Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

2 Ad 15/2025 - 30

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

Městský soud v Praze rozhodl samosoudkyní JUDr. Danou Černou ve věci

žalobce:

X, narozený dne X

bytem X

zastoupený advokátem JUDr. Pavlem Kiršnerem, LL.M.

sídlem Rumunská 1720/12, 120 00 Praha 2

proti

žalované:

Česká správa sociálního zabezpečení

sídlem Křížová 1292/25, 150 00 Praha 5

o žalobě proti rozhodnutí žalované ze dne 5. 5. 2025, č. j. RN-X-341-JJA

takto:

I. Žaloba se zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

I. Vymezení věci

1. Žalobou podanou u Městského soudu v Praze se žalobce domáhal zrušení rozhodnutí žalované ze dne 5. 5. 2025, č. j. RN-X-341-JJA (dále jen „napadené rozhodnutí“), jímž byly podle , , ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ “), ve spojení s , o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ “), zamítnuty jako opožděné námitky žalobce proti rozhodnutí žalované ze dne 22. 1. 2025, č. j. R-22.1.2025-4210/X (dále jen „prvostupňové rozhodnutí“), kterým byla pro nesplnění podmínek v , o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ “), zamítnuta žádost žalobce o přiznání invalidního důchodu.

II. Obsah žaloby

2. Žalobce v žalobě namítal, že napadené rozhodnutí trpí nedostatky v dokazování kvůli neúplnému a nesprávnému zjištění jeho zdravotního stavu, skutkový stav nemá oporu ve spise a věc byla nesprávně právně posouzena chybnou interpretací zákona o důchodovém pojištění a prováděcí vyhlášky. Žalobce je v pracovní neschopnosti od září 2023, přičemž mu byly diagnostikovány chronický vertebrogenní algický syndrom bederní páteře s poruchou statiky a dynamiky páteře spolu s koxartrózou. V souhrnu se špatným zdravotním stavem, finančními potížemi a celkovou životní situací žalobce není schopen řádně fungovat v běžném životě.

3. V obou posudcích byla nesprávně konstatována procentuální míra poklesu pracovní schopnosti žalobce, když s ohledem na délku přetrvávajících potíží došlo v posledním roce k zásadnímu zhoršení zdravotního stavu. Žalobce pokládá za zásadní pochybení, že nebyl osobně prohlédnut. Žalovaná nevysvětlila, proč považuje stanovení míry poklesu pracovní schopnosti ve výši 30 % za správné a dostatečně podložené. Posudek je vnitřně rozporný, když uvádí, že závěry lékaře v posudku, který byl podkladem prvostupňového rozhodnutí, jsou správné, avšak závěry posudku sloužícího jako podklad napadeného rozhodnutí jsou zásadně odlišné. Rozpor spočívající v nárůstu ze 20 % na 30 % nebyl objasněn, nadto závěry nebyly konzultovány s odborníkem z oblasti neurologie a psychiatrie. Ačkoli žalovaná vzala v potaz lékařské zprávy ze dne 3. 3. 2025, nepodkládá jimi své závěry, čímž byly porušeny zásada materiální pravdy a přiměřenosti, jakož i právo na spravedlivý proces. Žalobce navíc nebyl vyzván a nebyla mu poskytnuta dostatečná lhůta, aby mohl reagovat na posudek ze dne 24. 4. 2025.

4. Žalobce poukázal na rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 15. 5. 2013, č. j. -20, podle kterého musí být z posudku zřejmé, že zdravotní stav posuzovaného byl komplexně posouzen na základě úplné zdravotnické dokumentace i s přihlédnutím ke všem jím tvrzeným obtížím, aby nevznikly pochybnosti o úplnosti a správnosti klinické diagnózy. Závěrem navrhl zrušení napadeného rozhodnutí a vrácení věci žalované k novému projednání.

III. Vyjádření žalované

5. Žalovaná ve vyjádření k žalobě uvedla, že prvostupňové rozhodnutí bylo žalobci doručeno do datové schránky dne 23. 1. 2025. Jelikož žalobce podal námitky až dne 25. 2. 2025, stalo se tak po marném uplynutí zákonné třicetidenní lhůty k možnosti jejich uplatnění. Krom stručného shrnutí lékařského posouzení nad rámec věci se napadené rozhodnutí nezabývalo zdravotním stavem žalobce z důvodu zamítnutí námitek jako opožděných. Žalovaná trvala na svém rozhodnutí.

