Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

22 Co 196/2025-582

Krajský soud v Hradci Králové – pobočka v Pardubicích rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Bořivoje Hájka a soudců Mgr. Radka Kopsy a JUDr. Šárky Hůrkové, Ph.D., ve věci

žalobce: Jméno žalobce., IČ IČO žalobce

sídlem Adresa žalobce

zastoupený advokátem Jméno advokáta A

sídlem Adresa advokáta A

proti

žalované: Jméno žalované, IČ IČO žalované

sídlem Adresa žalované

zastoupená advokátem Jméno advokáta B,

sídlem Adresa advokáta B

o zaplacení 90 535,13 Kč s příslušenstvím,

k odvolání žalobce proti rozsudku soud ze dne datum, č.j. číslo jednací,

takto:

I. Rozsudek okresního soudu se potvrzuje.

II. Žalobce je povinen nahradit žalované náklady odvolacího řízení 14 439,80 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám advokáta žalované.

Odůvodnění:

I. Rozsudek okresního soudu se potvrzuje.II. Žalobce je povinen nahradit žalované náklady odvolacího řízení 14 439,80 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám advokáta žalované.

1. Napadeným rozsudkem okresní soud zamítl žalobu, kterou se žalobce domáhal po žalované zaplacení 90 535,13 Kč se zákonným úrokem z prodlení 9,75 % ročně od datum do zaplacení (výrok I), žalobci uložil povinnost nahradit České republice náklady řízení 10 805,50 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku (výrok II) a žalobci uložil povinnost nahradit žalované náklady řízení 189 593,62 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám advokáta žalované (výrok III).

2. Z odůvodnění rozsudku se podává, že žalobce se proti žalované původně domáhal zaplacení 95 535,13 Kč se zákonným úrokem z prodlení od datum do zaplacení (již rozsudkem Okresního soudu v adresa ze dne datum, č. j. spisová značka, byla pravomocně zamítnuta žaloba o zaplacení 5 000 Kč s příslušenstvím), předmětem řízení tak zůstal nárok žalobce na zaplacení 90 535,13 Kč se zákonným úrokem z prodlení od datum do zaplacení. Žalobce tvrdil, že jako pojistník a pojištěný uzavřel s žalovanou jako pojistitelem dne datum pojistnou smlouvu ve znění dodatku ze dne datum, kterou bylo sjednáno mimo jiné pojištění staveb, včetně objektu Anonymizováno. na pozemcích parcelní číslo parcelní číslo1 v katastrálním území adresa u adresa (dále také „stavba“). Mezi dny datum mělo dojít na pojištěné stavbě žalobce k pojistné události, kdy v důsledku vichřice byl poškozen střešní plášť stavby. Pojistné plnění uplatnil žalobce u žalované emailem ze dne datum, doložil rozpočtový – nabídkový list na kompletní výměnu střechy od odborné firmy na částku 218 237 Kč. Žalovaná přípisem ze dne datum po provedeném šetření odmítla vyplatit pojistné plnění s odůvodněním, že oprávněná osoba při uplatnění práva na pojistné plnění uvedla vědomě nepravdivé nebo hrubě zkreslené podstatné údaje týkající se rozsahu pojistné události nebo podstatné údaje týkající se této pojistné události zamlčela, kdy šetřením bylo zjištěno, že se škodná událost nestala popisovaným dějem uvedeného data. Následně žalovaná k námitkám žalobce zdůvodnila odmítnutí vyplacení pojistného plnění tak, že podle map měla být střecha stavby poškozena již v datum, tedy několik let před platností pojistné smlouvy, a je technicky nepřijatelné, aby poškození vzniklo pojištěným rizikem, kdy se jedná o dlouhodobé působení povětrnostních vlivů v kombinaci s absencí údržby. Žalobce však tvrdil, že původní zemědělskou stavbu včetně střešního pláště zrenovoval jako budovu skladu a doložil potvrzení odborné firmy ze dne datum, podle kterého v datum jméno FO provedl opravu střechy předmětné stavby, když demontoval část střešní krytiny ze spadlého krovu, zlikvidoval dřevěné střešní konstrukce a za použití demontované nepoškozené střešní krytiny provedl opravu poškozených částí střechy. Po skončení těchto prací měla být střecha nad pojištěným objektem plně funkční a bez poškození. Žalobce dále tvrdil, že pojišťovací makléř sjednávající za žalovanou pojistnou smlouvu byl při uzavření smlouvy přítomen na místě samém za účelem posouzení hodnoty pojišťované stavby. Stavbu si prohlédl a je vyloučeno, že by nezjistil poškození střechy, které by neuvedl v pojistné smlouvě. Žalobce zadal zpracování znaleckého posudku z oboru stavebnictví tituly před jménem jméno FO, který posudek zpracoval a z něho vyplývá, že na zemědělské stavbě se nachází poškozená azbestobetonová střešní krytina z tzv. velkých vln v základní šedivé barvě a je poškozeno několik nosných dřevěných latí. Rozsah poškození odpovídá přibližně 50 % plochy celé střechy. Z důvodu absence výroby původních azbestových dílců doporučil znalec opravu použitím neazbestových dílců. Znalcem zjištěný stav při místním šetření pak podle žalobce odpovídá popisu škodné události a finanční částka na opravu střechy by měla činit žalovanou částku 90 535,13 Kč.

