Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

6 C 296/2020-190

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

Okresní soud v Břeclavi rozhodl samosoudkyní JUDr. Radkou Konečnou ve věci

žalobce: Jméno žalobce, IČO IČO žalobce sídlem Adresa žalobce

proti

žalovanému: Jméno žalovaného., IČO IČO žalovaného sídlem Adresa žalovaného zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta

o zaplacení částky 331.354 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Zamítá se žaloba zčásti co do nároku žalobce na zaplacení částky 164.164 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 164.164 Kč od 1. 10. 2019 do zaplacení.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 167.190 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 167.190 Kč od 1. 10. 2019 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku 5.516 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

IV. Žalovaný je povinen zaplatit České republice na účet Okresního soudu v Břeclavi č. ú.: č. účtu, VS: var. symbol, soudní poplatek ve výši 8.360 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

V. Žalovaný je povinen zaplatit České republice na účet Okresního soudu v Břeclavi č. ú.: č. účtu, VS: var. symbol, náklady státu ve výši 14.330 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

Odůvodnění:

I. Zamítá se žaloba zčásti co do nároku žalobce na zaplacení částky 164.164 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 164.164 Kč od 1. 10. 2019 do zaplacení.II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 167.190 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 167.190 Kč od 1. 10. 2019 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku 5.516 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.IV. Žalovaný je povinen zaplatit České republice na účet Okresního soudu v Břeclavi č. ú.: , č. účtu, , VS: , var. symbol, , soudní poplatek ve výši 8.360 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.V. Žalovaný je povinen zaplatit České republice na účet Okresního soudu v Břeclavi č. ú.: , č. účtu, , VS: , var. symbol, , náklady státu ve výši 14.330 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1) Žalobou doručenou zdejšímu soudu dne datum se žalobce domáhal po žalovaném zaplacení částky 331.354 Kč s příslušenstvím a náhrady nákladů řízení. Žalobu odůvodnil tím, že Anonymizováno je vlastníkem pozemků zastavěných stavbami (budovami):

p. č. st. Anonymizováno o výměře 330 m2, druh pozemku zastavěná plocha a nádvoří,

p. č. st. Anonymizováno o výměře 376 m2, druh pozemku zastavěná plocha a nádvoří,

p. č. st. Anonymizováno o výměře 116 m2, druh pozemku zastavěná plocha a nádvoří,

p. č. st. Anonymizováno o výměře 967 m2, druh pozemku zastavěná plocha a nádvoří,

p. č. st. Anonymizováno o výměře 543 m2, druh pozemku zastavěná plocha a nádvoří,

p. č. st. Anonymizováno o výměře 430 m2, druh pozemku zastavěná plocha a nádvoří,

a dále pozemků pod zpevněnými plochami:

p. č. Anonymizováno o výměře 12.734 m2, druh pozemku ostatní plocha, způsob využití sportoviště a rekreační plocha,

p. č. Anonymizováno o výměře 5.729 m2, druh pozemku vodní plocha, způsob využití zamokřená plocha,

p. č. Anonymizováno o výměře 15.386 m2, druh pozemku vodní plocha, způsob využití zamokřená plocha,

p. č. Anonymizováno o výměře 8.266 m2, druh pozemku ostatní plocha, způsob využití jiná plocha,

a p. č. Anonymizováno o výměře 1.985 m2, druh pozemku ostatní plocha, způsob využití jiná plocha,

