Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

III.ÚS 2270/26

Ústavní soud rozhodl soudcem zpravodajem Janem Svatoněm ve věci ústavní stížnosti stěžovatelky Evy Vašátkové, zastoupené JUDr. Radkou Buzrlovou, advokátkou, sídlem Hybešova 3041/6, Břeclav, proti usnesení Nejvyššího soudu ze dne 26. května 2026 č. j. -37, usnesení Městského soudu v Praze ze dne 29. ledna 2026 č. j. -25 a usnesení Obvodního soudu pro Prahu 2 ze dne 17. prosince 2025 č. j. -19, za účasti Nejvyššího soudu, Městského soudu v Praze a Obvodního soudu pro Prahu 2, jako účastníků řízení, a České republiky - Ministerstva spravedlnosti, sídlem Vyšehradská 424/16, Praha 2 - Nové Město, jako vedlejší účastnice řízení, takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění

1. Ústavní stížností podle písm. d)y (dále jen "") a a násl. , o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen ""), se stěžovatelka domáhá zrušení v záhlaví uvedených soudních rozhodnutí s tím, že jimi bylo zasaženo do jejích základních práv podle , , a a 3d a Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod a že porušen byl i , 4 a 90, jakož i y.

2. Z vyžádaného soudního spisu Obvodního soudu pro Prahu 2 sp. zn. se podává, že uvedený soud napadeným usnesením podle (dále jen "") odmítl stěžovatelčino podání ze dne 21. 7. 2025, doplněné podáním ze dne 22. 11. 2025. K odvolání stěžovatelky je Městský soud v Praze jako věcně správné v záhlaví označeným usnesením potvrdil. Proti tomuto usnesení brojila stěžovatelka dovoláním, to však Nejvyšší soud napadeným usnesením odmítl s tím, že není podle a přípustné.

3. Ústavní soud se nejprve zabýval tím, zda jsou splněny procesní předpoklady řízení ( a 2 ), a dospěl k závěru, že tomu tak není.

4. Podle lze ústavní stížnost podat ve lhůtě dvou měsíců od doručení rozhodnutí o posledním procesním prostředku, který zákon stěžovateli k ochraně jeho práva poskytuje; takovým prostředkem se rozumí řádný opravný prostředek, mimořádný opravný prostředek, vyjma návrhu na obnovu řízení, a jiný procesní prostředek k ochraně práva, s jehož uplatněním je spojeno zahájení soudního, správního nebo jiného právního řízení.

5. Podle § 72 odst. 4 téhož zákona, byl-li mimořádný opravný prostředek orgánem, který o něm rozhoduje, odmítnut jako nepřípustný z důvodů závisejících na jeho uvážení, lze podat ústavní stížnost proti předchozímu rozhodnutí o procesním prostředku k ochraně práva, které bylo mimořádným opravným prostředkem napadeno, ve lhůtě dvou měsíců od doručení takového rozhodnutí o mimořádném opravném prostředku.

6. Podle § 72 odst. 5 téhož zákona, jestliže zákon procesní prostředek k ochraně práva stěžovateli neposkytuje, lze podat ústavní stížnost ve lhůtě dvou měsíců ode dne, kdy se stěžovatel o zásahu orgánu veřejné moci do jeho ústavně zaručených základních práv nebo svobod dozvěděl, nejpozději však do jednoho roku ode dne, kdy k takovému zásahu došlo.

7. V posuzované věci podala stěžovatelka dovolání, které představovalo mimořádný opravný prostředek ve smyslu . O něm Nejvyšší soud rozhodl výše uvedeným usnesením. Ač stěžovatelka v ústavní stížnosti uvádí, že její právní zástupkyni bylo toto usnesení doručeno dne 4. 6. 2026, z "potvrzení o dodání a doručení do datové schránky", které je v soudním spise obsaženo, se podává, že se tak stalo již dne 2. 6. 2026.

8. Dvouměsíční lhůta k podání ústavní stížnosti proti napadenému usnesení Nejvyššího soudu, jakož i jemu předcházejícím napadeným usnesením Městského soudu v Praze a Obvodního soudu pro Prahu 2 tudíž uplynula dnem 3. 8. 2026 ( věta první a druhá ve spojení s ). Podala-li stěžovatelka prostřednictvím své právní zástupkyně ústavní stížnost dne 4. 8. 2026, učinila tak opožděně.

9. Z tohoto důvodu Ústavní soud ústavní stížnost mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků řízení podle odmítl.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 11. září 2026

Jan Svatoň v. r.

soudce zpravodaj