3. Žalovaná nesporovala uzavření smlouvy o pojištění majetku a odpovědnosti podnikatelů ani to, že ke dni datum byla provedena změna v pojistné smlouvě spočívající v přidání stavby do pojištění, a to v rozsahu stavby nacházející se na pozemku parcelní parcelní číslo v katastrálním území adresa u adresa. Nesporoval ani to, že žalobce nahlásil pojistnou událost, ke které mělo dojít mezi datum, kdy podle tvrzení žalobce v důsledku vichřice mělo dojít k poškození střešního pláště objektu. Žalovaná však setrvala na závěrech svého šetření, že k poškození stavby došlo ještě předtím, než vzniklo pojištění stavby, tedy před datum. Žalovaná tvrdila, že rozsah poškození střechy objektu zjistila při místním šetření dne datum, kdy pořídila fotodokumentaci poškození a následně porovnala zjištěný stav poškození s online veřejně příslušnými ortografickými snímky stavby zaznamenanými v leteckých mapových podkladech služby „mapy.cz“. Při tomto porovnání žalovaná měla zjistit, že identické poškození střechy bylo zaznamenáno již na těchto snímcích dne datum. Toto poškození spočívá v jednom segmentu chybějící části střešní krytiny, zhruba uprostřed severní strany přístřešku a nejméně dvou segmentech chybějící části střešní krytiny u komína, a ve střešní části u vrcholu střechy hlavní budovy. Žalovaná dále uvedla, že stavba byla dne datum zpeněžena v dražbě pořádané soudním exekutorem tituly před jménem jméno FO a již z popisu v dražbě prodávané nemovitosti vyplývá, že technický stav budovy odpovídá zanedbané údržbě. Fotografie pořízené soudním exekutorem pro účely dražby pak potvrzují, že střecha objektu byla poškozena ještě před konáním dražby. Žalovaná tvrdila, že k poškození střechy nedošlo dějem popisovaným žalobcem, ale již v datum, přičemž špatný technický stav stavby byl zapříčiněn dlouhodobým působením větru v kombinaci s absencí řádné údržby. Rozsah tvrzených provedených oprav střechy navíc neodpovídal stavu, jak jej fotograficky zadokumentovala žalovaná při místním šetření dne datum. Na fotografiích nejsou patrné žádné známky provedení jakýchkoliv oprav. Materiál střešní krytiny je silně poškozený, proto nebylo možné, aby byla střecha bez zničení demontována a poté zpětně namontována. Navíc, pokud by k demontáži a zpětné montáži skutečně došlo, musely by být přinejmenším hřeby (nebo jiný materiál na uchycení střešní krytiny) nové, což fotografie pořízené žalovanou nepotvrzují. Na fotografiích jsou zřetelně zaznamenány prohnilé dřevěné trámy na střeše stavby. Podle žalované uvedené jednoznačně svědčí o nepravdivosti tvrzení žalobce, že v datum proběhla rekonstrukce a že střešní krytina byla po rekonstrukci plně funkční a v prostoru tzv. skladu bez poškození. Žalovaná dále tvrdila, že před vznikem pojištění nebyl zástupce žalované na stavbě přítomen a žalovaná neměla povinnost si objekt před vznikem pojištění fyzicky prohlédnout, neboť ohledně jeho stavu mohla důvodně spoléhat na povinnost žalobce tvrdit pravdivé skutečnosti v žádosti o přidání stavby do pojištění. Žalovaná se pak o poškození střechy a jejím špatném technickém stavu dozvěděla až dne datum, to je po žalobcem tvrzeném vzniku pojistné události. Žalovaná dále tvrdila, že pokud by žalobce při sjednávání pojištění stavby uvedl pravdivé a úplné informace o špatném technickém stavu stavby, tak by s žalobcem smlouvu o pojištění takové stavby neuzavřela. Z těchto důvodů žalovaná odmítla plnit pojistné plnění uplatňované žalobcem v tomto řízení.

