Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Žiadne známe citácie.
0247808B8BDED105C1258E8F004D252B.html
HTML · 56.38 KB
No categories available
23 Cdo 1630/2025
23 Cdo 1630/2025-568
ČESKÁ REPUBLIKAROZSUDEKJMÉNEM REPUBLIKY
Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedy Mgr. Jiřího Němce a soudců JUDr. Pavla Horáka, Ph.D., a JUDr. Bohumila Dvořáka, Ph.D., ve věci žalobců a) Moravskoslezský kraj, se sídlem v Ostravě, 28. října 2771/117, identifikační číslo osoby 70890692, a b)Dopravní podnik Ostrava a. s., se sídlem v Ostravě, Poděbradova 494/2, identifikační číslo osoby 61974757, obou zastoupených Mgr. Jakubem Poláčkem, advokátem se sídlem v Brně, Jana Babáka 2733/11, proti žalované FIRESTA-Fišer, rekonstrukce, stavby a.s., se sídlem v Brně, Mlýnská 388/68, identifikační číslo osoby 25317628, zastoupené JUDr. Zdeňkem Daňhelem, advokátem se sídlem v Brně, Mlýnská 388/68, o zaplacení 10 622 095,94 Kč s příslušenstvím, vedené u Krajského soudu v Brně pod sp. zn. 17 Cm 172/2022 , o dovolání žalobce a) proti rozsudku Vrchního soudu v Olomouci ze dne 16. 1. 2025, č. j. 4 Cmo 92/2024 -538, takto:
I. Dovolání se zamítá.
Odůvodnění:I. Dosavadní průběh řízení
1. Žalobce a) a žalobkyně b) se v řízení domáhali po žalované zaplacení smluvní pokuty ve výši celkem 10 622 095,94 Kč s příslušenstvím [žalobce a) ve výši 7 221 885,35 Kč a žalobkyně b) ve výši 3 400 210,59 Kč] na základě smlouvy o dílo ze dne 1. 3. 2018, jejímž předmětem byla stavba „Silnice III/4787 Ostrava ul. Výškovická – rekonstrukce mostů ev. č. 4787-3.3 a 4787-4.3“, kterou jako objednatelé uzavřeli s žalovanou jako zhotovitelkou. Tvrdili, že žalovaná se dopustila několika porušení smlouvy (nedodržela maximální rozsah výluk tramvajové dopravy, byla v prodlení s předáním díla a s odstraněním jedné vady). V průběhu realizace díla byla smlouva o dílo doplněna o 3 dodatky, jejichž předmětem byla změna rozsahu sjednaného díla, změna ceny, změna doby plnění a některé další dílčí změny. V průběhu řízení žalobci tvrdili, že byla-li u smlouvy o dílo a jejích dodatků uveřejněna v registru smluv metadata, která neodpovídala smlouvě, šlo o chyby v psaní a počtech, které byly později opraveny. Žalovaná v řízení namítala, že smlouva o dílo byla zrušena od počátku v důsledku její nikoli řádné publikace v registru smluv. Tvrdila, že správná cena díla byla v metadatech v registru smluv zveřejněna až 29. 3. 2019, tedy později než 3 měsíce ode dne, kdy byla smlouva o dílo uzavřena; stejnými nedostatky trpělo i zveřejnění všech tří dodatků smlouvy o dílo.
2. Krajský soud v Brně rozsudkem ze dne 17. 7. 2024, č. j. 17 Cm 172/2022 -496, zamítl žalobu žalobce a) (označeného jako „žalobce 1“) o zaplacení částky 7 221 885,35 Kč s tam specifikovaným úrokem z prodlení (výrok pod bodem I), a žalobu žalobkyně b) (označené jako „žalobce 2“) o zaplacení 3 400 210, 59 Kč s tam specifikovaným úrokem z prodlení (výrok pod bodem II), a uložil žalobcům a) a b) povinnost zaplatit žalované náhradu nákladů řízení v tam specifikované výši (výroky pod bodem III a IV).
3. Vrchní soud v Olomouci v záhlaví označeným rozsudkem potvrdil rozsudek soudu prvního stupně ve výrocích pod body I, II, III a IV ve správném znění ohledně označení žalobců jako žalobců a) a b) (výrok I), a uložil žalobcům a) a b) povinnost k zaplacení náhrady nákladů odvolacího řízení žalované (výroky II a III).
4. Odvolací soud vyšel zejména z těchto skutkových zjištění soudu prvního stupně, která měl za správná:
Dne 1. 3. 2018 uzavřeli žalobci se žalovanou smlouvu o dílo, jejímž předmětem bylo provedení stavebních prací s označením „Silnice III/4787 Ostrava ul. Výškovická – rekonstrukce mostů ev. č. 4787-3.3 a 4787-4.3“. Cena díla byla ve smlouvě sjednána (vizuálně dobře patrným způsobem) ve výši 327 860 013,25 Kč bez daně z přidané hodnoty (dále jen „DPH“). Na plnění ze smlouvy se podle jejího článku VI.1 vztahoval režim přenesení daňové povinnosti, podle kterého žalovaná měla vystavovat za plnění faktury bez uvedení DPH. Z celkové ceny díla měl hradit žalobce a) 246 522 921,60 Kč bez DPH a žalobkyně b) 81 337 091,65 Kč bez DPH. Dílčí ceny byly ve smlouvě nepřehlédnutelně uvozeny slovy „z toho cena hrazená“. V čl. XVII. 7 smlouvy bylo dohodnuto, že žalobce a) uveřejní smlouvu o dílo v registru smluv. Ke smlouvě byly postupně uzavřeny 3 dodatky (ve dnech 2. 10. 2019, 29. 11. 2019 a 13. 3. 2020).
K uveřejnění samotné smlouvy o dílo v registru smluv (jejího elektronického obrazu) došlo dne 5. 3. 2018, v současně uveřejněných metadatech však byla uvedena odlišná cena díla 298 292 735,14 Kč včetně DPH. Uveřejněná hodnota odpovídala pouze části ceny díla, kterou měl hradit žalobce a) navýšené o DPH. Až dne 29. 3. 2019, tj. o více než rok později, byl údaj v metadatech opraven na správnou částku 327 860 013,25 Kč bez DPH. U smlouvy o dílo tak byla od 5. 3. 2018 do 29. 3. 2019 uveřejněna cena, která se, vyjádřeno v absolutních číslech (po odečtu DPH) lišila o 81 000 000 Kč (24,8 % ceny díla) od ceny ujednané ve smlouvě (bez odečtu nesprávně přičtené DPH byl rozdíl částek 9,02 % oproti ujednané ceně, tj. téměř 30 000 000 Kč –poznámka Nejvyššího soudu).
