Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
8 C 351/2023-334
ROZSUDEK
JMÉNEM REPUBLIKY
Okresní soud Praha-západ rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu Mgr. Štěpánky Tůmové a přísedících Ing. Miloslavy Blacké a JUDr. Gabriely Veselé v právní věci
žalobce: Jméno žalobce, narozený Datum narození žalobce
bytem Adresa žalobce
zastoupený advokátem Jméno advokáta A
sídlem Adresa advokáta A
proti žalovanému: Jméno žalovaného., IČO: IČO žalovaného
sídlem Adresa žalovaného
zastoupený advokátem Jméno advokáta B
sídlem Adresa advokáta B
o zaplacení částka s příslušenstvím
takto:
I. Žaloba, aby byl žalovaný povinen zaplatit žalobci částka se zákonným úrokem z prodlení z této částky od datum do zaplacení, se zamítá.
II. Žalobce je povinen zaplatit žalovanému na náhradě nákladů řízení částku částka do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupce žalovaného.
Odůvodnění:
I. Žaloba, aby byl žalovaný povinen zaplatit žalobci , částka, se zákonným úrokem z prodlení z této částky od , datum, do zaplacení, se zamítá.II. Žalobce je povinen zaplatit žalovanému na náhradě nákladů řízení částku , částka, do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupce žalovaného.
1. Žalobce se žalobou podanou k soudu dne datum domáhal rozhodnutí soudu, jímž by byla žalované uložena povinnost zaplatit mu částku částka s příslušenstvím uvedeným ve výroku tohoto rozsudku. Žalobu odůvodnil tím, že žalobce byl zaměstnancem žalovaného na pozici obchodní zástupce. Po dobu trvání pracovního poměru byl diskriminován jednatelem žalovaného jméno FO. jméno FO, který byl k žalobci nepříjemný, pokud tento dodal něco později, oproti jeho přístupu k jiným zaměstnancům v obdobných případech, žalovaný měl k žalobci nerovný přístup i z hlediska odměňování, navíc oproti slibům žalovaný neprodloužil žalobci pracovní poměr, který byl uzavřen na dobu určitou. Tři týdny před skončením pracovního poměru byl žalobce z rozhodnutí žalovaného na tzv. překážkách na straně zaměstnavatele, byl mu znemožněn výkon práce, odebrán služební telefon a notebook. Vše popsané způsobilo u žalobce psychické problémy; deprese a chorobné stavy se začaly u žalobce objevovat již od května 2020. Po ukončení pracovního poměru se jeho psychický stav nezlepšoval. Žalobce byl evidován u úřadu práce, později nastoupil do společnosti Geus adresa na pozici obchodní zástupce, měl ovšem stále deprese, trpěl úzkostí a stále se mu opakovaly situace s panem jméno FO, což vše negativně působilo nejen na jeho život, spánek, ale i pracovní výkony a byl s ním pracovní poměr ukončen ve zkušební době. V dalším zaměstnání jako vedoucí směny ve společnosti Tesco pracoval 7 měsíců, následně mu nebyl prodloužen pracovní poměr z důvodu nízkého sebevědomí a proto, že nezvládal rázně řídit podřízené. U žalobce se vyskytuje posttraumatická stresová porucha, panické ataky se smíšenou úzkostně depresivní poruchou, vše v důsledku jednání žalovaného a jednatele jméno FO vůči osobě žalobce. Žádá proto o náhradu za tzv. psychické bolestné ve výši částka a ztížení společenského uplatnění ve výši částka. Vychází ze znaleckého posudku znalce tituly před jménem jméno FO, za který zaplatil částka, ve kterém je uvedena výše ztížení společenského uplatnění částka s předpokladem, že má být finanční ohodnocení dále navyšováno, s ohledem na vícero psychických poruch proto žalobce požaduje náhradu zvýšenou oproti závěru znaleckého posudku.
2. Žalovaný navrhl zamítnutí žaloby s odůvodněním, že žalobce neunáší břemeno tvrzení ani důkazní ohledně existence jakéhokoliv porušení, které by mohlo vést ke vzniku újmy na straně žalobce. Žalovaný popírá nerovné zacházení se žalobcem a není si vědom žádných pochybení. Stejná výše mzdy pro pracovníky na stejné pozici není předepsaná, záleží na výkonnosti a výsledcích práce; odměny jsou pak nenárokové. Neprodloužení pracovního poměru sjednaného na dobu určitou není žádným porušením pracovněprávních předpisů, o neprodloužení byl žalobce předem informován. Postup žalovaného při konci pracovního poměru žalobce (rozhodnutí, že nebude žalobci přidělovat práci, žalobce bude na plně hrazených překážkách na straně zaměstnavatele) je zcela v souladu se zákoníkem práce. Jelikož tehdy práci pro zaměstnavatele žalobce nekonal, je zcela legitimní požadavek na vrácení majetku zaměstnavatele. Výši uplatněného nároku žalobce opírá o znalecký posudek tituly před jménem jméno FO, ke kterému by soud neměl vůbec přihlížet. tituly před jménem jméno FO byl odsouzen pro trestný čin křivé výpovědi a nepravdivého znaleckého posudku a zaniklo mu oprávnění vykonávat znaleckou činnost. Bez ohledu na to posudek neodpovídá na základní otázku relevantní pro toto řízení, zda je dána příčinná souvislost mezi bývalým pracovním poměrem žalobce u žalovaného a současným zdravotním stavem žalobce.
3. Žalobce později doplnil tvrzení, že šikana a bossing ze strany jednatele žalovaného jméno FO. jméno FO se projevovaly následovně: nátlakem na žalobce, aby při obchodních jednáních s potenciálními partnery na ně činil nepřiměřený nátlak, potažmo zastrašování s ohledem na dominantní postavení žalovaného na trhu – například otevřený dopis od jednatele právnická osoba., na kterou byl jméno FO. jméno FO vytvářen tlak, aby se neúčastnila výběrového řízení vyhlašovaného společností právnická osoba. pod hrozbou jednostranného ukončení spolupráce mezi žalovaným a právnická osoba., což se následně stalo. Dále zadávání nesmyslných pracovních úkolů či úkolů v rozporu s pracovní smlouvou – např. pracovní úkol na vyřízení reklamace koncového zákazníka jednoho z obchodních partnerů žalobce obchodním zástupcem, který však nemá vyřizování reklamací v popisu práce. Jednatel se dále žalobci vysmíval v souvislosti s přízvukem a výslovností žalobce při používání německého jazyka nebo obecně, když žalobce sdělil jméno FO. jméno FO, že přivede dva nové obchodní partnery v adresa a jednatel mu řekl, že bude rád za jednoho. Jednatel používal vůči žalobci křik a vulgarity, které v podání žalobce příkladmo výslovně expresivně uvedl. Jednatel žalobce také nedůvodně kritizoval za jeho vzhled a způsob oblékání. V rozporu se zákoníkem práce jméno FO. jméno FO nařizoval zaměstnancům chodit do práce za doby pandemie Covid-19 v režimu OČR. Jednatel si nevážil práce žalobce, žalobci i jiným říkal, že mají leštit kliky. Jednatel zjišťoval informace o soukromí žalobce, např. se ho dotazoval, kde byl ve tři hodiny ráno firemním vozidlem, dotazoval se ho na osobní vztahy, např. zda má „nějakou babu“. Nutil žalobce a další zaměstnance sledovat fotografie ze své dovolené mimo pracovní dobu. Žalobci sliboval prodloužení pracovní smlouvy, pokud uzavře akvizici se společností Blanket, přestože to žalobce splnil, k prodloužení smlouvy nedošlo. V rozporu se zákoníkem práce se snažil nařídit žalobci dodatkovou dovolenou. Protokol o předání služebního vozidla byl vystaven nesprávně na jiný vůz. Podobnému jednání jako žalobce byli vystaveni i další zaměstnanci žalovaného, například o jedné kolegyni před kolegy prohlásil, že je v šatech tlustá. Psychická újma žalobce nebyla způsobena neprodloužením pracovního poměru, ale důsledkem dlouhodobého nemorálního nevhodného a protiprávního jednání bývalého jednatele žalovaného.