4. Ve věci již okresní soud rozhodl rozsudkem ze dne datum, č. j. spisová značka, kterým žalobě vyhověl a žalované uložil zaplatit žalobci 90 535,13 Kč se zákonným úrokem z prodlení. Tento rozsudek byl však usnesením zdejšího krajského soudu zrušen a věc vrácena okresnímu soudu k dalšímu řízení. Krajský soud okresní soud zavázal tím, aby si v dalším řízení nejprve vyjasnil, zda nárok žalobce opírá o platné právní jednání, a teprve poté by se měl zabývat tím, zda jsou dány podmínky pro neposkytnutí pojistného plnění pro nepravdivé či neúplné informace žalobce o předmětu pojistného zájmu či z jiného zákonem stanoveného důvodu. Okresní soud poté opětovně rozhodl rozsudkem ze dne datum, č. j. spisová značka, kterým žalobu v celém rozsahu zamítl. Okresní soud v tomto svém rozhodnutí uzavřel, že do stávající pojistné smlouvy uzavřené mezi účastníky byl přidán celý objekt na stavební parcele číslo parcelní číslo katastrálním území adresa u adresa, nikoliv pouze část skladu. Z fotografií pořízených při místním šetření žalovanou dne datum a porovnání s online veřejně přístupnými ortografickými snímky pak dospěl k závěru, že k poškození objektu došlo ještě před datum, tedy dříve, než došlo k uzavření pojistné smlouvy, a proto předmětné poškození stavby není kryto pojištěním dle smlouvy uzavřené mezi účastníky a nejde tak o pojistnou událost, ze které by žalovaná byla povinna žalobci poskytnout pojistné plnění. I tento rozsudek okresního soudu byl následně zrušen usnesením zdejšího krajského soudu ze dne datum, č. j. spisová značka. I ve svém druhém rozhodnutí krajský soud dospěl k závěru, že doposud nebylo zcela vyjasněno, zda došlo k platnému sjednání pojistné smlouvy, zda se střetl shodný projev vůle žalobce uzavřít pojištění staveb s vůlí žalované pojistit stavby žalobce, když především mezi stranami nebylo zřejmé, zda se dohodly na předmětu pojištění. Krajský soud proto uložil okresnímu soudu v dalším řízení posoudit, v jakém rozsahu byla platně uzavřena pojistná smlouva mezi účastníky číslo hodnota ze dne datum ve znění dodatku ze dne datum, především zda došlo k sjednání pojištění staveb a zda se toto pojištění vztahovalo i na objekt na stavební parcele číslo parcelní číslo v obci adresa, až poté lze posoudit, zda byl důvodně uplatněn nárok na poskytnutí pojistného plnění.

