Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
21 C 156/2025-27
ROZSUDEK
JMÉNEM REPUBLIKY
Okresní soud v Ostravě rozhodl samosoudcem JUDr. Ing. Petrem Fabianem, Ph.D., ve věci
žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky
proti
žalovanému: Jméno žalovaného, narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného
o zaplacení 46 835,14 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 34 610 Kč s ročním úrokem z prodlení ve výši 12% z částky 34 610 Kč od 11. 3. 2025 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Co do částky 12 225,14 Kč s ročním úrokem z prodlení ve výši 12,75 % z částky 46 835,14 Kč od 26. 8. 2024 do 10. 3. 2025, 0,75 % z částky 34 610 Kč od 11. 3. 2025 do zaplacení, 12,75 % z částky 12 225,14 Kč od 11. 3. 2025 do zaplacení, se žaloba zamítá.
III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 1 624,12 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právní zástupkyně žalobkyně.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 34 610 Kč s ročním úrokem z prodlení ve výši 12% z částky 34 610 Kč od 11. 3. 2025 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.II. Co do částky 12 225,14 Kč s ročním úrokem z prodlení ve výši 12,75 % z částky 46 835,14 Kč od 26. 8. 2024 do 10. 3. 2025, 0,75 % z částky 34 610 Kč od 11. 3. 2025 do zaplacení, 12,75 % z částky 12 225,14 Kč od 11. 3. 2025 do zaplacení, se žaloba zamítá.III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 1 624,12 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právní zástupkyně žalobkyně.
1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala na žalovaném uhrazení částky 46 835,14 Kč s příslušenstvím z titulu smlouvy o úvěru č. hodnota ze dne 19. 3. 2024, kterou měl žalovaný uzavřít s právním předchůdcem žalobkyně společností právnická osoba., IČ IČO (dále jen „právní předchůdce žalobkyně“). Na základě této smlouvy právní předchůdce žalobkyně poskytl žalovanému úvěr ve výši 40 000 Kč, který se žalovaný zavázal splatit s úrokem ve výši 70,16% ročně v 36 měsíčních splátkách do 19. 3. 2027. žalovaný úvěr řádně a včas nehradil, a proto byl k 25. 8. 2024 zesplatněn, kdy vymáhaná pohledávka přestavovala jistinu ve výši 40 000 Kč a kapitalizovaný úrok ve výši 12 225,14 Kč. Žalovaný na pohledávku uhradil 5 390Kč. Žalovaný zbývající neuhrazenou výši pohledávky neuhradil ani přes výzvu žalobkyně.
2. Žalovaný se k věci nevyjádřil.
3. Účastníci po výzvě soudu podle § 101 odst. 4 o. s. ř. o. s. ř. , neměli proti rozhodnutí ve věci bez nařízení jednání námitek nebo na tuto výzvu vůbec nereagovali a ve věci bylo možno rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazu podle § 115a o. s. ř. o. s. ř.
4. Na základě listinných důkazů dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu: Z předsmluvního formuláře, smlouvy o úvěru č. hodnota ze dne 19. 3. 2024, dodatku č. hodnota ze dne 20. 3. 2024, oznámení o schválení úvěru ze dne 21. 3. 2024, splátkového kalendáře ze dne 21. 3. 2024, kopie občanského průkazu žalovaného a prohlášení klienta ze dne 19. 3. 2024 soud zjistil, že právní předchůdce žalobkyně uzavřel s žalovaným smlouvu o úvěru, kterou se zavázal žalovanému poskytnout na účet č. č. účtu částku 40 000 Kč, kterou se žalovaný zavázal uhradit spolu s ročním úrokem ve výši 70,16% v 36 měsíčních splátkách po 2 686 Kč. Ze sdělení ze dne 4. 11. 2025 a z dokladu o vyplacení úvěru ze dne 20. 3. 2024 soud zjistil, že právní předchůdce žalobkyně zaslal žalovanému na účet č. č. účtu dne 20. 3. 2024 částku 40 000 Kč. Z tvrzení žalobkyně vyplývá uhrazení žalovaným částky 5 390 Kč. Ze společného prohlášení smluvních stran o postoupení pohledávek, oznámení o postoupení pohledávky ze dne 4. 3. 2025 a smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 12. 2. 2025 soud zjistil, že vymáhaná pohledávka byla postoupena právním předchůdcem žalobkyně na žalobkyni a toto postoupení bylo žalovanému oznámeno. Z výzvy ze dne 4. 3. 2025 a podacího lístku ze dne 4. 3. 2025 soud zjistil, že žalovaný byl vyzván k úhradě vymáhané pohledávky do tří dnů. Z výpisu z registru SOLUS, bankovního výpisu čtyř finančních transakcí ze dne 15. 11. 2023, 15. 12. 2023, 15. 1. 2024 a 15. 2. 2024, výpisu z NRKI a hodnocení klienta nebylo zjištěno, že by se právní předchůdce žalobkyně dostatečným způsobem zabýval výší a povahou skutečných příjmů a výdajů žalovaného, resp. že by konkrétní příjmy a výdaje ověřoval. K závěru o příjmech žalovaného přitom nemohl právní předchůdce žalobkyně vycházet pouze z výpisu čtyř finančních transakcí. Co se týče výdajů, tak tyto nebyly žádným způsobem ověřovány.
