmot pro účely poskytování cestovních náhrad pro rok 2025) a náhrada cestovních výdajů v souvislosti s dopravou na jednání před soudem dne datum ve výši 3 234,44 Kč (400 x 0,063 x 34,70 + 400 x 5,90) za použití vozidla tov. zn. Anonymizováno při cestě z lokalita do lokalita a zpět, kdy bylo ujeto celkem hodnota km, průměrná spotřeba paliva činila 0,063 litru na 1 km, cena paliva činila 34,70 Kč za 1 litr a sazba základní náhrady za 1 km jízdy činila 5,90 Kč (§ 13 odst. 5 a. t. ve znění platném od datum, vyhláška č. 573/2025 Sb., o změně sazby základní náhrady za používání silničních motorových vozidel a stravného a o stanovení průměrné ceny pohonných hmot pro účely poskytování cestovních náhrad pro rok 2026), tj. 6 456,60 Kč.
Místo plnění vyplývá z ustanovení § 149 odst. 1 o. s. ř.
20. O lhůtě k plnění soud rozhodl podle ustanovení § 160 odst. 1 o. s. ř
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů od doručení jeho písemného vyhotovení k Městskému soudu v Praze prostřednictvím Obvodního soudu pro Prahu 1.
Nebude-li povinnost uložená tímto rozsudkem splněna řádně a včas, lze se jejího splnění domoci cestou výkonu rozhodnutí nebo exekuce.