5. Okresní soud po doplnění dokazování učinil následující závěry: Žalobce v žádosti o přidání pojištění staveb do pojistné smlouvy číslo hodnota ze dne datum požádal o přidání staveb do již platného pojištění s označením budovy, která se nachází na parcelním čísle parcelní číslo, obec adresa u adresa s limitem 500 000 Kč a spoluúčasti 5 000 Kč. Žalobce uvedl, že všechny pojišťované stavby jsou v dobrém technickém stavu (nepoškozené, udržované). Žádost podepsal jednatel žalobce jméno FO a na dolním okraji písemnosti byl připsán jméno FO s uvedením agenturního čísla bez uvedení data podpisu. Žalovaná na žádost žalobce reagovala sdělením nové výše pojistného s ohledem na připojištění další stavby na stavební parcele parcelní číslo. Žalobce s navýšením pojistného nesouhlasil a došlo tak k ukončení pojistné smlouvy v číslo hodnota (výpověď žalobce ze dne datum). Dne datum byla uzavřena mezi žalobcem a žalovanou nová pojistná smlouva číslo hodnota s předmětem pojištění staveb, a to na adrese adresa, s limitem pojistného plnění 500 000 Kč a pojistným ve výši 8 047 Kč. Podle oznámení žalované z datum pak byla provedena změna v této pojistné smlouvě ke dni datum a do pojistné smlouvy bylo přidáno pojištění staveb na parcele číslo parcelní číslo, a to pravděpodobně na základě žádosti žalobce ze dne datum (bez podpisu). Okresní soud dále uzavřel, že ani v jedné žádosti o přidání do pojištění, ani v oznámení o změně v pojistné smlouvě není přesně specifikováno, zda se jedná o celou budovu na stavební parcele číslo parcelní číslo či pouze o její část (budovu skladu, jak v průběhu řízení tvrdil žalobce). Svědek jméno FO, který měl s žalobcem pojištění řešit, sice vypověděl, že se jednalo pouze o budovu skladu, ale tato skutečnost se nikdy v žádném záznamu z jednání, které by předcházelo přidání objektu do pojištění, neobjevuje. Jedná se pouze o tvrzení žalobce a svědka jméno FO, který však při uzavírání smlouvy nebyl v postavení zprostředkovatele pojištění. Z výslechu svědkyně jméno FO, která s žalobcem uzavírala pojistnou smlouvu číslo hodnota, soud zjistil, že je možné, že v době, kdy byla pojistná smlouva uzavírána, tak svědek jméno FO ještě neměl oprávnění ke zprostředkování sjednání pojištění za společnost právnická osoba (společnost, jejíž jménem svědkyně jméno FO pojistnou smlouvu s žalobcem uzavírala). V případě změn v pojistné smlouvě se však může sám pojištěný obrátit přímo na pojišťovnu bez účasti zprostředkovatele, což se podle svědkyně stalo v případě žádosti žalobce o přidání stavby na parc. č. st. parcelní číslo. Sám žalobce tak nese odpovědnost za to, že má pojistný zájem na sjednání připojištění daného do pojistné smlouvy dodatečně přidaného objektu. Z předložených listin pak okresní soud dospěl k závěru, že se žalobci nepodařilo prokázat, že pojistným zájmem žalobce bylo sjednání pojištění pouze části stavby na stavební parcele číslo parcelní číslo v katastrálním území adresa u adresa, a to tzv. skladu. Naopak okresní soud uzavřel, že předmětem pojištění byl celý objekt na uvedené stavební parcele v katastrálním území adresa u adresa. Toto okresní soud dovodil z projevu vůle žalobce učiněného v žádosti o přidání objektu do pojištění, z kterého vyplývá, že do pojištění byla přidána celá stavba na parcelním čísle stavebním parcelní číslo. V žádosti ani v žádné ě, která by byla k žádosti připojena, není specifikováno, že se jedná pouze o část stavby. Žalovaná pak na základě žádosti žalobce přidala celou stavbu na pozemkové parcele stavební číslo parcelní číslo do pojištění.

6. Dále okresní soud uzavřel, že předmět pojištění, tedy stavba na stavební parcele číslo parcelní číslo v katastrálním území adresa u adresa, byl zakoupen žalobcem v dražbě pořádané soudním exekutorem tituly před jménem jméno FO za částku 110 000 Kč. Z popisu uvedené nemovitosti v dražbě a ze znaleckého posudku vypracovaného pro exekuční řízení pak bylo zjištěno, že stavebně technický stav odpovídá zanedbané údržbě a střecha je z větší části propadlá (ohledání znalce ze dne datum). Podle okresního soudu je tak velice nepravděpodobné, že až do vydražení objektu žalobcem v roce datum by byl objekt opravován, což okresní soud dovodil i z fotografií pořízených soudním exekutorem pro účely dražby, z kterých je zřejmé poškození střechy objektu ještě před konáním dražby. Okresní soud poukázal také na to, že k pojištění stavby na stavební parcele parcelní číslo až datum a pojištěním byla kryta nahodilá poškození nebo zničení stavby, k nimž by došlo po tomto datu. Okresní soud však uzavřel, že k poškození střechy stavby, jak vyplývá zejména z dokumentace z doby před i po vzniku tvrzené pojistné události a z popisu objektu v rámci znaleckého posudku v exekučním řízení došlo ještě před přidáním předmětného objektu do pojištění. Za takové situace poškození střechy stavby nebylo kryto pojištěním dle smlouvy uzavřené mezi účastníky a nejde tedy o pojistnou událost, za kterou by žalovaná byla povinna žalobci poskytnout pojistné plnění.

