Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
11 C 141/2026-106
ROZSUDEK
JMÉNEM REPUBLIKY
Okresní soud v Lounech rozhodl samosoudkyní JUDr. Ivanou Koberovou, Ph.D., ve věci
žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta
proti
žalovanému: Jméno žalovaného, narozený dne Datum narození žalovaného
bytem Adresa žalovaného
pro zaplacení 25 075 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 25 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 25 000 Kč od 5. 8. 2026 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba se v části, ve které žalobkyně požadovala zaplacení úroku ve výši 3 574,73 Kč, zákonných úroků z prodlení z částky 28 574,73 Kč od 8. 3. 2026 do 4. 8. 2026 , zákonných úroků z prodlení z částky 3 574,73 Kč od datum do zaplacení, nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 1 000 Kč a smluvní pokuty ve výši 75 Kč, zamítá.
III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 1 355 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně Jméno advokáta, advokáta.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 25 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 25 000 Kč od 5. 8. 2026 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.II. Žaloba se v části, ve které žalobkyně požadovala zaplacení úroku ve výši 3 574,73 Kč, zákonných úroků z prodlení z částky 28 574,73 Kč od 8. 3. 2026 do 4. 8. 2026 , zákonných úroků z prodlení z částky 3 574,73 Kč od , datum, do zaplacení, nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 1 000 Kč a smluvní pokuty ve výši 75 Kč, zamítá.III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 1 355 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně , Jméno advokáta, , advokáta.
1. Žalobkyně podala u zdejšího soudu žalobu, kterou se po žalovaném domáhala uložení povinnosti zaplatit žalobkyni částku 25 075 Kč se zákonným úrokem z prodlení. Svůj návrh odůvodnila tím, že žalobkyně uzavřela se žalovaným prostřednictvím sítě internet dne datum smlouvu o revolvingovém úvěru č. hodnota, na jejímž základě se zavázala poskytnut úvěr ve výši 25 000 Kč. Předmětem žaloby je nesplacená jistina ve výši 25 000 Kč, kapitalizovaný smluvní úrok ve výši 3 574,73 Kč, náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši 1 000 Kč (upomínky), smluvní pokuta ve výši 75 Kč a zákonný úrok z prodlení. Žalobkyně prověřovala úvěruschopnost žalovaného na základě občanského průkazu, výpisu z bankovního účtu za poslední tři měsíce, dokladu o příjmech a dále zejména výpisem z insolvenčního rejstříku, z centrální evidence exekucí, výpisem z registru SOLUS a REPI. Příjem žalovaného dle výpisu z účtu činil hodnota Kč, náklady na bydlení hodnota Kč, pravidelné finanční závazky hodnota Kč, náklady na domácnost hodnota Kč, hazardní hry ve výši hodnota Kč, extra zůstatek na cokoliv hodnota Kč, finanční zůstatek žalovaného činil hodnota Kč.
2. Soud věc projednal bez přítomnosti žalobkyně a žalovaného. Žalobkyně se z jednání omluvila a nežádala o odročení jednání. Žalovaný se bez omluvy nedostavil.
3. Žalobkyně předložila předsmluvní informace, smlouvu o poskytnutí revolvingového úvěru č. hodnota ze dne datum, potvrzení o elektronickém podpisu pomocí služby Anonymizováno, potvrzení o bezhotovostních platbách, kopii občanského průkazu žalovaného, ze kterých lze učinit závěr, že se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému neúčelový revolvingový úvěr až do výše 25 000 Kč na účet žalovaného č. č. účtu, který bude úročen úrokem ve výši 57,99 % ročně, který měl být splácen v měsíčních splátkách ve výši 5 % z čerpané částky. Dle detailu pohybu na účtu a sdělení banka., které soud vyžádal, dne datum byla žalobkyní na účet žalovaného zaslána částka 25 000 Kč. Dle bankovní historie za období od datum do datum žalovanému nepřišel příjem ve výši hodnota Kč, jen platby od společnosti právnická osoba v průměrné výši hodnota Kč, dále přišly platby od právnická osoba. ( v různé výši až do 25 000 Kč), 28 plateb od právnická osoba, 16 plateb od právnická osoba). Dle datového výstupu neměl žalovaný aktivní insolvenci, neměl negativní zápis, měl pozitivní zápis ve výši hodnota Kč, neměl záznam v centrální evidenci exekucí. Dle upomínek byl žalovaný žalobkyní upomínán o zaplacení dlužných splátek. Dopisem ze dne 21. 2. 2026 zástupce žalobkyně oznámil žalovanému, že došlo k zesplatnění úvěru a žalovaný byl vyzván k úhradě celé dlužné částky do 7. 3. 2026, zároveň byl upozorněn na možnost soudního vymáhání. Výzva byla podána dle podacího lístku dne 21. 2. 2026 k poštovní přepravě. Dle informace o sledování zásilky byla tato vrácena zpět odesilateli s tím, že žalovaný je neznámý.
