Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
31 A 54/2026 - 150.pdf
PDF · 0 B
No categories available
31 A 54/2026 - 150
USNESENÍ
Krajský soud v Brně rozhodl v senátě složeném z předsedy Mgr. Petra Šebka a soudců Mgr. Jana Jiráska, Ph.D., a JUDr. Terezy Matuškové ve věci
žalobce: město Žďár nad Sázavou, IČO: 00295841
sídlem Žižkova 227/1, 591 01 Žďár nad Sázavou
zastoupený advokátem Mgr. Jiřím Nezhybou
sídlem Údolní 567/33, 602 00 Brno
proti
žalovanému: Krajský úřad Kraje Vysočina
sídlem Žižkova 57, 586 01 Jihlava
za účasti: 1) EG.D, s. r. o., IČO: 21055050
sídlem Lidická 1873/36, 602 00 Brno
2) CETIN a. s., IČO: 04084063
sídlem Českomoravská 2510/19, 190 00 Praha 9
3) A U T O … s. r. o., IČO: 63470187
sídlem Nádražní 2118/67, 591 01 Žďár nad Sázavou
zastoupená advokátem JUDr. Milanem Vašíčkem, MBA
sídlem Dominikánské náměstí 2, 602 00 Brno
v řízení o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 9. 7. 2026, č. j. KUJI 59486/2026,
takto:
I. Návrh na přiznání odkladného účinku žalobě se zamítá.
II. Žalobce je povinen zaplatit České republice – Krajskému soudu v Brně do 3 dnů od právní moci tohoto usnesení soudní poplatek za návrh na přiznání odkladného účinku žalobě ve výši 1 000 Kč.
Odůvodnění:
1. Žalobou doručenou Krajskému soudu v Brně dne 12. 8. 2026 se žalobce domáhá zrušení rozhodnutí žalovaného ze dne 9. 7. 2026, č. j. KUJI 59486/2026, kterým žalovaný zamítl odvolání žalobce a potvrdil rozhodnutí Městského úřadu Žďár nad Sázavou („stavební úřad“) ze dne 12. 9. 2021, č. j. SÚP/1600/21/Dol-27. Tímto rozhodnutím stavební úřad umístil stavbu „Přístavba autosalonu Auto 3T ve Žďáře nad Sázavou“ na pozemcích parc. č. 6205, 6206, 6207, 6208/1, 6208/2, 6209/6 a 6209/8 v k. ú. Město Žďár.
2. Žalobce současně s žalobou požádal o přiznání odkladného účinku. Uvedl, že ve věci již bylo zahájeno stavební řízení, které bylo přerušeno kvůli probíhajícímu územnímu řízení. Nyní však již nic nebrání tomu, aby stavební úřad ve stavebním řízení pokračoval a vydal stavební povolení záměru. Stavebník pak bude moci zahájit realizaci záměru, přestože je rozhodnutí žalovaného napadené žalobou nezákonné a věcně nesprávné. Tomu lze zabránit pouze přiznáním odkladného účinku žalobě. Realizací záměru dojde k narušení kvality prostředí zvýšenou intenzitou dopravy, prašností, hlučností a zápachem, a tím také k nepoměrně větší újmě obyvatel města, které žalobce zastupuje. Přiznání odkladného účinku ochrání i práva stavebníka, neboť pak nehrozí, že by musel odstraňovat nezákonně umístěnou stavbu.
3. Žalovaný a osoby zúčastněné na řízení 1) a 2) se k návrhu na přiznání odkladného účinku žalobě nevyjádřili.