4. Soud vzal po provedeném dokazování za prokázaný následující skutkový stav: žalobce byl v období datum – datum zaměstnancem žalovaného na základě pracovní smlouvy na dobu určitou na pozici obchodní zástupce (pracovní smlouva z datum).
5. Hrubá mzda žalobce byla stanovena zaměstnavatelem s platností od datum ve výši částka měsíčně a s platností od datum ve výši částka měsíčně. Hrubá mzda jméno FO byla od datum ve výši částka měsíčně a od datum ve výši částka měsíčně (platové výměry).
6. jméno FO. jméno FO byl jednatelem žalované společnosti v období od datum do datum (výpis z obchodního rejstříku).
7. Z pracovní e-mailové komunikace bylo zjištěno, že R. Ruislová z oddělení průmyslových zakázek sdělovala e-mailovou zprávu mj. žalobci a dalším zaměstnancům, že školení ve Steinhagenu proběhne v termínu 7.-datum, ubytování je zajištěno.
8. Klinický psycholog tituly před jménem jméno FO shledal u žalobce dne datum panickou úzkostnou poruchu a úzkostně depresivní poruchu. Ve zprávě je uvedeno, že žalovaný má primárně neurotickou konstituci osobnosti, subjektivně žalobce popisoval zvýšený stres v práci a soudní spor s bývalým zaměstnavatelem (zpráva „psychologické vyšetření“). Závěr vyšetření žalobce v právnická osoba. dne datum je u žalobce anxiozní ataka v návaznosti na psychickou frustraci (ambulantní karta). Z psychologického vyšetření z datum bylo zjištěno, že žalobce dochází ke klinické psycholožce tituly před jménem jméno FO od listopadu 2023, který vyhledal pomoc pro dva roky trvající obtíže spojené se „šikanou v bývalém zaměstnání“. Již tehdy byl medikován antidepresivy a anxiolytiky.
9. Žalobce vyzýval žalovaného k úhradě částky částka dopisem ze dne datum odeslaným žalovanému (dopis – upřesnění předžalobní výzvy). Žalovaný na dřívější požadavek na náhradu škody reagoval odmítavě dopisem právního zástupce (dopis ze dne datum).
10. Žalobce se prostřednictvím svého tehdejšího právního zástupce obracel v květnu 2021 na mateřskou společnost žalovaného v SRN, v dopisu jí adresovaném uvedl, že byl zaměstnancem žalovaného, vypracoval se do úrovně schopného pracovníka, který dosavadní síť prodejců rozšířil o 13 firem, jednatel společnosti jméno FO. jméno FO však odmítal úspěšným prodejcům uznat přídavný rabat a bezdůvodně odmítal další rozšiřování prodejní sítě. Přes předchozí slib neprodloužil žalobci pracovní poměr. Již od nástupu do firmy žalobce zjišťoval neobvyklé přístupy ze strany jednatele jméno FO, jméno FO, které přislíbil novou smlouvu, obratem přinutil podepsat výpověď, další zaměstnanci, například jméno FO, který byl bezdůvodně propuštěn, měli psychické problémy obdobné, jako předchůdkyně žalobce na jeho pozici paní jméno FO. Jednatel užívá nemorální praktiky, čímž dochází k porušování českého i unijního práva. Sám žalobce má po skončení pracovního poměru psychické problémy. Mateřská společnost reagovala e-mailem, že žalovaný v předstihu informoval žalobce v předstihu, že pracovní poměr nebude prodloužen. Ke tvrzení o jednání jméno FO. jméno FO uvedla, že žádá o konkrétní důkazy o škodlivém nebo protiprávním jednání jméno FO. jméno FO, aby mohlo dojít k internímu přezkumu (dopis mateřské společnosti žalovaného ze dne datum, odpověď z datum).
11. tituly před jménem jméno FO byl veden v seznamu znalců od datum do datum, kdy mu oprávnění zaniklo podle § 14 odst. 3 písm. d) zákona č. 254/2019 Sb. (výpis ze seznamu znalců).
12. Z otevřeného dopisu společnosti Metalo bylo zjištěno, že tato společnost sdělovala společnosti právnická osoba., že žalovaný je jedním z dominantních dodavatelů na trhu. Dodávky výrobků a následných servisních služeb pro právnická osoba. jsou významně ovlivňovány tím, že žalovaný neumožňuje svým autorizovaným prodejcům podávat nabídky do výběrových řízení společností právnická osoba vyhlašovaných. To byl i případ autora otevřeného dopisu – společnosti Metalo, které informaci poskytl jméno FO. jméno FO a doplnil ji hrozbou jednostranného ukončení autorizace.
13. Jednatel žalovaného vytiskl přehled cest žalobce služebním vozidlem v období 1.-datum (výpis tras). V přehledech za měsíce srpen a listopad byly uvedeny i soukromé cesty.
14. Z e-mailové zprávy ze dne datum soud zjistil, že žalobce komunikoval s panem Petrikovičem ze společnosti Glasiert, že navštívil koncového zákazníka a řešil jeho reklamaci, přičemž zjistil použití špatného technologického postupu.
15. Z internetových stránek www.metalo.cz/sortiment soud zjistil, že uvedená společnost stále nabízí sortiment vrat i společnosti žalovaného.
