Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
30 C 109/2026-29
ROZSUDEK
JMÉNEM REPUBLIKY
Okresní soud Plzeň-město rozhodl samosoudcem Mgr. Karlem Stehlíkem ve věci
žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta
proti
žalované: Jméno žalované, narozená Datum narození žalované trvale pobytem Anonymizováno
o 24 310,64 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni 23 500 Kč s úrokem z prodlení ve výši 11,50 % ročně z částky 23 500 Kč od 4. 11. 2025 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba se zamítá co do částky 8 719,71 Kč, sestávající z částky 810,64 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 4 465,06 Kč a kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 3 444,01 Kč, dále co do smluvního úroku ve výši 12,75 % ročně z částky 24 310,64 Kč od 22. 10. 2025 do zaplacení, co do úroku z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 24 310,64 Kč odAnonymizováno22. 10. 2025 do 3. 11. 2025 a co do úroku z prodlení ve výši 1,25 % ročně z částky 24 310,64 Kč od 4. 11. 2025 do zaplacení.
III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni k rukám jejího zástupce na náhradě nákladů řízení 1 390,88 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
Odůvodnění:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni 23 500 Kč s úrokem z prodlení ve výši 11,50 % ročně z částky 23 500 Kč od 4. 11. 2025 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.II. Žaloba se zamítá co do částky 8 719,71 Kč, sestávající z částky 810,64 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 4 465,06 Kč a kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 3 444,01 Kč, dále co do smluvního úroku ve výši 12,75 % ročně z částky 24 310,64 Kč od 22. 10. 2025 do zaplacení, co do úroku z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 24 310,64 Kč od, Anonymizováno, 22. 10. 2025 do 3. 11. 2025 a co do úroku z prodlení ve výši 1,25 % ročně z částky 24 310,64 Kč od 4. 11. 2025 do zaplacení.III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni k rukám jejího zástupce na náhradě nákladů řízení 1 390,88 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
1. Žalobkyně se domáhala po žalované zaplacení částky 24 310,64 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že její právní předchůdkyně, společnost právnická osoba, uzavřela se žalovanou dne datum smlouvu o spotřebitelském úvěru č. hodnota. Na jejím základě poskytla žalované peněžní prostředky ve výši 25 000 Kč. Žalovaná se zavázala úvěr hradit v 18 měsíčních splátkách po 3 043 Kč, přičemž poslední splátka byla splatná dne datum. Žalovaná na úvěr uhradila celkem 1 500 Kč. Žalobkyně požadovala zaplacení nesplacené jistiny ve výši 24 310,64 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 4 465,06 Kč, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 3 444,01 Kč, smluvního úroku ve výši 12,75 % ročně z částky 24 310,64 Kč od datum do zaplacení a úroku z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 24 310,64 Kč od datum do zaplacení.
2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.
3. Žalobkyně souhlasila s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Žalovaná byla vyzvána, aby se k tomuto procesnímu postupu ve stanovené lhůtě vyjádřila, a byla poučena, že nebude-li reagovat, bude se mít za to, že proti rozhodnutí bez nařízení jednání nemá námitek. Žalovaná na výzvu ve stanovené lhůtě nereagovala. Soud proto, když bylo možné věc rozhodnout na základě účastnicemi předložených listinných důkazů, rozhodl bez jednání podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), ve spojení s § 101 odst. 4 o. s. ř.
4. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru včetně smluvních podmínek, přehledu plateb, smlouvy o postoupení pohledávek a její přílohy soud zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně a žalovaná uzavřely dne datum smlouvu o spotřebitelském úvěru č. hodnota. Žalované byla v hotovosti poskytnuta částka 25 000 Kč. Vedle vrácení jistiny se žalovaná zavázala hradit úrok při úrokové sazbě 86 % ročně, poplatek za poskytnutí úvěru ve výši 26 910 Kč, pojistné ve výši 2 862 Kč a poplatek označený jako SOP ve výši 1 216 Kč. RPSN činila 141,56 %. Žalovaná na poskytnutý úvěr uhradila celkem 1 500 Kč.
5. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne datum postoupila původní věřitelka pohledávku za žalovanou, včetně jejího příslušenství a práv s ní spojených, žalobkyni. Žalobkyně je proto ve věci aktivně věcně legitimována.
6. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
7. Podle § 580 odst. 1 o. z. je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. Podle § 576 o. z. se týká-li důvod neplatnosti jen takové části právního jednání, kterou lze od jeho ostatního obsahu oddělit, je neplatnou jen tato část, lze-li předpokládat, že by k právnímu jednání došlo i bez neplatné části, rozpoznala-li by strana neplatnost včas.
8. Soud při posouzení přiměřenosti úplaty za poskytnutý úvěr přihlédl ke všem jejím složkám. Již úroková sazba 86 % ročně zjevně výrazně převyšuje obvyklou cenu spotřebitelského úvěru. Vedle úroku byl nadto sjednán poplatek za poskytnutí úvěru ve výši 26 910 Kč, tedy v částce převyšující poskytnutou jistinu 25 000 Kč, pojistné ve výši 2 862 Kč a další poplatek ve výši 1 216 Kč. Celková nákladovost úvěru byla ve smlouvě vyjádřena RPSN ve výši 141,56 %.