Obdobně došlo k pochybení při zveřejňování metadat ohledně jednotlivých dodatků ke smlouvě o dílo. V případě dodatku č. 1 uzavřeného a uveřejněného v registru smluv dne 2. 10. 2019, kterým byla snížena celková cena díla na částku 320 158 465,99 Kč bez DPH, z toho cena hrazená žalobcem a) činila 240 789 444,96 Kč bez DPH a cena hrazená žalobkyní b) činila 79 369 021,03 Kč bez DPH, byl v metadatech ohledně ceny díla opět nesprávně uveřejněn údaj týkající se rozdílu ceny díla vztahující se pouze k žalobci a) s nesprávným přičtením DPH (namísto správného rozdílu cen díla -7 701 547,26 Kč bez DPH byl uveden rozdíl - 6 937 506,73 Kč včetně DPH), to vše v situaci, kdy již byla v registru smluv po opravě metadat [stejnou pracovnicí žalobce a)] uveřejněna správná celková cena díla podle původní smlouvy o dílo. Oprava metadat na správný údaj ohledně celkové ceny díla podle dodatku č. 1 byla provedena až dne 7. 4. 2021. Dodatek č. 2, kterým se měnila celková cena díla na 321 943 494,70 Kč bez DPH, z toho cena hrazená žalobcem a) činila 242 931 298,02 Kč bez DPH a cena hrazená žalobkyní b) činila 79 012 196,68 Kč bez DPH, byl uzavřen dne 29. 11. 2009 a uveřejněn v registru smluv dne 3. 12. 2019. V metadatech však byl opět nesprávně uveřejněn údaj týkající se pouze změny ceny díla hrazené žalobcem a) s nesprávným přičtením DPH (nesprávně uveřejněn rozdíl cen 2 591 642,19 Kč včetně DPH namísto správného rozdílu 1 785 028 028,71 Kč bez DPH). Kromě nesprávného údaje o ceně byla metadata zatížena ještě chybou spočívající v neuvedení žalobkyně b) jako smluvní strany. Metadata u dodatku č. 2 pak byla opravována celkem třikrát. Nejprve dne 22. 5. 2020 byl doplněn údaj o žalobkyni b) jako smluvní straně, avšak s nesprávným postavením příjemce, téhož dne byl opraven tento údaj na již správné označení žalobkyně b) jako plátce a teprve 7. 4. 2021 byl uveden správný údaj o změněné ceně díla. Dodatek č. 3, kterým se měnila celková cena díla na 324 879 097,09 Kč bez DPH, z toho cena hrazená žalobcem a) činila 245 263 749,29 Kč bez DPH a cena hrazená žalobkyní b) činila 79 615 347,80 Kč bez DPH, byl uzavřen a uveřejněn v registru smluv dne 13. 3. 2020. V metadatech však byl opět nesprávně uveřejněn údaj týkající se pouze změny ceny díla hrazené žalobcem a) s nesprávným přičtením DPH (nesprávně uveřejněn rozdíl cen 2 822 266,04 Kč včetně DPH namísto správného rozdílu 2 935 602,39 Kč bez DPH). Opět nebyla v metadatech uveřejněna žalobkyně b) jako smluvní strana. I metadata u dodatku č. 3 byla opravována celkem třikrát, a to ve stejných dnech a stejným způsobem jako v případě dodatku č. 2.
5. Odvolací soud se ztotožnil s právním posouzením věci soudem prvního stupně. Předestřel nespornost povinnosti uveřejnit předmětnou smlouvu o dílo včetně jejích dodatků podle § 2 odst. 1 zákona č. 304/2015 Sb. , o zvláštních podmínkách účinnosti některých smluv, uveřejňování těchto smluv a o registru smluv (zákon o registru smluv), ve znění do 31. 12. 2021 s tím, že uveřejněním smlouvy prostřednictvím registru se ve smyslu § 5 odst. 1 zákona o registru smluv rozumí vložení elektronického obrazu textového obsahu smlouvy v otevřeném a strojově čitelném formátu a rovněž metadat do registru smluv. Souhlasil i se závěry, podle kterých se ve smyslu § 5 odst. 5 písm. a) a c) zákona o registru smluv nepovažuje za uveřejněnou prostřednictvím registru smlouva, jejíž metadata neobsahují cenu či identifikaci smluvních stran, a nebyla-li uveřejněna prostřednictvím registru smlouva, na kterou se vztahuje povinnost uveřejnění, ani do tří měsíců ode dne, kdy byla uzavřena, platí, že je zrušena od počátku (§ 7 odst. 1 zákona o registru smluv).
6. Odvolací soud také odcitoval závěry soudu prvního stupně, podle kterých nelze považovat metadata u předmětné smlouvy o dílo za uveřejněná s ohledem na podstatný rozdíl mezi částkami ceny díla podle smlouvy a ceny díla zveřejněné v metadatech v registru smluv (81 000 000 Kč), a bylo tak znemožněno naplnění účelu uveřejňování metadat spočívajícím v usnadnění kontroly toků veřejných financí ze strany veřejnosti. Cena plnění je přitom jedním z nejdůležitějších parametrů (též podle tohoto údaje lze v registru smluv vyhledávat).
7. Odvolací soud posoudil jako správné též závěry soudu prvního stupně, podle nichž uvedení nesprávných metadat žalobcem a) nebylo zjevnou chybou v psaní, pro kterou by podle § 7 odst. 4 zákona o registru smluv neplatilo omezení tříměsíční lhůtou k nápravě (opravě metadat), nýbrž šlo o následek nesprávného posouzení předmětu uveřejnění smlouvy (věcnou nesprávnost v úsudku o tom, jaká metadata mají být uveřejněna), což měl za zřejmé z přehledu jednotlivých výpisů z registru smluv a postupně prováděných změn [pracovnicí žalobce a)] v části uváděné ceny, resp. údaje týkajícího se identifikace smluvních stran v případě dodatků. Měl za to, že opravy chyb v psaní nebo počtech mohou být (podle citovaného ustanovení) provedeny kdykoli, avšak toliko, jedná-li se skutečně o (takové) chyby. Vycházel též z ustálené judikatury k § 37 odst. 3 zákona č. 40/1964 Sb. , občanský zákoník , ve znění pozdějších předpisů, zrušeného ke dni 1. 1. 2014 (dále jen „obč. zák.“), jakož i k § 578 zákona č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník (dále jen „o. z.“), podle které právní úkon není neplatný pro neurčitost, je-li jeho obsah nepochybný, pouze jsou sníženy jeho vyjadřovací kvality zjevnými a smyslu ujednání jinak neodporujícími chybami. V projednávané věci však podle odvolacího soudu taková situace nenastala, neboť v metadatech byla uveřejněna cena zcela odlišná od ceny sjednané a ze zveřejněných údajů nebylo možno dovodit, jaká cena byla skutečně sjednána. Jednoznačně nešlo o chybu v psaní či počtech, přes jejíž existenci by byl obsah (v metadatech) zveřejněné informace jasný, určitý a srozumitelný, ale šlo o situaci, kdy byl zveřejněn obsah nesprávný. Závěr o tom, že nešlo o chybu v psaní či počtech učinil nejen v obecné rovině na základě charakteru chyby v psaní nebo v počtech, ale také na základě konkrétních okolností případu, z nichž bylo zřejmé, že nešlo o administrativní pochybení, ale o opakované nesprávné uvedení ceny. Opravu metadat proto považoval za provedenou opožděně. Za nemístnou považoval argumentaci žalobce a) odkazující na § 5 odst. 6 zákona o registru smluv týkající se možnosti vyloučení metadat, která jsou obchodním tajemstvím, neboť v projednávané věci šlo o odlišnou situaci, na kterou tato konkrétně zákonem formulovaná výjimka nedopadala. Neztotožnil se ani s polemikou žalobce, podle které v případě zveřejnění metadat u dodatků šlo o plnění povinnosti nad rámec požadavků stanovených zákonem o registru smluv, docházelo-li fakticky ke zlevnění původně sjednané ceny díla. Odvolací soud proto uzavřel, že za zjištěné situace byla smlouva o dílo zrušena od počátku podle § 7 odst. 1 zákona o registru smluv, a nelze vyhovět požadavku žalobců na zaplacení smluvní pokuty z takto zrušené smlouvy.
