Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
20 C 116/2026-35
ROZSUDEK
JMÉNEM REPUBLIKY
Okresní soud v Domažlicích rozhodl soudcem Mgr. Martinem Součkem ve věci
žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta
proti
žalované: Jméno žalované, narozená Datum narození žalované bytem Adresa žalované
o zaplacení 62 495,95 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 56 574,95 Kč spolu s kapitalizovaným úrokem ve výši 9 456,05 Kč, úrokem ve výši 11,50 % ročně z částky 49 999,17 Kč od datum do zaplacení, kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení od datum do datum ve výši 1 908,65 Kč, zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,50 % ročně z částky 51 337,95 Kč od datum do zaplacení a zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,50 % ročně z částky 5 237 Kč od datum do zaplacení.
II. Žaloba se co do částky 5 921 Kč a veškerého zbývajícího příslušenství zamítá.
III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 18 987,12 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.
Odůvodnění:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 56 574,95 Kč spolu s kapitalizovaným úrokem ve výši 9 456,05 Kč, úrokem ve výši 11,50 % ročně z částky 49 999,17 Kč od , datum, do zaplacení, kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení od , datum, do , datum, ve výši 1 908,65 Kč, zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,50 % ročně z částky 51 337,95 Kč od , datum, do zaplacení a zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,50 % ročně z částky 5 237 Kč od , datum, do zaplacení.II. Žaloba se co do částky 5 921 Kč a veškerého zbývajícího příslušenství zamítá.III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 18 987,12 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.
1. Žalobou, která byla doručena soudu dne datum se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení žalované částky a náhradu nákladů řízení. Žalobkyně se svého nároku po žalovaném dožadovala z titulu smlouvy o revolvingovém úvěru, která byla uzavřena mezi žalobkyní a žalovanou dne datum. Na základě předmětné smlouvy měla žalovaná možnost čerpat úvěrový rámec do 50 000 Kč za podmínek stanovených ve smlouvě. Žalovaná však své povinnosti řádně neplnila. Žalovaná načerpala částku 53 518 Kč a uhradila pouze 9 403 Kč. Strany dále dne datum uzavřely obdobnou smlouvu o revolvingovém úvěru, kdy úvěrový rámec činil 10 000 Kč. Žalovaná načerpala na tento úvěr částku 12 846 Kč a uhradila pouze 4 763 Kč.
2. Žalovaná se k žalobě nijak nevyjádřila, k nařízenému jednání se bez omluvy nedostavila.
3. Zástupce žalobkyně k výzvě soudu k doplnění žaloby uvedl, že úvěruschopnost žalované byla u první jmenované smlouvy mj. zkoumána i výpisem z jejího běžného bankovního účtu za měsíce předcházející poskytnutí úvěru. U smlouvy ze dne datum byla úvěruschopnost zkoumána z údajů předložených žalovanou, její lustrací v příslušných rejstřících a výpočtem žalobkyně. Z této lustrace bylo zjištěno, že žalovaná má předchozí závazky ve výši 15 244 Kč.
4. Soud dospěl ke skutkovému závěru, že mezi žalobkyní a žalovanou byla dne datum uzavřena smlouva o poskytnutí revolvingového úvěru č. hodnota s úvěrovým limitem 50 000 Kč, na jejímž základě byla poskytnuta žalované postupným čerpáním částka ve výši 53 518 Kč. Žalovaná se zavázala vrátit tuto částku zpět v pravidelných měsíčních splátkách v minimální výši 3,061 % z úvěrového rámce do každého 20. dne v měsíci. Ve smlouvě strany sjednaly také poplatek za pojištění úvěru ve výši 8,9 % z minimální splátky úvěru. Žalovaná na úvěr uhradila pouze 9 403 Kč, splátky řádně nehradila. Žalobkyně tedy využila svého práva a zesplatnila celý úvěr ke dni datum. Žalovaná poté na poskytnutý úvěr neuhradila ničeho. Vzhledem k neplnění povinností ze strany žalované nárokovala žalobkyně krom neuhrazené jistiny také pojistné ve výši 408,78 Kč, náklady na vymáhání ve výši 430 Kč a smluvní pokutu ve výši 500 Kč. Tyto poplatky plynou z uzavřené smlouvy a přiloženého sazebníku poplatků.
5. Dne datum byla uzavřena smlouva o poskytnutí revolvingového úvěru č. hodnota s úvěrovým limitem 10 000 Kč, na jejímž základě byla poskytnuta žalované postupným čerpáním částka ve výši 12 846 Kč. Žalovaná se zavázala vrátit tuto částku zpět v pravidelných měsíčních splátkách v minimální výši 4 % z dlužné částky do každého 20. dne v měsíci. Ve smlouvě strany sjednaly také poplatek za pojištění úvěru ve výši 8,9 % z minimální splátky úvěru. Žalovaná na úvěr uhradila pouze 81 999,26 Kč, splátky řádně nehradila. Na úvěr uhradila celkem 4 763 Kč. Žalobkyně tedy využila svého práva a zesplatnila celý úvěr ke dni datum. Žalovaná poté na poskytnutý úvěr neuhradila ničeho. Vzhledem k neplnění povinností ze strany žalované nárokovala žalobkyně krom neuhrazené jistiny také pojistné ve výši 228,81 Kč, náklady na vymáhání ve výši 430 Kč a smluvní pokutu ve výši 500 Kč. Tyto poplatky plynou z uzavřené smlouvy.
6. Zástupce žalobkyně závěrem navrhl žalobě zcela vyhovět a žalobkyni přiznat 4 úkony právní služby včetně nákladů cestovného.
7. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. , o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru “) poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.
8. Podle § 75 zákona o spotřebitelském úvěru je poskytovatel a zprostředkovatel povinen provozovat svou činnost s odbornou péčí. Podle § 76 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel jedná čestně, transparentně a zohledňuje práva a zájmy spotřebitele.
9. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.
10. Podle ustanovení § 2991 o.z platí, že kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.
11. Podle § 2395 občanského zákoníku (zákon č. 89/2012 Sb. ) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
12. Z provedených důkazů soud dospěl k závěru, že žalobkyně nezkoumala dostatečným způsobem úvěruschopnost žalované u úvěru č. hodnota, kdy nezachovala potřebnou míru opatrnosti z toho důvodu, že si od žalované nevyžádala žádné listin y osvědčující její příjmy a výdaje. Za takové listin y lze považovat např. výpis z bankovního účtu žalované či, co se týče příjmu, výplatní páska, potvrzení o příjmu od zaměstnavatele nebo případně pracovní smlouva.
13. Soud má tedy s ohledem na vše shora uvedené za to, že v § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru stanovenou neplatnost smlouvy jakožto důsledek porušení povinnosti poskytovatele (řádně a s odbornou péčí) posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr je nutno vykládat za použití § 588 obč. zák. jako neplatnost absolutní, když dané porušení povinnosti poskytovatele odporuje zákonu a současně (zejména pro uvedené širší možné dopady porušení této povinnosti) zjevně narušuje veřejný pořádek.
14. Protože smlouva o úvěru je z výše uvedených důvodů v celém obsahu neplatná, je třeba provést vypořádání z neplatné smlouvy podle zásad o bezdůvodném obohacení. Žalobkyně poskytla žalované jistinu ve výši 10 000 Kč a žalovaná na tuto částku dosud uhradila 4 763 Kč. Žalované tak vznikla povinnost vrátit žalobkyni částku 5 237 Kč, k jejímuž zaplacení soud žalovanou zavázal ve výroku I. rozsudku a ve zbývajícím rozsahu tuto část nároku výrokem II. jako nedůvodnou zamítl.
15. Ohledně příslušenství bezdůvodného obohacení soud vyšel z § 1958 odst. 2 o.z. podle nějž neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu. Podle § 573 o.z. má se za to, že došlá zásilka odeslaná s využitím provozovatele poštovních služeb došla třetí pracovní den po odeslání, byla-li však odeslána na adresu v jiném státu, pak patnáctý pracovní den po odeslání. Pokud žalobkyně odeslala žalované upomínku s výzvou k úhradě dne datum, potom se považuje za doručenou dne datum. Od této doby byla žalovaná povinna plnit ve lhůtě 3 dnů. Tato lhůta uplynula dne datum, proto od datum je žalovaná v prodlení s vrácením bezdůvodného obohacení, a proto výrokem I. rozsudku soud přiznal zákonné úroky z prodlení od tohoto data v jejich zákonné výši.
16. U druhého úvěru však soud z provedených důkazů dospěl k závěru, že mezi žalobkyní jako věřitelem a žalovaným jako dlužníkem byla platně uzavřena smlouva o úvěru ve smyslu § 2395 občanského zákoníku . Smlouva odpovídá požadavkům ustanovení občanského zákoníku o spotřebitelských smlouvách (§ 1810 a násl. občanského zákoníku ) a zákona č. 257/2016 Sb. , o spotřebitelském úvěru, kdy úvěruschopnost (její příjmy a výdaje) byla mj. zkoumána z výpisu z běžného účtu žalované. Žalovaná porušila své povinnosti vyplývající z této smlouvy, a to tím, že neuhradila v termínu splatnosti žalobkyní poskytnutý úvěr. Soud pro úplnost uvádí, že shledal za platné ujednání o poplatku za uzavření úvěru, pevného úroku za splátky úvěru a dalších dobrovolných poplatků, kdy tato částka se v přepočtu na roční úrok velmi těsně blíží trojnásobku běžné úrokové sazby, tj. hranici stanovené Nejvyšším soudem. Bylo na žalované, aby tvrdila a prokázala, že žalobou uplatněný nárok z části nebo zcela zanikl, případně vůbec nevznikl. To však žalovaná neučinila a z obsahu spisu taková okolnost nevyplývá. Žalobkyni proto vzniklo právo domáhat se zaplacení celého zůstatku dluhu z tohoto úvěru včetně smluvního příslušenství, smluvní pokuty a nákladů na vymáhání a též zákonného úroku z prodlení (§ 1970 o.z.).
17. Z výše uvedených důvodů proto soud žalobě částečně vyhověl.
18. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 18 987,12 Kč, přičemž tato částka představuje 81,06 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu v řízení v rozsahu 90,53 % a úspěchu žalované v rozsahu 9,47 %). Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 3 125 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb. , advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 62 495,95 Kč sestávající z částky 3 620 Kč za každý ze čtyř úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. včetně čtyř paušálních náhrad výdajů po 450 Kč dle § 13 odst. 4 a. t., v souvislosti s cestou realizovanou dne datum náhrada 495,65 Kč za 63 ujetých km (34,70 Kč za litr paliva dle vyhlášky č. 573/2025 Sb. , ve znění pozdějších předpisů, při průměrné spotřebě 5,67 l/100 km a 5,90 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 573/2025 Sb. , ve znění pozdějších předpisů) podle § 13 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 16 775,65 Kč ve výši 3 522,89 Kč.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Plzni, prostřednictvím Okresního soudu v Domažlicích. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.
Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.