7. Na základě uvedeného okresní soud dospěl k závěru, že v rámci pojistné smlouvy uzavřené mezi účastníky dne datum číslo hodnota ve znění v oznámení žalované datum byla předmětem pojištění stavba na parcele stavební číslo parcelní číslo v katastrálním území adresa u adresa, a to celá stavba nacházející se na uvedeném pozemku. Tato stavba, a nejenom střecha, byla již před vznikem pojištění poškozena a tím, že žalobce o tomto nedobrém technickém stavu nemovitosti neinformoval žalovanou, porušil svoji povinnost podle (dále „ “) a žalovaná se o poškození střechy a jejím špatném technickém stavu dozvěděla až dne datum, to je po žalobcem tvrzeném vzniku pojistné události. Dalším závěrem okresního soudu bylo to, že pokud by žalovaná byla žalobcem při sjednávání pojištění pravdivě a úplně informována o špatném technickém stavu stavby, pravděpodobně by se žalobcem smlouvu o pojištění takové stavby neuzavřela a pojistné plnění proto v souladu s oprávněně odmítla. Ve smyslu Všeobecných pojistných podmínek žalované se proto na škodnou událost, jež je předmětem žalobou uplatněného nároku žalobce, nevztahuje pojištění dle pojistné smlouvy a uplatněný nárok na pojistné plnění je proto neoprávněný.

8. Z výše uvedeného plyne, že nemůže-li taková událost být pojistnou událostí, nemůže být podle dána ani oprávněná potřeba ochrany před následky takové události. Pojistník proto nemá pojistný zájem na ochraně svého majetku před poškozením, pokud k poškození tohoto majetku došlo již před uzavřením pojistné smlouvy. V daném případě byla podle závěrů okresního soudu střecha stavby poškozena již před vznikem pojištění, žalobce a žalovaná si neujednali, že by se pojištění dle pojistné smlouvy vztahovalo na poškození stavby vzniklá před vznikem pojištění. Poškození střechy stavby proto nemůže být pojistnou událostí dle uvedené pojistné smlouvy, z toho plyne, že žalobce již v okamžiku vzniku pojištění stavby neměl pojistný zájem na ochraně stavby před poškozením. Podle pak platí, že pojistil-li pojistník vědomě neexistující pojistný zájem, ale pojistitel o tom nevěděl ani nemohl vědět, je pojistná smlouva neplatná. Žalovaná jako pojistitel při vzniku pojištění stavby podle okresního soudu nevěděla ani nemohla vědět, že střecha stavby, která je předmětem pojištění, je již vážně poškozena a že žalobce z tohoto důvodu nemá pojistný zájem na pojištění. Tuto skutečnost se žalovaná dozvěděla nejdříve až při místním šetření dne datum, a proto podle je pojistná smlouva v rozsahu pojištění uvedené stavby neplatná.

9. Dále okresní soud uzavřel, že pokud žalobce tvrdil, že předmětem pojištění byla pouze část stavby na pozemkové parcele stavební číslo parcelní číslo v katastrálním území adresa u adresa, a to sklad, který měl již opravenou střechu, tak bylo důkazní povinností žalobce takovéto své tvrzení prokázat. Podle okresního soudu se to však žalobci nepodařilo prokázat. Pojistná smlouva se týkala pozemku jako celku a žádné vymezení pouze části stavby nevyplývá ani z komunikace mezi účastníky před uzavřením pojistné smlouvy ani ze samotné pojistné smlouvy. Dále okresní soud uvedl, že i kdyby byla pojistná smlouva platná, byla by žalovaná v tomto případě oprávněná plnění z této smlouvy podle odmítnout, neboť k zařazení uvedené stavby do pojištění došlo pouze na základě nepravdivého tvrzení žalobce, že všechny stavby jsou v dobrém technickém stavu (nepoškozené, neudržované). Za těchto okolností okresní soud dospěl k závěru, že žaloba není důvodná, neboť zde nebyla prokázána pojistná smlouva, a i kdyby pojistná smlouva uzavřená mezi účastníky ve vztahu k pojištění stavby na pozemku číslo parcelní číslo byla shledána platnou, žalovaná v souladu se zákonem důvodně odmítla požadované pojistné plnění pro uvedené nepravdivé podstatné okolnosti žalobcem před uzavřením pojistné smlouvy.

10. Okresní soud neprovedl žalobcem navržené důkazy místním šetřením za účasti jméno FO a znalce jméno FO, neboť takovýto důkaz shledal nadbytečným, neboť skutečnosti zjištěné v rámci takovéhoto místního ohledání za účasti uvedených osob by nemohly přinést změnu v závěrech okresního soudu.

