Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

42 C 94/2026-27

Okresní soud v Sokolově rozhodl samosoudkyní JUDr. Věrou Voštovou ve věci

žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky

proti

žalovanému: Jméno žalovaného, narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného

pro zaplacení 24 735 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni:

a) částku 15 000 Kč,

b) náhradu nákladů řízení v částce 244,16 Kč,

a to vše v pravidelných měsíčních splátkách po 1 500 Kč, splatných vždy ke každému 25. dni v příslušném kalendářním měsíci, počínaje měsícem následujícím po měsíci, v němž tento rozsudek nabyde právní moci, a to pod ztrátou výhody splátek při neuhrazení jediné ze splátek včas či v řádné výši; částka náhrady nákladů řízení je splatná k rukám zástupce žalobkyně.

II. Žaloba se zamítá co do částky 9 735 Kč, úroku z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 21 000 Kč od 12. 2. 2025 do zaplacení.

III. Žalobkyně je povinna do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku doplatit na soudním poplatku částku ve výši 247 Kč, a to na účet č. 3703-126391/0710 vedený u České národní banky, variabilní symbol 4211009426.

Odůvodnění:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni:a) částku 15 000 Kč,b) náhradu nákladů řízení v částce 244,16 Kč,a to vše v pravidelných měsíčních splátkách po 1 500 Kč, splatných vždy ke každému 25. dni v příslušném kalendářním měsíci, počínaje měsícem následujícím po měsíci, v němž tento rozsudek nabyde právní moci, a to pod ztrátou výhody splátek při neuhrazení jediné ze splátek včas či v řádné výši; částka náhrady nákladů řízení je splatná k rukám zástupce žalobkyně.II. Žaloba se zamítá co do částky 9 735 Kč, úroku z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 21 000 Kč od 12. 2. 2025 do zaplacení.III. Žalobkyně je povinna do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku doplatit na soudním poplatku částku ve výši 247 Kč, a to na účet č. 3703-126391/0710 vedený u České národní banky, variabilní symbol 4211009426.

1. Žalobkyně se proti žalovanému domáhala zaplacení 24 735 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že s žalovaným uzavřela dne datum prostřednictvím webové stránky Anonymizováno smlouvu o spotřebitelském úvěru č. 287122, na jejímž základě poskytla žalovanému finanční prostředky ve výši 15 000 Kč (úvěrový rámec byl sjednán v částce 15 000 Kč), a to převodem z bankovního účtu žalobkyně na účet žalovaného č. č. účtu, účet žalovaného identifikovala žalobkyně výpisem z běžného účtu, který si od žalovaného nechala předložit, žalovaného dále lustrovala ve veřejně dostupných rejstřících, pokud jde o jeho úvěruschopnost. Žalovaný se zavázal vrátit poskytnuté peněžní prostředky spolu s úrokem 40% p. m. (měsíčně). Úvěr byl žalovanému poskytnut na dobu určitou, a to do úplného splacení úvěru. Žalovaný se dostal do prodlení s úhradou úvěru, ohledně čehož byl žalobkyní opakovaně upomínán. Ke dni 8.2.2025 byl úvěr zesplatněn a žalovaný byl vyzván k jeho úhradě. Pro případ prodlení žalovaného se splácením úvěru byla mezi účastníky sjednána smluvní pokuta 0,1% denně z dlužné částky. Žalobkyně požaduje smluvní pokutu za dobu od 12.2.2025 do 19.10.2025 v kapitalizované výši 3 735 Kč. Podání žaloby předcházelo zaslání předžalobní upomínky žalovanému.

2. Soud věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti žalobkyně. Předvolání bylo účastníkům doručeno v souladu s , , ve znění pozdějších právních předpisů, dále jen „“ Žalovaný při ústním jednání před soudem potvrdil uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru a převzetí jistiny úvěru, ještě předtím čerpal další spotřebitelské úvěry, které nebyl schopen splácet. Z jistiny úvěru zde projednávaného neuhradil ničeho. Požádal o možnost hradit případnou částku uloženou mu k úhradě ve splátkách po 1 500 Kč měsíčně, na jeho majetek jsou vedeny 3 exekuční řízení, uvažuje o zahájení insolvenčního řízení, vyšší měsíční splátku není schopen hradit, neboť má sice stálý měsíční příjem, ovšem z něj hradí pravidelné měsíční výdaje a splácí velké množství spotřebitelských úvěrů.

3. K důkazu byla provedena smlouva o spotřebitelském úvěru ze dne datum, potvrzení o bezhotovostním převodu částky 15 000 Kč dne datum, výpis z běžného účtu žalovaného za období od 10.5.2024 do 8.10.2024, kopie občanského žalovaného, oznámení o zesplatnění úvěru ze dne 8.2.2025 a předžalobní upomínka ze dne 19.10.2025 s podacím lístkem z 21.10.2025.