II. Dovolání a vyjádření k němu
8. Proti rozsudku odvolacího soudu (v rozsahu jeho výroku I) podal žalobce a) včasné dovolání, v němž navrhl jeho zrušení (včetně výroků akcesorických) ve vztahu k žalobci a) a vrácení věci Vrchnímu soudu v Olomouci k dalšímu řízení. Přípustnost dovolání spatřoval v tom, že napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného práva, která nebyla v rozhodovací praxi Nejvyššího soudu dosud vyřešena, zda lze chybný údaj v metadatech povinně zveřejňovaných podle § 7 zákona o registru smluv týkající se výše plnění opravovat i po uplynutí lhůty tří měsíců od uzavření smlouvy (povinně zveřejňované podle zákona o registru smluv) jako opravu chyby v psaní nebo počtech.
9. Žalobce a) měl za to, že odvolací soud nesprávně posoudil, jaké chyby v údajích uvedených v metadatech zveřejňovaných podle § 5 odst. 5 zákona o registru smluv lze považovat za chyby, jejichž opravu nelze podle § 7 odst. 4 zákona o registru smluv provést po uplynutí lhůty tří měsíců ode dne, kdy byla uzavřena smlouva, k níž se metadata vztahují. Vytýkal odvolacímu soudu, že vycházel z judikatury k § 37 odst. 3 obč. zák. a k § 578 o. z., aniž zohlednil, že jde o kodexy upravující právo soukromé, zatímco zákon o registru smluv je aktem veřejnoprávní regulace. Za nepřípustné považoval při absenci judikatury či literatury vztahující se k opravě chyb podle zákona o registru smluv použití analogie, resp. výkladu § 164 zákona č. 99/1963 Sb. , občanský soudní řád , ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř. “). Doplnil, že zákon o registru smluv neobsahuje žádné ustanovení ani výkladové vodítko k tomu, jak lze definovat chybu v psaní nebo v počtech. Připomněl (s odkazem na stanoviska pléna Ústavního soudu ze dne 21. 5. 1996, sp. zn. Pl. ÚS-st. 1/96 , a ze dne 8. 10. 2015, sp. zn. Pl. ÚS-st. 42/15 ), že zákony je třeba vždy vykládat v souvislosti se zohledněním účelu právní regulace. Argumentoval tím, že účelem zákona o registru smluv je zajištění efektivnější veřejné kontroly nakládaní s veřejnými prostředky prostřednictvím veřejně přístupného registru. Samotný registr smluv je zřízen zejména pro účely evidování uzavřených smluv, přičemž tento účel byl podle žalobce a) v projednávané věci beze zbytku naplněn. V tomto ohledu odkázal též na metodiku Digitální informační agentury, která je zákonným správcem registru smluv, podle níž může nastat situace, kdy smlouva bude sice uveřejněna, ale bude uveřejněna chybně (např. bude chybět příloha nebo budou znečitelněny informace, které být znečitelněny nemají). Taková situace se musí posuzovat případ od případu s vědomím toho, že před soudním výkladem, který zakládá neplatnost smlouvy, má prioritu soudní výklad, který nezakládá neplatnost smlouvy. V této souvislosti též zmínil princip pacta sunt servanda a ochranu zásady autonomie vůle jako stěžejní zásady soukromého práva (odkázal zejména na nálezy Ústavního soudu ze dne 22. 5. 2018, sp. zn. II. ÚS 658/18 , ze dne 3. 8. 2011, sp. zn. II. ÚS 3381/10 , a ze dne 6. 3. 2020, sp. zn. II. ÚS 3379/19 , či rozsudky Nejvyššího soudu ze dne 19. 2. 2015, sp. zn. 33 Cdo 4001/2014 , ze dne 30. 10. 2019, sp. zn. 23 Cdo 1192/2019 ). Odvolací soud se podle žalobce a) nesprávně přiklonil k takovému posouzení a výkladu, který vede k neplatnosti smlouvy.
10. Žalobce a) se domníval, že chyba, které se dopustil, tj. uvedení chybné ceny plnění do metadat, byla výsledkem nesprávné matematické operace – rozpadu ceny mezi žalobce a) a žalobkyní b) a přičtení DPH – resp. selháním osoby, jež prováděla vyplnění údajů o metadatech. Podle něj šlo o chybu, kterou je možné opravit i po lhůtě 3 měsíců od dne, kdy byla smlouva uzavřena (§ 7 odst. 4 zákona o registru smluv). V tomto ohledu zdůraznil, že veškeré údaje uvedené v metadatech byly snadno ověřitelné jejich porovnáním s obrazem celé uveřejněné smlouvy, tj. bylo možné ze zveřejněných údajů (obrazu smlouvy ve strojově čitelném formátu obsahující všechny relevantní údaje) dovodit, jaká cena byla skutečně sjednána. Zveřejněný obraz smlouvy o dílo považoval za klíčový záznam v registru smluv, jehož jsou metadata pouze – z hlediska kontroly veřejnosti – méně důležitou součástí.