16. Z audionahrávky žalobce bylo zjištěno, že žalobce si pořídil zjevně bez vědomí tehdejšího jednatele žalovaného jméno FO. jméno FO několik nahrávek jejich vzájemného pracovního hovoru. Ve všech nahrávkách vystupuje jméno FO. jméno FO zdvořile, nezvyšuje hlas, byť hovoří důrazně a neužívá velmi hrubé či urážlivé výrazy vůči žalovanému ani jakkoliv jinak. V hovorech vytýkal slušnou formou neúčast na vánočním večírku (jeho začátku) slovy: „místo abyste tam byl první, jedete k nějakému přiblblému ….“ Na dotaz (zřejmě), proč s ním nebyl prodloužen pracovní poměr, řekl jméno FO. jméno FO, že žalobce není kolegiální, že je „s prominutím vyčůraný“. Třetí nahrávka je pak zcela věcná. Oproti tvrzením žalobce jednatel nepoužívá expresivní neslušné výrazy ani nekřičí ani žalobce neuráží („znalost němčiny nula“ je hodnotící soud, žádné vysmívání).
17. Z pracovní e-mailové zprávy jméno FO. jméno FO z datum bylo zjištěno, že jednatel jméno FO psal podřízeným, že nedodržují jeho pokyny, zejména že před odběrem musí být pohledávky po splatnosti na nule a není možné „pouštět“ zboží dlužníkovi. Z další zprávy z datum bylo zjištěno, že vzhledem ke stupňujícímu mobbingu jméno FO vůči kolegům přemístil její místo pracoviště do zasedací místnosti do konce výpovědní doby; zakázal jí vstup do prvního patra. Ze zprávy ze dne datum soud zjistil, že jednatel jméno FO sděloval, že očekává od těch, co mají ošetřovačku, budou schopni v daném týdnu na NL v době od 7.30 do 12 h s výjimkou paní jméno FO, která nemá hlídání a jezdí navečer.
18. Z e-mailu ze dne datum soud zjistil, že tehdejší zástupce žalovaného sděloval žalobci, že žalovaný nesprávně informoval žalobce o překážkách v práci, když bylo zjištěno z podkladů, že na vlastní žádost žádal o řádnou dovolenou. Z e-mailu z datum soud zjistil, že jednatel jméno FO psal žalobci, že mu nařizuje 9. 10. předat notebook, mobilní telefon apod. jméno FO.
19. jméno FO. jméno FO psala žalobci v e-mailu z datum, aby žalobce přes víkend „zkouknul“ ceníky (e-mailová zpráva).
20. Oblastní inspektorát práce sděloval žalobci, že k jeho podnětu provedl kontrolu u žalovaného – zaměstnavatele, zjistil nesplnění povinnosti dle § 96 ZP (dopis ze dne datum).
21. Z výpovědi svědkyně jméno FO bylo zjištěno, že je stále zaměstnancem žalovaného na pozici obchodního zástupce. I osobní řešení reklamací s koncovými zákazníky někdy spadá do její pracovní náplně, třeba když si prodejce neví rady nebo s ním nechce zákazník jednat. jméno FO již není jejím nadřízeným, neboť skončil ve funkci koncem roku 2023. jméno FO jde o nějaké její spory s ním, vždy šlo výhradně o pracovní záležitost – neshodu, když třeba nesouhlasila s jeho pracovním názorem, nikdy to nevybočilo z běžné komunikace mezi obchodním zástupcem a ředitelem. Někdy měla jiný názor na reklamaci, kdy navrhovala vyšší částku kompenzace. Obecné pokyny k reklamaci neměli, každá věc se posuzovala individuálně, i když existoval určitý reklamační řád. Při reklamaci poškrábání vycházeli z normy českého státu, která stanoví základní pravidlo, že když poškrábání není vidět ze dvou metrů, reklamace se neuznává, stejně u poškrábání z vnitřní strany. Svědkyně nastupovala na pozici žalobce. Informace o pracovní náplni získala od žalobce a od kolegů, kteří vykonávali stejnou agendu. Služební vozidlo neužívala k soukromým účelům. V jednom případě si pan jméno FO nechal vytáhnout výpis tras služebního vozidla, které používala a ptal se jí, proč ujela určitou vzdálenost. Nebrala to jako soustavnou kontrolu, řekla mu, že byla na školení v Olomouci, on odpověděl, že na to už zapomněl. Necítila se nikdy znevýhodněna jako žena ve své pracovní pozici, nezaznamenala žádné sexistické poznámky na svou osobu ani na jiného. Sledování fotografií z dovolené občas probíhalo po poradě, v pracovní době, ale účast byla dobrovolná. jméno FO jde o žalobce, kolegové byli překvapeni, že končí pracovní poměr. Za dobu, co byl jejím nadřízeným pan jméno FO, nikdo z firmy neodešel pro osobní neshody s ním. Na soukromý život se pan jméno FO svědkyně neptal, byť na akcích typu večírek vedli hovory i o soukromých tématech.
22. jméno FO. jméno FO jako svědek vypověděl, že již nemá žádný vztah k účastníkům řízení, k datum skončil výkon jednatelské funkce a odešel do důchodu. Žalobce byl u žalovaného zaměstnán v letech 2019 – 2020. U obchodních zástupců byly uzavírány nejprve pracovní smlouvy na dobu určitou, aby mohlo být prověřeno, zda jsou pro firmu přínosem. V případě žalobce nedošlo k prodloužení smlouvy, neboť s ním svědek nebyl příliš spokojen. Měl za to, že žalobce přibarvuje skutečnost ve svůj prospěch a ztratil v něj důvěru. Například jel společně se žalobcem na sever republiky, kde měl být dle slov žalobce velký producent interiérových dveří, se kterým bude jistě významný obchodní vztah, na místě ale narazili na zapadlou místnost bez vzorkovny a subjekt navíc řekl, že o spolupráci se žalovaným nemá zájem. S akvizicemi na tom byl spíše hůře než jiní. jméno FO jde o nějaké spory se žalobcem, vybavuje si výtku, kdy žalobce přišel pozdě na svůj první vánoční večírek, svědkovi to přišlo nevhodné a vytkl mu to. Jiné konflikty si nepamatuje. Reklamace obecně obchodní zástupci nevyřizovali, pouze výjimečně při vzniku nějakých pochybností jezdili na místo spolu s montážníkem. Vylučuje, že by dával obecný pokyn reklamace neuznávat, mateřská společnost je u reklamací vstřícná, slevu žalovaný poskytoval i v případě, že došlo k poškození cestou. Na námitku žalobce ohledně nesprávné fakturace společnosti Mareček si nevzpomíná, nicméně společnost je auditovaná, pokud by byla nesprávně vystavena faktura, vystaví se dobropis. Popírá, že by kdy na žalobce zvyšoval hlas, používal vulgární výrazy, vůči všem podřízeným se vždy