Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
35 A 28/2026 - 21.pdf
PDF · 0 B
No categories available
35 A 28/2026 - 21
ROZSUDEK
JMÉNEM REPUBLIKY
Městský soud v Praze rozhodl samosoudkyní JUDr. Ing. Vierou Horčicovou ve věci
žalobce:
proti
žalovanému:
V. A. T., nar. X., stát. příslušnost Vietnam,
hlášen k pobytu: X.,
zastoupený Mgr. Markem Sedlákem, advokátem,
sídlem Kašparovo nám. 2271/5, 180 00 Praha 8
Ministerstvo vnitra,
sídlem Nad Štolou 3, 170 34 Praha 7
o žalobě na ochranu proti nečinnosti žalovaného
takto:
.
I. Žalovaný je povinen vydat rozhodnutí ve věci žalobcově žádosti o vydání povolení k přechodnému pobytu vedené pod sp.zn. OAM-06056/PP-2026, ve lhůtě 30 dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku; do této lhůty se nezapočítává doba, po kterou je k dokončení postupu podle § 169t odst. 7 a 8 zákona o pobytu cizinců nutná procesní součinnost žalobce.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení 14 270 Kč do 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám jeho zástupce, advokáta Mgr. Marka Sedláka.
Odůvodnění:
I.
Předmět sporu a tvrzení účastníků
1. Žalobce se správní žalobou domáhal ochrany proti nečinnosti žalovaného v řízení o žádosti o vydání povolení k přechodnému pobytu vedené pod sp.zn. OAM-06056/PP-2026.
2. Žalobce podal dne 13. 4. 2026 žádost o vydání povolení k přechodnému pobytu podle zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky. Žalobce se domáhá, aby soud žalovanému uložil povinnost v této věci rozhodnout, neboť žalovaný nevydal meritorní rozhodnutí ani po uplynutí zákonné lhůty a ani po použití prostředku ochrany proti nečinnosti.
3. Žalovaný ve vyjádření ze dne 5.8.2026 potvrdil, že dosud meritorní rozhodnutí nevydal. Současně uvedl pouze, že „ve věci nečinný není, prováděl a provádí veškeré nezbytné úkony za účelem vydání rozhodnutí. Veškeré informace jsou součástí kopie správního spisu. Posledním úkonem ve věci bylo vydání opatření proti nečinnosti, ke kterému došlo 22. 7. 2026.“
II. Posouzení věci soudem
4. Podle § 169t odst. 6 písm. g) zákona o pobytu cizinců ministerstvo o žádosti o vydání povolení k přechodnému pobytu rozhodne ve lhůtě 60 dnů ode dne podání žádosti.
5. Soud o věci rozhodl bez jednání za splnění podmínek § 51 odst. 1 s.ř.s.
Podmínky řízení
6. V nynější věci bylo řízení zahájeno dne 13.4.2026 proto zákonná lhůta k vydání rozhodnutí uplynula dne 12. 6. 2026. Žalovaný netvrdil ani nedoložil žádnou zákonnou skutečnost, která by běh této lhůty stavěla nebo jinak odůvodňovala její překročení v rozsahu, k němuž došlo.
7. Věcná příslušnost krajského soudu plyne z § 7 odst. 1 soudního řádu správního. Místní příslušnost se ve věcech žaloby proti nečinnosti podle zákona o pobytu cizinců řídí § 172 odst. 7 tohoto zákona; soud ji ověřil podle místa, kde byl žalobce v den podání žaloby hlášen k pobytu (viz záhlaví rozsudku).
8. Žalovaným je podle § 79 odst. 2 soudního řádu správního správní orgán, který má podle žalobního tvrzení povinnost rozhodnutí vydat. Takovým orgánem je zde Ministerstvo vnitra.
9. Žaloba vymezuje správní věc, v níž má být vydáno rozhodnutí, popisuje tvrzenou nečinnost, označuje využitý prostředek podle § 80 správního řádu a obsahuje návrh výroku. Vyhovuje tedy § 79 odst. 1 a § 80 odst. 3 soudního řádu správního. Rozsudek NSS ze dne 11. 6. 2020, č. j. 1 Azs 154/2020-31, rozlišuje povinnost žalobce tvrdit tyto skutečnosti od jejich věcného prokázání; skutečná existence nečinnosti je otázkou důvodnosti žaloby.
10. Žaloba byla podána dne 23.7.2026. Lhůta podle § 80 odst. 1 soudního řádu správního činí jeden rok od marného uplynutí lhůty pro vydání rozhodnutí; její běh zde započal 13. 6. 2026. Žaloba je proto včasná.
