Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
51 C 18/2026-19
ROZSUDEK
JMÉNEM REPUBLIKY
Okresní soud v České Lípě rozhodl samosoudkyní Mgr. Hanou Cholastovou ve věci
žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky
proti
žalovanému: Jméno žalovaného, narozený 22. 2. 1990 bytem Adresa žalovaného
o zaplacení 1 770 130,48 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 1 770 130,48 Kč s úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 1 768 030,48 Kč od 15. 7. 2025 do zaplacení, s úrokem ve výši 6,45 % ročně z částky 1 768 030,48 Kč od 15. 7. 2025 do zaplacení, s vyčísleným úrokem z prodlení ve výši 157 170,53 Kč a s vyčísleným úrokem ve výši 128 494,75 Kč, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaný je povinen nahradit žalobkyni na nákladech řízení částku 128 414,10 Kč, k rukám Jméno advokátky, advokátky, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 1 770 130,48 Kč s úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 1 768 030,48 Kč od 15. 7. 2025 do zaplacení, s úrokem ve výši 6,45 % ročně z částky 1 768 030,48 Kč od 15. 7. 2025 do zaplacení, s vyčísleným úrokem z prodlení ve výši 157 170,53 Kč a s vyčísleným úrokem ve výši 128 494,75 Kč, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.II. Žalovaný je povinen nahradit žalobkyni na nákladech řízení částku 128 414,10 Kč, k rukám , Jméno advokátky, , advokátky, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
Žalobkyně se podanou žalobou domáhala vydání rozhodnutí, kterým by byla žalovanému uložena povinnost uhradit žalobkyni částku 1 770 130,48 Kč s příslušenstvím uvedeným ve výroku tohoto rozsudku z titulu nesplněné povinnosti žalovaného vyplývající ze smlouvy o spotřebitelském úvěru č. hodnota ze dne datum. Na základě této Smlouvy měl poskytnout právní předchůdce žalobkyně žalovanému finanční prostředky ve výši 2 024 000 Kč. Za poskytnuté prostředky se žalovaný zavázal platit úrok ve výši 2,39 % p. a. s fixací na 5 let, po uplynutí fixace byl úrok ve výši 6,45 % p. a. Na základě Smlouvy o zřízení zástavního práva k nemovitosti č. Anonymizováno si strany sjednaly zajištění výše uvedené pohledávky, a to formou zřízení zástavního práva k nemovitostem parcelní číslo: hodnota, Anonymizováno, to vše na LV:Anonymizováno, obec adresa, katastrální území adresa Anonymizováno, v katastru nemovitostí vedeném katastrálním úřadem pro Anonymizováno, Katastrální pracoviště adresa. Žalovaný se ve Smlouvě zavázal hradit poskytnutý úvěr formou pravidelných měsíčních splátek ve výši 7 914 Kč, vždy nejpozději do 20. dne v měsíci. Žalovaný však svému závazku ze smlouvy nedostál. Žalovaný nereagoval na výzvy žalobkyně k zaplacení již splatných splátek úvěru a jelikož interní - mimosoudní vymáhání dlužních splátek bylo neúspěšné, využil právní předchůdce žalobkyně svého práva a prohlásil dne 31. 10. 2024 celý úvěr za okamžitě splatný.
Protože bylo možné věc rozhodnout na základě listinných důkazů obsažených ve spise, vyzval soud účastníky, aby se ve smyslu ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) vyjádřili k tomu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Zároveň soud připojil doložku, že nevyjádří-li se účastníci k této výzvě, bude mít soud za to, že proti takovému postupu nemají námitek (§ 101 odst. 4 o. s. ř.). Žalobkyně souhlasila s rozhodnutím věci bez nařízení jednání již při podání žaloby, žalovaný se k této výzvě nevyjádřil, ačkoliv mu byly žaloba a výzva doručeny na adresu pro doručování ve smyslu § 46b písm. a) o. s. ř., proto soud rozhodoval na základě listinných důkazů založených ve spise.