choval korektně a ke všem přistupoval stejně. I v době, kdy bylo jasné, že pracovní poměr žalobce skončí, mu umožnil účast na školení v Německu. Soukromé jízdy žalobce nesledoval, u služebních kontroloval občas, zda ujetá trasa odpovídá vykázaným reportům. Nikdy nekonal akci, kde by zaměstnanci sledovali fotografie z dovolené, mimo pracovní dobu, rozhodně to nebylo povinné sledovat. Popřel, že by sliboval žalobci prodloužení pracovního poměru. Naopak šest týdnů před uplynutím doby určité mu sdělil, že k prodloužení nedojde. Na jeho chování si nikdo nikdy nestěžoval, jediné stížnosti byly na výši mzdy. Vylučuje nevhodné chování vůči paní jméno FO, která sice ze společnosti odešla, ale po třech měsících se do pracovního poměru vrátila. Písemný dokument, který by podrobněji popisoval náplň práce, žalobce nedostal, proškolen byl přímo končící obchodní zástupkyní. Součástí práce obchodního zástupce byla tak jednou do měsíce i osobní vyřizování reklamací u koncových zákazníků. Cesty za zákazníky si plánoval žalobce sám. V GPS systému byla zaznamenány i soukromé cesty, o ty se ale nezajímal, pracovní občas u nových pracovníků kontroloval – zda odpovídají denním výkazům. Normu pro vyřizování reklamací neměli, posouzení bylo individuální, pouze ohledně škrábanců na lamelách existuje norma ČSN. Žalovaný má reklamační řád. I obchodní podmínky. O vyřízení reklamace rozhodoval ve firmě svědek. Někteří obchodní partneři si stěžovali na způsob vyřízení reklamace, někteří byli více problematičtí. Podmínky měli všichni autorizovaní prodejci stejné. jméno FO měl obchodní partner vůči žalovanému dluh po splatnosti a chtěl dodávku nějakého zboží, bylo pravidlem, aby měl dříve zaplacen alespoň nejstarší dluh. Obchodní zástupci dostávali informace o takových dlužnících. V období pandemie covidu bylo mnoho zaměstnanců v karanténě nebo nemocných, ti samozřejmě pracovat nemohli, bylo třeba je nějak nahradit, proto je možné, že někoho žádal, aby pracoval formou home office, případně vzal i dítě do firmy, vždy šlo o formu žádosti. Vyloučil, že by řekl paní jméno FO, že je tlustá nebo že by se jí vysmíval ohledně znalosti němčiny. Žalobce nežádal, aby pracoval mimo pracovní dobu. Zhruba 10 % rozdíl mezi mzdou žalobce a pana jméno FO vysvětlil svědek významným rozdílem ve znalosti němčiny, která byla důležitá, neboť mateřská společnost je v Německu, výrobní závady komunikují v němčině, školení též v němčině. Společnost právnická osoba. je dlouhodobý obchodní partner žalovaného. Existoval určitý spor ohledně zakázky pro právnická osoba, ale nakonec došlo k dohodě. Svědek uvedl, že ke všem zaměstnancům přistupoval stejně. jméno FO dala výpověď, chtěla se vrátit k podnikání. Prémie byly nenárokové, nebyly v platebním výměru, poskytnutí bylo na jeho posouzení. Jedním z kritérií byla ochota zaměstnance dělat něco navíc, např. každý rok tiskli nové ceníky, byla tam řada korektur, když viděl, že některý obchodní zástupce je ochotný a včas to udělá, samozřejmě to zohlednil, naopak když viděl, že to ani nečte, reagoval opačně. Obrat nezohledňoval proto, že ČR není rovnoměrná, největší obraty se dělaly tradičně v pražském regionu, třeba Morava je slabší. Nikdy neměl vůči ženám sexistické narážky nebo nevhodné poznámky. Ohledně sporu se společností Metalo vše dopadlo tak, že jednatel Metalo se nakonec svědkovi omluvil, že to přehnal. jméno FO paní jméno FO dávala žalobci pokyn, aby pracoval na cenících přes víkend, jednak to nebylo pravidlem, jednak nebyl problém, aby se žalobce ozval, mohl mu svědek říct, ať dva dny nejezdí do firmy a vyřizuje to v pracovní době z domova.
23. Z výpovědi svědka jméno FO soud zjistil, že svědek byla zaměstnancem žalovaného od konce roku 2019 zhruba rok a čtvrt, nejprve jako administrativně technický pracovník, následně mu jméno FO. jméno FO nabídl pozici obchodního zástupce. Pracovní poměr byl nejprve na dobu určitou, skončil dohodou, protože svědek měl v té době určitý závislostní problém. Na pozici obchodního zástupce ho dílem zaučoval kolega, který mu narychlo předával agendu, jinak se mohl obrátit na kolegy. Nedá se říci, že by svědek přímo vyřizoval reklamace, ale občas se stalo, pokud byl nějaký problém (a měli to tak všichni obchodní zástupci), že dojel na místo, zdokumentoval to a nafotil. Bylo to tak maximálně dvakrát, třikrát, v jednom případě jel na místo i bez prodejce, pokyn k tomu asi přišel z firmy. Nijak mu to nevadilo. Vybavuje si, že jednou dostal žalobce od zaměstnavatele nějakou výtku, pokud svědek ví, odmítl ji žalobce podepsat. jméno FO by měl popsat osobnost pana jméno FO, označil by ho slovem svéráz, byl takový přísný, na plnění pracovních povinností. Někdy zvyšoval hlas, když vyžadoval respekt vůči jeho osobě nebo plnění cílů. Vybavuje si, že se v takovém případě jedna kolegyně z administrativy rozplakala. Pak se to nějak vyřešilo. Svědek nemá pocit, že by pan jméno FO byl tvrdší než někdo jiný. Nevadilo mu, když se ptal pan jméno FO na jeho cesty vozem. Se žalobcem měl svědek celkem vřelý kolegiální vztah, žalobce se mu svěřil s tím, že měl s panem jméno FO určitý problém, nicméně dle svědka to souviselo s určitou přísností jednatele, vyžadoval určité věci, třeba nějakých pět schůzek denně, a pokud se neděly, dokázal se ozvat. Žalobce tak měl s jednatelem asi o něco větší spory než svědek, nicméně svědek nepozoroval, že by tím nějak trpěla psychika žalobce. Výraz leštit kliky se v německém prostředí často užívá, znamená to intenzivně hledat nové obchodní partnery. Občas jednatel užil peprnější výraz. Sledování fotografií z dovolené probíhalo, bylo to v pracovní době, nejspíš v pátek. Asi se někdy stalo, že pracovali po pracovní době, které měli v podstatě pružnou, u obchodního zástupce se to těžko takto určuje.