11. Žalobce využil jediný procesní prostředek ochrany proti nečinnosti, který mu správní řád poskytuje, tj. žádost podle § 80 odst. 3 správního řádu. Rozšířený senát NSS v rozsudku ze dne 2. 2. 2023, č. j. 2 As 21/2020-34, č. 4453/2023 Sb. NSS, uzavřel, že tento prostředek je nutno vyčerpat pouze jednou; nevede-li k odstranění nečinnosti vydáním rozhodnutí ve věci, je bezvýsledně vyčerpán ve smyslu § 79 odst. 1 soudního řádu správního. Byla-li opatřením proti nečinnosti stanovena přiměřená lhůta, nastává jeho bezvýslednost zpravidla jejím marným uplynutím. Žalobce však výslovně namítá nepřiměřenost nové šedesátidenní lhůty. Podle uvedeného rozsudku rozšířeného senátu (zejména bod 43) může být prostředek bezvýsledně vyčerpán i před jejím uplynutím, je-li uložená lhůta nepřiměřeně dlouhá. Soud proto tuto námitku nemohl pominout ani žalobu bez dalšího odmítnout jako předčasnou. Srov. též rozsudek NSS ze dne 6. 11. 2023, č. j. 9 Azs 194/2023-40.
12. Žalobce po marném uplynutí této lhůty požádal Komisi pro rozhodování ve věcech pobytu cizinců jako nadřízený správní orgán o uplatnění opatření proti nečinnosti podle § 80 odst. 3 správního řádu. Komise opatřením ze dne 22. 7. 2026, č. j. MV-107315-3/SO-2026, žalovanému uložila rozhodnout do 60 dnů od doručení opatření. Opatření bylo zástupci žalobce doručeno 23. 7. 2026.
13. Žalovaný ve vyjádření uvedl, že nečinný není, neboť činil nezbytné úkony; za poslední úkon označil vydání opatření proti nečinnosti dne 22. 7. 2026. Soud konstatuje, že opatření proti nečinnosti nevydává žalovaný, ale jeho nadřízený správní orgán. Toto tvrzení proto samo o sobě neprokazuje procesní aktivitu žalovaného ani vydání rozhodnutí ve věci samé.
14. Soud ze správního spisu zjistil, že žalovaný dosud nevydal rozhodnutí ve věci samé ani neprovedl postup, který by podle § 169t odst. 7 a 8 zákona o pobytu cizinců představoval ukončení kladně vyřízené žádosti.
Důvodnost žaloby
15. Zvláštní šedesátidenní lhůta podle § 169t odst. 6 písm. g) zákona o pobytu cizinců má přednost před obecnou úpravou § 71 správního řádu. Srov. rozsudek NSS ze dne 28. 11. 2012, č. j. 8 Ans 7/2012-39. Žalovaný tuto lhůtu nedodržel; její uplynutí však samo o sobě nevylučuje posouzení případných zákonných překážek vydání rozhodnutí.
16. Soud ověřil, že nebylo řízení přerušeno a že žalobce nezpůsobil prodlení, že nebyl proveden záznam podle § 169t odst. 8 zákona o pobytu cizinců, který by měl důsledky podle odstavce 9, a že ve spise nejsou jiné konkrétní okolnosti, které by bránily rozhodnutí. Žalovaný netvrdí složitost věci či potřebu dalších podkladů, ze spisu vyplývá, že po podání žádosti správní orgán žalobce vyzval k doplnění žádosti o doklad o ubytování a doklad o zaplacení zdravotního pojištění, tyto dokumenty žadatel předložil 15.5.2026, dále spis obsahuje dokumenty o provádění lustrací od 23.6.2026 do 25.6. 2026, správní orgán si vyžádal od policie ČR rozhodnutí o správním vyhoštění žadatele, a rozhodnutí o zrušení správního vyhoštění z února 2026. Spis dále obsahuje ze dne 7.7.2026 sdělení pobytové kontroly z místa hlášeného pobytu, v rámci které bylo zjistěno, že se tam žadatel i s manželkou zdržuje a sousedům jsou známi. Posledním úkonem dle správního spisu je rozhodnutí Komise ze dne 22.7.2026. Ze správního spisu nevyplývá, že by řízení bylo přerušeno.
17. Nečinnost je objektivní stav; nezaniká tím, že správní orgán činí dílčí úkony, pokud nevydá rozhodnutí, které je povinen vydat. Tento závěr ve vztahu k pobytovému řízení vyslovil NSS v rozsudku ze dne 26. 11. 2021, č. j. 1 Azs 221/2021-32. Přijetím opatření proti nečinnosti je navíc pro dobu před jeho vydáním presumováno, že žalovaný nečinný byl; srov. rozsudek NSS ze dne 10. 12. 2012, č. j. 2 Ans 14/2012-41, č. 2785/2013 Sb. NSS.
