Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
37 C 391/2025-35
ROZSUDEK
JMÉNEM REPUBLIKY
Okresní soud v Ústí nad Labem rozhodl samosoudcem Mgr. Bc. Ondřejem Šafránkem ve věci
žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta
proti
žalované: Jméno žalované, narozená Datum narození žalované bytem Adresa žalované
o zaplacení částka s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 13 000 Kč, a to do tří dnů od nabytí právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba se zamítá v rozsahu částky 19 729,44 Kč, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 1 170,45 Kč, kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 623,43 Kč, zákonného úroku z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 14 635,03 Kč od 21. 2. 2025 do zaplacení a úroku ve výši 8 % ročně z částky 13 974,23 Kč od 21. 2. 2025 do zaplacení.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 13 000 Kč, a to do tří dnů od nabytí právní moci tohoto rozsudku.II. Žaloba se zamítá v rozsahu částky 19 729,44 Kč, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 1 170,45 Kč, kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 623,43 Kč, zákonného úroku z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 14 635,03 Kč od 21. 2. 2025 do zaplacení a úroku ve výši 8 % ročně z částky 13 974,23 Kč od 21. 2. 2025 do zaplacení.III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
1. Žalobou došlou zdejšímu soudu dne datum se žalobkyně domáhala zaplacení částky celkem částka s příslušenstvím. Žalovaný nárok dovozovala z pohledávek vzniklých na základě smlouvy o spotřebitelském úvěru, kterou žalovaná uzavřela se společností právnická osoba., IČO: IČO (dále jen „původní věřitel“). Na základě smlouvy ze dne datum původní věřitel půjčil žalované částku částka s tím, že měla původnímu věřiteli vrátit ve 14 měsíčních splátkách celkem částka. Žalovaná na svůj dluh částečně plnila částku částka, zbývající část dlužné částky žalobkyně uplatňuje v tomto řízení, neboť tuto pohledávku nabyla od původního věřitele na základě smlouvy o postoupení pohledávek. Ve vztahu ke zkoumání úvěruschopnosti žalované ze strany původního věřitele před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru, žalobkyně uvedla, že před uzavřením smlouvy posoudil původní věřitel schopnost žalované splácet spotřebitelský úvěr s náležitou odbornou péčí.
2. Žalovaná zůstala po celou dobu řízení pasivní a k věci se nijak nevyjádřila.
3. Soud ve věci konal ústní jednání dne datum, na které byli účastníci řádně předvoláni. Žalobkyně se jednání zúčastnila prostřednictvím svého zástupce, žalovaná se bez omluvy nedostavila. Soud tedy věc projednal v její nepřítomnosti.
4. Z předložených listinných důkazů byl soudem zjištěn následující skutkový stav:
5. Na žalobkyni byly postoupeny pohledávky za žalovanou z titulu smlouvy o spotřebitelském úvěru (smlouva o postoupení pohledávek ze dne datum včetně seznamu postoupených pohledávek) uzavřených mezi původním věřitelem a žalobkyní. Žalovaná při uzavření smlouvy o úvěru ze dne datum převzala od původního věřitele v hotovosti částku částka, za což se zavázala vrátit původnímu věřiteli částku částka (tvořenou zápůjčkou ve výši částka, úrokem ve výši částka, poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši částka, náklady na vyhodnocení úvěrového případu ve výši částka a odměny za hotovostní inkaso splátek ve výši částka). Částku ve výši částka se pak zavázala vrátit původnímu věřiteli ve 14 měsíčních splátkách po částka (smlouva o spotřebitelském úvěru ze dne datum). Žalovaná před poskytnutím úvěru při vyplnění zákaznické karty uvedla, že bydlí v obecním bytě, je zaměstnaná, nemá vyživovací povinnost, je svobodná, má střední vzdělání, její měsíční čistý příjem (mzda) činí částka a její odhadované měsíční výdaje jsou ve výši částka (částka bydlení a energie, částka výdaje na jídlo, dopravu a osobní náklady a částka srážky ze mzdy, výživné) (žádost o úvěr ze dne datum). Za období 3 měsíců před sjednáním úvěru měla čistý příjem průměrně částka (potvrzení o výši příjmu na č. l. 26). Žalovaná na poskytnutou půjčku hradila částku částka (výpis transakcí). Žalovaná byla o postoupení pohledávek z původního věřitele na žalobkyni vyrozuměna dopisem ze dne datum (oznámení o postoupení pohledávky ze dne datum). Dlužnou částku pak žalovaná neuhradila ani přes předžalobní výzvu zástupce žalobkyně (předžalobní výzva ze dne datum vč. podacího lístku).
6. Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu posoudil soud věc po právní stránce následovně.
7. Soud se v prvé řadě zabýval aktivní legitimací žalobkyně k podání projednávané žaloby.
8. Protože původní věřitel smlouvou o postoupení pohledávek ze dne datum postoupil sporné pohledávky dle 1879 a násl. zákona č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník (dále jen „o. z.“), za žalovanou na žalobkyni, nezbývá než uzavřít, že žalobkyni svědčí aktivní legitimace k podání projednávané žaloby, jež tak byla podána osobou oprávněnou. Poté soud přistoupil ke zkoumání merita věci.