24. Z výpovědi svědkyně jméno FO soud zjistil, že pracovala ve společnosti žalovaného necelé dva roky, nejprve měla pracovní poměr na dobu určitou jednoho roku. Bylo to v letech 2018-2019. Odešla na základě jí podané výpovědi. Dostala předtím od jednatele jméno FO vytýkací dopis, že byla v době pracovní neschopnosti ve městě, snažila se vysvětlit jednateli jméno FO, z jakého (zcela omluvitelného) důvodu k tomu došlo, ale jeho to nezajímalo. Celé to jednání s ním okolo této záležitosti jí bylo nepříjemné, opakovaně byla vyzývána k tomu, aby podala výpověď, až se psychicky zhroutila. Přitom po nástupu do práce nevnímala žádné nevhodné chování ze strany jednatele žalovaného pana jméno FO, naopak ji velmi zaujal, působil empaticky a energicky. Změnilo se to až později, měla neurčitý pocit, že by se mu líbila, na což nikdy nereagovala a snažila se mu vyhýbat. Nešlo o žádné narážky, nevhodné poznámky, spíš takový pocit. Pracovní spolupráce s panem jméno FO byla po většinu doby zaměstnání dobrá, ochotně potřebné vysvětloval, pomohl, na rozdíl od pana Havla, který byl na ni arogantní a s ničím jí nepomohl. Na jednání pana Havla si stěžovala, a to panu jméno FO, na jednání jméno FO nikoliv. Až v souvislosti s výtkou se vše vyhrotilo, jednatel zvyšoval hlas a ona také. Jednání jednatele v posledním měsíci hodnotí jako šikanu. Svou osobu považuje za méně odolnou vůči stresu, před zaměstnáním u žalovaného 20 let podnikala a na pracovní poměr nebyla připravena. Později pracovala u jiných zaměstnavatelů, zjistila, že šikana a bossing jsou zcela běžným způsobem fungování na pracovišti a zpětně hodnotí situaci u žalovaného jako „zlatou“ v porovnání s tím, co zažívala jinde.
25. Z přehledu o přírůstku a úbytku zaměstnanců žalovaného bylo zjištěno, že v roce 2019 nastoupilo do zaměstnání 28 zaměstnanců, pět z nich bylo u žalovaného zaměstnáno ještě ke dni datum. Ukončen pracovní poměr byl v roce 2019 u 27 zaměstnanců. V roce 2020 byly počty nastupujících i končících zaměstnanců o několik nižší.
26. Svědkyně jméno FO vypověděla, že byla u žalovaného zaměstnána v letech 2018 až 2020 jako technický poradce pro interiérové dveře, vztahy s jméno FO. jméno FO, který byl jejím nadřízeným, měla čistě profesionální, nebyla svědkem žádného jeho nevhodného chování vůči podřízeným. K ukončení pracovního poměru uvedla, že chtěla změnit zaměstnání (z důvodů na její straně, krize středního věku, chtěla dělat smysluplnější práci), oznámila to panu jméno FO, on řekl, že by jí nabídl vyšší mzdové ohodnocení, ona si vyžádala čas na rozmyšlenou. Druhý den jméno FO. jméno FO nabídku zvýšené mzdy přehodnotil, svědkyně řekla, že na výpovědi trvá. Chtěla si tehdy dát pauzu. Vzhledem k tomu, že pracovala v jiném oddělení, o práci žalobce příliš nevěděla, pouze se občas na pracovišti sešli přátelsky při kávě. jméno FO hodnotila jako sebestředného člověka, nikdy s ním neměla konflikt. Vulgární před ní na nikoho nebyl. Od paní jméno FO slyšela, že o ní řekl, že je tlustá v šatech. Při nástupu ji pan jméno FO zkoušel ze znalosti němčiny. Občas zvýšil hlas, při pracovním sporu i ona občas hlas zvýšila, nepřišlo jí na tom nestandardního. Jako každý člověk má nějaké oblíbence, zřejmě měl i pan jméno FO., v její přítomnosti nicméně se nechoval jinak k oblíbencům než k jiným zaměstnancům. O soukromých věcech se s panem jméno FO nebavila, on se nevyptával. K práci mimo pracovní dobu ji nenutil. Vybavuje si prezentace z dovolených pana jméno FO, i v předchozím zaměstnání jim ředitel ukazoval fotky z dovolené. Povinné sledovat to nebylo. Z ukončení pracovního poměru byl žalobce rozladěný, měl za to, že práci hodně věnoval. Zmiňoval pana jméno FO v souvislosti s nevhodným jednáním, v rámci drbů se o něčem takovém bavili, ale svědkyně u ničeho nebyla, vyslechla jen vyjádření jedné strany (žalobce), před ní se pan jméno FO nikdy k nikomu nevhodně nechoval. Má za to, že vždy je pravda někde uprostřed, rozhodně neměla chuť jít za panem jméno FO a ptát se, jak to vidí on. Proto jen vyslechla žalobce, snažila se ho motivovat, aby si našel jinou práci a věnoval se něčemu jinému. Odolnost pana žalobce vůči stresu hodnotí jako nízkou. Kormě žalobce ví o jedné osobě, kolegyně jménem Barbora, která od žalovaného odešla s pláčem. Ale svědkyně u toho nebyla. Domnívá se, že její generace je odolnější než mladí lidé a samostatnější. Když se později setkala se žalobcem, vyjadřoval se negativně na adresu pana jméno FO, činil ho odpovědným za to, co se stalo, zvažoval korky vůči žalovanému. Svědkyně se ho snažila přesvědčit, aby to nedělal.
27. Žalobce jako účastník vypověděl, že nahrávka, ve které se jméno FO. jméno FO vyjadřuje k událostem při vánočním večírku, nevznikla v době jeho konání, ale tak ¾ roku po nástupu žalobce do zaměstnání. Později (ale stále v průběhu účastnického výslechu téhož dne) sdělil, že nahrávka vznikla až na samém konci jeho pracovního poměru. Pořídil ji bez vědomí pana jméno FO, z popudu dotazu jeho rodičů, kteří se ptali, co se mu v práci stalo, aby to dokázal rodičům a potom aby měl i důkazy pro případný soud. jméno FO jde o urážky, které vůči němu pan jméno FO používal mezi čtyřma očima, bylo to například sdělení, že neexistuje, aby se obchodní zástupce oblékal lépe než jednatel, vytýkal mu špinavé auto, v kanceláři mlátil do stolu. Vytýkal mu, že s ním nechce hovořit o svém soukromí. Když chvíli používal náhradní vozidlo (o třídu vyšší), na něj pan jméno FO křičel, že ho „nasral“, že si vozí „prdel“ v autě, co mu nenáleží. Výraz „leštit kliky“ vnímal jako akvizice. Problematická byla spolupráce, pokud nebylo vše po jeho, bylo všechno špatně. Na žádosti žalobce jednatele nereagoval pozitivně, když chtěl nastavit pravidla, bylo mu řečeno, že jediná jistota je udržovat lidi v nejistotě. Jednatel byl vůči němu pedantický a „šlapal“ po něm. Zvyšoval na žalobce hlas, když se nepovedla nějaká akvizice podle jeho představ. Podrážel ho i v tom, když se žalobce domluvil se zákazníkem na něčem, třeba ohledně reklamace nebo splatnosti, pan jednatel to shodil ze stolu, čímž způsobil, že zákazník byl naštvaný na žalobce. Dále jednatel vyžadoval po žalobci, aby mu i v mimopracovní době zvedal telefon, třeba i brzy ráno, nebo se stávalo, že v pátek po hromadné poradě si ještě vyžádal individuální schůzku se žalobcem, který tak mohl odjet třeba až v půl páté. Reklamaci řešil asi dvakrát nebo třikrát. Ohrazoval se vůči pokynu pana jméno FO argumentací, proč si to nemůže koncový zákazník nafotit sám nebo si to má řešit prodejce. Před nástupem do práce nikdy nebyl u psychologa. Jednatel jméno FO často dělal chaotická rozhodnutí na poslední chvíli, což žalobci zasahovalo do dohodnutých schůzek nebo jiných plánovaných záležitostí, které musel přeplánovat. Vadilo mu také, že přes víkend na vlastních počítačích dělali ceníky, místo aby práce byla zadaná třeba nějaké firmě. Soud uvádí, že z účastnické výpovědi žalobce nevycházel, žalobci totiž neuvěřil (viz dále odst. 34).
