Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
8 C 163/2026-13
ROZSUDEK
JMÉNEM REPUBLIKY
Okresní soud v Benešově rozhodl samosoudkyní Mgr. Hedvikou Lávičkovou ve věci
žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně
sídlem Adresa žalobkyně
zastoupená advokátkou Jméno advokátky
sídlem Adresa advokátky
proti
žalované: Jméno žalované, narozená Datum narození žalované
bytem Adresa žalované
o zaplacení částka s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni do 3 dnů od právní moci rozsudku pohledávku ve výši částka se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,50 % ročně od datum do zaplacení.
II. Ve zbytku se žaloba zamítá.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
IV. Žalobkyně je povinna doplatit soudní poplatek za řízení ve výši částka do 3 dnů od právní moci rozsudku České republice k rukám Okresního soudu v Benešově.
Odůvodnění:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni do 3 dnů od právní moci rozsudku pohledávku ve výši , částka, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,50 % ročně od , datum, do zaplacení.II. Ve zbytku se žaloba zamítá.III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.IV. Žalobkyně je povinna doplatit soudní poplatek za řízení ve výši , částka, do 3 dnů od právní moci rozsudku České republice k rukám Okresního soudu v Benešově.
1. Žalobkyně se domáhala, aby žalovaná byla uznána povinnou zaplatit jí částku částka (nesplacenou jistinu částka a poplatek za poskytnutí úvěru částka) s příslušenstvím (zákonným úrokem z prodlení ze zmíněné částky za období od datum do zaplacení) a nahradit jí náklady řízení. Mezi právní předchůdkyní žalobkyně, společností právnická osoba., IČO IČO, a žalovanou byla dne datum uzavřena smlouva o úvěru, na základě které právní předchůdkyně žalobkyně žalované poskytla úvěr v částce částka. Úvěr se spolu s poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši částka stal splatným dne datum, žalovaná na něj neuhradila ničeho. Pohledávka za žalovanou byla postoupena žalobkyni na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum. Žalobkyně ke zkoumání úvěruschopnosti žalované uvedla, že ji její právní předchůdkyně přezkoumala, když žalovanou lustrovala ve veřejně dostupných databázích (ISIR, CEE, CRKI a EUCB), z jednání soudu se omluvila.
2. Žalovaná se ve věci nijak nevyjádřila a k jednání soudu se bez omluvy nedostavila.
3. Na základě provedeného dokazování soud učinil následující skutková zjištění. Ze smlouvy o úvěru a formuláře pro standardní informace o spotřebitelském úvěru zjistil, že společnost právnická osoba., IČO IČO, a žalovaná podepsaly dne datum prostřednictvím elektronických prostředků písemnost s nadpisem „Anonymizováno Anonymizováno“, na základě které mohla žalovaná obdržet od zmíněné společnosti peněžní prostředky ve výši částka. V záhlaví listiny bylo u žalované uvedeno mimo jiné číslo jejího bankovního účtu (č. účtu). Obdržené prostředky pak měla žalovaná vrátit spolu s poplatkem za jejich poskytnutí v částce částka, a to do datum. Z potvrzení o platbě soud dále zjistil, že společnost právnická osoba. dne datum převedla na bankovní účet č. č. účtu částku částka.
4. Ze smluv o postoupení pohledávek soud dále zjistil, že společnost právnická osoba. dne datum a žalobkyně dne datum podepsaly prostřednictvím elektronických prostředků písemnost s nadpisem „Anonymizováno“, ve které si zmíněné společnosti ujednaly podmínky postupování pohledávek, načež společnost právnická osoba. dne datum a žalobkyně dne datum podepsaly písemnost s nadpisem „Anonymizováno“, jejíž přílohou byl seznam obsahující mimo jiné kolonku se jménem a příjmením žalované včetně čísla Anonymizováno a částky částka. Z oznámení o postoupení pohledávek soud dále zjistil, že dopisem ze dne datum oznámila společnost právnická osoba. žalované, že pohledávku za ní v částce částka postoupila žalobkyni. Z předžalobní výzvy soud dále zjistil, že k úhradě částky částka byla žalovaná naposledy vyzvána zástupkyní žalobkyně prostřednictvím upomínky ze dne datum.
5. Ze dodatku k rámcové smlouvě o postoupení pohledávek soud nezjistil ničeho významného pro rozhodnutí ve věci.
6. Při právním posouzení věci soud vycházel ze zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“) a ze zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“), u obou z jejich účinného znění ke dni uzavření smlouvy.
7. Podle § 2395 o. z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle § 2 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.
8. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru důkladně posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě informací nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených k povaze, délce, výši a rizikovosti úvěru pro spotřebitele, získaných z relevantních vnitřních nebo vnějších zdrojů, včetně spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle odst. 2 tohoto ustanovení poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje schopnost spotřebitele plnit povinnosti sjednané ve smlouvě, zejména splácet sjednané splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů a dalších údajů o finanční a ekonomické situaci spotřebitele, jako jsou údaje o jeho majetku a závazcích a o způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.
9. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.
10. Podle § 1958 odst. 2 o. z. neujednají-li si strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu. Podle § 1968 odst. 1 věty první o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroků z prodlení pak stanoví nařízení vlády č. 351/2013 Sb.
11. Podle § 573 o. z. se má za to, že došlá zásilka odeslaná s využitím provozovatele poštovních služeb došla třetí pracovní den po odeslání, byla-li však odeslána na adresu v jiném státu, pak patnáctý pracovní den po odeslání.
12. Podle § 1879 o. z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).
13. Soud věc po právní stránce posoudil tak, že právní předchůdkyně žalobkyně – společnost právnická osoba. jako úvěrující a žalovaná jako úvěrovaná uzavřely dne datum smlouvu o úvěru ve smyslu § 2395 o. z. (a vznikl tak mezi nimi závazek v podobě spotřebitelského úvěru ve smyslu § 2 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru). Tato smlouva je však absolutně neplatná podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, neboť před jejím uzavřením nebyla v rozporu s ustanovením § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru řádně zkoumána otázka schopnosti žalované daný úvěr splatit. Žalobkyně, které byla podle § 1879 o. z. postoupena pohledávka společnosti právnická osoba. za žalovanou vyplývající ze zmíněné smlouvy o úvěru, v průběhu řízení neprokázala, že by úvěruschopnost žalované její právní předchůdkyně jakkoli zkoumala, natož pak dostatečným způsobem. Své tvrzení o zkoumání úvěruschopnosti žalované žalobkyně nedoložila žádnými důkazními prostředky, ze kterých by vyplývalo, jestli (a případně jak) byly ověřovány zejména její příjmy a výdaje před poskytnutím úvěru. Nadto je třeba zdůraznit, že se rozhodně nelze při zkoumání úvěruschopnosti spoléhat pouze na tvrzení žadatelky o úvěr.
14. Vzhledem k tomu, že soud shledal smlouvu o úvěru absolutně neplatnou, rozhodoval podle § 87 odst. 1 věty poslední zákona o spotřebitelském úvěru o vrácení poskytnuté jistiny úvěru žalobkyni. V řízení bylo prokázáno, že právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované jako jistinu částka, a jelikož žalovaná žalobkyni či její právní předchůdkyni neuhradila ničeho (dle tvrzení žalobkyně), má povinnost vydat jí celou jistinu ve výši částka. Soud žalobkyni přiznal rovněž zákonný úrok z prodlení ve smyslu § 1970 o. z. při úrokové sazbě 11,50 % ročně podle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. z částky částka, a to ode dne datum (ode dne následujícího po zřejmém dojití předžalobní upomínky, představující rovněž výzvu ve smyslu § 1958 odst. 2 o. z., do sféry žalované, respektive ode dne následujícího po uplynutí lhůty poskytnuté žalované ke splacení dluhu prodloužené o 3 pracovní dny podle § 573 o. z. upravujícího domněnku doby dojití zásilky) do zaplacení. Ve zbývajícím rozsahu soud žalobu zamítl, neboť měla oporu v absolutně neplatné smlouvě. Nadto lze uvést, že bylo na žalované, aby prokázala, že žalobkyni či její právní předchůdkyni plnila, případně aby vyvrátila tvrzení žalobkyně o vzniku pohledávky, žalovaná se nicméně pasivitou v řízení sama zbavila práva být soudem poučena podle § 118a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“).
15. O nákladech řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že žádný z účastníků nemá právo na jejich náhradu, neboť obě účastnice měly v řízení úspěch jen částečný a téměř shodný.
16. Žalobkyni soud uložil povinnost zaplatit České republice k rukám Okresního soudu v Benešově doplatek soudního poplatku ve výši částka podle položky 2 bod 2. ve spojení s položkou 1 bod 1. písm. a) sazebníku poplatků – přílohy zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, neboť ve věci nevydal elektronický platební rozkaz a pokračoval v řízení, přičemž žalobkyně doposud uhradila na soudní poplatek pouze částku částka (namísto částky částka).
Poučení:
Proti tomuto rozsudku je možné podat odvolání ve lhůtě 15 dnů ode dne jeho doručení ke Krajskému soudu v Praze prostřednictvím Okresního soudu v Benešově.
Nebude-li rozhodnutí plněno dobrovolně, lze podat návrh na výkon rozhodnutí podle části šesté o. s. ř. nebo návrh na nařízení soudní exekuce a pověření soudního exekutora podle zákona č. 120/2001 Sb. (exekučního řádu).