Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
13 C 37/2026-28
ROZSUDEK
JMÉNEM REPUBLIKY
Okresní soud v Jičíně rozhodl soudcem Mgr. Alešem Kopečným ve věci
žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky
proti
žalovanému: Jméno žalovaného, narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného
o 11 019 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 4 500 Kč, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba se co do nároku na zaplacení:
- jistiny úvěru ve výši 6 519 Kč,
- zákonného úroku z prodlení ve výši 12,75 % p.a. z částky 11 019 Kč od 21. 8. 2024 do zaplacení,
zamítá.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 4 500 Kč, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.II. Žaloba se co do nároku na zaplacení:- jistiny úvěru ve výši 6 519 Kč,- zákonného úroku z prodlení ve výši 12,75 % p.a. z částky 11 019 Kč od 21. 8. 2024 do zaplacení,zamítá.III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
1. Návrhem ze dne 12. 12. 2025 se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky 11 019 Kč s příslušenstvím, sestávající v celém rozsahu z nesplacené jistiny úvěru, z titulu úvěrové smlouvy č. číslo uzavřené dne 5. 3. 2024 mezi žalovaným a právním předchůdcem žalobkyně společností právnická osoba., a to distančním způsobem na adrese webové stránky. Úvěr ve výši 14 500 Kč byl převeden z bankovního účtu právního předchůdce na bankovní účet žalovaného č. č. účtu. Ke zkoumání úvěruschopnosti žalobkyně uvedla, že žalovaný povinen doložit výplatní pásky za dva měsíce, výpis z bankovního účtu nebo daňové přiznání a současně byl právním předchůdcem žalobkyně lustrován z veřejně dostupných databází. Žalovaný se dostal do prodlení s úhradou úvěru, ohledně čehož byl opakovaně upomínán. Dle vlastních tvrzení žalobkyně žalovaný na dluh zaplatil celkem 10 000 Kč. Žalobkyně pohledávku nabyla na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 2. 10. 2025.
2. Žalovaný se v řízení nevyjádřil.
3. Zdejší soud nařídil jednání na den 21. 7. 2026. Žalobkyně se z jednání omluvila, žalovaný se však k jednání bez jakékoliv omluvy nedostavil. Soud proto ve věci jednal podle § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb. , občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř. o.s.ř. “), v nepřítomnosti účastníků.
4. Z provedených listinných důkazů soud zjistil následující: Ze smlouvy o úvěru č. číslo ve spojení s dodatkem ke smlouvě o úvěru má soud za prokázané, že se účastníci dohodli na poskytnutí úvěru ve výši 14 500 Kč s úrokem ve výši 429,04 Kč, poplatkem za sjednání úvěru ve výši 3 044,98 Kč a RPSN ve výši 1 264,18 % se splatností do 20. 8. 2024.
5. Ze sdělení právnická osoba. ze dne 25. 5. 2026, které bylo učiněno na výzvu soudu, má soud za prokázané, že majitelem bankovního účtu č. č. účtu je žalovaný a dne 5. 3. 2024 byla na účet připsána platba ve výši 14 500 Kč od právního předchůdce žalobkyně.
6. Z posouzení úvěruschopnosti nelze učinit konkrétní zjištění, protože údaje v tomto dokumentu jsou zcela nelogické a nepřezkoumatelné. Příjem žalovaného měl činit 33 000 Kč, výdaje byly uváděny jako 7 000 Kč, ale blíže rozepsány v částkách 15 000 Kč na hypotéku, měsíční splátky na nebankovní úvěry ve výši 5 000 Kč, náklady na bydlení ve výši 5 000 Kč a ostatní výdaje ve výši 2 000 Kč. Celkové náklady žalovaného tak měly činit 27 000 Kč a nikoliv 7 000 Kč.
7. Z dílčí smlouvy o postoupení pohledávek ve spojení se seznamem postoupených pohledávek a oznámením o postoupení pohledávky soud zjistil, že pohledávka byla dne 2. 10. 2025 postoupena žalobkyni a toto postoupení bylo dne 11. 10. 2025 oznámeno žalovanému.