28. Soud již blíže nerozebírá další provedené listinné důkazy, neboť z nich nebylo zjištěno nic dalšího pro rozhodnutí věci podstatného nad rámec shora uvedených zjištění. Pro nadbytečnost soud neprovedl další žalobcem a žalovaným navržené důkazy – pokud jde výslechy dalších svědků, neboť žalovaný na výslechu dalších jím označených svědků již netrval, žalobce pak označil řadu svědků obecně, jen některé z nich ke konkrétnímu tvrzení (ti byli vyslechnuti všichni s výjimkou svědkyně Peškové – k tvrzení, které se jí týkalo byly již provedeny jiné důkazy). Rozsah provedeného obsáhlého dokazování má soud dostatečný pro možné rozhodnutí ve věci. Dále nebyly provedeny důkazy navržené žalobcem k výši újmy – to s ohledem na závěr soudu o předběžné otázce – viz dále.
29. Po zhodnocení důkazů soud dospěl k závěru, že žaloba není důvodná.
30. Podle § 265 odst. 1 zákoníku práce (ZP) zaměstnavatel je povinen nahradit zaměstnanci škodu, která mu vznikla při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním porušením právních povinností nebo úmyslným jednáním proti dobrým mravům.
31. Podle § 110 ZP (1) Za stejnou práci nebo za práci stejné hodnoty přísluší všem zaměstnancům u zaměstnavatele stejná mzda, plat nebo odměna z dohody. (2) Stejnou prací nebo prací stejné hodnoty se rozumí práce stejné nebo srovnatelné složitosti, odpovědnosti a namáhavosti, která se koná ve stejných nebo srovnatelných pracovních podmínkách, při stejné nebo srovnatelné pracovní výkonnosti a výsledcích práce. (3) Složitost, odpovědnost a namáhavost práce se posuzuje podle vzdělání a praktických znalostí a dovedností potřebných pro výkon této práce, podle složitosti předmětu práce a pracovní činnosti, podle organizační a řídící náročnosti, podle míry odpovědnosti za škody, zdraví a bezpečnost, podle fyzické, smyslové a duševní zátěže a působení negativních vlivů práce. (4) Pracovní podmínky se posuzují podle obtížnosti pracovních režimů vyplývajících z rozvržení pracovní doby, například do směn, dnů pracovního klidu, na práci v noci nebo práci přesčas, podle škodlivosti nebo obtížnosti dané působením jiných negativních vlivů pracovního prostředí a podle rizikovosti pracovního prostředí. (5) Pracovní výkonnost se posuzuje podle intenzity a kvality prováděných prací, pracovních schopností a pracovní způsobilosti a výsledky práce se posuzují podle množství a kvality.
32. Korektivem dobrých mravů je možné poměřovat též jednání zaměstnavatele při výkonu jeho práva organizovat, řídit a kontrolovat práci svých zaměstnanců a dávat jim k tomu účelu závazné pokyny, které zaměstnavatel vykonává buď sám (je-li zaměstnavatelem fyzická osoba), resp. Svými orgány (je-li zaměstnavatelem právnická osoba, nebo prostřednictvím svých vedoucích zaměstnanců. Soulad s dobrými mravy se zde neposuzuje jen na základě samotného jednání, ale též s přihlédnutím ke konkrétní situaci, za které k tomuto jednání došlo (k době, místu, povaze a důležitosti řešeného pracovního úkolu nebo jiné záležitosti, jakož i k postavení a chování zaměstnanců, kterých se týká) – rozhodnutí NS sp. zn. spisová značka.
33. Domáhá-li se zaměstnanec vůči zaměstnavateli náhrady škody na zdraví vzniklé porušením právních povinností nebo úmyslným jednáním proti dobrým mravům, přičemž nejde o pracovní úraz ani nemoc z povolání, je třeba takový nárok posoudit podle § 265 ZP. V takovém případě je třeba prokázat porušení právních povinností nebo úmyslné jednání proti dobrým mravům, vznik škody na zdraví zaměstnance při plnění pracovních povinností nebo v přímé souvislosti s ním a příčinnou souvislost mezi porušením právních povinností nebo úmyslným jednáním proti dobrým mravům a vznikem škody na zdraví zaměstnance. Poškozený zaměstnanec má povinnost tvrdit a prokázat všechny uvedené předpoklady potřebné pro vznik odpovědnosti (rozhodnutí NS sp. zn. spisová značka).