IV. Obsah spisového materiálu

6. Z obsahu spisového materiálu předloženého žalovaným správním orgánem vyplynuly následující, pro rozhodnutí ve věci samé, podstatné skutečnosti.

7. Žalobce dne 4. 10. 2024 podal žádost o invalidní důchod s datem přiznání od vzniku nároku. Podle posudku o invaliditě ze dne 21. 1. 2025, č. j.: LPS/2024/24554-P2_CSSZ, žalobce trpí dlouhodobě nepříznivým zdravotním stavem ve smyslu § 26 zákona o důchodovém pojištění, avšak není invalidní dle § 39 odst. 1 zákona o důchodovém pojištění, neboť jeho pracovní schopnost poklesla pouze o 20 %. Žalovaná proto dne 22. 1. 2025 vydala prvoinstanční rozhodnutí, kterým pro nesplnění podmínek v § 38 zákona o důchodovém pojištění žádost zamítla.

8. Dne 25. 2. 2025 žalobce podal proti prvoinstančnímu rozhodnutí, doručenému dne 23. 1. 2025, námitky, v nichž nesouhlasil s vyhodnocením svého dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu. Podle žalobcova názoru byla nesprávně stanovena míra poklesu pracovní schopnosti, jež dosahuje minimálně invalidity I. stupně. Posudek byl vyhotoven bez osobní prohlídky žalobce, což pokládá za zásadní nedostatek. Dále se žalobce vyjadřoval k významu posudku o invaliditě a popsal vývoj svého zdravotního stavu.

9. Napadeném rozhodnutím žalovaná námitky žalobce jako opožděné zamítla. V odůvodnění uvedla, že prvostupňové rozhodnutí bylo žalobci doručeno do datové schránky dne 23. 1. 2025. Posledním dnem třicetidenní lhůty pro podání námitek bylo pondělí 24. 2. 2025. Námitky byly podány dne 25. 2. 2025, tedy po uplynutí lhůty stanovené v , jedná se o opožděné námitky, které tudíž žalovaná zamítla. V rámci zkoumání, zda nejsou dány předpoklady pro přezkoumání rozhodnutí v přezkumném řízení, pro obnovu řízení nebo pro vydání nového rozhodnutí, žalovaná uvedla, že posudkem o invaliditě vypracovaným Institutem posuzování zdravotního stavu dne 24. 4. 2025 pod č. j. LPS/2025/434-NR-MRS_ CSSZ, nebyl žalobce shledán invalidním ve smyslu zákona o důchodovém pojištění, jelikož jeho pracovní schopnost z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu poklesla pouze o 30 %. V úvahu byla vzata i dodatečně doložená lékařská zpráva ze dne 3. 3. 2025.

V. Posouzení věci Městským soudem v Praze

10. Městský soud v Praze na základě žaloby, v rozsahu žalobních bodů, kterými je vázán ( ), přezkoumal napadené rozhodnutí včetně řízení, které jeho vydání předcházelo. Při přezkoumávání rozhodnutí vycházel soud ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování správního orgánu ( ). Po provedeném řízení dospěl soud k závěru, že žaloba není důvodná.

11. Podle proti rozhodnutí orgánů sociálního zabezpečení uvedených v , e) a f) ve věcech důchodového pojištění lze jako řádný opravný prostředek podat písemné námitky do 30 dnů ode dne jeho oznámení účastníku řízení.

12. Podle není-li v odstavcích 1 až 6 a 9 stanoveno jinak, vztahuje se na řízení o námitkách, na rozhodnutí o námitkách a na přezkumné řízení a obnovu řízení, která se týkají rozhodnutí o námitkách, s tím, že , a věta druhá se nepoužijí, a po dobu, po kterou probíhá přezkumné řízení soudní, lhůty uvedené v a neplynou, a přezkumné řízení ani obnovu řízení, která se týkají rozhodnutí o námitkách, nelze zahájit, popřípadě v nich pokračovat.