4. Mezi žalobkyní a žalovaným byla uzavřena smlouvy o úvěru, jejíž náležitosti jsou upraveny v zákoně č. 89/2012 Sb. občanském zákoníku (dále jen „občanský zákoník občanský zákoník “). Na uvedenou smlouvu se vztahují též ustanovení zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru. Z provedeného dokazování vyplynulo, že žalobkyně prověřovala před uzavřením smluv úvěruschopnost žalovaného. Žalobkyně však řádně nezohlednila zjištěné údaje z výpisu z jeho účtu. Pokud jde o příjmy žalovaného, bylo zřejmé, že žalovaný hospodaří za pomoci úvěrů. Ze statistických výdajů nebo částek životního minima nelze vycházet, pokud nejsou porovnány z faktickými výdaji. V rozsudku Nejvyššího soudu sp. zn. 33 Cdo 2178/2018 ze dne 25. 7. 2018 tento soud uvedl, že údaje o životním minimu musí poskytovatel porovnat s od spotřebitele zjištěnými (ne pouze tvrzenými) informacemi o jeho příjmech a výdajích. Žalobkyně neprověřovala úvěruschopnost žalovaného řádně, neboť zde existovaly vzhledem ke způsobu hospodaření žalovaného důvodné pochybnosti o schopnosti žalovaného splácet (§ 86 odst. 1 a 2 zákona o spotřebitelském úvěru). Z úvěrové smlouvy vyplývají další platební povinnosti jako úroky, poplatky apod. Úvěrová smlouva je v takovém případě neplatné absolutně v souladu s ustálenou judikaturou k zákonu č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru (§ 87 ), která vychází z rozhodnutí Soudního dvora EU ve věci C-679/18. Vzhledem k tomu, že žalovanému byla poskytnuta částka 25 000 Kč a nebylo tvrzeno ani prokázáno, že by na svůj dluh cokoli uhradil, činí výše bezdůvodného obohacení částku 25 000 Kč. V řízení nebyl prokázán spor, pokud jde o možnost žalovaného vrátit přiznanou částku. Soud proto přiznal žalobkyni i nárok na zákonný úrok z prodlení z přiznané částky, který má oporu v ustanovení § 1970 občanského zákoníku v rozsahu uvedeném ve výroku I. Žalovaný se dostal do prodlení až 5. 8. 2026 , když za výzvu k plnění vzal soud žalobu, která byla žalovanému doručena dne 3. 8. 2026, následujícího dne měl plnit. Ve zbývající výši soud žalobu zamítl.
5. O nákladech řízení soud rozhodl v souladu s ustanovením § 142 odst. 2 o.s.ř. V řízení měla žalobkyně úspěch pouze cca v rozsahu 81 %, když dle nálezu Ústavního soudu ČR sp. zn. I ÚS 2717/08 soud vezme v úvahu výši úroku z prodlení požadovaného účastníkem „do zaplacení“ ve výši stanovené ke dni vyhlášení rozsudku. Žalobkyně požadovala celkem 31 144,22 Kč včetně příslušenství a měla úspěch pro částku 25 128,76 Kč včetně příslušenství. Žalobkyně tak má nárok na zaplacení 62 % ( 81% -19 %) svých nákladů. Žalobkyni tak soud přiznal náklady řízení v celkové výši 1 355 Kč, tj. 62 % z celkových nákladů ve výši 2 186 Kč, které tvoří náklady za zaplacený soudní poplatek ve výši 1 186 Kč, odměna za zastupování účastníka advokátem za dva úkony právní služby po 400 Kč (převzetí a příprava zastoupení, podání žaloby), dva režijní paušály po 100 Kč podle § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb. Žalovaný je povinen zaplatit náklady řízení k rukám zástupce žalobkyně dle ustanovení § 149 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. Předžalobní upomínku soud posoudil jako hmotněprávní výzvu k plnění. Soud přiznal náhradu nákladů řízení, i když žalobkyně nezaslala žalovanému po hmotněprávní výzvě ještě další předžalobní upomínku. Jak vyplývá např. z rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR 29 Cdo 506/2015 , není-li dlužník ochoten (nebo schopen) existující dluh ve lhůtě odpovídající ustanovení § 142a o. s. ř. o. s. ř. zaplatit (respektive jinak zajistit, aby věřitel dosáhl účelu, pro který podal žalobu o zaplacení), není dán důvod sankcionovat „pochybení“ věřitele, jde-li o absenci předžalobní výzvy. Je zřejmé, že žalovaný svůj dluh ani po doručení žaloby ve lhůtě 7 dnů nesplnil. Soud dále nepřiznal náklady za doplnění skutkových tvrzení, když tato měla být obsažena v žalobě.
6. Lhůta k plnění byla stanovena v souladu s ustanovením § 160 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. do tří dnů od právní moci rozsudku, když soud neshledal žádné skutečnosti odůvodňují jinou lhůtu k plnění.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení ke Krajskému soudu v Ústí nad Labem, prostřednictvím Okresního soudu v Lounech.
Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na výkon soudního rozhodnutí (exekuci).