34. V daném případě žalobce uplatnil nárok na náhradu škody na zdraví dle obecného ustanovení § 265 odst. 1 ZP. Nebyly však splněny předpoklady pro úspěšné uplatnění takového nároku, které jsou uvedené v předchozím odstavci. Pro úspěch žalobce by muselo být zjištěno a prokázáno úmyslné porušení právních povinností nebo úmyslné jednání proti dobrým mravům ze strany žalovaného (ať již konkrétně osobou jméno FO. jméno FO nebo někým jiným), tedy jednání vedené přímým nebo nepřímým úmyslem způsobit žalobci škodu. To se však v tomto řízení nestalo. Soud vyslechl řadu svědků – jak nevržených žalobcem, tak navržených žalovaným. O věrohodnosti svědků nemá soud žádné zásadnější pochybnosti. Všichni byli řádné poučeni o následcích nepravdivé výpovědi, vypovídali spontánně a přesvědčivě, soud neshledal žádné nelogičnost v jejich výpovědích. Mezi jednotlivými výpověďmi svědků soud neshledal žádné zásadní rozpory s jedinou výjimkou, kdy svědek jméno FO tvrdil, že svědkyně jméno FO podala výpověď, protože se chtěla vrátit k podnikání, zatímco ona uvedla, že ji sice podala, ale byla k tomu téměř donucena. Zbytek výpovědi svědka jméno FO ale je zcela v souladu s ostatními důkazy, proto bylo možné z něj vycházet s určitou obezřetností. Několik z nich (svědkyně jméno FO, svědek jméno FO) nemá k účastníkům v současné době žádný vztah ani důvod stranit některé ze stran sporu. Výpověď žalobce naopak soud za věrohodnou vůbec nepovažuje. Účastník nemůže být za nepravdivou výpověď nijak postižen. Na výsledku řízení má eminentní zájem. Některá poměrně zásadní žalobní tvrzení byla zcela vyvrácena jinými důkazy – například tvrzení, že měl bývalý jednatel žalovaného jméno FO. jméno FO donutit svědkyni jméno FO donutit podepsat dohodu o ukončení pracovního poměru nebo že měl nutit zaměstnance v mimopracovní době sledovat fotografie ze své dovolené. Dále žalobce, ne sice ve skutkových tvrzeních, ale v listinném důkazu, který vytvořil (sepsal) a navrhl provést – dopis mateřské společnosti Hörmann - uváděl další vysloveně nepravdivé tvrzení (že pan jméno FO měl mít obdobné psychické problémy jako žalobce způsobené žalovaným a byl nedůvodně propuštěn). V tvrzeních žalobce i v jeho účastnické výpovědi soud shledává i nelogičnosti – na jedné straně: ve společnosti pracoval cca jeden rok, v práci se mu líbilo, bavila ho, chtěl v ní pokračovat, dotklo se ho, že mu pracovní poměr nebyl prodloužen, na druhé straně: zažíval šikanu, bossing, již po zhruba půl roce trpěl na psychickém stavu s trvalými následky. Přitom si nikdy do skončení pracovního poměru nikomu na nic nestěžoval. Při hodnocení věrohodnosti (v tomto případě nevěrohodnosti) výpovědi žalobce soud přihlížel i k tomu, jakým způsobem žalobce zveličoval a nadsazoval slovní i mimoslovní projevy jednatele žalovaného jméno FO. jméno FO. Žalobce opakovaně tvrdil, že na něj jednatel křičel – dokládal to zvukovým záznamem jejich hovoru, na kterém jednatel hovoří zdvořile, byť důrazně, a o žádný křik se rozhodně nejedná. jméno FO. jméno FO v odůvodnění, proč žalobci neprodloužil pracovní poměr, uvedl, že tento „přibarvuje skutečnost ve svůj prospěch,“ soud při posuzování jeho věrohodnosti dospěl přesně ke stejnému závěru – srvn. např. žalobní tvrzení o značně vulgárním projevu jednatele, o četných urážkách žalobce, ukázalo se však, že žalobce si byl schopen vybavit pouhá dvě slova, která se dají označit za spíš nespisovná než přímo vulgární (přiblblý, vyčůraný); pokud jde o urážky, na přímý dotaz na jejich konkretizaci nebyl žalobce vůbec schopen reagovat. Z výpovědi svědkyně jméno FO vyplynulo, že žalobce měl v úmyslu nějak „postupovat proti“ žalobci, přitom v žalobě tvrdil, že újma mu byla způsobena tím, že mu nebyl prodloužen pracovní poměr. Soud poukazuje i na to, že skutková tvrzení žalobce doznala značných změn od podání žaloby do posledního vyjádření před koncentrací, dále na to, že žalobce zjevně plánoval postup proti žalobci nejen dle svědkyně jméno FO, ale i tím, že si skrytě pořizoval nahrávku hovoru s panem jméno FO – přitom jako jeden z důvodů vzniku újmy uváděl neprodloužení pracovního poměru. Jednomu z ošetřujících lékařů sděloval, že má stres ze soudního sporu s bývalým zaměstnavatelem celé dva roky předtím, než sám podal žalobu!
35. I kdyby měl soud za prokázaná tvrzení žalobce o příkořích, která se mu měla dít mezi čtyřma očima mezi ním a jednatelem za zavřenými dveřmi, nejde o žádné zásadní porušení dobrých mravů. jméno FO se hovoří o služebně či věkově nejmladším zaměstnanci jako o benjamínkovi, nejde rozhodně o žádné vysmívání ani ponižování, ale o poměrně běžný zcela neutrální výraz. jméno FO by bylo takové označení žalobci nepříjemné, mohl a měl se ohradit a požádat jednatele, aby ho nepoužíval. jméno FO jednatel řekl, že žalobce „bude rád za jednoho“ v situaci, kdy žalobce sděloval, že v určité oblasti sežene dva nové partnery, šlo o vyslovení pochybnosti či nedůvěry, které samo o sobě není nijak urážlivé a dehonestující. Ani sdělení, že „neexistuje, aby byl obchodní zástupce oblečen lépe než jednatel“ není žádnou urážkou, nevhodným jednáním nebo šikanou. Údajné posměšky za úroveň znalosti němčiny žalobce nijak nekonkretizoval.
36. jméno FO žalobce jako jeden z důvodů pro vyhovění žalobě označil nemravné jednání jednatele žalovaného k ostatním zaměstnancům, které se žalobce dotklo, není možné vycházet ze zjištění, která se týkají jiné doby, než bylo trvání pracovního poměru žalobce (např. okolnosti konce pracovního poměru svědkyně jméno FO jsou tak v tomto smyslu zcela bez významu). Řekne-li muž o ženě, že je „v šatech tlustá“, jde o nezdvořilé jednání, které ale nedosahuje intenzity úmyslného jednání proti dobrým mravům ve snaze někomu způsobit újmu (tím méně osobě odlišné od té, o které byla netaktní poznámka učiněna) – a dle výpovědí svědků šlo o ojedinělý exces.
37. K tvrzenému nerovnému zacházení soud uvádí, že různá základní mzda a odlišná výše prémií není porušením právních předpisů v případě, že pro určení výše mzdy odlišně jsou objektivní důvody, které mohou spočívat v různých kritériích – znalost německého jazyka v dané společnosti byla parametrem zásadním (mateřská společnost v Německu, práce s dokumenty v němčině, školení v němčině). I delší praxe může být důvodem pro stanovení vyšší základní mzdy, když logicky má dopady i do výkonnosti, rychlosti, což v případě platu – na rozdíl od mzdy – je zákonem přímo aprobováno a odráží se v tabulkové výši základného platu. Nelze z takové zákonné úpravy dovozovat opak, jak žalobce nesprávně činí. Prémie jsou pak zcela nenárokové. Vysvětlení jednatele, že prémie rozděloval podle ochoty udělat něco navíc, je zcela logické, pochopitelné a očekávatelné, nikoliv diskriminační. U žalobce zjevně – jak plyne i z toho, na co si přímo v žalobě stěžuje (požadavek na činnost mimo pracovní dobu – jak zjištěno zcela ojedinělý, pokyn spolupůsobit při reklamačním řízení) – taková ochota dána nebyla, zatímco jiným (svědci) to problém nečinilo.
