Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

45 A 8/2026 - 61

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

Městský soud v Praze rozhodl samosoudcem Vadimem Hlavatým ve věci

žalobců: a) V. G., narozen X

b) D. G., narozena X

státní příslušnost obou: Ukrajina

oba bytem X

oba zastoupeni advokátkou JUDr. et Mgr. Uljanou Bondarevskou Kurivčakovou

se sídlem U Prašné Brány 1079/3, Praha 1

proti

žalovanému: Ministerstvo vnitra

se sídlem Nad Štolou 936/3, Praha 7

o žalobě na ochranu před nezákonným zásahem žalovaného spočívajícím ve zrušení termínu žalobců a) a b) pro pořízení biometrických údajů dne 13. 3. 2026, o němž byli zpraveni vyrozuměním ze dne 24. 2. 2026, a s tím spojeným zánikem registrace ke zvláštnímu dlouhodobému pobytu,

takto:

I. Zásah žalovaného spočívající ve zrušení termínu žalobců a) a b) pro pořízení biometrických údajů dne 13. 3. 2026, o němž byli zpraveni vyrozuměním ze dne 24. 2. 2026, a s tím spojeným zánikem registrace ke zvláštnímu dlouhodobému pobytu, byl nezákonný.

II. Žalovanému se zakazuje pokračovat v porušování práv žalobců a) a b) a přikazuje se mu, aby obnovil stav před zrušením termínu žalobců a) a b) pro pořízení biometrických údajů a s tím spojeným zánikem registrace ke zvláštnímu dlouhodobému pobytu, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobcům a) a b) do jednoho měsíce od právní moci tohoto rozsudku na náhradě nákladů řízení 35 820,58 Kč, a to do rukou jejich zástupkyně JUDr. et Mgr. Uljany Bondarevské Kurivčakové, advokátky.

Odůvodnění:

Obsah žaloby

1. Žalobci se podanou žalobou domáhají ochrany před nezákonným zásahem žalovaného spočívajícím ve zrušení jejich termínu pro pořízení biometrických údajů dne 13. 3. 2026, o němž byli zpraveni vyrozuměním ze dne 24. 2. 2026, a s tím spojeným zánikem registrace ke zvláštnímu dlouhodobému pobytu dle a násl. , o některých opatřeních v souvislosti s ozbrojeným konfliktem na území Ukrajiny vyvolaným invazí vojsk Ruské federace, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ “). Důvodem pro tento postup byl závěr žalovaného, že žalobce a) představuje nebezpečí pro veřejný pořádek, a to vzhledem k jeho vazbám na osoby důvodně podezřelé z páchání trestné činnosti závažného majetkového charakteru, k němuž žalovaný dospěl na základě utajované informace Policie ČR č. j. V10/2026-OAM.

2. Žalobci v žalobě předně uvedli, že se ze strany žalovaného jedná o druhý nezákonný zásah stejného charakteru vůči nim. Nezákonnost prvního zásahu, jehož se žalovaný dopustil dne 3. 10. 2025, byla konstatována rozsudkem zdejšího soudu ze dne 9. 2. 2026, č. j. -37. Žalobci shrnuli svou pobytovou historii (jsou držiteli dočasné ochrany) a skutečnosti vztahující se k předchozímu nezákonnému zásahu žalovaného a k řízení u zdejšího soudu sp. zn. . Žalobci dále citovali obsah rozsudku sp. zn. , kdy zdejší soud dospěl k závěru, že není dostačující, uvede-li Policie ČR ve svém stanovisku jen prosté „NE“ zaznamenané do tabulky k číslu žalobce a). Takové stanovisko není srozumitelné ani přezkoumatelné, nelze je považovat ani za dostatečné s ohledem na větší množství žadatelů o zvláštní dočasnou ochranu a automatizaci procesu.