všechny vedené na LV č. hodnota, nacházející se v obci adresa, v katastrálním území adresa, zapsané u právnická osoba pro Jihomoravský kraj, katastrálního pracoviště adresa (dále jen „pozemky“). Jméno žalobce (dále jen „Úřad“) je organizační složkou příslušnou s těmito pozemky hospodařit a je organizační složkou státu příslušnou hospodařit s pohledávkou za žalovanou. Žalovaný na základě kupní smlouvy č. Anonymizováno ze dne datum nabyl vlastnické právo k objektům na pozemcích p. č. st. Anonymizováno, st. Anonymizováno, st. Anonymizováno, st. Anonymizováno, st. Anonymizováno, st. Anonymizováno, st. Anonymizováno, st. Anonymizováno a st. Anonymizováno zapsaných na LV č. hodnota pro obec adresa, nacházejících se v katastrálním území adresa, evidované u právnická osoba pro Jihomoravský kraj, katastrálního pracoviště adresa. Právní účinky vkladu vlastnického práva vznikly dnem datum, přičemž převod vlastnického práva byl schválen Ministerstvem financí na základě schvalovací doložky ze dne datum, č. j. Anonymizováno. Tyto objekty přitom byly převedeny do vlastnictví žalovaného bez pozemků se všemi právy a povinnostmi a se součástmi a příslušenstvím, které byly popsány ve znaleckém posudku č. Anonymizováno soudního znalce jméno FO ze dne datum. Soubor budov a pozemků tvoří bývalý Anonymizováno s názvem Anonymizováno adresa. Na základě geometrického plánu ze dne datum č. Anonymizováno, číslo plánu Anonymizováno byly zaměřeny zpevněné plochy tvořící přístupovou cestu do areálu a areálovou komunikaci, chodník, terasu, okapový chodník, rampu a hnojiště – betonová jáma. Žalovaný je vlastníkem těchto zpevněných ploch s tím, že tyto jsou situovány na pozemku žalobce, přičemž se jedná o uzavřený areál a dochází k jejich užívání ze strany žalovaného, neboť ta je užívá pro svoji činnost vykonávanou v areálu. Na užívání částí pozemků přitom nebyla mezi žalobcem a žalovaným uzavřena žádná nájemní smlouva, ani smluvně upraven užívací vztah. Žalovaný se tak na úkor žalobce obohatil tím, že užíval výše uvedené pozemky, a to od datum do datum bez právního důvodu a za toto užívání neplatil žalobci úhradu.

2) Přípisem ze dne datum, č. j. Anonymizováno byl žalovaný žalobcem vyzván k úhradě částky částka do datum. Tento přípis byl zástupci žalovaného doručen dne datum. Vzhledem k tomu, že žalovaný dlužnou částku dobrovolně neuhradil, byl žalobcem dále k úhradě vyzván upomínkou ze dne datum č. j. Anonymizováno, kterou žalovaný obdržel dne datum. Ode dne datum se žalovaný s úhradou této částky ocitl v prodlení.

3) Zdejší soud v obdobné věci již pravomocně rozhodl o nároku žalobce na vydání bezdůvodného obohacení žalovaným, kdy šlo o užívání části pozemků, které jsou předmětem řízení i v této věci za období od datum do datum. Jde o rozsudek zdejšího soudu ze dne datum, č. j. spisová značka, který ve výrocích ve věci samé nabyl právní moci dne datum. Pokud jde o určení výše bezdůvodného obohacení vyšel soud z revizního znaleckého posudku č. Anonymizováno ze dne datum zpracovaného znaleckým ústavem Anonymizováno

4) Mezi účastníky nebylo sporné, že žalovaný v období uvedeném v žalobě užíval výše uvedené pozemky bez právního důvodu, aniž by za toto užívání cokoliv hradil. Dále nebylo mezi účastníky sporu o tom, že žalobce vyzval žalovaného k vydání bezdůvodného obohacení jednotlivými výzvami, jak je uvedeno v žalobě, které byly řádně a včas doručeny zástupci žalované.