11. Žalovaná ve vyjádření k dovolání navrhla dovolání odmítnout, případně zamítnout. Zdůraznila, že nebylo zjištěno, že v případě uveřejněných metadat šlo o chybu v psaní nebo v počtech, a tudíž odvolací soud správně uzavřel, že § 7 odst. 4 zákona o registru smluv umožňující opravu chyby v psaní a počtech na posuzovanou věc nedopadá. Uvedla, že chyby v psaní jsou chyby, které vznikají při vytváření textu (např. překlepy – změna pořadí znaků, vynechání znaků), a že úplné vynechání textu (např. neidentifikování smluvní strany), případě uvedení zcela jiného textu, než má být opsán z textu smlouvy, chybou v psaní není. Chyby v počtech podle žalované představují chyby, k nimž dochází v souvislosti s prováděním výpočetních operací (např. součet, rozdíl, násobek, podíl, mocnina, odmocnina), jejichž provedení je zákonem, rozhodnutím nebo smlouvou očekáváno nebo žádoucí. S poukazem na účel uveřejnění obsahu metadat smlouvy spočívající v „identifikaci“ zcela konkrétních informací obsažených ve smlouvě (prosté opsání informací), měla za to, že po uveřejňující osobě žádná výpočetní operace vyžadována nebyla. Podle žalované žalobce a) pouze vědomě a dlouhodobě uveřejňoval jiná metadata, příp. zákonem vyžadovaná metadata neuveřejnil vůbec. Nesouhlasila s relativizací a bagatelizací zákonem ukládané povinnosti uveřejnit i metadata smlouvy.
III. Přípustnost dovolání
12. Podle § 237 o. s. ř. o. s. ř. není-li stanoveno jinak, je dovolání přípustné proti každému rozhodnutí odvolacího soudu, kterým se odvolací řízení končí, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak.
13. Dovolací soud posoudil rozsah dovolání žalobce a) s přihlédnutím k jeho celkovému obsahu (§ 41 odst. 2 o. s. ř. o. s. ř. ) a dovodil, že jím je napadán rozsudek odvolacího soudu pouze ve výroku o věci samé, neboť ve vztahu k výrokům rozhodnutí o nákladech řízení není v dovolání obsažena žádná argumentace. Žalobce a) se tak domáhá i jejich zrušení zjevně pouze jako výroků akcesorických. Ostatně proti těmto výrokům napadeného rozsudku by nebylo dovolání přípustné podle § 238 odst. 1 písm. h) o. s. ř. o. s. ř.
14. Dovolání je přípustné podle § 237 o. s. ř. o. s. ř. pro řešení otázky, jaké chyby v údajích uvedených v metadatech zveřejňovaných podle § 5 odst. 5 zákona o registru smluv lze považovat za chyby v psaní nebo v počtech ve smyslu § 7 odst. 4 zákona o registru smluv, jež lze opravovat i po uplynutí lhůty tří měsíců od uzavření smlouvy, neboť tato otázka v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena.
IV. Důvodnost dovolání
15. Dovolání není důvodné.
16. Podle § 5 odst. 1 zákona o registru smluv uveřejněním smlouvy prostřednictvím registru smluv se rozumí vložení elektronického obrazu textového obsahu smlouvy v otevřeném a strojově čitelném formátu a rovněž metadat podle odstavce 5 do registru smluv.
17. Podle § 5 odst. 5 zákona o registru smluv smlouva, která nebyla uveřejněna způsobem uvedeným v odstavci 1 nebo jejíž metadata neobsahují a) identifikaci smluvních stran, b) vymezení předmětu smlouvy, c) cenu, a pokud ji smlouva neobsahuje, hodnotu předmětu smlouvy, lze-li ji určit, d) datum uzavření smlouvy, se nepovažuje za uveřejněnou prostřednictvím registru smluv.
18. Podle § 5 odst. 7 zákona o registru smluv osoba uvedená v § 2 odst. 1 nebo smluvní strana smlouvy může uveřejněnou smlouvu nebo metadata smlouvy po jejich uveřejnění opravit; přitom postupuje podle odstavců 2 až 4 obdobně. Původní smlouva nebo metadata zůstávají v registru smluv uchovány.
19. Podle § 7 odst. 1 zákona o registru smluv nebyla-li smlouva, na niž se vztahuje povinnost uveřejnění prostřednictvím registru smluv, uveřejněna prostřednictvím registru smluv ani do tří měsíců ode dne, kdy byla uzavřena, platí, že je zrušena od počátku.
20. Podle § 7 odst. 2 zákona o registru smluv odstavec 1 se nepoužije, pokud nebyla prostřednictvím registru smluv uveřejněna pouze část smlouvy nebo byla nesprávně vyloučena z uveřejnění metadata z důvodu ochrany obchodního tajemství postupem podle § 5 odst. 6, a) provede-li osoba uvedená v § 2 odst. 1 nebo jiná smluvní strana opravu podle § 5 odst. 7, jíž bude dosaženo uveřejnění souladného s tímto zákonem, ve lhůtě do 30 dnů ode dne, kdy se dozvěděla o tom, že uveřejnění není souladné s tímto zákonem, byla-li dosud v dobré víře, že uveřejnění je souladné s tímto zákonem, nebo b) uveřejní-li osoba uvedená v § 2 odst. 1 nebo jiná smluvní strana neuveřejněnou část smlouvy nebo dotčená metadata prostřednictvím registru smluv jako opravu podle § 5 odst. 7 do 30 dnů ode dne, kdy jí bylo doručeno rozhodnutí nadřízeného orgánu nebo soudu, na jehož základě má být neuveřejněná část smlouvy nebo dotčená metadata poskytnuta podle předpisů upravujících svobodný přístup k informacím.
21. Podle § 7 odst. 3 zákona o registru smluv odstavec 1 se dále nepoužije, pokud nebyla prostřednictvím registru smluv uveřejněna smlouva, o níž je právnická osoba uvedená v § 2 odst. 1 písm. k) nebo n) v dobré víře, že splňuje podmínky podle § 3 odst. 2 písm. q). Dozví-li se právnická osoba uvedená v § 2 odst. 1 písm. k) nebo n) o tom, že neuveřejnění smlouvy podle věty první není v souladu s tímto zákonem, a není-li smlouva uveřejněna prostřednictvím registru smluv do 30 dnů, platí, že je zrušena od počátku.
22. Podle § 7 odst. 4 zákona o registru smluv jiná metadata než podle odstavce 2 lze opravit pouze ve lhůtě tří měsíců ode dne, kdy byla uzavřena smlouva, k níž se metadata vztahují; to neplatí pro opravu chyb v psaní nebo v počtech.
23. Při řešení předložené otázky nelze pominout účel zákona o registru smluv a též účel uveřejnění metadat.
Účel zákona o registru smluv
24. Účelem zákona o registru smluv je zajistit povinné uveřejňování vybraných smluv (objednávek či faktur), u nichž je minimálně jednou smluvní stranou subjekt nakládající alespoň zčásti s veřejnými finančními prostředky, tedy prostředky, které mají svůj původ ve veřejných rozpočtech, a tím umožnit jejich efektivní veřejnou kontrolu jako doplnění tradičních institucionálních kontrolních mechanismů, jež samy o sobě nemohou být vzhledem k rozsahu veřejné správy dostatečně efektivní. Veřejná kontrola je univerzální, nezávislá a uplatňuje se jak represivně (v podobě veřejného odsouzení nepravostí), tak zejména preventivně, neboť motivuje k transparentnímu a hospodárnému nakládání s těmito veřejnými prostředky (srov. obecnou část důvodové zprávy k zákonu o registru smluv a též rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 24. 6. 2026, sp. zn. 23 Cdo 88/2025 ).
