Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
11 C 24/2026-97
ROZSUDEK
JMÉNEM REPUBLIKY
Okresní soud v Lounech rozhodl samosoudkyní JUDr. Ivanou Koberovou, Ph.D., ve věci
žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta
proti
žalovanému: Jméno žalovaného, narozený dne Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného
pro 21 238 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 19 036 Kč s úrokem z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky 19 036 Kč od 4. 3. 2026 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba se v části, ve které žalobkyně požadovala po žalovaném zaplacení částky 2 202 Kč
s úrokem ve výši 12 % ročně z částky 20 000 Kč od 7. 8. 2025 do zaplacení,
s úrokem ve výši 3 902,03 Kč,
s úrokem z prodlení ve výši 1 534,88 Kč
se zákonným úrokem z prodlení z částky 20 000 Kč od 7. 8. 2025 do 3. 3. 2026, se zákonným úrokem z prodlení z částky 2 202 Kč od 4. 3. 2026 do zaplacení, zamítá.
III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 1 959 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně Jméno advokáta, advokáta.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 19 036 Kč s úrokem z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky 19 036 Kč od 4. 3. 2026 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.II. Žaloba se v části, ve které žalobkyně požadovala po žalovaném zaplacení částky 2 202 Kčs úrokem ve výši 12 % ročně z částky 20 000 Kč od 7. 8. 2025 do zaplacení,s úrokem ve výši 3 902,03 Kč,s úrokem z prodlení ve výši 1 534,88 Kčse zákonným úrokem z prodlení z částky 20 000 Kč od 7. 8. 2025 do 3. 3. 2026, se zákonným úrokem z prodlení z částky 2 202 Kč od 4. 3. 2026 do zaplacení, zamítá.III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 1 959 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně , Jméno advokáta, , advokáta.
1. Žalobkyně podala u zdejšího soudu žalobu, kterou domáhala uložení povinnosti žalovanému zaplatit žalobkyni částku 21 238 Kč s příslušenstvím. Svůj návrh odůvodnila tím, že žalobkyně uzavřela se žalovaným smlouvu o úvěru reg. číslo hodnota dne datum, na základě, které poskytla žalovanému úvěr ve výši 20 000 Kč. Úvěr byl úročen roční sazbou ve sjednané výši 26,9 % ročně. Žalovaný porušil smluvní povinnost hradit řádně závazky ze smlouvy a úvěr byl zesplatněn ke dni 15. 5. 2026. Ke dni zesplatnění činila dlužná pohledávka nesplacenou jistinu ve výši 20 000 Kč a příslušenství. Žalovaný celkem uhradil částku 964 Kč. Žalobkyně vycházela při poskytnutí úvěru z tvrzení žalovaného o výši příjmu ze zaměstnání 42 442 Kč, výdaje stanovila na částku 22 491 Kč, které tvoří náklady na pojištění ve výši 1 300 Kč, výdaje na bydlení ve výši 7 540 Kč, životní minimum ve výši 4 620 Kč, výdaje na závazky u jiných poskytovatelů úvěrů ve výši 9 031 Kč.
2. Soud věc projednal dle ustanovení § 101 odst. 3 o. s. ř. bez přítomnosti žalovaného.
3. Z listinných důkazů soud zjistil následující skutečnosti.
4. Ze smlouvy o úvěru reg. č. hodnota dne datum, formuláře pro standardní informace o spotřebitelském úvěru, sazebníku banky, úvěrových podmínek, všeobecných obchodních podmínek, výpisu z úvěrového účtu soud zjistil, že se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému úvěr ve výši 20 000 Kč. Žalovaný se zavázal platit úroky uvedené v žalobě. Dle výpisů z účtu žalovaného č. č. účtu a historického výpisu byl úvěr ve výši 20 000 Kč čerpán dne datum. Dopisem ze dne 19. 8. 2024 byl žalovaný vyzván k úhradě nedoplatku. Dopisem ze dne 20. 11. 2024 byl žalovaný žalobkyní vyzván k úhradě celé dlužné částky nejpozději do 8. 1. 2025 s tím, že nedojde-li k úhradě, nastane celková splatnost celé vyčerpané částky datum. Dle informace o sledování zásilky byla zásilka vrácena zpět odesílateli s tím, že na uvedené adrese je žalovaný neznámý.
5. Dle potvrzení o výši příjmu ze dne datum měl žalovaný průměrný čistý měsíční příjem ve výši hodnota Kč. Dle interního záznamu žalobkyně žalovaný uvedl, že má příjem hodnota Kč ze zaměstnání, nemá žádné vyživovací povinnosti a výdaje z bydlení činí hodnota Kč, pojištění ve výši hodnota Kč a ostatní výdaje činí hodnota Kč. Podle výpisu z registru BRKI/NRKI měl žalovaný 6 existujících obchodů mimo žalobkyni z celkovou výší nesplacených závazků hodnota Kč, s výší splátek hodnota Kč, z toho u dvou bylo zjištěno nesplácení. Dále měl evidováno 6 odmítnutých žádostí. Žalobkyně dále předložila prohlášení o zdravotním stavu podepsaného žalovaným.