18. Soud při posouzení přiměřenosti lhůty stanovené Komisí přihlédl k tomu, že Komise poskytla žalovanému novou lhůtu 60 dnů, tedy lhůtu stejně dlouhou jako původní zákonnou lhůtu. Ke dni vydání opatření měl žalovaný k dispozici doklady doplněné žalobcem dne 15. 5. 2026, výsledky lustrací z 23. až 25. 6. 2026 a výsledek pobytové kontroly ze dne 7. 7. 2026. Ve spise není zachycen žádný další úkon žalovaného po tomto datu. Dožádání Policie České republiky se vztahovalo též k rozhodnutí o správním vyhoštění, které bylo zrušeno již v únoru 2026; žalovaný ani Komise nevysvětlili, v čem tento podklad vyžadoval další prodloužení řízení. Komise neuvedla žádné konkrétní dosud neprovedené úkony ani výjimečné okolnosti, pro které by bylo nutné žalovanému poskytnout celou novou šedesátidenní lhůtu. Taková lhůta je za uvedeného stavu nepřiměřená. Žalobce proto nebyl povinen vyčkat jejího uplynutí a mohl se již dne 23. 7. 2026 domáhat soudní ochrany. Tento závěr odpovídá rozsudku rozšířeného senátu NSS ze dne 2. 2. 2023, č. j. 2 As 21/2020-34, zejména bodu 43, a rozsudku NSS ze dne 6. 11. 2023, č. j. 9 Azs 194/2023-40.
19. Soud rozhoduje podle skutkového stavu ke dni svého rozhodnutí (§ 81 odst. 1 soudního řádu správního). Jelikož žalovaný ani k tomuto dni nerozhodl, je žaloba důvodná. Podle § 81 odst. 2 soudního řádu správního soud uloží správnímu orgánu povinnost vydat rozhodnutí a stanoví mu přiměřenou lhůtu, která nesmí být delší než lhůta určená zvláštním zákonem. Třicetiletá lhůta je s ohledem na stav věci přiměřená a nepřesahuje zákonnou šedesátidenní lhůtu.
20. Jestliže by v důsledku kladného vyřízení žádosti bylo podle § 169t odst. 7 písm. c) zákona o pobytu cizinců třeba převzít pobytovou kartu nebo průkaz o povolení k pobytu. Rozsudek NSS č. j. 1 Azs 221/2021-32 vyžaduje, aby soudní lhůta nezahrnovala dobu, po kterou zákon předpokládá procesní aktivitu žadatele.
21. Soud stanovil lhůtu 30 dnů od právní moci rozsudku. Tato lhůta je kratší než šedesátidenní zákonná lhůta, avšak přiměřená. Žalovaný disponuje kompletním spisovým materiálem včetně podkladů potřebných pro vydání rozhodnutí. Lhůta proto poskytuje dostatečný prostor k řádnému dokončení řízení, avšak zároveň respektuje jeho dosavadní nepřiměřenou délku a účel soudní ochrany proti nečinnosti.
II.
III. Závěr a rozhodnutí o nákladech řízení
22. Soud seznal, že žalovaný je v řízení o žalobcově žádosti nečinný, a proto mu podle § 81 odst. 2 s. ř. s. uložil povinnost vydat o této žádosti rozhodnutí ve lhůtě 30 dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku. Délku této lhůty soud považuje s ohledem na dosavadní délku řízení za přiměřenou.
23. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl v souladu s ustanovením § 60 odst. 1 věta první s. ř. s., dle kterého nestanoví-li tento zákon jinak, má účastník, který měl ve věci plný úspěch, právo na náhradu nákladů řízení před soudem, které důvodně vynaložil, proti účastníkovi, který ve věci úspěch neměl. Žalobce má tak právo na náhradu nákladů řízení, jež tvoří náklady za uhrazený soudní poplatek a náklady zastoupení advokátem. Jejich výši soud určil v souladu s vyhláškou č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), ve znění účinném ke dni provedení jednotlivých úkonů. Náklady řízení tak tvoří:
a) Odměna za 2 úkony právní služby po 4 620 Kč: příprava a převzetí zastoupení, sepis žaloby, [§ 7, § 9 odst. 5, § 11 odst. 1 písm. a) a d) ve znění účinném od 1. 1. 2025].
b) Paušální náhrada hotových výdajů 450 Kč za každý z těchto 2 úkonů právní služby (§ 13 odst. 4 advokátního tarifu ve znění účinném od 1. 1. 2025).
c) Částka 2130 Kč odpovídající DPH v sazbě 21 % z položek a) a b), jelikož žalobcův zástupce je plátce DPH (§ 57 odst. 2 soudního řádu správního).
Náklady řízení včetně zaplaceného soudního poplatku tak činí 14 270 Kč a žalovaný je povinen je nahradit v přiměřené 30denní lhůtě k rukám žalobcova zástupce (§ 149 odst. 1 o. s. ř. ve spojení s § 64 s. ř. s.).
Poučení:
Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno, a to v tolika vyhotoveních (podává-li se v listinné podobě), aby jedno zůstalo soudu a každý účastník dostal jeden stejnopis. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.
Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout.
Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno.
V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.
Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz.
Praha 9. září 2026
JUDr. Ing. Viera Horčicová v. r.
samosoudkyně
Shodu s prvopisem potvrzuje S. Š.