5) Přes výše uvedené žalovaný s žalobou nesouhlasil. Namítal, že žalobce způsobil svým jednáním žalovanému škodu, když ho nejprve utvrzoval v tom, že předmětné pozemky budou prodány žalovanému, nicméně k prodeji následně nedošlo. Podle zástupce žalovaného došlo k porušení obecného principu legitimního očekávání. Žalovanému jde o obecný právní princip na úrovni ústavního práva, který je zakotven v ustanovení § 6 a § 8 o. z., tedy že na straně žalobce jde o zneužití práva, které by nemělo požívat právní ochrany. Konkrétně žalovaný namítal, že žalobce (resp. osoby, které dříve jednaly za stát) od doby prodeje staveb žalovanému kontinuálně dávaly najevo, že má zájem o prodej v žalobě uvedených pozemků, které tvoří součást areálu. V průběhu doby bylo na základě dohody obou stran zpracováno několik znaleckých posudků za účelem určení ceny pozemků za účelem převodu (v roce 2004 znalcem jméno FO č. Anonymizováno – zadal žalovaný, v roce 2007 znalcem tituly před jménem adresa – zadal žalobce, v roce 2009 znalcem tituly před jménem jméno FO č. hodnota – zadal žalovaný). Žalobce až do roku 2009 projevoval vůli převést předmětné pozemky na žalovaného, když s ním vedl jednání a nechával předmětné pozemky znalecky ocenit. Žalovaný tak nabyl dojmu, že žalobce seriózně jedná o prodeji předmětných pozemků a má v úmyslu řešit situaci odděleného vlastnictví staveb a pozemků pod nimi. Pod tímto dojmem pak žalovaný se souhlasem žalobce investoval postupně do staveb nemalé finanční prostředky a také zajišťoval nezbytnou údržbu celého areálu. Je pravdou, že jednání nikdy nedospěla do stadia, že by byla ze strany žalobce žalovanému předložen návrh kupní smlouvy. Podle žalovaného neměl žalobce žádný pádný důvod pro ukončení jednání o uzavření smlouvy. Za pádný důvod nelze rozhodně považovat to, co žalobce opakovaně uváděl, tedy nemožnost uzavřít smlouvu o převodu vlastnického práva k pozemkům, na nichž se nacházejí stavby ve vlastnictví žalovaného, pokud žalovaný neuhradí za období do převodu pozemků cenu za jejich užívání. Žalovaný jako vstřícný krok uhradil část ceny za užívání pozemků v období od datum do datum ve výši požadované žalobcem (částka/m2/rok), ačkoliv je tato výše mezi stranami sporná a žalovaný ji neuznává. Ani poté však k uzavření smlouvy o převodu pozemků nedošlo. Pokud žalobce zastával toto stanovisko, a žalovaného s ním nikdy neseznámil, není takové jeho jednání poctivé. Dále pak žalovaný požadoval, aby při znaleckém zkoumání výše bezdůvodného obohacení byla vzata do úvahy i kvalita a rozsah staveb umístěných na jednotlivých pozemcích. Zároveň žalovaná namítla i nedostatek aktivní věcné legitimace žalobce, když podle dostupných informací je vlastnictví uvedených pozemků sporné, když se jejich vydání domáhají Anonymizováno, eventuálně Anonymizováno

6) Z revizního znaleckého posudku č. Anonymizováno ze dne datum zpracovaného znaleckým ústavem Anonymizováno soud zjistil, že k určení obvyklého nájemného z předmětných pozemků ústav použil porovnávací metodu, která je podle přesvědčení zpracovatelů nejvhodnější. Problémem této metody zejména u nájmů je skutečnost, že neexistuje jednotná databáze nájmů, je tedy problém získat hodnoty pro porovnání. Ústav zvolil časově náročný postup, kdy vycházeli z veřejné databáze smluv, ze které získávali data o uzavřených nájmech u pozemků, které jsou typově nejbližší předmětným pozemkům. Nájmy použité pro porovnání jsou uvedeny v příloze posudku. Obvyklé jednotkové roční nájemné z předmětných pozemků činilo podleu v roce 2015 částku částka/m2. Tomu pak odpovídá celková výše obvyklého nájemného u předmětných pozemků za období od datum do datum – u pozemků zastavěných stavbami ve výši 43.600 Kč a u pozemků na nichž se nacházejí zpevněné plochy ve výši 125.800 Kč, celkem tedy 169.400 Kč.