6. Shora zjištěný stav soud posoudil podle práva.
7. Mezi žalobkyní a žalovaným byla uzavřena smlouva o úvěru, jejíž náležitosti jsou upraveny v zákoně č. 89/2012 Sb. občanském zákoníku (dále jen „občanský zákoník“) a též v zákoně č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru. Z provedeného dokazování vyplynulo, že žalobkyně prověřovala před uzavřením smlouvy úvěruschopnost žalovaného. Žalobkyně však neprověřila faktické výdaje žalovaného, když údaj o ostatních výdajích ve výši hodnota Kč mimo nákladů na bydlení je nereálný. V rozsudku Nejvyššího soudu sp. zn. 33 Cdo 2178/2018 ze dne 25. 7. 2018 tento soud uvedl, že údaje o životním minimu musí poskytovatel porovnat s od spotřebitele zjištěnými (ne pouze tvrzenými) informacemi o jeho příjmech a výdajích. Žalobkyně neprověřovala úvěruschopnost žalovaného řádně, neboť zde existovaly důvodné pochybnosti o schopnosti žalovaného splácet (§ 86 odst. 1 a 2 zákona o spotřebitelském úvěru), které vyplývaly z vysokého zadlužení žalovaného a ze skutečnosti nesplácení předchozích závazků. Z úvěrové smlouvy vyplývají další platební povinnosti jako úroky, poplatky apod. Úvěrová smlouva je v takovém případě neplatná absolutně v souladu s ustálenou judikaturou k zákonu č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru (§ 87), která vychází z rozhodnutí Soudního dvora EU ve věci C-679/18. Žalobkyně má v takovém případě jen nárok na vydání bezdůvodného obohacení v podobě částky 19 036 Kč dle ustanovení § 2991 občanského zákoníku a § 2993 občanského zákoníku, když žalovaný na svůj závazek uhradil 964 Kč (20 000 Kč – 964 Kč). V řízení nebyl prokázán spor o možnost žalovaného dlužnou částku zaplatit. Soud proto přiznal žalobkyni nárok na zákonný úrok z prodlení. Za výzvu k plnění vzal soud žalobu, která byla žalovanému doručena dne datum, následujícího dne měl plnit a od datum je v prodlení. Nárok na požadovaný úrok z prodlení má oporu v ustanovení § 1970 občanského zákoníku. Ve zbývající výši žalobu zamítl.
8. O náhradě nákladů řízení pak bylo rozhodnuto v souladu s ustanovením § 142 odst. 2 o. s. ř., dle kterého, měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů řízení poměrně rozdělí, popř. vysloví, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Při posuzování úspěchu a neúspěchu soud přihlíží k požadovanému příslušenství. Dle nálezu Ústavního soudu ČR I ÚS 2717/08 při absenci výslovného pravidla soud vezme v úvahu výši úroku z prodlení požadovaného účastníkem „do zaplacení“ ve výši stanovené ke dni vyhlášení svého rozhodnutí. V řízení měla žalobkyně úspěch v rozsahu 65 %, žalovaný měl úspěch v rozsahu 35 %. Při určení úspěchu a neúspěchu soud vycházel z toho, že celkově byla požadována částka včetně příslušenství ve výši 29 662 Kč. Žalobkyně měla úspěch pro částku včetně příslušenství 19 174 Kč. Žalobkyni tak soud přiznal náklady řízení v celkové výši 1 959 Kč, tj. 30 % z celkových nákladů řízení ve výši 6 531 Kč, které tvoří zaplacený soudní poplatek ve výši 850 Kč, odměna za zastupování účastníka advokátem dle vyhlášky č. 177/1996 Sb. za dva úkony právní služby po 400 Kč (převzetí a příprava zastoupení, žaloba), jeden úkon právní služby ve výši 200 Kč (jednoduchá formulářová výzva k plnění) podle § 14b, jeden úkon ve výši 1 980 Kč (účast na jednání u soudu), tři režijní paušály po 100 Kč, jeden režijní paušál ve výši 450 Kč dle vyhlášky č. 177/1996 Sb., cestovné ze adresa a zpět vozidlem zn. typ vozidla celkem 50 km, průměrná spotřeba 4,1 l/100 km, sazba základní náhrady 5,9 Kč/km, cena pohonné hmoty (nafta) 34,1 Kč/l, celkem cestovné 364,9 Kč, náhrada za ztrátu času stráveného cestou k soudu za 4 půlhodiny po 150 Kč dle vyhlášky č. 177/1996 Sb. a 21 % DPH ve výši 985,94 Kč. Soud nepřiznal žalobkyni odměnu za doplnění skutkových tvrzení, když tato měla být součástí žaloby. Podle ustanovení § 149 odst. 1 o. s. ř. je žalovaný povinen zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám zástupce žalobkyně.
9. Lhůtu k plnění soud určil v souladu s ustanovením § 160 o. s. ř. do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, když v řízení nevyšly najevo žádné skutečnosti odůvodňující jinou lhůtu k plnění.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne jeho doručení ke Krajskému soudu v Ústí nad Labem, prostřednictvím Okresního soudu v Lounech.
Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na výkon rozhodnutí (exekuci).