3. Následně dne 13. 2. 2023 žalobce a) obdržel od žalovaného e-mailovou zprávu, kterou byl vyrozuměn o novém termínu pořízení biometrických údajů žalobců dne 13. 3. 2026. Návazně na to však bylo dne 24. 2. 2026 zástupkyni žalobců doručeno vyrozumění o zrušení termínu pro pořízení biometrických údajů dle § 7t odst. 6 Legis Ukrajina, č. j. OAM-38459/DP-2025, OAM-38458/DP-2025, MV-197180-9/OAM-2025. Žalobci z něj citovali a shrnuli, že žalovaný uvedl, že nyní disponuje utajovanou informací Policie ČR č. j. V10/2026-OAM, dle níž má žalobce a) vazby na osoby důvodně podezřelé z páchání trestné činnosti závažného majetkového charakteru.

4. Žalobci měli za to, že odůvodnění postupu žalovaného je obdobně vágní, jako v případě předchozího nezákonného zásahu. Žalobci neví, co konkrétně je žalobci a) kladeno za vinu a co je důvodem obav žalovaného o veřejný pořádek. Žalobci zdůraznili, že jsou osobami netrestanými jak v ČR, tak v domovském státě.

5. Žalobci ohledně utajovaných informací, k nimž neměli a nemají přístup, v důsledku čehož nemohou konkrétně hájit svá práva, odkázali na rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 25. 11. 2011, č. j. -101, Sb. NSS 2602/2012. Soud dle něj musí suplovat aktivitu žalobců a kriticky zhodnotit obsah utajované informace. To vyplývá také z rozsudku velkého senátu Evropského soudu pro lidská práva ve věci Regner proti České republice ze dne 19. 9. 2017, stížnost č. 35289/11, jak jej cituje Nejvyšší správní soud v rozsudku ze dne 29. 11. 2018, č. j. -42. Žalobcům přitom nebyla sdělena ani podstata důvodů, pro něž jsou považování za hrozbu pro stát nebo veřejný pořádek, což odporuje rozsudku Soudního dvora EU ve věci C-300/11.

6. Žalobci měli za to, že i kdyby obsahem předmětné utajované informace bylo to, co žalovaný stručně uvedl ve vyrozumění, pak ani toto jako odůvodnění závěru, že žalobce a) představuje hrozbu pro veřejný pořádek, neobstojí. Žalovaný ve vyrozumění odkazuje na judikaturu, v níž je pojem „závažné narušení veřejného pořádku“ vykládán jako porušení právních předpisů (nikoli nutně v trestněprávní rovině) ze strany dané osoby. Údajné nebezpečí žalobce a) pro veřejný pořádek je dovozováno z jeho domnělých vztahů s jinými osobami, které mají být z protiprávního jednání podezřelé (a to pouze podezřelé). Není zde tvrzena trestná činnost žalobce a), páchání přestupků či jakékoliv porušení právních předpisů na jeho straně.

7. Žalovaný ve vyrozumění, stejně jako při prvním nezákonném zásahu, argumentuje, že žalobci na zvláštní dlouhodobý pobyt nemají právní nárok. Dle žalobců ovšem z rozsudku sp. zn. , bod 33, plyne, že v případě, že žalobci splňují veškeré podmínky Legis Ukrajina k tomu, aby jim byl zvláštní dlouhodobý pobyt udělen, a žádné tímto právním předpisem stanovené překážky na jejich straně nejsou dány, pak jim tento pobyt být má udělen. Zákon ohledně zvláštního dlouhodobého pobytu neponechává prostor pro volnou úvahu v případě, že jsou podmínky pro jeho udělení splněny, k čemuž žalobci citovali § 7q, § 7r a § 7s Legis Ukrajina.

Vyjádření žalovaného a replika žalobců

8. Žalovaný navrhl žalobu zamítnout, přičemž zopakoval závěry obsažené ve vyrozumění. Žalovaný svůj postup považoval za souladný se zákonem, přičemž jeho závěry vyplývají z obsahu předmětné utajované informace. Co se týká námitky, že žalobce a) nebyl za žádnou trestnou činnost odsouzen, to samo o sobě neznamená, že není nebezpečím pro veřejný pořádek. Závěrem žalovaný dodal, že nevydání zvláštního dlouhodobého pobytu nemá žádný vliv na platnost oprávnění žalobců k pobytu za účelem dočasné ochrany.