7) K otázkám žalovaného pak ústav uzavřel, že v případě předmětných pozemků, které tvoří ucelený areál, nemá využití zastavěných ploch vliv na výši nájemného. Povaha stavby umístěné na zastavěném pozemku tedy nemá vliv na výši nájemného. V minulosti se odlišování výše nájemného podle využití zastavěných ploch používalo, v současné době se však tento postup již nevyužívá. Pokud jde o použitou metodiku, ústav uvedl, že vhodnější je metoda porovnávací, neboť v případě reverzní výnosové metody je problematické odhadnout správnou míru kapitalizace. Reverzní výnosovou metodu tedy lze použít v případě nedostatku dat pro porovnání. Pokud jde o srovnávací materiál pro použití porovnávací metody, znalecký ústav neměl dostatečný srovnávací materiál z období, za které posudek zpracovávali (2010 a násl.). Veřejný registr smluv, ze kterého ústav čerpal data, funguje až od roku 2016. Proto ústav vycházel z dat za pozdější období, přičemž zjištěné ceny upravovali metodou indexace na cenovou úroveň rozhodných let.

8) Ze znaleckého posudku č. Anonymizováno tituly před jménem jméno FO, znalce z oboru ekonomika, odvětví oceňování nemovitých věcí ze dne datum soud zjistil, že znalec porovnávací metodou určil obvyklé jednotkové roční nájemné z předmětných pozemků v roce 2018 částku částka/m2. Tomu pak odpovídá celková výše obvyklého nájemného u předmětných pozemků za období od datum do datum celkem ve výši 167.190 Kč. Znalec v příloze uvedl porovnávané nájmy i přehled inflace. Znalec se vyjádřil k vlivům, které vzal v potaz – povodňovým rizikům i časovému hledisku. Účastnici proti podanému znaleckému posudku neměli žádných námitek.

9) Z ostatních provedených důkazů i s ohledem na aktuální stanoviska stran a procesní vývoj v souvisejících, dříve rozhodnutých věcech mezi účastníky, soud nezjistil nic podstatného pro rozhodnutí věci. Revizní znalecký posudek právnická osoba ze dne datum,

10) č. hodnota, byl přezkoumán výše uvedeným revizním posudkem Anonymizováno adresa a byl vlastně důvodem, proč byl ve věci vedené u zdejšího soudu sp. zn. spisová značka posledně uvedený revizní znalecký posudek zadán. Jak je patrné z ostatních částí odůvodnění, soud vycházel právě ze znaleckého posudku tituly před jménem jméno FO, který má za logický a přesvědčivě odůvodněný.

11) Podle , , ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. z.“), kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil (odst. 1). Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám (odst. 2).

12) Podle § 2999 o. z. není-li vydání předmětu bezdůvodného obohacení dobře možné, má ochuzený právo na peněžitou náhradu ve výši obvyklé ceny. Bylo-li plněno na základě neplatného nebo zrušeného právního jednání, právo na peněžitou náhradu však nevznikne v rozsahu, v jakém se to příčí účelu pravidla vylučujícího platnost právního jednání (odst. 1).

13) Podle § 1958 odst. 2 o. z. neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu.

14) Podle § 1968 o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.

15) Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

16) Je nesporné, že žalobce byl v roce 2018 vlastníkem výše uvedených pozemků a žalovaný je bez právního důvodu užíval, čímž se na úkor žalobce bezdůvodně obohatil, a je tedy povinen podle výše uvedených zákonných ustanovení toto bezdůvodného obohacení vydat. Spor byl veden prakticky jen o výši bezdůvodného obohacení. Výše bezdůvodného obohacení odpovídá obvyklému nájemnému z předmětných pozemků. I v případě, kdy je nájemné určeno cenou regulovanou a je třeba dbát příslušných cenových předpisů, je třeba pro potřeby určení výše bezdůvodného obohacení zjišťovat obvyklé nájemné, které může být nižší, než je cena maximální, v konkrétním případě stanovená výměrem Ministerstva financí č. Anonymizováno. Výši obvyklého nájemného soud zjistil z výše uvedeného znaleckého posudku tituly před jménem jméno FO č. Anonymizováno ze dne datum, kdy v případě v žalobě uvedených pozemků činí výše bezdůvodného obohacení za období od datum do datum po zaokrouhlení částku 167.190 Kč. Tento znalecký posudek soud považuje za pečlivě zpracovaný a přesvědčivě odůvodněný. Jeho závěry nebyly v řízení nijak zpochybněny. Splatnost nároku žalobce nastala podle ustanovení § 1958 odst. 2 o. z. na základě výzev žalobce, jak jest uvedeno.

17) Soud proto uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobci částku 167.190 Kč a ve zbývajícím rozsahu, co do částky 164.164 Kč (331.354 Kč – 167.190 Kč), žalobu zamítl.

18) Splatnost bezdůvodného obohacení za rok 2018 nastala na základě výše uvedené výzvy žalobce ze dne datum ve smyslu ustanovení o. z. dnem datum. Ode dne datum se tak žalovaný ocitl v prodlení ve smyslu ustanovení o. z., a je povinen hradit žalobci zákonný úrok z prodlení ve smyslu ustanovení o. z. Výše úroku z prodlení je v souladu s

19) Pokud jde o argumentaci žalovaného, že žalobci by jeho nárok neměl být přiznán s ohledem na skutečnost, že jde o zneužití práva, které nepožívá právní ochrany, soud se s ní neztotožnil. Předmětem řízení byl nárok na vydání bezdůvodného obohacení, jak je popsáno výše. V řízení bylo nesporné, že žalovaný se na úkor žalobce bezdůvodně obohatil tím, že užíval předmětné pozemky, aniž by za toto užívání žalobci platil. Na výzvu žalobce bezdůvodné obohacení ani z části neuhradil. A to ani poté, co byl v řízení zpracován znalecký posudek, proti jehož závěrům žalovaný nic nenamítal. Soudu je z jeho úřední činnosti známo, že žalovaný za užívání pozemků, které užívá, ničeho žalobci nehradí dlouhodobě. Sám žalovaný tedy jedná v rozporu s právními předpisy a k plnění zákonné povinnosti musí být nucen soudním rozhodnutím. Tedy i na žalovaného dopadá jím zmiňované ustanovení § 6 o. z., že nikdo nesmí těžit ze svého nepoctivého nebo protiprávního činu. Pokud jde o namítané jednání žalobce, který měl porušit své neformální přísliby převést předmětné pozemky na žalovaného, soud konstatuje, že pokud jednání nedospěla do stadia, kdy by žalovanému vznikly nároky z titulu předsmluvní odpovědnosti, nelze takové jednání považovat za zjevné zneužití práva ve smyslu ustanovení § 8 o. z. Bylo především na žalovaném, aby zvážil, zda si má pořídit stavby, aniž by měl smluvně zajištěno budoucí nabytí pozemků, na kterých se tyto stavby nacházejí, či které slouží jako přístupové komunikace. S ohledem na uvedené tedy soud shledal tuto obranu žalovaného jako nedůvodnou.

20) Pokud jde o argument ohledně nedostatku aktivní věcné legitimace žalobce, soud konstatuje že oba žalovaným zmiňovaní žalobci (Anonymizováno a Anonymizováno) byli v řízení u zdejšího soudu neúspěšní (řízení bylo z části zastaveno a z části žaloba zamítnuta) a stejně tak byli neúspěšní i se svým odvoláním. Z rozsudku zdejšího soudu ze dne datum, č. j. spisová značka, soud zjistil, že žaloba byla v plném rozsahu zamítnuta s odůvodněním, že žalobci nemají naléhavý právní zájem na požadovaném určení vlastnického práva. Podle přesvědčení soudu je tedy žalobkyně v této věci aktivně věcně legitimována a obrana žalovaného je nedůvodná.