11. O nákladech řízení mezi účastníky okresní soud rozhodl podle a zcela úspěšné žalované přiznal právo na náhradu nákladů řízení spočívajících v nákladech na právní zastoupení žalované. Podle podle výsledku řízení pak okresní soud uložil neúspěšnému žalobci uhradit náklady řízení státu, které vznikly v průběhu řízení státu v důsledku vyplacení znalečného znalci jméno FO a svědečného svědkyni jméno FO. Žalobci pak uložil náklady žalované i náklady státu zaplatit do tří dnů od právní moci rozsudku.

12. Proti rozsudku okresního soudu podal žalobce včasné odvolání. V něm namítl, že okresní soud dospěl na základě provedených důkazů k nesprávným skutkovým zjištěním a z tohoto důvodu učinil nesprávné právní závěry. Žalobce především vytkl okresnímu soudu, že neprovedl důkaz místním šetřením za účelem zjištění, která část střechy byla opravena a která nikoliv. Nepřihlédl ke svědectví jméno FO, pojišťovacího makléře, který je bez vztahu k účastníkům řízení a který potvrdil, k jaké části střechy se pojistná smlouva vztahovala, a že skutečně došlo k pojistné události v důsledku vichřice. Nepřihlédl také k rozdílu mezi cenou pojištění jen prostředního objektu a celé budovy a nevypořádal se ani se svědectvím manželů jméno FO a svědků jméno FO, adresa, jméno FO a jméno FO, kteří potvrdili, že před vichřicí byla střecha prostředního objektu opravena a byla v řádném stavu. Nepřihlédl ani ke svědeckým výpovědím manželů jméno FO o vichřici v místě pojistné události a k tomu, že svědci uvedli, že ze střechy objektu žalobce létaly eternitové šablony. Nepřihlédl rovněž ke zprávě Českého hydrometeorologického u potvrzující vichřici v místě pojistné události. V průběhu odvolacího řízení pak žalobce předložil listinný důkaz, a to kopii y nazvané přidání objektu na Anonymizováno ze dne datum, a k tomu na samostatném listu přiložený plánek s fotografií, ke kterému žalobce tvrdil, že se jedná o nový v odvolacím řízení přípustný důkaz, neboť teprve po podání odvolání od svědka jméno FO zjistil, že k žádosti o pojištění budovy nacházející se na parcelním čísle stavebním parcelní číslo v katastrálním území adresa u adresa byl přidán též náčrtek, která část této stavby má být pojištěna. Tyto y získal po podání odvolání od svědka jméno FO, který je měl odeslat žalované. Žalobce navrhl změnu rozsudku okresního soudu a vyhovění žalobě nebo zrušení rozsudku a vrácení věci okresnímu soudu k dalšímu řízení.

13. Žalovaná navrhla potvrzení rozsudku okresního soudu. V podstatě odkázala na správné závěry okresního soudu a k nově navrženému důkazu v odvolacím řízení namítla, že je nepřípustný.

14. Odvolací soud přezkoumal rozsudek okresního soudu a dospěl k závěru, že odvolání žalobce není důvodné.

15. Podle skutečnosti nebo důkazy, které nebyly uplatněny před soudem prvého stupně, jsou u odvolání proti rozsudku nebo usnesení ve věci samé odvolacím důvodem jen tehdy, jestliže nastaly (vznikly) po vyhlášení (vydání) rozhodnutí soudu prvého stupně.

16. Podle při zjišťování skutkového stavu odvolací soud nepřihlíží ke skutečnostem nebo důkazům, které byly účastníky uplatněny v rozporu s nebo .

17. Z uvedeného vyplývá návod, jak má odvolací soud zacházet se skutečnostmi nebo důkazy, které jsou ve srovnání s řízením před soudem prvého stupně nové. V dané věci byl žalobce okresním soudem nejpozději při jednání datum poučen o tom, že je povinen nabídnout a označit další důkazy, kterými prokáže svá tvrzení, že do pojištění byla přijata pouze budova skladu na parcele stavební číslo parcelní číslo v katastrálním území adresa u adresa a zároveň byl v rámci tohoto poučen také o tom, že pokud takové důkazy nenabídne, může se vystavit nebezpečí nepříznivého rozhodnutí ve věci. K tomu je nutné podotknout, že žalobce si musel být v průběhu řízení vědom, že musí nabídnout takovéto důkazy, které prokáží uzavření pojištění k jím tvrzené části stavby na uvedené pozemkové parcele, neboť k tomu byl již vybízen i předchozími zrušujícími usneseními odvolacího soudu. Žalobce však ve svém vyjádření k uvedené výzvě okresního soudu žádný důkaz u údajně přiloženou k návrhu na přidání objektu do pojistné smlouvy číslo hodnota ze dne datum nenabídl ani jej netvrdil. Pokud pak takovýto nový důkazní návrh učinil až v rámci odvolacího řízení, jedná se o důkazní návrh nepřípustný ve smyslu za použití a 211a , proto k němu odvolací soud nemohl přihlédnout. K tomu je potřebné uvést, že žalobce si musel být vědom toho, že nově předkládaný důkaz existuje, neboť jej měl sám svědku jméno FO dodat a nic mu nebránilo takový důkaz navrhnout s tím, že má být od svědka vyžádán.

