Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

13 C 256/2025-44

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

Okresní soud v Ústí nad Labem rozhodl samosoudcem Mgr. Bc. Ondřejem Šafránkem ve věci

žalobkyně: Credivo Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta

proti

žalovanému: Jméno žalovaného, narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného

o zaplacení částka s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 25 271,03 Kč, a to do tří dnů od nabytí právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se zamítá v rozsahu částky částka úroku z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 31 014,63 Kč od 31. 12. 2024 do zaplacení a částky 3 999,97 Kč.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 25 271,03 Kč, a to do tří dnů od nabytí právní moci tohoto rozsudku.II. Žaloba se zamítá v rozsahu částky , částka, úroku z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 31 014,63 Kč od 31. 12. 2024 do zaplacení a částky 3 999,97 Kč.III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se domáhala zaplacení shora uvedené částky s příslušenstvím s tím, že žalovaný nesplnil povinnosti vyplývající ze smlouvy o úvěru č. hodnota, když nevrátil (po posouzení jeho úvěruschopnosti žalobkyní) poskytnutý úvěr v celkové nesplacené výši částka spolu se smluvní pokutou částka, s poplatkem za vyplacení tranší úvěru částka, smluvním úrokem částka a poplatkem za službu „Presto“ částka.

2. Žalovaný se nevyjádřil a zůstal nečinný.

3. Soud nařídil jednání na den datum a účastníky k němu řádně a včas předvolal. Žalobkyně se z účasti na jednání omluvila. Žalovaný se bez omluvy nedostavil. Soud proto jednal a rozhodl podle v nepřítomnosti účastníků a vyšel z obsahu spisu a provedených důkazů.

4. Provedeným dokazováním soud zjistil následující.

5. Účastníci se prostřednictvím prostředků komunikace na dálku dne datum dohodli na uzavření smlouvy o úvěru s postupným čerpáním, podle níž žalobkyně poskytne žalovanému úvěr ve výši až do výše částka, přičemž žalovaný zaplatí smluvní úrok ve výši 1,066 % denně. Dále byl sjednán poplatek 1,99 % z každé čerpané částky – tzv. tranše úvěru (zjištěno ze smlouvy o revolvingovém spotřebitelském úvěru č. hodnota). Žalobkyně předtím ověřila identitu žalovaného skrze službu BankID (zjištěno z autorizace ověření totožnosti). Od datum do 16. 8. 20024 čerpal žalovaný na základě uvedené smlouvy celkem částka (zjištěno z přehledu bankovních transakcí vyplacených spotřebiteli). Ke dni podání žaloby žalovaný uhradil v souvislosti s úvěrem celkem částka (tvrzení žalobkyně). Z přehledu identifikovaných příjmů plyne, že žalobkyně měla k dispozici bankovní výpis žalovaného, který obsahoval příjmové transakce, z nichž žalobkyně určila výši ověřeného čistého měsíčního příjmu částka. Z výpisu o posouzení úvěruschopnosti plyne, že žalobkyně měla k dispozici tyto údaje: jeden člen ve společně hospodařící domácnosti žalovaného, pravidelné měsíční výdaje na půjčky uvedené žalovaným částka, výdaje na bydlení částka, další nezbytné výdaje částka a ostatní zbytné výdaje částka, výše ověřeného čistého měsíčního příjmu částka, výše čistého měsíčního příjmu uvedeného žalovaným částka, regionální koeficient 1, počet nepracujících členů ve společně hospodařící domácnosti 1, rezerva pro výdaje 600, vypočítané minimální výdaje částka, disponibilní příjem částka, počet doporučených prodloužení 0, posouzení úvěruschopnosti úspěšné. Advokát žalobkyně odeslal dne datum výzvu k zaplacení dluhu ze smlouvy o spotřebitelském úvěru do tří dnů (zjištěno z předžalobní výzvy a podacího lístku z datum).

6. Z ostatních předložených listin soud nezjistil žádné pro věc relevantní informace – údaje o poskytovateli spotřebitelského úvěru, předpis denních splátek, informace pro spotřebitele, souhlas se zpracováním osobních údajů.

7. Po právní stránce posoudil soud věc následovně.

8. Žalobkyně a žalovaný coby spotřebitel uzavřeli smlouvu o úvěru ve smyslu , (dále jen „o. z.“). Vzhledem k tomu, že smlouva byla uzavřena mezi podnikatelem a spotřebitelem, jednalo se o spotřebitelský úvěr ve smyslu , o spotřebitelském úvěru (dále též „ZSÚ“).