9. V replice žalobci zopakovali, že jsou bezúhonnými osobami a není jim známo, že by u osob jim blízkých či známých existovaly okolnosti svědčící o ohrožení bezpečnosti či veřejného zájmu ČR. Dle žalobců si žalovaný odporuje, tvrdí-li, že hrozbu představuje žalobce a), ovšem současně odkazuje na vazbu žalobce a) na jiné osoby podezřelé z trestné činnosti, neboť jen tyto osoby by mohly představovat hrozbu. Ve vztahu k žalobcům žádné podezření neexistuje.

Jednání před soudem

10. Při jednání dne 3. 8. 2026 účastníci setrvali na svých procesních stanoviscích, odkázali na svá písemná podání a shrnuli svou argumentaci. Žalobce a) uvedl, že jeho ukrajinská firma zabývající se výrobou optických přístrojů hodlala rozšířit své podnikání do ČR, proto sem žalobci přicestovali a žalobce a) za tím účelem potřebuje zvláštní dlouhodobý pobyt.

11. Účastníci učinili nesporným obsah výpisů z rejstříků trestů ČR a Ukrajiny pro oba žalobce. Soud pak zamítl návrh žalobců na provedení jejich účastnických výslechů. Jedná se až o krajní možnost, jak zjistit skutkový stav věci, přičemž obsah utajované informace byl pro rozhodnutí soudu zcela dostačující. Soud současně oběma žalobcům umožnil, aby se k věci vyjádřili.

Posouzení žaloby soudem

12. Soud úvodem stručně podotýká, že žalobci zvolili správný žalobní typ a žaloba je přípustná. K tomu soud pro stručnost odkazuje na body 19–31 (žalobní typ) a 32–33 (přípustnost žaloby z hlediska toho, zda mají žalobci právní nárok na dotčené oprávnění k pobytu) rozsudku sp. zn. a dále na skutečnost, že dle Legis Ukrajina je zvláštní dlouhodobý pobyt povolením k dlouhodobému pobytu dle , o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů, u něhož není vyloučen soudní přezkum.

13. Soud rozhodoval na základě skutkového stavu zjištěného ke dni svého rozhodnutí [ část věty před středníkem , (dále jen „ “)].

14. Po posouzení věci soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná.

15. Podle § 7t odst. 5 písm. d) Legis Ukrajina nejpozději před převzetím průkazu o povolení k pobytu cizincem Ministerstvo vnitra ověří, zda byla provedena registrace k pobytu za všechny společně registrované osoby a zda cizinec a společně registrované osoby na základě informace nebo stanoviska Policie České republiky nebo zpravodajské služby České republiky nejsou nebezpečím pro veřejný pořádek nebo bezpečnost státu.

16. Podle § 7t odst. 8 Legis Ukrajina předložil-li cizinec v průběhu registrace k pobytu padělané nebo pozměněné dokumenty, nesplnil-li po stanovení náhradního termínu některou z povinností podle odstavců 2 a 3 nebo byla-li zjištěna překážka podle odstavce 5 až na místě při pořízení biometrických údajů nebo před převzetím průkazu o povolení k pobytu, Ministerstvo vnitra o tom cizince na místě vyrozumí a biometrické údaje cizince ani žádné ze společně registrovaných osob nepořídí nebo průkaz o povolení k pobytu nepředá. Registrace k pobytu tímto dnem zaniká.

17. Soud konstatuje, že pro jeho rozhodnutí byl stěžejní obsah předmětné utajované informace. Soud se v intencích judikatury týkající se přezkumu správních rozhodnutí ve vztahu k hodnocení utajovaných informací (rozsudek sp. zn. ) seznámil s předmětnou utajovanou informací (rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 27. 4. 2022, č. j. -60), o čemž učinil záznam do soudního spisu. Jelikož žalobci nemohou efektivně namítat nezákonnost určitých zjištění, neví-li, co je jejich obsahem, musí to být soud, který „supluje“ jejich aktivitu a přezkoumá relevanci utajovaných informací ze všech hledisek, která se vzhledem k povaze věci jeví být důležitými (rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 9. 4. 2009, č. j. -63).