9. Tato ujednání ve svém souhrnu vedla k nepřiměřenému navýšení povinnosti žalované vrátit poskytnuté peněžní prostředky. Cena úvěru tak byla nastavena v hrubém nepoměru k poskytnutému plnění. Ujednání o úroku, poplatku za poskytnutí úvěru, pojistném a dalším poplatku přitom tvořila hospodářský celek určující úplatu za úvěr a nelze je od ostatního obsahu smlouvy oddělit tak, aby smlouva bez těchto ujednání obstála. Soud proto uzavřel, že smlouva o spotřebitelském úvěru je pro zjevný rozpor s dobrými mravy neplatná.
10. S ohledem na tento závěr se soud již nezabýval tím, zda právní předchůdkyně žalobkyně před uzavřením smlouvy řádně posoudila úvěruschopnost žalované ve smyslu § 86 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“). Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru by totiž poskytnutí spotřebitelského úvěru v rozporu s povinností podle § 86 odst. 1 věty druhé zákona o spotřebitelském úvěru rovněž vedlo k neplatnosti smlouvy, ke které soud přihlédne i bez návrhu.
11. Podle § 2991 odst. 1 a 2 o. z. platí, že kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil; bezdůvodně se obohatí zejména ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu. Žalovaná obdržela od právní předchůdkyně žalobkyně částku 25 000 Kč a uhradila pouze 1 500 Kč. Na její straně proto zůstalo bezdůvodné obohacení ve výši 23 500 Kč. V tomto rozsahu je žaloba důvodná. Soud proto žalované uložil zaplatit žalobkyni částku 23 500 Kč. Ve zbývajícím rozsahu, tedy co do částky 810,64 Kč, kapitalizovaného úroku, kapitalizovaného úroku z prodlení a smluvního úroku, soud žalobu zamítl.
12. Podle § 1958 odst. 2 o. z., není-li ujednáno, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je povinen splnit bez zbytečného odkladu. Podle § 1968 o. z. je dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, v prodlení. Podle § 1970 o. z. může věřitel po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, požadovat úrok z prodlení. Výši zákonného úroku z prodlení určuje § 2 odst. 1 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., kterým se určuje výše úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky, určuje odměna likvidátora, likvidačního správce a člena orgánu právnické osoby jmenovaného soudem a upravují některé otázky Obchodního věstníku a veřejných rejstříků právnických a fyzických osob (dále jen „nařízení vlády č. 351/2013 Sb.“).
13. Žalobkyně doložila odeslání oznámení o postoupení pohledávek, obsahujícího současně výzvu k úhradě dluhu ve lhůtě deseti dnů, dne datum. Nebylo-li prokázáno dřívější dojití zásilky, uplatní se domněnka podle § 573 o. z., podle níž se má za to, že zásilka odeslaná s využitím provozovatele poštovních služeb došla třetí pracovní den po odeslání, tedy dne datum. Lhůta k plnění uplynula dne datum a žalovaná se dostala do prodlení dne datum. Zákonný úrok z prodlení podle § 2 odst. 1 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. činil v rozhodném období 11,50 % ročně. Soud proto žalobkyni přiznal úrok z prodlení v této výši z částky 23 500 Kč od datum do zaplacení. Požadavek na úrok z prodlení za předchozí období, jakož i požadavek na úrok z prodlení přesahující zákonnou sazbu od datum, soud zamítl. Smluvní úrok soud zamítl, neboť nevychází z platného závazkového vztahu.
14. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 2 o. s. ř. Žalobkyně byla úspěšná co do částky 23 500 Kč z celkem uplatněné částky 32 219,71 Kč, tedy v rozsahu 72,94 %, zatímco žalovaná byla úspěšná v rozsahu 27,06 %. Čistý procesní úspěch žalobkyně tak činí 45,88 %. Náklady žalobkyně sestávají ze soudního poplatku ve výši 1 216 Kč, odměny za zastoupení advokátem a náhrady jeho hotových výdajů. Podle § 14b odst. 1 písm. b) a odst. 6 písm. a) vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif) (dále jen „advokátní tarif“), náleží při tarifní hodnotě přesahující 10 000 Kč, nikoli však 30 000 Kč, za každý úkon právní služby odměna 400 Kč a náhrada hotových výdajů 100 Kč. Za převzetí a přípravu zastoupení, předžalobní výzvu se základním skutkovým a právním rozborem a podání žaloby náleží podle § 11 odst. 1 písm. a) a d) advokátního tarifu odměna v celkové výši 1 200 Kč a paušální náhrada hotových výdajů ve výši 300 Kč. Jelikož je zástupce žalobkyně plátcem daně z přidané hodnoty, náleží žalobkyni též náhrada této daně v základní sazbě 21 %, tedy 315 Kč, podle § 47 odst. 1 písm. a) zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty. Celkové účelně vynaložené náklady žalobkyně činí 3 031 Kč. Při čistém procesním úspěchu žalobkyně jí náleží náhrada nákladů řízení ve výši 1 390,88 Kč, kterou je žalovaná povinna zaplatit k rukám jejího zástupce.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Plzni, prostřednictvím Okresního soudu Plzeň-město.
Nesplní-li žalovaná dobrovolně povinnosti uložené jí tímto rozsudkem, může se žalobkyně po právní moci a vykonatelnosti rozsudku domáhat jejich splnění v exekučním řízení.