9. Poskytovatel úvěru je podle § 86 odst. 1 ZSÚ povinen před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru posuzovat úvěruschopnost spotřebitele, přičemž úvěr poskytne jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

10. V předmětné věci musely údaje uvedené žalovaným v žádosti o úvěr žalobkyni nutně vést k důvodným pochybnostem o jejich pravdivosti, resp. neúplnosti, když žalovaný uvedl zcela neuvěřitelně výši pravidelných výdajů na bydlení částka a ohledně zbytných i nezbytných výdajů neuvedl vůbec ničeho. Zároveň žalobkyní zjištěný čistý příjem částka (údajně na základě výpisu z účtu žalovaného) se zcela diametrálně rozcházel s údajem o výši čistého příjmu uvedeným žalovaným (částka). Žalobkyně ani neprokázala, že provedla lustraci žalovaného v dostupných databázích ve smyslu § 86 odst. 1 ZSÚ. Žalobkyně tak jednoduše nemohla dojít k závěru, že žalovaný bude schopen poskytnutý úvěr vrátit spolu s enormním úrokem a poplatky. Žalobkyně coby poskytovatelka úvěru neprokázala, že by vynaložila dostatečnou péči, aby získala dostatečnou představu o majetkových a osobních poměrech žalovaného, případně v tomto řízení ani netvrdila, že by aktivitu nad rámec doloženého vyvinula, a žalobkyni nebylo možno v tomto ohledu vyzývat podle , neboť se k jednání nedostavila.

11. Soud tak dospěl k závěru, že žalobkyně coby poskytovatelka úvěru nesplnila povinnosti podle § 86 odst. 1 ZSÚ, smlouva je proto podle § 87 odst. 1 ZSÚ neplatná, přičemž k této neplatnosti soud přihlíží i bez návrhu. Jedná se o neplatnost absolutní ve smyslu § 588 o. z.

12. Vzhledem k tomu, že soud shledal smlouvu o spotřebitelském úvěru za neplatnou, avšak bylo prokázáno, že žalobkyně žalovanému poskytla částku částka, posoudil soud právní vztah mezi žalobkyní a žalovaným jako bezdůvodné obohacení podle § 2991 a násl. o. z., jelikož ochuzená (žalobkyně) přenechala obohacenému (žalovanému) bez právního důvodu uvedenou částku. Žalovaný uhradil částka. K vrácení tak stále zbývá částka částka, jež představuje bezdůvodné obohacení žalovaného. Z rozsudku Nejvyššího soudu ze dne datum, sp. zn. spisová značka, plyne, že § 87 ZSÚ lze označit za speciální k obecné úpravě vydání bezdůvodného obohacení a upravuje soukromoprávní sankci poskytovatelů úvěrů spočívající v tom, že poskytovatel úvěru má nárok toliko na nesplacenou jistinu úvěru bez dalších smluvených úroků a poplatků, nadto v nové době splatnosti (buď mezi účastníky dohodnuté anebo soudem určené), která neodvisí od výzvy věřitele k plnění, nýbrž od možností dlužníka (spotřebitele); nárok na zákonné úroky z prodlení podle § 1970 o. z. mu vzniká teprve v okamžiku prodlení dlužníka s vrácením zbývající části jistiny spotřebitelského úvěru v době podle § 87 odst. 1 ZSÚ.

13. S ohledem na pro nižší soud závazný právní názor vyslovený Nejvyšším soudem je zjevné, že žalovaný se ještě nemohl ocitnout v prodlení s vrácením zbývající dlužné jistiny ve výši částka, kterou je povinen vrátit v obecné třídenní lhůtě k plnění dle Jedině tehdy, kdyby žalovaný dlužnou částku v takto stanovené době nezaplatil, by bylo možno uvažovat o tom, že se žalovaný ocitl v prodlení ve smyslu o. z. – nikoliv však dříve.

14. S ohledem na neplatnost smlouvy o spotřebitelském úvěru jako celku pak soud ve zbytku žalobu zamítl (výrok II.).

15. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud výrokem III. dle tak, že žádnému z účastníků nenáleží náhrada nákladů řízení, neboť jejich (ne)úspěch ve věci byl přibližně shodný.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Ústí nad Labem, prostřednictvím Okresního soudu v Ústí nad Labem. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.

Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.