Žalobkyně dále (zřejmě omylem) předložila k důkazu smlouvu o postoupení pohledávek ze dne 13.3.2023 spolu se seznamem postupovaných pohledávek. Jedná o postoupení pohledávek, ke kterému mělo dojít ještě před uzavřením předmětné smlouvy o spotřebitelském úvěru, žalobkyně ani žádné postoupení pohledávek v žalobě neuváděla, soudu tedy není zřejmé, jaké skutečnosti mají tyto listinné důkazy osvědčovat.

4. Po provedeném dokazování soud dospěl k následujícím skutkovým závěrům. Žalobkyně předložila Smlouvu o spotřebitelském úvěru ze dne datum, která byla uzavřena distančně, prostředky elektronické komunikace na dálku (dále jen „Smlouva“), Smlouvou se žalobkyně zavázala žalovanému označenému jménem a příjmením, rodným číslem, adresou, e-mailem a telefonním číslem poskytnout bezúčelový úvěr do výše limitu 15 000 Kč se zápůjční úrokovou sazbou 40% měsíčně, s tím, že žalovaný měl splácet každý měsíc nejpozději k 8. dni v měsíci, úrok přirostlý za uplynulé období. Jistinu úvěru mohl žalovaný splatit zcela nebo zčásti kdykoliv během trvání smlouvy. Smlouva je uzavřena na dobu určitou, která však není ve smlouvě určena konkrétním datem. Smlouva je podepsána zástupcem žalobkyně, podpis žalovaného je prostý elektronický. Žalobkyně převedla dne datum žalovanému na jeho účet č. č. účtu částku 15 000 Kč, jedná se skutečně o účet žalovaného, což potvrdila i banka žalovaného (právnická osoba.) ve zprávě ze dne 10.4.2026, tak i žalovaný při ústním jednání před soudem. Žalobkyně úvěr zesplatnila ke dni 8.2.2025 a žalovaného o zesplatnění informovala dopisem ze dne 8.2.2025. K zaplacení dluhu byl žalovaný vyzván zástupcem žalobkyně, a to předžalobní upomínkou ze dne 19.10.2025, která byla 21.10.2025 předána k doručení žalovanému. V rámci prověření úvěruschopnosti žalovaného měla žalobkyně k dispozici výpisy z běžného účtu žalovaného od 10.5.2024 do 8.10.2024, ze kterých vyplývá, že výdaje žalovaného převyšují měsíčně jeho příjmy, před poskytnutím zde projednávaného úvěru čerpal velké množství jiných spotřebitelských úvěrů, je tedy zřejmé, že žalovaný nebyl úvěruschopný a úvěr projednávaný v tomto řízení jí neměl být ze strany žalobkyně poskytnut. I sám žalovaný při jednání potvrdil, že svou tíživou situaci řešil žádostmi o další spotřebitelské úvěry, je proti němu vedeno několik exekučních řízení, v minulosti stejně jako i v současné době má problém hradit své závazky.

5. Soud dospěl k následujícím právním závěrům za použití těchto právních předpisů:

Podle a násl. , v platném znění, dále jen „o. z.“, smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

Podle § 419 o. z. je spotřebitelem každý člověk, který mimo rámec své podnikatelské činnosti nebo mimo rámec samostatného výkonu svého povolání uzavírá smlouvu s podnikatelem nebo s ním jinak jedná.

Podle § 421 odst. 1 o. z. se za podnikatele považuje osoba zapsaná v obchodním rejstříku. Za jakých podmínek se osoby zapisují do obchodního rejstříku, stanoví jiný zákon.

Podle č. , o spotřebitelském úvěru, v pozdějším znění (dále jen zákon „o spotřebitelském úvěru“)je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služby poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.

Podle a 87 zákona o spotřebitelském úvěru, ve znění , účinného od 7.5.2022, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru … posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

Podle § 580 odst. 1 o. z. je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.

Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

6. Povinnost soudu zkoumat z úřední povinnosti, zda poskytovatel spotřebitelského úvěru respektoval shora citovaná ustanovení zákona o spotřebitelském úvěru, plyne již z ustálené judikatury Nejvyššího soudu, který opakovaně ve své rozhodovací činnosti uvádí, že důsledky neschopnosti dlužníka splácet úvěr se netýkají jen samotného dlužníka, ale dotýkají se celé společnosti. Je na věřiteli, aby dlužníka náležitě před poskytnutím úvěru prověřil a úvěr poskytl pouze tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele úvěr splácet. Je pravdou, že v rozhodnutí Nejvyššího soudu sp.zn. ze dne 27.9.2023 je uvedeno, že k závěru o neplatnosti smlouvy o úvěru nepostačí pouze samo zjištění, že poskytovatel úvěru neprovedl řádné prověření úvěruschopnosti klienta, důsledek v podobě sankce neplatnosti takové smlouvy se může projevit pouze tehdy, bude-li postaveno na jisto, že zde byly důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele úvěr splácet.

