Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
4 Co 39/2026-7
Vrchní soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Jany Sedlářové a soudců JUDr. Jiřího Švehly a JUDr. Michala Mědílka ve věci
žalobců: a) Jméno žalobce A, narozená Datum narození žalobce A
bytem Adresa žalobce A
b) Jméno žalobce B, narozený Datum narození žalobce B
bytem Adresa žalobce B
proti
žalované: Jméno žalované, IČO IČO žalované sídlem Adresa žalované
o 280 000 Kč s příslušenstvím, o žalobě pro zmatečnost podané žalobcem b) proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 4. září 2025, č. j. 11 Co 284, 285/2025-245, o odvolání žalobce b) proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 2. března 2026, č. j. 11 Co 285/2025-3
takto:
I. Usnesení soudu prvního stupně se potvrzuje.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů odvolacího řízení.
Odůvodnění:
I. Usnesení soudu prvního stupně se potvrzuje.II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů odvolacího řízení.
Napadeným usnesením soud prvního stupně odmítl žalobu pro zmatečnost podanou žalobcem b) dne 3. 11. 2025 a nepřiznal žádnému z účastníků náhradu nákladů řízení. Žalobce b) podal u Městského soudu v Praze žalobu pro zmatečnost směřující proti výše uvedenému usnesení s odkazem na dikci § 229 odst. 1, 2, 3 a 4 o. s. ř. Usnesením ze dne 21. 1. 2026, č. j. 11 Co 285/2025-2 vyzval soud žalobce b), jak má být žaloba doplněna, aby ji bylo možno považovat za určitou a srozumitelnou. Výzva mu byla doručena dne 2. 1. 2026, žalobce b) na výzvu soudu ve stanovené 10denní lhůtě a ani později nereagoval.
Soud žalobu dle § 235a odst. 2, § 43 odst. 2 o. s. ř. pro neurčitost a nesrozumitelnost odmítl a výrok o nákladech řízení odůvodnil § 235a odst. 2, § 146 odst. 3 o. s. ř., když žalované žádné náklady nevznikly.
Soud prvního stupně v odůvodnění uvedl, že si je žalobce b) vědom existence těchto procesních institutů, nezabývá se již však vážně zákonnými důvody, pro které je lze využít, a v případě žaloby pro zmatečnost automaticky označuje důvody zmatečnosti pouze odkazem případně citací zákonného ustanovení § 229 odst. 1, 2, 3, 4 o. s. ř., bez ohledu na to, jaké rozhodnutí napadá. V žalobě je třeba však mimo jiné uvést konkrétní důvody zmatečnosti, nestačí pouze citace zákonného ustanovení, neboť důvod zmatečnosti lze měnit (a i konkretizovat) pouze v průběhu trvání lhůty k jejímu podání (§ 232 o. s. ř.). Soudu je z jeho úřední činnosti známo, že žaloby pro zmatečnost podávané opakovaně ve všech spisech týkajících se žalobce b) jsou činěny ve shodném znění, přičemž se liší pouze v záhlaví, kde žalobce b) mění jen označení rozhodnutí, které žalobou napadá a které mu bylo právě doručeno. Je zřejmé, že žalobce b) dlouhodobě svým jednáním zneužívá ustanovení občanského soudního řádu (§ 6 o. s. ř.) nikoli k ochraně svých práv, ale za účelem zneužití procesních prostředků (§ 2 o. s. ř.).
Proti tomuto usnesení podal žalobce b) v zákonem stanovené lhůtě odvolání s poukazem na ustanovení § 205 odst. 2 písm. a), b), c), d), e), f), g) a odst. 3 o. s. ř. a současně vznesl námitku podjatosti soudkyně a všech soudců Městského soudu v Praze, neboť se zřetelem na jejich poměr k věci, k účastníkům a jejich zástupcům (zjevný přátelský/nepřátelský poměr) jsou tu objektivní a nevyvratitelné důvody pochybovat o jejich nepodjatosti. Odvolatel namítá nedoručení soudních písemností a nepřezkoumatelnost napadeného usnesení. Navrhl zrušení napadeného usnesení.
Vrchní soud v Praze jako soud odvolací přezkoumal napadené usnesení včetně řízení, které jeho vydání předcházelo, podle § 212 a § 212a odst. 1 o. s. ř., přihlédl k odvolání žalobce b) a poté, aniž nařídil odvolací jednání v souladu s § 214 odst. 2 písm. c) o. s. ř., dospěl k závěru, že odvolání není důvodné.
K námitce podjatosti vznesené žalobcem b) v odvolání, je třeba uvést, že odvolací soud neshledal odvolací důvod dle § 205 odst. 2 písm. a) o. s. ř., tj. že by rozhodnutí vydala vyloučená soudkyně Anonymizováno a způsobilou pak není ani obecně formulovaná námitka podjatosti „všech soudců...“, kterou, a to v kontextu s jinými podáními žalobce b), jejichž obsahem je stejně vágní námitka, nelze než hodnotit jako v obecné rovině projevený nesouhlas s rozhodováním soudů ve věcech, ve kterých jsou žalobci účastníky řízení. Lze dodat, že námitku podjatosti lze vznést jen vůči konkrétnímu soudci, a to soudci, který věc projednává a rozhoduje (§ 14 odst. 1 o. s. ř.), z čehož vyplývá, že nelze jen neadresně namítat, že jsou vyloučeni všichni soudci určitého soudu, jak je uvedeno v odvolání.
Aby se odvolací soud vypořádal se všemi námitkami uvedenými žalobcem b) v odvolání, tak konstatuje, že výzva k odstranění vad podané žaloby mu byla řádně doručena dne 29. 1. 2026 vhozením do jeho domovní schránky podle § 50 odst. 1 o. s. ř., jak vyplývá z doručenky založené ve spisu, jež má náležitosti stanovené v § 50g odst. 1 o. s. ř., stejným postupem mu bylo doručeno i napadené usnesení a to dne 5. 3. 2026.
Ani názor žalobce b), že napadené usnesení je nepřezkoumatelné, odvolací soud nesdílí. V dané věci se jedná o nemeritorní rozhodnutí a obsah odůvodnění těchto rozhodnutí není stanoven. Postačuje proto, aby v něm soud uvedl jen základní důvody, které vedly k přijetí rozhodnutí, a které jsou způsobilé jeho výrok srozumitelně a přezkoumatelným způsobem vysvětlit, což odvoláním napadené usnesení splňuje.
V přezkoumávané věci podání žalobce b) vykazuje vady, které brání pokračování v řízení. Rovněž odvolacímu soudu je z jeho úřední činnosti známo, že žalobce b) opakovaně předkládá soudu podání, která označuje jako žaloby pro zmatečnost a žaloby na obnovu řízení a odkazuje v nich toliko na zákonná ustanovení. Přes výzvu soudu vady těchto podání neodstraňuje, takže nejsou projednatelná.
S ohledem na shora uvedené důvody odvolací soud napadené usnesení podle § 219 o. s. ř. jako věcně správné potvrdil.
O náhradě nákladů odvolacího řízení rozhodl odvolací soud dle § 224 odst. 1, § 142 odst. 1 a § 151 odst. 1 o. s. ř. za situace, kdy v odvolacím řízení procesně úspěšné žalované žádné náklady v souvislosti s tímto řízením nevznikly.
Poučení:
Proti tomuto usnesení není dovolání přípustné.