25. K účelu uvedeného zákona se vyjádřil též Ústavní soud v nálezu pléna ze dne 22. 1. 2019, sp. zn. Pl. ÚS 32/17 , v němž (mimo jiné) uvedl, že cílem zákona o registru smluv je zajistit uveřejnění vybraných smluv, u nichž je alespoň jednou ze smluvních stran některý z dotčených subjektů, jejichž hospodaření je navázáno na veřejné finanční prostředky. Jako další účel zákona uvedl zpřístupnění dotčených smluv široké veřejnosti v souladu s ústavně zaručeným právem na informace podle čl. 17 odst. 1 a 5 Listiny základních práv a svobo d (informační funkce zákona) a identifikoval i další základní právo, jež je prostřednictvím zákona realizováno, totiž právo občanů podílet se na správě věcí veřejných dle čl. 21 odst. 1 Listiny základních práv a svobo d (kontrolní funkce zákona).
26. Podle komentářové literatury je registr smluv koncipován jako nástroj prevence před nehospodárným, ba korupčním jednáním, vycházející z premisy, že právě veřejná kontrola představuje efektivní prostředek ke snižování korupce, přičemž prevence je v tomto ohledu vhodnější než následná represe. Napomáhá veřejnosti ke zjednodušenému přístupu k informacím o nakládání s veřejnými prostředky [srov. Franc, P. Předmluva (Cíl úpravy a kontext vzniku). In: Bouda, P., a kol. Zákon o registru smluv. 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2016, s. VII, s. XIX.].
Metadata, smysl jejich uveřejnění v registru smluv a možnost jejich opravy
27. Pojem metadat zákon o registru smluv výslovně nedefinuje. Lze však vyjít z definice obsažené v § 3a odst. 4 zákona č. 106/1999 Sb. , o svobodném přístupu k informacím, ve znění účinném od 1. 9. 2022 (dříve v § 3 odst. 10 ), podle které se metadaty rozumí data popisující souvislosti, obsah a strukturu zaznamenaných informací a jejich správu v průběhu času. Obecně jde o data obsahující informace o jiných datech. Zjednodušeně lze tedy metadata pro účely zákona o registru smluv definovat jako informace (data, údaje) o zveřejňované smlouvě a jejím obsahu. Z uvedené definice pak vyplývá, že metadata jako informace o obsahu smlouvy podléhající uveřejnění v registru smluv lze z takové smlouvy vyčíst [srov. obdobně též Bouda, P. Fadrný, M., Franc, P., Mazel, F. § 5 (Způsob uveřejnění). In: Bouda, P., a kol. Zákon o registru smluv. 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2016, s. 235, marg. č. 92.].
28. Minimální rozsah metadat, které musí být uveřejněny v registru smluv spolu s uveřejněním elektronického obrazu textového obsahu smlouvy v otevřeném a strojově čitelném formátu, aby byla smlouva považována za řádně uveřejněnou ve smyslu § 5 odst. 1 zákona o registru smluv, a bylo tak zabráněno nastoupení účinků zrušení smlouvy od počátku stanoveném v § 7 odst. 1 zákona o registru smluv, je stanoven v § 5 odst. 5 uvedeného zákona. Jedním z těchto povinných údajů o obsahu smlouvy je též cena uvedená ve zveřejňované smlouvě [srov. § 5 odst. 5 písm. c) tohoto zákona]. Splnění zákonné povinnosti uveřejnit metadata (tj. i údaj o ceně uvedené ve smlouvě) pak vzhledem k jejich povaze představuje činnost spočívající ve zjištění daných informací z obsahu smlouvy, jejich vyplnění do formuláře a odeslání do registru smluv.
29. Smysl povinného uveřejňování metadat podle § 5 odst. 5 zákona o registru smluv je dvojí: zaprvé se tak zajišťuje, že alespoň základní informace o smlouvě budou uveřejněny vždy, bez ohledu na to, co bude či nebude znečitelněno v samotné smlouvě. Zadruhé uveřejnění metadat usnadňuje vyhledávání smluv v registru, a tedy zefektivňuje kontrolu veřejnosti, která tak může bez nutnosti nahlížet do obsahu jednotlivých smluv vyhledávat např. jen ty smlouvy, jejichž smluvní stranou je konkrétní právnická osoba (srov. Bouda, P. Fadrný, M., Franc, P., Mazel, F. op. cit., s. 213, marg. č. 25.). Povinnost uveřejnění metadat je tedy významnou povinností pro naplnění účelu zákona registru smluv spočívajícího v umožnění veřejné kontroly, neboť umožnuje vyhledávání jednotlivých uveřejňovaných smluv (např. i podle kritéria ceny plnění), což je zásadní při velmi vysokém množství smluv v registru uveřejněných (aktuálně více než 9 000 000 smluv – srov. https://www.dia.gov.cz/cs/nase-cinnosti/na-cem-pracujeme/registr-smluv). Při absenci možnosti vyhledávání smluv v registru podle metadat by totiž bylo vyhledání konkrétní smlouvy za účelem kontroly ze strany veřejnosti fakticky velmi obtížné. Stejně tak uveřejnění nesprávných metadat může znamenat, že konkrétní smlouva fakticky nemusí být veřejností v registru smluv vůbec nalezena. Bez uveřejnění správných metadat tedy základní funkce registru smluv (kontrola nakládání hospodaření s veřejnými prostředky širokou veřejností) nemůže být plnohodnotně zajištěna. Nelze se tedy ztotožnit s názorem prezentovaným žalobcem a) v dovolání, že metadata jsou z hlediska kontroly veřejnosti pouze méně důležitou součástí uveřejňovaných informací.