38. Údajné nemorální pokyny měly spočívat dle žalobce v tom, že měl dlužný zákazník nebo obchodní partner za zboží zaplatit 1,5 až dvojnásobek ceny. To bylo vyvráceno provedeným listinným důkazem a výpovědí svědka jméno FO – šlo jen o to, že měli zaměstnanci dbát na nezvyšování dluhu takových zákazníků a dodat zboží až po částečné úhradě předchozích dluhů. Žádné porušení dobrých mravů nepředstavuje pokyn pro obchodní partnery, jak má vypadat provozovna – k tomu nebylo třeba ani vést nějaké dokazování. jméno FO jde o tvrzené neuznávání reklamací, je třeba připomenout, že obchodní společnost podniká za účelem tvorby zisku. Jejím cílem je minimalizovat náklady a maximalizovat zisk, samozřejmě v mezích zákona. jméno FO výrobní závad neuzná reklamaci, je logické, že případná kompenzace pro zákazníka bude hrazena z prostředků žalovaného. Je tak na jeho zvážení, zda reklamaci uznat, když třeba není jasné, jak poškození vzniklo a kdo za ně odpovídá, a platit „ze svého“, nebo ji neuznat – a riskovat kupř. ztrátu obchodní pověsti, dalších zákazníků apod. Nic není černobílé, žalobce neuvedl nic zásadního, žádný konkrétní příklad zjevné nespravedlnosti, která by mohla nějak negativně působit na jeho duševní zdraví.
39. Porušením zákona ani dobrých mravů rozhodně též není požadavek žalovaného, aby obchodní zástupci čas od času (méně než jednou za tři měsíce) „vyřizovali“ nebo spolupracovali při vyřizování reklamací koncových zákazníků. Přesné vymezení náplně práce obchodním zástupcům žalovaného formálně sděleno nebylo, při výkonu jejich činnosti však šlo o marginálii.
40. Nesprávné určení dovolené je sice určité porušení pracovních předpisů, bylo ale napraveno a těžko lze připustit, že toto mohlo běžně psychicky odolného jedince natolik zasáhnout, aby utrpěl jakoukoliv psychickou újmu, tím méně ji může způsobit zcela běžná administrativní chyba v určení typu svěřeného vozidla v předávacím protokolu.
41. Žalobce sice prokázal, že trpí určitými psychickými obtížemi, ale vzhledem k tomu, že není splněn jeden z předpokladů pro vyhovění této žalobě – a to porušení právních předpisů nebo úmyslné porušení dobrých mravů ze strany žalovaného, navíc s cílem žalobci způsobit škodu, nebylo třeba se zabývat psychickým stavem žalobce podrobněji. Navrhovaný znalecký posudek tedy soud neprováděl. Bezpředmětné tedy také bylo zabývat se výší tvrzené škody.
42. Ze všech shora uvedených důvodů soud žalobu jako nedůvodnou zamítl. Nebylo zjištěno, že by ze strany bývalého jednatele žalovaného jméno FO. jméno FO nebo kohokoliv jiného, kdo v pracovněprávních vztazích za žalovaného se žalobcem jednal, v době, kdy byl žalobce u žalovaného zaměstnán, došlo k jednání, které by bylo možné posoudit jako diskriminační, jako šikanózní či jinak zásadně závadné. Bývalý jednatel žalovaného byl nepochybně přísným nadřízeným, vyžadoval plnění pracovních povinností na 100%, očekával pracovní nasazení, pokud jeho pokyny nebyly plněny, dal důrazně najevo nespokojenost, někdy pravda až prostředky ne úplně vhodně zvolenými, které zřejmě plynuly z jeho osobnostního nastavení (pokyny podobající se spíše rozkazům, důrazný hlas), které mohly vyvolat u citlivějších a labilnějších jedinců (včetně žalobce) nelibé pocity. Podle soudu však jednak nikdy nepřekročily hranice dobrých mravů, jednak se to zjevně nedělo v nějakém širším měřítku. Značná fluktuace zaměstnanců žalovaného byla dána zjevně hlavně jinými důvody (nepříliš vysoká mzda, k tomu poměrně vysoké nároky na pracovní výkon), když odchody ze zaměstnání z tvrzených důvodů neshod s jednatelem, pocitu duševní nepohody na pracovišti apod. se za dobu cca dvou let týkaly jedné, maximálně dvou osob. Dokonce jedna osoba se po ukončení pracovního poměru později k práci pro žalovaného vrátila. Ostatně ani sám žalobce, který tvrdí, jak ho výkon práce u žalovaného zasáhl a poškodil, ze zaměstnání odejít nechtěl (sic!). S ohledem na celý obsah spisu, změny žaloby, provedené důkazy, se soud může domnívat, že podání žaloby (a předchozí dlouhotrvající příprava na tento krok) je ze strany žalobce svým způsobem pomsta za neprodloužení pracovního poměru.
43. O nákladech řízení rozhodl soud podle ust. § 151 odst. l za použití ust. § 142 odst. 1 o. s. ř., když žalovaný měl ve věci plný úspěch, náleží mu proto plná náhrada nákladů řízení. Náklady řízení žalobce sestávají z nákladů právního zastoupení žalobce – částka je odměna za jeden úkon právní služby podle § 7 vyhl. č. 177/1996 Sb. (AT), zástupce žalovaného učinil v řízení 13 takových úkonů (převzetí zastoupení, vyjádření k žalobě, účast u jednání datum, datum v rozsahu dvou úkonů, na jednání datum v rozsahu dvou úkonů, na jednání dne datum a datum, vyjádření ve věci samé z datum, datum, datum, nahlížení do spisu vzhledem k časovému rozsahu počítáno celkem za jeden úkon), odměna tak celkem činí částka, dále přísluší 9 x paušální náhrada hotových výdajů po částka podle § 13 odst. 3 cit. vyhl. ve znění do datum, a čtyřikrát po částka dle znění od datum, k tomu třeba připočíst náhradu 21 % DPH dle § 137 odst. 3 o. s. ř. ve výši částka, celkově vznikly žalovanému náklady řízení ve výši částka.
44. Přímo v rozsudku předsedkyně senátu postupem podle § 164 o. s. ř. opravila zjevnou chybu v psaní v částce žalobního požadavku ve vyhlášeném rozsudku – částka namísto správné výše dle žalobního návrhu částka, na správnou výši; správná výše plyne ze žaloby a dalších podání žalobce i z označení věci v podáních soudu.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne jeho doručení ke Krajskému soudu v Praze prostřednictvím Okresního soudu Praha – západ, a to ve dvou vyhotoveních.
Nebude-li povinnost stanovená rozsudkem splněna dobrovolně, může podat návrh na výkon rozhodnutí (§ 251 o.s.ř.).