5. Podle § 2395 zák. č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník (dále jen „o. z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
6. Podle § 2 odst. 1 zák. č. 257/2016 Sb. , o spotřebitelském úvěru (dále jen „z.s.ú. “) spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.
7. Podle § 86 odst. 1 z.s.ú. poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.
8. Podle § 86 odst. 2 z. s. ú. poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.
9. Podle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.
10. Podle § 1879 o. z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).
11. Co se právního hodnocení věci týče, je soud toho názoru, že mezi žalovaným a právním předchůdcem žalobkyně byla uzavřena smlouva o úvěru podle § 2395 a násl. o. z. Předmětná smlouva o úvěru je zároveň smlouvou o spotřebitelském úvěru ve smyslu § 2 odst. 1 z. s. ú., která je ovšem absolutně neplatná podle § 87 odst. 1 z. s. ú. Žalobkyně totiž neprokázala, že by na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele její právní předchůdce posoudil před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru úvěruschopnost spotřebitele, či že by tak učinil na základě jiných nezbytných zdrojů. V řízení nebylo prokázáno ani základní ověření příjmů a výdajů žalovaného právním předchůdcem žalobkyně. Právní předchůdce žalobkyně tedy dostatečně nezjistil příjmy a výdaje spotřebitele a nesplnil tak svou povinnost vyplývající z § 86 odst. 1 a 2 z. s. ú., jejíž nesplnění má v souladu s § 87 odst. 1 z. s. ú. za následek absolutní neplatnost smlouvy o úvěru (resp. smlouvy o spotřebitelském úvěru).
12. Vzhledem k tomu, že nebyl v řízení prokázán platný závazek, strany smlouvy si plnili na základě neplatné smlouvy o úvěru bez právního důvodu a v souladu s § 2993 o. z. mají obě strany právo požadovat, aby jim druhá strana vydala to, co na základě neplatného závazku získala. V řízení bylo prokázáno poskytnutí právním předchůdcem žalobkyně částky ve výši 40 000 Kč žalovanému, uhrazení částky 5 390 Kč žalovaným a postoupení vymáhané pohledávky podle § 1879 o. z. právním předchůdcem žalobkyně na žalobkyni. Soud proto rozhodl o povinnosti žalovaného uhradit žalobkyni částku ve výši 34 610 Kč. Žalovanému byla také v souladu s § 1970 o. z. ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb. uložena povinnost uhradit úroky z prodlení ode dne následujícím po dni splatnosti uvedeném ve výzvě k splacení dluhu, kdy soud vycházel v souladu s § 573 o. z. z toho, že tato výzva byla doručena žalovanému dne 7. 3. 2025. Ve zbytku nároku žalobkyně byla žaloba zamítnuta, neboť tento měl být založen dle tvrzení žalobkyně na absolutně neplatné smlouvě o úvěru a požadované úroky z prodlení byly částečně zamítnuty, neboť byly částečně požadovány za období, kdy žalovaný nebyl v prodlení, případně jejich výše převyšovala výši zákonnou.
13. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. o. s. ř. tak, že žalobkyni, která byla ve věci úspěšná v rozsahu kapitalizované částky ke dni vyhlášení rozsudku ve výši 39 992,09 Kč (tj. v rozsahu 69%), přiznal na náhradě nákladů řízení částku 1 624,12 Kč, která přestavuje 38% z následujících nákladů řízení: soudní poplatek ve výši 1 874 Kč, odměna advokáta za tři úkony právní služby (převzetí a příprava, předžalobní výzva, sepis žaloby) ve výši 2 100 Kč podle § 14b odst. 1 vyhl. č. 177/1996 Sb. , advokátní tarif (dále jen „AT), 3 x paušální náhradu hotových výdajů po 100 Kč podle § 14b odst. 6 písm. a) AT.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Ostravě, prostřednictvím Okresního soudu v Ostravě. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.
Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.