4. Osoba zúčastněná na řízení 3) – stavebník zdůraznil, že územní řízení je vedeno více než 5 let, což je doba nepřiměřená povaze stavebního zámětu. Délka řízení tak sama o sobě zasahuje do práv stavebníka a představuje pro něj újmu v podobě dalšího prodlužování návratnosti investic, růstu nákladů přípravy záměru, ztráty příležitosti rozšířit poskytované služby a újmu v podobě ušlého zisku. Stavebník navíc záměr s žalobcem předjednal, koupil od něj nezbytný pozemek a žalobce odsouhlasil projektovou dokumentaci záměru pro územní rozhodnutí. Záměr je umisťován v blízkosti průmyslové zóny a vlakového nádraží, které v dané lokalitě představují již existující zdroje hluku a dopravní zátěže. Žalobce navíc nepředložil žádné podklady, které by osvědčovaly, že realizace záměru způsobí nepřiměřené zvýšení hluku, prašnosti nebo pachové zátěže. Jde nadto jen o rozšíření a modernizaci autoservisu, který je zde provozován od roku 1999. Stavebník též poukázal na povahu územního rozhodnutí jako podmiňujícího pro stavební povolení s tím, že žalobce není zbaven soudní ochrany nepřiznáním odkladného účinku žaloby proti územnímu rozhodnutí. Žalobce tedy neosvědčil, že by mu hrozila újma, který by byla nepoměrně větší než újma způsobená stavebníkovi přiznáním odkladného účinku. Stavebník proto navrhl, aby soud návrh zamítl.
5. Krajský soud dospěl k závěru, že návrh na přiznání odkladného účinku žalobě není důvodný.
6. Podle § 73 odst. 1 a 2 zákona č. 150/2002 Sb. , soudní řád správní (dále též „s. ř. s. “), platí, že podání žaloby nemá odkladný účinek, pokud tento nebo zvláštní zákon nestanoví jinak. Soud na návrh žalobce po vyjádření žalovaného usnesením přizná žalobě odkladný účinek, jestliže by výkon nebo jiné právní následky rozhodnutí znamenaly pro žalobce nepoměrně větší újmu, než jaká přiznáním odkladného účinku může vzniknout jiným osobám, a jestliže to nebude v rozporu s důležitým veřejným zájmem.
7. Z uvedeného vyplývá, že přiznání odkladného účinku žalobě se vyznačuje určitou mírou mimořádnosti. Při rozhodování o odkladném účinku žaloby soud zjišťuje kumulativní splnění výše uvedených zákonných předpokladů, tj. 1) výrazné disproporcionality újmy způsobené žalobci v případě, že účinky napadeného rozhodnutí nebudou odloženy, ve vztahu k újmě způsobené jiným osobám, pokud by účinky rozhodnutí odloženy byly; a 2) absenci rozporu s důležitým veřejným zájmem. Při rozhodování o návrhu na přiznání odkladného účinku žalobě naopak soud nepřezkoumává v mezích žalobních bodů žalobou napadené výroky rozhodnutí, jak to musí činit při rozhodování ve věci samé (§ 75 odst. 2 s. ř. s. s. ř. s. ), ale zjišťuje právě toliko existenci uvedených zákonných předpokladů.
8. Pokud jde o hledisko újmy způsobené žalobci právními následky napadeného rozhodnutí, důvody jejího možného vzniku jsou vždy individuální, závislé pouze na osobě a situaci žalobce. Povinnost tvrdit a prokázat možný vznik újmy má proto žalobce. Žalobce musí konkretizovat, jakou újmu by pro něj znamenal výkon nebo jiné právní následky rozhodnutí, z jakých konkrétních okolností to vyvozuje a specifikovat její intenzitu. Vylíčení podstatných skutečností o újmě musí svědčit tomu, že negativní následek, jehož se žalobce v souvislosti s napadeným rozhodnutím správního orgánu obává, by pro něj byl zásadním zásahem. Hrozící újma musí přitom být reálná a závažná, nikoliv pouze hypotetická a bagatelní.
9. Jinými slovy, je toliko na žalobci, aby soudu předložil všechny argumenty, na základě kterých se domnívá, že by výkon rozhodnutí znamenal relevantní újmu, a tvrzené skutkové okolnosti navíc prokázal. Pro přiznání odkladného účinku je tedy nutné tvrdit a prokázat konkrétní skutečnosti, které se odvíjejí od napadeného rozhodnutí a jež žalobce pociťuje jako újmu. Pro posouzení intenzity této újmy je třeba, aby soud předmětné okolnosti mohl zasadit do širšího rámce celkové situace (žalobce).