8. Další označené důkazy (předžalobní výzva spolu s dokladem o odeslání, potvrzení o provedení transakce ze dne 31. 10. 2025 a formulář pro informace o spotřebitelském úvěru) soud neprováděl, neboť s ohledem na právní posouzení věci by byly nadbytečné.
9. Na základě výše uvedeného soud dospěl k tomuto závěru o skutkovém stavu: Žalovaný se dohodl s právním předchůdcem žalobkyně na podmínkách uzavření smlouvy o úvěru. Právní předchůdce žalobkyně poskytl žalovanému převodem na účet celkem částku 14 500 Kč, žalovaný však vrátil pouze 10 000 Kč. Vázán projednací zásadou zdejší soud vycházel v tomto bodě z vlastních tvrzení žalobkyně a bez adekvátní procesní aktivity žalovaného celkovou výši úhrady blíže nezkoumal. Pohledávka byla poté řádně postoupena na žalobkyni.
10. Po právní stránce se soud zabýval nejdříve platností uzavřené smlouvy o úvěru z hlediska řádného posouzení úvěruschopnosti žalovaného (§ 86 odst. 1 , § 87 zák. č. 257/2016 Sb. , o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném ke dni uzavření smlouvy).
11. Na prvním místě soud konstatuje, že právní předchůdce žalobkyně nikterak nezkoumal, zda uvedené skutečnosti ohledně úvěruschopnosti žalovaného odpovídají skutečnosti, a to například výpisem z bankovního účtu. V záznamu o zkoumání úvěruschopnosti jsou logické chyby, které jej činí nepřezkoumatelným. Pokud by však soud vycházel z tvrzené splátky hypotéky ve výši 15 000 Kč a splátky na nebankovní úvěry v e výši 5 000 Kč, pak již při sjednávaní úvěru vynakládal žalovaný 20 000 Kč měsíčně na splátky úvěrů, tedy dosahoval DSTI 60 %.
12. Za uvedené situace je proto nutné uzavřít, že právní předchůdce žalobkyně svým zákonným povinnostem nedostál a v důsledku není možné právní jednání v podobě smlouvy o úvěru hodnotit jako platné (§ 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru).
13. Z provedeného dokazování je ovšem také patrné, že žalobkyně poskytla žalovanému finanční plnění ve výši 14 500 Kč a žalovaný jí doposud vrátil pouze 10 000 Kč.
14. Podle § 2991 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb. , občanského zákoníku (dále jen „o.z. “), se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.
15. Podle § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. , o spotřebitelském úvěru, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.
16. Na základě výše uvedeného soud zavázal žalovaného k vydání bezdůvodného obohacení ve výši 4 500 Kč (výrok I. rozsudku) a ve zbývající části, tj. co do nároku na zaplacení jistiny a zákonného úroku z prodlení, žalobu zamítl (výrok II. rozsudku). Pokud se týká doby přiměřené možnostem žalovaného, pak zdejší soud akcentuje, že žalovaný byl v řízení zcela pasivní a žádným způsobem se nevyjádřil ani nedostavil k nařízenému jednání. Soud tedy neměl možnost zjistit jakékoliv skutečnosti ohledně jeho majetkových poměrů a možností vrácení dlužné částky. Proto soud přistoupil k podpůrné aplikaci § 160 odst. 1 o.s.ř. o.s.ř. a uložil povinnost k úhradě do 3 dnů od právní moci rozsudku.
17. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl dle § 142 odst. 2 o.s.ř. o.s.ř. tak, že v řízení převážně úspěšný žalovaný by měl právo na náhradu poměrné části jeho nákladů řízení. Jelikož však žalovanému v řízení žádné náklady nevznikly, rozhodl soud, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení ke Krajskému soudu v Hradci Králové prostřednictvím Okresního soudu v Jičíně.
Nesplní-li povinný dobrovolně povinnosti uložené mu pravomocným a vykonatelným rozsudkem, je možno domáhat se výkonu rozhodnutí.