Ze Smlouvy o spotřebitelském úvěru č. hodnota ze dne datum soud zjistil, že jejím obsahem je závazek původního věřitele jakožto bankovního ústavu poskytnout žalovanému spotřebitelský úvěr ve výši ve výši 2 024 000 Kč a závazek žalovaného splatit tento úvěr včetně běžného úroku 360 pravidelnými měsíčním splátkami ve výši sjednané smlouvou v závislosti na výši čerpaného úvěru, a to včetně smluvního úroku. Nedílnou součást smlouvy tvoří obchodní podmínky původního věřitele, jimiž jsou smluvní strany vázány. z Všeobecných obchodních podmínek původního věřitele soud zjistil, že tyto opravňují původního věřitele jednostranně od úvěrové smlouvy odstoupit v případě jejího porušení žalovaným. Úvěruschopnost žalovaného byla zkoumána s kladným závěrem, když žalovaný uvedl, že je svobodný, žije s rodiči, má čistý příjem ve výši 34 583 Kč měsíčně, pevné výdaje byly stanoveny na částku 3 449 Kč představující stávající splátky úvěrů.
Z výpisu z úvěrového účtu žalovaného vedeného původním věřitelem soud zjistil, že žalovaný z tohoto účtu vyčerpal celkem částku 2 024 000 Kč, kterou řádně nesplácel, když uhradil pouze částku 252 629,56 Kč.
Z dopisu věřitele adresovaného žalovanému ze dne 2. 11. 2024 soud zjistil, že jeho obsahem je odstoupení od shora specifikované úvěrové smlouvy a dále pak výzva na žalovaného, aby uhradil dlužnou částku v celkové výši 1 817 849 Kč.
Ze smlouvy o koupi závodu ze dne datum soud zjistil, že původní věřitel jejím prostřednictvím uzavřel s žalobkyní Smlouvu o prodeji a koupi obchodního závodu společnosti právnická osoba.
Podle ustanoven í § 2395 zákona číslo 89/2012 Sb. občanský zákoník, (dále jen „o. z.“). se smlouvou o úvěru věřitel zavazuje, že na požádání dlužníka poskytne v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a dlužník se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
K odstoupení od smlouvy byl původní věřitel oprávněn na základě smluvních ujednání dle § 2001 o. z.
Podle ustanovení § 1970 o. z. je-li dlužník v prodlení se splněním peněžitého závazku nebo jeho části a není smluvena sazba úroků z prodlení, je dlužník povinen platit z nezaplacené částky úroky z prodlení určené ve smlouvě, jinak určené předpisy práva občanského.
Na základě výše uvedených skutečností soud dospěl k závěru, že mezi původním věřitelem a žalovaným byla řádně uzavřena smlouva o úvěru ve smyslu § 2395 občanského zákoníku. Na základě této smlouvy poskytl původní věřitel žalovanému úvěrový rámec ve výši 2 024 000 Kč, z nějž žalovaný vyčerpal finanční prostředky ve shora uvedené výši. Žalovaný se zavázal tyto prostředky splácet měsíčními splátkami stanovenými úvěrovou smlouvou, a to včetně sjednaného smluvního úroku z úvěru, své povinnosti vyplývající ze smlouvy však řádně neplnil. Pohledávka za žalovaným byla postoupena na žalobkyni v souladu s ustanovením § 2175 o. z.
Vzhledem k tomu, že se žalobkyni podařilo prokázat tvrzení obsažená v žalobě, rozhodl soud s odkazem na citovaná zákonná ustanovení tak, je uvedeno ve výroku tohoto rozsudku, tedy vyhověl žalobě jak co do žalované částky, tak i co do úroku z prodlení z této částky uplatněného v souladu s § 1970 o. z., dle kterého má věřitel právo požadovat vedle plnění i úroky z prodlení ve výši specifikované v nařízení vlády č. 351/2013 Sb.
O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 128 414,10 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 70 806 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 1 770 130,48 Kč sestávající z částky 15 420 Kč za každý ze tří úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 450 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 47 610 Kč ve výši 9 998,10 Kč.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Ústí nad Labem, prostřednictvím Okresního soudu v České Lípě. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.
Nebudou-li povinnosti uložené tímto rozsudkem splněny řádně a včas, lze se jejich splnění domoci cestou exekuce.