30. Zákon o registru smluv v § 5 odst. 7 obecně umožňuje opravit po uveřejnění nejen uveřejněnou smlouvu, ale též její metadata. Reaguje se tak zjevně na to, že nelze vyloučit, že se smluvní strana uveřejňující smlouvu a její metadata prostřednictvím registru smluv při tomto uveřejňování dopustí chyby (např. uveřejněním jiného textu smlouvy, uvedením nesprávných metadat), která může znamenat (s výjimkou chyby v psaní a počtech, jež obvykle nemá právní relevanci – § 578 o. z.), že se smlouva podle § 5 odst. 5 zákona o registru smluv nepovažuje za uveřejněnou (srov. též Bouda, P. Fadrný, M., Franc, P., Mazel, F. op. cit., s. 274 a 275, marg. č. 203 a 205.). S výjimkou metadat uvedených v § 7 odst. 2 zákona o registru smluv (tj. metadat uvedených v § 5 odst. 5 písm. a) a c) nesprávně vyloučených z uveřejnění na základě mylného přesvědčení o existenci důvodu ochrany obchodního tajemství postupem podle § 5 odst. 6 uvedeného zákona) a též s výjimkou příp. nepovinných metadat neuvedených v § 5 odst. 5 zákona o registru smluv, jež nemají vliv na řádnost uveřejnění ve smyslu § 5 odst. 5 tohoto zákona, umožňuje zákon o registru smluv v § 7 odst. 4 opravu povinně uveřejňovaných metadat pouze ve lhůtě 3 měsíců ode dne, kdy byla uzavřena smlouva, k níž se metadata vztahují. Z uvedeného časového omezení je ve spojení s § 5 odst. 5 a s § 7 odst. 1 zákona o registru smluv zřejmé, že případná oprava chybně vložených metadat (nepodléhajících žádné z výjimek) po marném uplynutí lhůty tří měsíců od uzavření smlouvy, k níž se metadata vztahují, již nemůže zabránit účinkům zrušení smlouvy od počátku, nastalým uplynutím tří měsíců od uzavření smlouvy (srov. obdobně též Bouda, P. Fadrný, M., Franc, P., Mazel, F. op. cit., s. 279, marg. č. 212–213). Uvedené časové omezení pro opravu však podle § 7 odst. 4 zákona o registru smluv neplatí pro opravu chyb v psaní nebo počtech, které mohou být opraveny kdykoliv. Z uvedené možnosti opravit chyby v psaní a počtech kdykoliv tak je zřejmé, že existence takových chyb i po uplynutí lhůty 3 měsíců od uzavření smlouvy, nebude mít za následek zrušení smlouvy od počátku.
Obecně k chybám v psaní a počtech
31. Pro pojmy „chyb v psaní nebo počtech“ použité v § 7 odst. 4 zákona o registru smluv tento zákon nedefinuje jejich obsah. Definici chyb v psaní nebo počtech neupravuje ani žádný z jiných právních předpisů, v nichž je řešen důsledek jejich existence, či způsob jejich odstranění (srov. například § 164 o. s. ř. o. s. ř. , § 37 odst. 3 obč. zák., 578 o. z., § 104 odst. 1 zákona č. 280/2009 Sb. , daňový řád, § 54 odst. 4 zákona č. 150/2002 Sb. , soudní řád správní , § 31 zákona č. 37/2021 Sb. , o evidenci skutečných majitelů). Co se rozumí chybu v psaní nebo v počtech je tak dovozováno v odborné literatuře a judikatuře.
32. V rozsudku ze dne 15. 12. 1999, sp. zn. 25 Cdo 2224/98 , Nejvyšší soud při výkladu § 37 odst. 3 obč. zák. (srov. nyní obdobně § 578 o. z.) dovodil, že chybami v psaní nebo v počtech vylučujícími neplatnost právního úkonu pro neurčitost a nesrozumitelnost v případě, že obsah právního úkonu je nepochybný, jsou jen takové vady, které snižují vyjadřovací kvality projevu vůle zjevnými a smyslu ujednání jinak neodporujícími chybami vzniklými v procesu vytváření textu či při výpočtech (např. překlepy, jiné technické nedostatky v psaní, matematické chyby apod.). Nejde však o případy, kdy se textově bezchybné (vůli účastníků vystihující) vyjádření projevu vůle opírá o omyl účastníků či o jejich nedostatečnou informovanost o tom, jak má být projev vůle správně vyjádřen [srov. obdobně též rozsudky Nejvyššího soudu ze dne 21. 8. 2018, sp. zn. 32 Cdo 4533/2016 , a ze dne 21. 3. 2019, sp. zn. 33 Cdo 1141/2017 ; v komentářové literatuře srov. například Handlar, J. § 578 (Chyby v psaní nebo v počtech). In: Lavický, P. a kol. Občanský zákoník I. Obecná část (§ 1 −654). 2. vydání. Praha: C. H. Beck, 2022, s. 1843, marg. č. 2., nebo Beran, V. § 578 (Chyby v psaní nebo počtech). In: Petrov, J., Výtisk, M., Beran, V. a kol. Občanský zákoník . 2. vydání (3. aktualizace). Praha: C. H. Beck, 2024, marg. č. 1. dostupné na beck-online.cz].
33. Ve vztahu k výkladu § 164 o. s. ř. o. s. ř. , který kromě chyb v psaní nebo v počtech umožňuje v soudním rozhodnutí provést opravu též jiných zjevných nesprávností (tj. toto ustanovení se vztahuje i na jiné zjevné nesprávnosti, nikoliv jen na chyby v psaní nebo v počtech), pak jsou v judikatuře a komentářové literatuře jako příklady chyb v psaní nebo v počtech uvedeny písařské chyby (přehození číslic, překlepy, zkomolení, zaměnění nebo vynechání částí textu či číslic), omyly v součtech, k nimž došlo zjevným a okamžitým selháním buď v duševní, nebo mechanické činnosti osoby, za jejíž účasti došlo k vyhlášení nebo vyhotovení rozhodnutí, které jsou pro každého zcela zřejmé a snadno rozpoznatelné, zejména z porovnání výroku rozhodnutí s jeho odůvodněním, případně i z jiných souvislostí [srov. například usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. 6. 2002, sp. zn. 29 Odo 700/2001 , uveřejněné pod číslem 49/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část občanskoprávní a obchodní (dále jen „Sb. rozh. obč.“), usnesení Nejvyššího soudu ze dne 2. 6. 2004, sp. zn. 29 Odo 310/2002 , uveřejněné pod číslem 46/2005 Sb. rozh. obč., usnesení Nejvyššího soudu ze dne 23. 2. 1999, sp. zn. 21 Cdo 1915/98 , ze dne 29. 3. 2000, sp. zn. 21 Cdo 2112/99 , ze dne 24. 11. 2016, sp. zn. 25 Cdo 3908/2016 , ze dne 28. 2. 2018, sen. zn. 29 NSCR 163/2016 , ze dne 31. 7. 2024, sp. zn. 22 Cdo 1738/2024 ; v komentářové literatuře srov. obdobně například Drápal, L. § 164 (Oprava rozsudku). In: Drápal, L., Bureš, J. a kol. Občanský soudní řád I, II. 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2009, s. 1119, marg. č. 1.].
Chyby v psaní a počtech podle § 7 odst. 4 zákona o registru smluv
34. Jedním z atributů právního státu je jednota právního řádu, jež je v rovině právního jazyka kromě jiného spjata s konstantností významů přisuzovaných jazykovým výrazům. Výjimkou je pouze rozlišování samotným zákonodárcem, a to explicitně formou legální definice nebo implicitně, tj. když je odlišnost významů přisuzovaných jednomu výrazu zřejmá z kontextu (srov. stanovisko Nejvyššího soudu ze dne 14. 11. 2012, sp. zn. Cpjn 200/2012 , či usnesení Ústavního soudu ze dne 31. 7. 1996, sp. zn. III. ÚS 124/96 ).