9. Soud učinil závěr, že mezi původním věřitelem, jakožto věřitelem, a žalovanou, jako dlužníkem, byla uzavřena smlouva o úvěru podle § 2395 a násl. o. z. Žalovaná pak vystupovala v pozici spotřebitele ve smyslu § 419 o. z., přičemž je nutné uzavřít, že se jedná o smlouvu spotřebitelskou. S ohledem na spotřebitelský charakter smlouvy o úvěru se na daný závazkový právní vztah aplikuje rovněž zákon č. 257/2016 Sb. , o spotřebitelském úvěru, ve znění ke dni uzavření smlouvy o úvěru (dále jen „ZSÚ “).
10. Podle § 86 ZSÚ poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet (odst. 1). Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy (odst. 2).
11. Podle § 87 odst. 1 ZSÚ poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.
12. V daném případě žalobkyně neprokázala, že by žalovaná doložila v žádosti o úvěr výši svých tvrzených výdajů. Ohledně deklarovaných výdajů z předložených listin panují v očích soudu značné pochybnosti ohledně jejich věrnosti. Žalovaná uvedla v žádosti o úvěr pouze výši výdajů na bydlení částka a náklady na dopravu, jídlo a osobní náklady ve výši částka. Soudu je z úřední činnosti i běžné životní zkušenosti známo, že uvedené náklady jsou v kontextu cenové hladiny roku 2023 na první pohled zcela nerealistické. Pokud žalobkyně tvrdí, že žalovaná měla každý měsíc k dispozici více než částka použitelného příjmu, není ani logické, proč by si půjčovala částku částka za zjevně nevýhodných podmínek. Uvedené spíše svědčí o značných pochybnostech o skutečné majetkové a finanční situaci žalované v době sjednání úvěrové smlouvy. Popsané zjevné rozpory pak měly právního předchůdce vést buď k jejich odstranění anebo (více pravděpodobně) k zamítnutí žádosti o úvěr. Jelikož tedy panovaly důvodné pochybnosti o schopnosti žalované splácet úvěr, soud posoudil smlouvu o úvěru jako neplatnou (§ 87 odst. 1 ZSÚ ). Původní věřitel pouze otrocky přijal údaj o příjmech a výdajích, aniž je alespoň v základním rozsahu kriticky zkoumal.
13. Žalobkyně byla na jednání poučena ve smyslu § 118a odst. 3 o. s. ř. o. s. ř. o nutnosti doplnit důkazní návrhy k prokázání tvrzení ohledně splnění povinnosti zkoumat úvěruschopnost žalované před uzavřením smlouvy o úvěru. Na toto poučení zástupce žalobkyně nenavrhnul ničeho.
14. Vzhledem k tomu, že soud shledal smlouvu o spotřebitelském úvěru za neplatnou, avšak bylo prokázáno, že původní věřitel žalované poskytl částku částka, posoudil soud právní vztah mezi žalobkyní a žalovanou jako bezdůvodné obohacení podle § 2991 a násl. o. z., jelikož ochuzená (žalobkyně) přenechala obohacené (žalované) bez právního důvodu uvedenou částku. Žalovaná uhradila částku částka. K vrácení tak stále zbývá částka částka, jež představuje bezdůvodné obohacení žalované. Z rozsudku Nejvyššího soudu ze dne datum, sp. zn. spisová značka, plyne, že § 87 ZSÚ lze označit za speciální k obecné úpravě vydání bezdůvodného obohacení a upravuje soukromoprávní sankci poskytovatelů úvěrů spočívající v tom, že poskytovatel úvěru má nárok toliko na nesplacenou jistinu úvěru bez dalších smluvených úroků a poplatků, nadto v nové době splatnosti (buď mezi účastníky dohodnuté anebo soudem určené), která neodvisí od výzvy věřitele k plnění, nýbrž od možností dlužníka (spotřebitele); nárok na zákonné úroky z prodlení podle § 1970 o. z. mu vzniká teprve v okamžiku prodlení dlužníka s vrácením zbývající části jistiny spotřebitelského úvěru v době podle § 87 odst. 1 ZSÚ .
15. S ohledem na pro nižší soud závazný právní názor vyslovený Nejvyšším soudem je zjevné, že žalovaná se ještě nemohla ocitnout v prodlení s vrácením zbývající dlužné jistiny ve výši částka, když teprve tímto rozsudkem bylo uloženo plnění v obecné třídenní lhůtě (§ 160 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. ). Jedině tehdy, když by žalovaná dlužnou částku v takto stanovené době nezaplatila, by bylo možno uvažovat o tom, že se žalovaná ocitla v prodlení ve smyslu § 1968 o. z. – nikoliv však dříve.
16. S ohledem na neplatnost smlouvy o spotřebitelském úvěru jako celku pak soud ve zbytku žalobu zamítnul (výrok II.).
17. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. o. s. ř. tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, neboť procesně úspěšnější žalované žádné náklady řízení nevznikly.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Ústí nad Labem, prostřednictvím Okresního soudu v Ústí nad Labem. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.
Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.