10. Žalobce v nyní projednávané věci spatřoval hrozící újmu ve vydání stavebního povolení a v navazující realizaci stavby, která bude mít dopady na jeho obyvatele. Dřívější rozhodovací praxe správních soudů se stavěla poměrně vstřícně k přiznávání odkladného účinku žalobám proti územním rozhodnutím s přihlédnutím k § 94 odst. 5 zákona č. 183/2006 Sb. , o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon). Podle tohoto ustanovení se totiž již zásadně nevydává územní rozhodnutí v případě, že dojde ke zrušení územního rozhodnutí po povolení stavby. Soudy vycházely z toho, že bylo-li by v průběhu řízení o žalobě proti územnímu rozhodnutí vydáno stavební povolení a nabylo by právní moci, pak by ani případný úspěch v řízení o žalobě proti územnímu rozhodnutí neměl žádný vliv na faktickou realizaci stavby. Samotné stavební povolení by totiž zůstalo nedotčeno.
11. Tato rozhodovací linie však byla postupným vývojem opuštěna: žalobce totiž není zbaven účinné ochrany ve věci územního rozhodnutí ani pokud by v průběhu řízení o žalobě proti územnímu rozhodnutí došlo k vydání stavebního povolení. Územní rozhodnutí je totiž tzv. podmiňujícím rozhodnutím vůči navazujícímu rozhodnutí o stavebním povolení (podmíněné rozhodnutí). V řízení o žalobě proti podmíněnému rozhodnutí soud zohlední k žalobní námitce zrušení nebo změnu podmiňujícího rozhodnutí, přestože ke zrušení nebo změně došlo po vydání napadeného (podmíněného) rozhodnutí správního orgánu (srov. např. usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 17. 3. 2021, č. j. 1 As 32/2021 -53, bod 16, nebo stavebníkem zmiňované usnesení ze dne 16. 2. 2024, č. j. 10 As 12/2024 -43, bod 11).
12. Soud se s právě uvedenými závěry ztotožňuje. V jejich důsledku pak újma tvrzená žalobcem (spočívající v možném vydání stavebního povolení a v realizaci stavby) z napadeného rozhodnutí nevyplývá, neboť územní rozhodnutí stavbu pouze umisťuje. Pokud v budoucnu dojde k vydání stavebního povolení, může se žalobce proti němu bránit samostatnou žalobou, v jejímž rámci může být zohledněna i případná nezákonnost územního rozhodnutí.
13. Krajský soud proto uzavírá, že v daném případě podmínka pro přiznání odkladného účinku žaloby dle § 73 odst. 2 s. ř. s. s. ř. s. spočívající v hrozbě relevantní újmy na straně žalobce nebyla splněna. Protože podmínky pro přiznání odkladného účinku žalobě musí být splněny kumulativně, soud se již nezabýval dalšími zákonnými předpoklady pro přiznání odkladného účinku žalobě a návrh žalobce zamítl.
14. Pokud jde o výrok II. tohoto usnesení, tedy o otázku soudního poplatku za návrh na přiznání odkladného účinku žalobě, vzniká v daném případě poplatková povinnost dle § 4 odst. 1 písm. h) zákona č. 549/1991 Sb. , o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, per analogiam, až dnem právní moci rozhodnutí, jímž bylo o návrhu rozhodnuto a v němž byla navrhovateli uložena povinnost soudní poplatek zaplatit. Návrh na přiznání odkladného účinku ve správním soudnictví je dle položky 20 Sazebníku soudních poplatků zpoplatněn částkou 1 000 Kč. Splatnost poplatku byla stanovena podle § 7 odst. 1 zákona o soudních poplatcích. Soudní poplatek lze zaplatit: bezhotovostně převodem na účet soudu číslo: 3703 – 5720621/0710, vedený u České národní banky, pobočka Brno. Závazný variabilní symbol pro identifikaci platby je: 3133005426.
Poučení:
Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.
Nebude-li soudní poplatek uhrazen řádně a včas, bude pohledávka státu předána k vymáhání celnímu úřadu.
Brno 9. září 2026
Mgr. Petr Šebek v. r.
předseda senátu