35. Z obsahu zákona o registru smluv, ani z jeho výše uvedeného smyslu a účelu, nevyplývá, že by pro účely tohoto zákona měl být pojmům „chyba v psaní“ a „chyba v počtech“ přikládán jiný význam, než jaký je jim přisuzován ve výše citované judikatuře a odborné literatuře při výkladu jiných právních předpisů, v nichž se uvedené pojmy též vyskytují. Uvedeným pojmům je v judikatuře a odborné literatuře přisuzován v podstatě shodný význam bez ohledu na to, zda jsou použity v předpisech soukromého práva či práva veřejného. Neobstojí tedy argument žalobce a), že při výkladu uvedených pojmů obsažených v § 7 odst. 4 zákona o registru smluv nelze vycházet z výkladu norem soukromého práva, v nichž jsou tyto pojmy obsaženy.
36. Za chyby v psaní a počtech v uveřejněných metadatech ve smyslu § 7 odst. 4 zákona o registru smluv lze tedy předně považovat takové chyby, k nimž došlo prostým převzetím údajů nesprávně obsažených již v samotné uveřejněné smlouvě v důsledku chyby v psaní a v počtech při vytváření takové smlouvy. Půjde tedy o takové zjevné a smyslu smluvního ujednání jinak neodporující chyby vzniklé v procesu vytváření textu smlouvy či při výpočtech (např. překlepy, jiné technické nedostatky v psaní, přehození číslic, zkomolení, zaměnění nebo vynechání částí textu či číslic, omyly v součtech, jiné matematické chyby apod.), tj. o chyby, které nejsou na újmu samotné smlouvě, neboť je její význam i přes uvedené chyby nepochybný (srov. § 578 o. z.).
37. Za chyby v psaní a počtech v uveřejněných metadatech ve smyslu § 7 odst. 4 zákona o registru smluv však lze považovat i chyby, k nimž dojde až při samotném přepisu ve smlouvě jinak správně uvedených údajů do formuláře registru smluv zjevným a okamžitým selháním v duševní (ve smyslu početní) nebo mechanické činnosti osoby tyto údaje do formuláře registru vkládající (např. při součtu dílčích cen plnění uvedených ve smlouvě pro určení celkové uveřejňované ceny plnění, jež sama ve smlouvě uvedena není, či překlepy, přehození číslic, zkomolení, zaměnění nebo vynechání částí textu či některých číslic), jejichž nesprávnost je pro každého zřejmá a snadno rozpoznatelná. O chybu v psaní a počtech v uveřejněných metadatech však podle výše citované judikatury nepůjde tehdy, kdy se textově bezchybné (vystihující vůli osoby vkládající údaje do formuláře registru smluv) vyjádření projevu vůle opírá o její omyl či o její nedostatečnou informovanost o tom, jaké údaje ze smlouvy mají být v registru smluv uvedeny jako metadata předmětné smlouvy. Jinak řečeno chybou v psaní či počtech v uveřejněných metadatech není uvedení chybných metadat v důsledku pochybení v úsudku osoby vkládající metadata do registru smluv o tom, jaké údaje z obsahu smlouvy mají být přepsány do formuláře registru jako metadata smlouvy.
38. Nelze přitom přijmout argument žalobce a), že chybou v psaní a počtech v uveřejněných metadatech opravitelnou kdykoliv podle § 7 odst. 4 zákona o registru smluv (bez sankce stanovené v § 7 odst. 1 zákona o registru smluv) je jakékoliv nesprávné uvedení metadat odchylných od údajů obsažených ve smlouvě (bez ohledu na to, v důsledku jakého pochybení došlo k uvedení takového nesprávného údaje v metadatech), odůvodněný tím, že lze vždy provést ověření správnosti údaje uvedeného v metadatech přímo v textu samotné uveřejněné smlouvy. Jak bylo uvedeno již výše, uveřejněná metadata (jež ze své povahy mají odpovídat obsahu smlouvy) jsou významná pro výkon veřejné kontroly, neboť jejich prostřednictvím lze fakticky v registru smluv obsahujícím obrovské množství dat vyhledat konkrétní uveřejněnou smlouvu. Bylo by v rozporu s výše uvedeným smyslem a účelem uveřejňování metadat, bylo-li by potřebné ověřovat správnost informací uveřejněných v metadatech porovnáváním se zněním obsahu smluv. Nadto při uveřejnění nesprávných metadat veřejnost ani nemusí příslušnou smlouvu v registru vůbec nalézt (např. bude-li vyhledávat smlouvy v registru podle parametru ceny plnění, který bude uveřejněn v metadatech nesprávně ve významně odlišné výši oproti obsahu smlouvy), a k ověření správnosti údajů obsažených v metadatech podle obsahu uveřejněné smlouvy tak ani nebude moci přistoupit.
39. Pro úplnost lze dodat, že v § 7 odst. 2 a 3 zákona o registru smluv jsou stanoveny výjimky, za kterých nebude smlouva považována za neuveřejněnou i přes její neuveřejnění do 3 měsíců od jejího uzavření, či uveřejnění jen části smlouvy nebo neuveřejnění metadat v dané lhůtě, jednaly-li tam uvedené subjekty v dobré víře o tom, že smlouva [uzavřená právnickou osobou uvedenou v § 2 odst. 1 písm. k) nebo n), která byla založena za účelem uspokojování potřeb majících průmyslovou nebo obchodní povahu nebo za účelem výzkumu, vývoje nebo zkušebnictví, pokud tato smlouva byla uzavřena v běžném obchodním styku v rozsahu předmětu činnosti nebo podnikání uvedené právnické osoby zapsaného ve veřejném rejstříku], část smlouvy nebo metadata (podléhající obchodnímu tajemství dle § 5 odst. 6 téhož zákona) jsou vyloučeny z povinnosti uveřejnění. V těchto specifických případech je upřednostněna ochrana dobré víry dotčených osob týkající se správnosti jejich úsudku o tom, jaké smlouvy a údaje v nich uvedené, mají být zveřejněny, ukáže-li se následně jejich úsudek nesprávným. Není však důvod toto ustanovení výslovně vztažené na konkrétní specifické situace, v nichž dotčeným osobám nelze vytýkat nesprávnost jejich úsudku o mnohdy složitém právním posouzení naplnění výjimek z povinnosti uveřejnění, rozšiřovat bez dalšího též na situace jiných chyb při přepisu údajů ze smlouvy (jasně vymezených) do registru smluv jako metadat smlouvy. Jinak řečeno ochranu dobré víry osob zveřejňujících metadata stanovenou v § 7 odst. 2 a 3 zákona o registru smluv pro situace pochybení v mnohdy složitém posouzení aplikace a rozsahu obchodního tajemství nelze rozšiřovat i na situaci skutkově zcela odlišnou, v níž po osobě vkládající metadata do registru smluv není vyžadován žádný složitý úsudek a její činnost má spočívat pouze v jednoduchém přepisu údajů ve smlouvě jasně vymezených do registru smluv jako metadat smlouvy. Není na místě rozšířit takovou ochranu dobré víry osob vkládajících údaje do registru smluv ani prostřednictvím širšího výkladu § 7 odst. 4 zákona o registru smluv ve vztahu k pojmům chyby v psaní nebo v počtech. Ostatně nesvědčí o tom ani skutečnost, že chyby v psaní nebo v počtech lze podle § 7 odst. 4 zákona o registru smluv opravit kdykoliv, zatímco ve vztahu k výjimkám uvedeným v § 7 odst. 2 a 3 téhož zákona je stanovena na opravu (doplnění) konkrétní lhůta.