13. Podle opožděné nebo nepřípustné odvolání odvolací správní orgán zamítne. Jestliže rozhodnutí již nabylo právní moci, následně zkoumá, zda nejsou dány předpoklady pro přezkoumání rozhodnutí v přezkumném řízení, pro obnovu řízení nebo pro vydání nového rozhodnutí. Shledá-li předpoklady pro zahájení přezkumného řízení, pro obnovu řízení nebo pro vydání nového rozhodnutí, posuzuje se opožděné nebo nepřípustné odvolání jako podnět k přezkumnému řízení nebo žádost o obnovu řízení nebo žádost o vydání nového rozhodnutí.

14. Předně soud konstatuje, že dle ustálené judikatury Nejvyššího správního soudu je soud v případě žaloby proti rozhodnutí o zamítnutí odvolání jako opožděného oprávněn zkoumat pouze to, zda se skutečně jednalo o opožděné odvolání a zda byl žalobce zkrácen na svých právech neprovedením odvolacího přezkumu. K tomu soud odkazuje na rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 27. 5. 2010 č. j. -91, v němž Nejvyšší správní soud uvedl: „rozhodnutí odvolacího orgánu o zamítnutí odvolání pro opožděnost nebo nepřípustnost podle není rozhodnutím, v němž by se správní orgán věcně zabýval odvoláním účastníka řízení. Rozhodnutím podle odvolací správní orgán zamítá odvolání z důvodu jeho opožděnosti či nepřípustnosti, tj. z důvodu nenaplnění jedné ze základních procesních podmínek, bez níž nelze podané odvolání meritorně posoudit, proto také není odvoláním napadené rozhodnutí na základě opožděného či nepřípustného odvolání současně potvrzováno. V souladu s ustálenou judikaturou Nejvyššího správního soudu je tedy soud v případě žaloby proti rozhodnutí o zamítnutí odvolání jako opožděného nebo nepřípustného oprávněn zkoumat v mezích žalobních bodů pouze to, zda se skutečně jednalo o opožděné nebo nepřípustné odvolání a zda byl žalobce zkrácen na svých právech neprovedením odvolacího přezkumu“ (shodně např. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 22. 10. 2015, sp. zn. , nebo rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 19. 1. 2016, č. j. -36).

15. V daném případě je ze správního spisu zřejmé, že stejnopis prvostupňového rozhodnutí ze dne 22. 1. 2025, č. j. R-22.1.2025-4210/691 028 2467, byl žalobci doručen do datové schránky dne 23. 1. 2025. Lhůta pro podání námitek započala běžet dne 24. 1. 2025 a posledním dnem třicetidenní lhůty byla neděle 23. 2. 2025, resp. první pracovní den poté, tj. pondělí 24. 2. 2025. Námitky podané dne 25. 2. 2025 jsou proto opožděné. Žalovaná tudíž postupovala v souladu se zákonem, když dle opožděné námitky žalobou napadeným rozhodnutím zamítla.

16. Dále soud podotýká, že žalovaná také dostatečně odůvodnila svůj závěr o tom, že nejsou dány předpoklady pro přezkoumání rozhodnutí v přezkumném řízení, pro obnovu řízení nebo pro vydání nového rozhodnutí, neboť v rámci námitkového řízení nechala vypracovat posudek o invaliditě, dle kterého žalobce není invalidní dle § 39 odst. 1 zákona o důchodovém pojištění, neboť jeho pracovní schopnost poklesla pouze o 30 %.

17. Důvodem zamítnutí námitek proti prvostupňovému rozhodnutí bylo jejich opožděné podání. Žalobce tuto skutečnost nerozporoval a proti závěrům žalované v tomto směru učiněným nikterak nebrojil. Žalobní argumenty se netýkaly opožděnosti námitek, nýbrž se spojovaly výhradně s otázkou posouzení zdravotního stavu žalobce. Soud zdůrazňuje, že se v návaznosti na výše citovanou judikaturu Nejvyššího správního soudu nemohl zabývat žalobními tvrzeními o případných rozporech v závěrech obou posudků o invaliditě.

18. Ze všech výše uvedených důvodů soud žalobu podle jako nedůvodnou zamítl.

19. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle Žalobce neměl ve věci úspěch, proto mu náhrada nákladů řízení nenáleží, a žalované náklady řízení nevznikly.

Poučení:

Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou (více) vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.

Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout.

Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno.

V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.

Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz.

Praha 22. září 2026

JUDr. Dana Černá v. r.

samosoudkyně