18. V dané věci se žalobce domáhá po žalované pojistného plnění s tvrzením, že na základě pojistné smlouvy uzavřené mezi žalobcem jako pojistníkem a pojištěným a žalovanou jako pojistitelem, ze dne datum, ve znění dodatku ze dne datum, bylo mimo jiné sjednáno pojištění Anonymizováno. na pozemku parcelní číslo stavební parcelní číslo v katastrálním území adresa u adresa. Dále tvrdil, že pojištění stavby se nevztahovalo k celému objektu na uvedené stavební parcele, ale pouze k části objektu, která byla opravená před uzavřením pojistné smlouvy, a že tato opravená část objektu byla poškozena vichřicí, ke které došlo po uzavření pojistné smlouvy. Žalobci tak měl vzniknout nárok na zaplacení pojistného plnění. Žalobce v tomto řízení mohl být úspěšný pouze tehdy, pokud by tato tvrzení prokázal. Okresní soud správně uzavřel, že mezi účastníky došlo k uzavření pojistné smlouvy ze dne datum ve znění dodatku ze dne datum číslo hodnota. Správně uzavřel, že z této pojistné smlouvy ze dne datum vyplývalo, že došlo k pojištění staveb na adrese adresa, a dodatkem ze dne datum bylo do této pojistné smlouvy přidáno pojištění budovy na parcelním čísle stavebním parcelní číslo adresa u adresa. Z provedeného řízení také bylo nepochybně prokázáno, že na parcele číslo parcelní číslo v katastrálním území adresa se nachází rozsáhlá zemědělská budova, a že se ke dni vložení této budovy do pojistné smlouvy v žádném případě nejednalo o budovu, která byla řádně opravena a udržována a nacházela se v řádném technickém stavu, a to ve vztahu k celé této budově. Žalobci se pak nepodařilo prokázat, že by se pojištění staveb na parcele číslo parcelní číslo1 vztahovalo pouze na část (snad) opravené zemědělské stavby nazývané sklad. Z pojistné smlouvy ani z oznámení žalované ze dne datum takovýto závěr nelze dovodit a okresní soud uzavřel, že takovýto závěr nelze dovodit ani z dalších provedených důkazů. Žalobce totiž neprokázal, že by s žalovanou uzavřel takové pojištění staveb, v kterém by došlo k vymezení údajně opravené části staveb na pozemku číslo parcelní číslo (odvolací soud zde opětovně uvádí, že v odvolacím řízení nově navržený důkaz kopií plánku údajně přiloženého k žádosti ze dne datum, byl důkaz nepřípustný, ke kterému nemohl odvolací soud přihlédnout). Za těchto okolností okresní soud správně uzavřel, že pokud byla řádně uzavřena pojistná smlouva, pak z ní v žádném případě nebylo možné dovodit tvrzení žalobce, že došlo k pojištění pouze části staveb na parcele číslo parcelní číslo v katastrálním území adresa u adresa. Zároveň bylo prokázáno, že zemědělská stavba na uvedeném pozemku ke dni uzavření pojistné smlouvy nebyla v celém rozsahu opravena a nejednalo se o budovu, která by byla v řádném technickém stavu udržovaná. Naopak z provedených důkazů vyplývá, že minimálně podstatná část budovy na uvedeném pozemku byla v havarijním stavu, neudržovaná a značně poškozená.