Aplikace uvedených závěrů na projednávanou věc
40. V nyní posuzované věci odvolací soud dospěl k závěru, že v okolnostech daného případu nešlo při uveřejnění nesprávných metadat vztahujících se k předmětné smlouvě o dílo o chybu v psaní nebo v počtech ve smyslu § 7 odst. 4 zákona o registru smluv, neboť v metadatech byla uveřejněna cena zcela odlišná od ceny sjednané (lišící se téměř o 30 000 000 Kč) a ani z dalších v metadatech zveřejněných údajů nebylo možno dovodit, jaká cena byla skutečně sjednána. Nešlo o údaj, jehož nesprávnost by byla pro každého zřejmá a snadno rozpoznatelná. Uvedení takového nesprávného údaje v metadatech přitom bylo důsledkem nesprávného posouzení předmětu uveřejnění smlouvy, tj. důsledkem věcné nesprávnosti v úsudku osoby [pracovnice žalobce a)], která zveřejnění prováděla, o tom, jaké údaje o ceně mají být uveřejněny jako metadata předmětné smlouvy [jako údaj o ceně plnění ze smlouvy o dílo byl uveřejněn pouze údaj o části ceny díla vztahující se k žalobci a), nadto v rozporu s obsahem smlouvy o dílo navýšené o DPH].
41. Právní posouzení věci odvolacím soudem je v souladu s výše uvedenými závěry, k nimž dospěl Nejvyšší soud. V nyní projednávané věci nebylo uvedení nesprávného údaje o ceně smlouvy o dílo v uveřejněných metadatech smlouvy důsledkem administrativního pochybení způsobeného zjevným a okamžitým selháním v duševní (ve smyslu početní) nebo mechanické činnosti pracovnice žalobce a) při samotném přepisu údajů ze smlouvy, ale šlo o chybu v jejím úsudku o tom, jaký údaj ze smlouvy má být uveřejněn, tj. o vědomé uvedení údaje ze smlouvy pouze o částečné ceně díla, jež správně uveden být neměl, nadto s přičtením částky DPH ve smlouvě neuvedené. Ve smlouvě o dílo přitom byla výslovně a zřetelně uvedena celková cena díla, jež správně měla být uveřejněna v metadatech, a též informace o tom, že cena díla neobsahuje DPH. Pro uvedení metadat do formuláře registru smluv tedy nebyl vyžadován žádný matematický úkon, jehož nesprávné provedení (např. chybu v součtu či rozdílu) by bylo možno považovat za chybu v počtech při zadávání metadat do formuláře registru smluv. Takové chybné uvedení zcela odlišných metadat o ceně díla současně bylo způsobilé narušit účel, pro který je stanovena povinnost uveřejnění též metadat smlouvy.
42. Důvodné nejsou ani námitky žalobce a), podle kterých odvolací soud postupoval v rozporu se zásadou pacta sunt servanda a ochranou zásady autonomie vůle jako stěžejní zásady soukromého práva, přiklonil-li se k takovému posouzení a výkladu, který vede k neplatnosti smlouvy. Žalobcem a) odkazovaná rozhodnutí Ústavního soudu a Nejvyššího soudu se týkala otázky výkladu právního jednání a jeho neurčitosti. Podstata předložené otázky výkladu § 7 odst. 4 zákona o registru smluv se však netýká posuzování neplatnosti (resp. zdánlivosti) smlouvy o dílo uzavřené mezi účastníky z důvodu její neurčitosti (netýká se výkladu smlouvy, k němuž se vyjadřuje dovolatelem citovaná judikatura), nýbrž zákonem stanovené povinnosti uveřejnění smluv včetně jejich metadat za účelem kontroly ze strany veřejnosti, s jejímž řádným nesplněním zákon spojuje sankci v podobě zrušení smlouvy od počátku.
43. Podle § 242 odst. 3 věty druhé o. s. ř. o. s. ř. , je-li dovolání přípustné, Nejvyšší soud přihlíží též k vadám uvedeným v § 229 odst. 1 , § 229 odst. 2 písm. a) a b) a § 229 odst. 3 , jakož i k jiným vadám řízení, které mohly mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci. Existenci takových vad řízení však dovolací soud nezjistil.
44. Jelikož je právní posouzení věci odvolacím soudem správné Nejvyšší soud, aniž nařizoval jednání (§ 243a odst. 1 věta první o. s. ř. o. s. ř. ), dovolání žalobce a) podle § 243d odst. 1 písm. a) o. s. ř. o. s. ř. zamítl jako nedůvodné.
45. O náhradě nákladů dovolacího řízení bylo rozhodnuto podle § 243c odst. 3 věty první o. s. ř. o. s. ř. ve spojení s § 224 odst. 1 a § 142 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. , neboť dovolání žalobce a) bylo zamítnuto. Žalobce a), který byl v dovolacím řízení neúspěšný, je tak povinen nahradit procesně úspěšné žalované náklady, jež v dovolacím řízení účelně vynaložila. Tyto náklady sestávají z mimosmluvní odměny za zastupování advokátem v částce 37 220 Kč podle § 1 odst. 2 věty první, § 6 odst. 1 , § 7 bodu 6, § 8 odst. 1 , § 11 odst. 1 písm. k) vyhlášky č. 177/1996 Sb. , o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), ve znění pozdějších předpisů, a z paušální náhrady hotových výdajů ve výši 450 Kč za jeden úkon právní služby (vyjádření k dovolání) podle § 13 odst. 4 advokátního tarifu, při připočtení náhrady za DPH ve výši 21 % podle § 137 odst. 3 o. s. ř. o. s. ř. , tj. v částce 7 911 Kč, neboť advokát žalované je plátcem této daně. Náhradu nákladů dovolacího řízení ve výši celkem 45 581 Kč je žalobce a) povinen zaplatit žalované ve lhůtě tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám jejího advokáta (§ 149 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. ).
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 8. 9. 2026
Mgr. Jiří Němec
předseda senátu