Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

5 C 120/2026-46

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

Okresní soud Praha-východ rozhodl samosoudkyní Mgr. Kateřinou Jiráskovou ve věci

žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta

proti

žalovanému: Jméno žalovaného, narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného

o 292 601,64 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 144 701 Kč spolu s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 3 829, 62 Kč od 5. 11. 2025 do 26. 1. 2026 a zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky 144 701 Kč od 27. 1. 2026 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba, aby byl žalovaný povinen zaplatit žalobkyni částku 147 900,64 Kč spolu s kapitalizovaným úrokem ve výši 44 408,7 Kč, úrokem 11,5 % ročně z částky 290 871,64 Kč, od 27. 1. 2026 do zaplacení, kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 3 829,61 Kč od 5. 11. 2025 do 26. 1. 2026 a zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky 147 900,64 Kč od 27. 1. 2026 do zaplacení, se zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 144 701 Kč spolu s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 3 829, 62 Kč od 5. 11. 2025 do 26. 1. 2026 a zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky 144 701 Kč od 27. 1. 2026 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.II. Žaloba, aby byl žalovaný povinen zaplatit žalobkyni částku 147 900,64 Kč spolu s kapitalizovaným úrokem ve výši 44 408,7 Kč, úrokem 11,5 % ročně z částky 290 871,64 Kč, od 27. 1. 2026 do zaplacení, kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 3 829,61 Kč od 5. 11. 2025 do 26. 1. 2026 a zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky 147 900,64 Kč od 27. 1. 2026 do zaplacení, se zamítá.III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu podaným dne 26. 1. 2026 u zdejšího soudu domáhala zaplacení částky 292 601,64 Kč s příslušenstvím z titulu úvěrové smlouvy, kterou se žalovaným uzavřela dne 4. 8. 2023. Žalobkyně se na základě uzavřené smlouvy zavázala poskytnout žalovanému finanční prostředky ve výši 319 981 Kč na účet žalovaného a žalovaný se zavázal úvěr řádně splácet v 96 pravidelných měsíčních splátkách ve výši 7 840 Kč. Dne 8. 8. 2023 byly žalovanému poskytnuty finanční prostředky ve sjednané výši. Úvěr byl úročen roční úrokovou sazbou 25,27 %. Žalovaný na úvěr celkem uhradil částku 174 280 Kč. Vzhledem k tomu, že žalovaný porušil svůj závazek řádně a včas hradit sjednané splátky, byl úvěr ke dni 21. 10. 2025 zesplatněn a žalovaný byl vyzván k úhradě celé dlužné částky. Žalobkyně eviduje za žalovaným pohledávku ve výši 292 601,64 Kč sestávající z neuhrazené jistiny ve výši 290 871,64 Kč, nákladů na vymáhání ve výši 730 Kč a smluvních pokut ve výši 1 000 Kč. Dále se domáhala zaplacení kapitalizovaného úroku ve výši 44 408,07 Kč, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 7 659,23 Kč a dalšího příslušenství specifikovaného v žalobním návrhu. Žalobkyně dále uvedla, že před uzavřením smlouvy posoudila úvěruschopnost žalovaného na základě údajů z úvěrových a dalších relevantních registrů, údajů o jeho příjmech, výdajích a dalších osobních a majetkových poměrech, výpočtem tzv. MLS a interním credit scoringem.

2. Doplněním žaloby ze dne 10. 6. 2026 žalobkyně doplnila svá tvrzení ohledně zkoumání úvěruschopnosti žalovaného tak, že při posouzení vycházela z výpočtu maximálního limitu měsíční splátky (MLS), údajů získaných od žalovaného, výpisu z jeho bankovního účtu za období od 1. 7. 2023 do 31. 7. 2023, daňového přiznání za rok 2022 a údajů z registrů SOLUS, NRKI, CEE a ISIR. Žalobkyně tvrdila, že zkoumala příjmovou a výdajovou situaci žalovaného, jeho dosavadní závazky a platební morálku a zohlednila rovněž skutečnost, že předmětný úvěr byl poskytnut za účelem konsolidace jeho stávajících závazků a uvedla, že výdaje žalovaného ověřila výpisem z účtu žalovaného. Podle žalobkyně zbytné a jednorázové výdaje žalovaného mohou být v návaznosti na převzetí úvěrového závazku po dobu jeho splácení omezeny. Dále žalobkyně uvedla, že žalovaný značnou část svých výdajů nehradil přímo placením z účtu, ale jiným způsobem (zřejmě hotovostními platbami) a žalobkyně tak nemá možnost jak způsob nakládání s finančními prostředky vybíranými z účtu žalovaného prověřit.

3. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.

4. K nařízenému jednání se žalovaný bez omluvy nedostavil, ačkoli mu bylo předvolání k jednání řádně doručeno. Soud tedy projednal a rozhodl věc v nepřítomnosti žalovaného postupem podle , , ve znění pozdějších předpisů (dále jen „“).

5. Z předložených listinných důkazů zjistil soud následující skutkový stav.

6. Žalobkyně a žalovaný dne 4. 8. 2023 podepsali úvěrovou smlouvu č. hodnota, na jejímž základě se žalobkyně měla zavázat poskytnout žalovanému finanční prostředky ve výši 319 981 Kč na jeho bankovní účet, a žalovaný se měl zavázat vrátit poskytnuté finanční prostředky v 96 měsíčních splátkách po 7 840 Kč spolu s úroky (viz smlouvu o účelovém úvěru a smlouvu o revolvingovém úvěru č. hodnota, úvěrové podmínky). Žalobkyně dne 8. 8. 2023 poskytla žalovanému na jeho bankovní účty částku 319 981 Kč (viz opis výpisu proplacení smlouvy, výpis z účtu žalobkyně z podání ze dne 10. 6. 2026, přílohu č. hodnota k úvěrové smlouvě z podání ze dne 10. 6. 2026). Žalovaný na úvěr celkem uhradil částku 174 280 Kč, ke dni 21. 10. 2025 byl úvěr zesplatněn a žalovaný byl vyzván k úhradě celé dlužné částky (viz výpis čerpání, splátek a úhrad, výzvu ke splacení celého úvěru ze dne 21. 10. 2025, podací arch ze dne 22. 10. 2025). Žalobkyně před uzavřením smlouvy o úvěru provedla lustraci žalovaného v JAP_PUJCKA, ISIR, MVCR, CEE, NRKI, SOLUS s negativním výsledkem (viz kartu klienta). Žalobkyně před uzavřením smlouvy pro ověření bonity klienta využila data sdělená klientem: výše příjmu 31 166 Kč, životní minima dospělých členů domácnosti -7 520 Kč, splátky jiným společnostem z NRKI Anonymizováno Anonymizováno -17 679 Kč, výše splátek konsolidovaných úvěrů 9 321 Kč, výše splátky schváleného úvěru -7 840 Kč, zbývající MLS klienta 7 448 (viz ověření bonity MLS). Počáteční zůstatek bankovního účtu žalovaného v období od 1. 7. 2023 do 31. 7. 2023 činil -17 149,50 Kč, konečný zůstatek činil -25 328,17 Kč, rozdíl mezi příjmy a výdaji žalovaného v přiznání k dani z příjmů za rok 2022 činil 374 000 Kč (viz výpis z účtu za období 1. 9. 2022 – 30. 9. 2022, Přiznání k dani z příjmů fyzických osob za rok 2022). Žalovaný měl v době sjednání úvěru 6 existujících splátkových úvěrů ve výši měsíční splátky celkem 18 894 Kč, jeden nesplátkový úvěr s úvěrovým rámcem 35 000 Kč, dvě splátkové kreditní karty s úvěrovým rámcem celkem 89 000 Kč (viz úvěrovou zprávu z podání ze dne 10. 6. 2026). Žalovanému byla právním zástupcem žalobkyně adresována předžalobní výzva k plnění (viz předžalobní výzvu k plnění ze dne 18. 12. 2025 a podací arch ze dne 18. 12. 2025).

7. Hmotněprávní posouzení věci bylo založeno mimo jiné na právní úpravě , , ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. z.“), neboť všechny rozhodné skutečnosti nastaly již za jeho účinnosti ( o. z.).

8. Podle § 2395 o. z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

9. Podle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odstavce 2 téhož ustanovení bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

10. Podle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.

11. Uzavřenou smlouvu je třeba posoudit nejen podle ustanovení o. z., ale s ohledem na její spotřebitelský charakter i podle , o spotřebitelském úvěru ve znění pozdějších předpisů.

12. Podle , zákona o spotřebitelském úvěru (dále jen „“) poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle odstavce 2 téhož ustanovení poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

13. Podle § 75 zákona o spotřebitelském úvěru je poskytovatel povinen provozovat svou činnost s odbornou péčí.

14. Podle § 76 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel jedná čestně, transparentně a zohledňuje práva a zájmy spotřebitele.

15. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

16. Z listin označených žalobkyní k důkazu a založených ve spise nelze považovat za prokázané, že příjmy a výdaje žalovaného jako klienta žalobkyně byly náležitým způsobem zkoumány, a jeho úvěruschopnost tak byla řádně prověřena. Jestliže žalobkyně zkoumala úvěruschopnost žalovaného lustrací v registrech, z těchto pak musela zjistit rozsah úvěrového zatížení žalovaného. Zároveň dle výpisu z bankovního účtu, kterým žalobkyně příjmy žalovaného ověřovala, celkové výdaje žalovaného za období 1. 9. 2022 – 30. 9. 2022 převyšovaly jeho příjmy. Vzhledem k tomu nemůže obstát ani argument žalobkyně v tom směru, že žalovaný po určitou dobu poskytnutý úvěr řádně splácel – vzhledem k dluhovému zatížení žalovaného je možné, že byl žalovaný po určitou dobu schopen se své závazky krýt s využitím dalších úvěrů, avšak nutně se muselo jednat o situaci dlouhodobě neudržitelnou, která vedla postupně k neschopnosti žalovaného své závazky dále hradit (tzv. dluhová spirála).

17. Žalobkyně tak svou povinnost posoudit úvěruschopnost žalovaného řádně nesplnila. Součástí odborné péče poskytovatele úvěru je i taková obezřetnost, která jej vede k nespoléhání se jen na údaje tvrzené žadatelem o úvěr, ale i k prověření (požadavku na doložení) těchto tvrzení (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 1. 4. 2015, čj. -39, publikovaný ve Sbírce rozhodnutí Nejvyššího správního soudu pod č. 3225/2015, použitelný i za účinnosti ). Pouhé vyplnění formuláře žalobkyně žalovaným nelze považovat za zákonem vyžadované posouzení s odbornou péčí „na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací“. V souladu se shora citovaným ustanovením zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel předmětné posouzení činí zejména na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele, a dále způsobu plnění dosavadních dluhů.

18. Neprokázala-li žalobkyně, že při sjednávání smlouvy o úvěru byla splněna zákonná povinnost posoudit úvěruschopnost žalovaného dlužníka, je třeba nahlížet na předmětnou smlouvu o úvěru jako na absolutně neplatnou (§ 87 odst. 1 věta prvá zákona o spotřebitelském úvěru ve spojení s ustanovením § 588 o. z.). Za stavu, kdy mezi účastníky nebyl sjednán platný závazek, se při vypořádání vztahu mezi nimi na místo obecných ustanovení o bezdůvodném obohacení uplatní speciální ustanovení § 87 odst. 1 věty poslední zákona o spotřebitelském úvěru, podle kterého vzniká žalobkyni vůči žalovanému pouze nárok na vrácení poskytnuté jistiny. Žalovaný čerpal celkem částku ve výši 319 981 Kč a na úvěr uhradil částku ve výši 174 280 Kč. Soud proto přiznal žalobkyni nárok na zaplacení částky 144 701 Kč odpovídající nesplacené jistině úvěru spolu s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 3 829, 62 Kč od 5. 11. 2025 do 26. 1. 2026 a zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky 144 701 Kč od 27. 1. 2026 do zaplacení (výrok I.), ve zbytku (nárok na částku 147 900,64 Kč spolu s kapitalizovaným úrokem ve výši 44 408,7 Kč, úrokem 11,5 % ročně z částky 290 871,64 Kč, od 27. 1. 2026 do zaplacení, kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 3 829,61 Kč od 5. 11. 2025 do 26. 1. 2026 a zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky 147 900,64 Kč od 27. 1. 2026 do zaplacení) žalobu zamítl (výrok II.).

19. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle ustanovení ve spojení s , podle něhož má-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo. Žalobkyně měla ve věci úspěch z 49,45 % (144 701 Kč) proti 50,55 % (147 900,64 Kč) žalovaného, proto soud neshledal důvod k poměrnému přiznání náhrady nákladů řízení kterémukoli z účastníků a vyslovil, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení (výrok III.).

20. Lhůta ke splnění povinnosti byla určena podle ustanovení , část věty před středníkem , neboť ke stanovení jiné lhůty neshledal soud důvody.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Praze, prostřednictvím Okresního soudu Praha-východ. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.

Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.