19. Podle odvolacího soudu se žalobci nepodařilo prokázat, že mezi účastníky byla platně sjednána pojistná smlouva, jejímž pojistným zájmem bylo pojištění opravené části staveb na parcele číslo parcelní číslo v katastrálním území adresa u adresa. Žalobce od počátku tvrdil, že jeho úmyslem bylo pojistit stavby, a to v rozsahu opravené části staveb na parcele číslo parcelní číslo v katastrálním území adresa u adresa. Z pojistné smlouvy ze dne datum však takovéto ujednání v žádném případě nevyplývá a plyne ani z tzv. dodatku pojistné smlouvy založené na oznámení žalované ze dne datum. Žalovaná naopak tvrdí, že uzavírala pojistnou smlouvu ve vztahu ke stavbám označeným adresa, a následně rozšířila toto pojištění i na pojištění staveb, a to všech staveb na parcele číslo parcelní číslo v katastrálním území adresa u adresa. Toto však nebyla podle žalobce jeho vůle. Žalobce popíral, že by měl zájem pojistit si podle uvedené pojistné smlouvy stavby na adrese adresa, anebo, že by měl zájem pojistit celý stavební objekt na parcele parcelní číslo v adresa. Z tohoto vyplývá, že se nestřetl projev vůle stran pojistné smlouvy, a tudíž nemohlo dojít k platnému uzavření takovéto pojistné smlouvy. Uzavření platné pojistné smlouvy pak, jak správně dovodil okresní soud, nemohlo být dovozeno z výpovědi svědka jméno FO, neboť nebylo ani prokázáno, že svědek jméno FO byl oprávněn jednat za společnost Indecon, případně za žalovanou. Za společnost právnická osoba jednala její pracovnice jméno FO, která naopak potvrdila, že zájem byl uzavřít pojistnou smlouvu ze dne datum, z které nevyplývá pojištění staveb, a to jen části staveb z parcele číslo parcelní číslo v adresa. Dodatek k této pojistné smlouvě pak byl uzavírán na základě žádosti samotného žalobce ze dne datum, z které nelze dovodit pojistný zájem žalobce na pojištění staveb pouze na části stavební parcely číslo parcelní číslo/1 adresa u adresa. Ani z akceptace této žádosti ze strany žalované oznámením ze dne datum o změně pojistné smlouvy přídání - místo pojištění parcela číslo stavební parcelní číslo, nelze dovodit, že by vůlí žalované bylo pojistit stavby pouze na části v oznámení uvedené parcely.

20. Odvolací soud na základě uvedeného dospěl k závěru, že mezi účastnicemi nedošlo k řádnému sjednání pojistné smlouvy-pojištění staveb, neboť mezi účastnicemi nebyl sjednán ve shodě s jejich vůlí předmět pojištění. Jelikož mezi účastnicemi nedošlo k uzavření pojistné smlouvy, jejichž předmětem by bylo pojištění části staveb na pozemku číslo parcelní číslo v katastrálním území adresa u adresa, nevznikla žalované povinnost plnit žalobcem požadované pojistné plnění, neboť ta se odvíjí pouze od závěru, že došlo ke škodní události na uvedené nemovitosti, která však nebyla předmětem pojistné smlouvy.

21. Rozsudek okresního soudu, kterým byla zamítnuta žaloba, je tedy věcně správný, a proto jej odvolací soud podle potvrdil, včetně výroku o nákladech řízení mezi účastníky a nákladech řízení mezi neúspěšným žalovaným a státem. Odvolací soud zde plně odkazuje na správné odůvodnění nákladových výroků rozsudku okresního soudu bodů 31. a 32., v kterých okresní soud správně vyčíslil účelně vynaložené náklady za právní zastoupení ve věci úspěšné žalované a náklady, které Česká republika vynaložila v souvislosti s vedením tohoto řízení.

22. Právo na náhradu nákladů odvolacího řízení přiznal odvolací soud úspěšné žalované podle za užití Náklady odvolacího řízení spočívají v odměně zástupce žalované dle ve spojení s v platném znění, 4 740 Kč bez DPH za jeden advokátní úkon a zástupce žalované učinil účelně dva úkony, a to vyjádření k odvolání a účast u odvolacího jednání, v náhradě dvou hotových výdajů po 450 Kč dle citované vyhlášky, v náhradě za promeškaný čas dle téže vyhlášky, osm započatých půlhodin po 150 Kč celkově 1 200 Kč, v DPH z uvedených částek dle a v náhradě hotových cestovních výdajů 428 Kč jízdné vlakem a jízdné MHD. Náklady odvolacího řízení je neúspěšný žalobce povinen nahradit žalované k rukám jejího zástupce do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze za podmínek uvedených v a podat dovolání ve lhůtě 2 měsíců ode dne doručení písemného vyhotovení tohoto rozsudku prostřednictvím Okresního soudu v Pardubicích k Nejvyššímu soudu České republiky v Brně.