7. Žalobkyně k procesu prověření úvěruschopnosti žalovaného uvedla, že k ověření výše příjmů poskytla žalovaná žalobkyni výpisy ze svého bankovního účtu a žalovaný byl dále lustrován ve veřejně dostupných databázích CEE, ISIR, CRKI, BRKI a na základě uvedených skutečností nedošlo k důvodným pochybám ohledně platební schopnosti žalovaného. Z doložených výpisů z účtu žalovaného však bylo zjištěno, že před poskytnutím zde projednávaného úvěru čerpal velké množství jiných spotřebitelských úvěrů. I sám žalovaný při jednání potvrdil, že svou tíživou situaci řešil žádostmi o další spotřebitelské úvěry, je proti němu vedeno několik exekučních řízení, v minulosti stejně jako i v současné době má problém hradit své závazky. Je tedy zřejmé, že žalobkyně na základě předložených výpisů z účtu musela mít důvodné pochybnosti o schopnosti žalovaného úvěr splácet. Namísto toho poskytla žalovanému jistinu úvěru bez stanovení pevných termínu splácení dlužné jistiny, s úrokem 40 % měsíčně z dlužné jistiny, tj. 480% ročně, jehož výše je v rozporu s dobrými mravy dle § 580 o.z..

8. Soud proto uzavřel, že mezi žalobkyní a žalovaným nevznikl zamýšlený závazek v podobě smlouvy o úvěru podle § 2395 o. z., Smlouva je absolutně neplatné právní ujednání a k této neplatnosti přihlédl bez návrhu (§ 588 o. z.), a to z důvodu nedostatečného prověření úvěruschopnosti žalovaného před poskytnutím úvěru.

9. Poskytnutí peněžních prostředků žalovanému ve výši 15 000 Kč má soud za prokázané. Soud tedy uložil žalovanému v tomto rozsudku částku ve výši 15 000 Kč žalobkyni vrátit. Pokud jde o úrok z prodlení z částky 15 000 Kč, je potřeba vyjít z , o spotřebitelském úvěru, který jako zvláštní úprava výslovně stanoví, že při neplatnosti má věřitel nárok pouze na vrácení jistiny. Přiznání úroků z prodlení by bylo obcházením sankčního mechanismu zákona.

10. Ve zbytku soud žalobu zamítl, jakékoliv další nároky uplatněné žalobkyní totiž vycházejí ze smlouvy, která nebyla platně uzavřena – viz výrok II rozsudku.

11. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle , , (dále jen „”) tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 244,16 Kč, přičemž tato částka představuje 8 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu v řízení v rozsahu 54 % a úspěchu žalovaného v rozsahu 46 %). Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 237 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle a , advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 24 735 Kč sestávající z částky 400 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 500 Kč ve výši 315 Kč. Náklady řízení je žalovaný povinen zaplatit žalobkyni k rukám jejího zástupce podle Při stanovení výše odměny advokáta soud dospěl k závěru, že je namístě aplikovat zvláštní ustanovení o náhradě nákladů řízení, neboť byly splněny podmínky stanovené v ustanovení advokátního tarifu, ve znění pozdějších předpisů, tedy že řízení bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech, předmětem řízení bylo peněžité plnění a tarifní hodnota nepřevyšovala 50 000 Kč a žalobci byla přiznána náhrada nákladů řízení. Žalobkyně uplatňuje obdobné nároky, tj. nároky na obdobném skutkovém základu, opakovaně. Jedná se o nároky vyplývající z typizovaných peněžních produktů nabízených předem neurčenému počtu subjektů. Soud vyšel z rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp.zn. ze dne 11.5.2016, podle kterého soud musí při zvažování poměru úspěchu ve věci zohlednit celý předmět řízení, tedy i příslušenství žalované pohledávky, přičemž k vyčíslení příslušenství pohledávky je rozhodující stav příslušenství ke dni vyhlášení rozsudku.

12. O lhůtě k plnění pak rozhodl soud v souladu , když vyšel z návrhu žalovaného na plnění ve splátkách po 1 500 Kč měsíčně a zohlednil tak majetkovou situaci žalovaného. Tato možnost byla žalovanému dána tzv. pod ztrátou výhody splátek, což znamená, že prodlení byť s jedinou splátkou má za následek automatický nástup splatnosti celého zbytku dluhu. Je tedy na žalovaném, aby zodpovědným splácením zabránil nástupu tohoto negativního právního následku. Splátky se týkají jak dlužné částky včetně příslušenství, tak i náhrady nákladů řízení.

13. Po vyhlášení konečného rozhodnutí se žalovaný vzdal práva na odvolání.

14. S ohledem na povinnost soudu zkoumat, zda-li došlo k řádnému prověření úvěruschopnosti žalovaného, nebylo možné ve věci vydat elektronický platební rozkaz a soud tedy přikročil k doměření soudního poplatku – viz výrok III.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Plzni, prostřednictvím Okresního soudu v Sokolově. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.

Nebude-li plněno dobrovolně, co ukládá vykonatelné rozhodnutí soudu, lze se jeho splnění domáhat výkonem rozhodnutí dle části šesté , či exekucí dle příslušných ustanovení , exekučního řádu.