21) Při rozhodování o náhradě nákladů řízení soud postupoval podle ustanovení , neboť žalobce měl ve věci úspěch jen částečný, ale rozhodnutí o výši plnění záviselo na znaleckém posudku, proto soud žalobci přiznal plnou náhradu nákladů řízení ve výši 5.516 Kč. Tyto náklady sestávají z nákladů řízení uplatněných v souladu s za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. , dle které účastníkovi řízení, jenž nebyl zastoupen zástupcem podle a nedoložil výši hotových výdajů, náleží částka 2.400 Kč představující 300 Kč za každý z osmi úkonů dle uvedené vyhlášky. Pro úplnost soud uvádí, že jako neúčelné nepřiznal účtované tři úkony příprav na jednání za situace, kdy žalovaný nárok je předmětem činnosti žalobce a jeho zaměstnanců.

22) A dále náhradu nákladů z cestovného, kdy žalobci náleží cestovní náhrada v celkové výši 3.116 Kč, a to v souvislosti s cestou realizovanou dne datum náhrada 1.244,38 Kč za 160 ujetých km (38,20 Kč za litr paliva dle , ve znění pozdějších předpisů, při průměrné spotřebě 5,7 l/100 km a 5,60 Kč/km za amortizaci vozidla dle , ve znění pozdějších předpisů) podle , advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”), v souvislosti s cestou realizovanou dne datum náhrada 1.244,38 Kč za 160 ujetých km (38,20 Kč za litr paliva dle , ve znění pozdějších předpisů, při průměrné spotřebě 5,7 l/100 km a 5,60 Kč/km za amortizaci vozidla dle , ve znění pozdějších předpisů) podle a. t. a v souvislosti s cestou realizovanou dne datum částka 627,25 Kč představující jednu polovinu (tento den měl žalobce nařízená dvě jednání) z náhrady za 160 ujetých km (35,80 Kč za litr paliva dle , ve znění pozdějších předpisů, při průměrné spotřebě 5,7 l/100 km a 5,80 Kč/km za amortizaci vozidla dle , ve znění pozdějších předpisů) podle a. t..

23) Žalobce je podle ustanovení , o soudních poplatcích, osvobozen ze zákona od placení soudního poplatku. Podle zákona o soudních poplatcích, je-li navrhovatel v řízení od poplatku osvobozen a soud jeho návrhu vyhověl, zaplatí podle výsledku řízení poplatek nebo jeho odpovídající část žalovaný. Soud žalovaného zavázal k úhradě soudního poplatku ve výši 8.360 Kč, přičemž tento poplatek stanovil podle položky 1 bodu 1 písm. b) sazebníku poplatků obsaženého v příloze k , o soudních poplatcích, z důvodně žalované částky 167.190 Kč. Splatnost poplatku soud stanovil ve lhůtě tří dnů od právní moci tohoto rozsudku v souladu s ustanovením , písm. j) a zákona o soudních poplatcích.

24) Soud současně uložil žalovanému povinnost dle ust. , tj. uhradit náklady státu spočívající ve vynaložených nákladech na znalečném ve výši 14.330 Kč za situace, kdy znalecký posudek byl jedinou možností pro určení výše bezdůvodného obohacení. Usnesením Okresního soudu v adresa ze dne datum, č. j. spisová značka, bylo znalečné v této výši znalci přiznáno.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Brně, prostřednictvím Okresního soudu v Břeclavi. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.

Nebude-li plněno dobrovolně, co ukládá vykonatelné rozhodnutí soudu, lze se jeho splnění domáhat výkonem rozhodnutí dle části šesté , či exekucí dle příslušných ustanovení , exekučního řádu.