18. Soud zjistil, že předmětná utajovaná informace uvádí skutečnosti vázající se k žalobci a), z nichž žalovaný vycházel při svém závěru, že žalobce a) představuje nebezpečí pro veřejný pořádek, a to vzhledem k jeho vazbám na osoby důvodně podezřelé z páchání trestné činnosti závažného majetkového charakteru.

19. Předmětná utajovaná informace však uvádí také další skutečnosti, na jejichž základě Policie ČR nakonec uzavřela, že žalobce a) z jejího pohledu nepředstavuje bezpečnostní riziko. Žalovaný ovšem závěr Policie ČR vyjadřující souhlasné stanovisko k žalobci a) nereflektoval, jeho postup byl tedy s tímto stanoviskem v rozporu, tudíž byl nezákonný.

20. Soud dodává, že se v případě žalobců jednalo o společnou registraci manželů dle § 7p odst. 2 Legis Ukrajina, takže ačkoli se závěry žalovaného týkaly výhradně žalobce a), bez dalšího z toho vyplývaly konsekvence pro žalobkyni b). Nezákonný zásah tudíž směřoval proti oběma žalobcům.

21. Jelikož žalovaný zmínil, že na zvláštní dlouhodobý pobyt není právní nárok, soud cituje bod 33 rozsudku sp. zn. : „[…] zákonodárce především stanovil několik podmínek, za nichž cizinec může tento typ pobytu získat – to jednak procedurální povahy – srov. či a , tak hmotněprávní povahy podle . Pakliže cizinec tyto podmínky splní, v zásadě nic nebrání tomu, aby zvláštní dlouhodobý pobyt také získal. Pokud by ostatně cizinec splnil všechny podmínky a pobyt nezískal, jednalo by se o nepřípustnou svévoli správního orgánu v rozporu s jasným zněním . Jinými slovy, cizinec sice slovy zákona nemá nárok na zvláštní dlouhodobý pobyt, nicméně mu ale náleží právo na spravedlivý proces. Žalovaný pak do tohoto procesu svým úkonem zasáhl a zkrátil práva žalobců tím, že zamezil, aby byli se svou žádostí věcně úspěšní. Je tedy zjevné, že nebýt zásahu žalovaného, žádost žalobců (či projevený zájem) by mohla dospět až k povolení k pobytu, zatímco následkem zásahu žalovaného došlo k vyřazení žalobců z registrace k pobytu. Městský soud je tedy toho názoru, že zásah žalovaného žalobce skutečně zkrátil na jejich právech.“.

22. Soud se s těmito úvahami desátého senátu ztotožňuje – na zvláštní dlouhodobý pobyt sice není právní nárok, to však nelze vykládat tak, že ho lze bezdůvodně odpírat, přičemž důvod, o nějž žalobce opíral svůj postup, neobstál v soudním přezkumu.

Závěr

23. Na základě shora uvedeného soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná, pročež dle určil, že zásah žalovaného spočívající ve zrušení termínu žalobců pro pořízení biometrických údajů dne 13. 3. 2026, o němž byli zpraveni vyrozuměním ze dne 24. 2. 2026, a s tím spojeným zánikem registrace ke zvláštnímu dlouhodobému pobytu byl nezákonný. Zároveň soud zakázal žalovanému, aby pokračoval v porušování práv žalobců, a přikázal mu, aby obnovil stav před nezákonným zásahem, tedy aby obnovil registraci žalobců ke zvláštnímu dlouhodobému pobytu a stanovil jim nový termín pro pořízení biometrických údajů.

24. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle , podle něhož má účastník, který měl ve věci plný úspěch, právo na náhradu nákladů řízení před soudem, které důvodně vynaložil, proti účastníkovi, který ve věci úspěch neměl. Jelikož byli žalobci ve věci zcela úspěšní, uložil soud žalovanému zaplatit jim náhradu nákladů řízení. Náklady žalobců představují zaplacené soudní poplatky ve výši 4 000 Kč (2 x 2000 Kč) a náklady zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle , , a , o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb, ve výši 8 316 Kč (2 x 4 158 Kč; srov. nález Ústavního soudu 5. 8. 2026, sp. zn. , str. 8) a paušální náhrada hotových výdajů stanovená dle téže vyhlášky, ve výši 450 Kč (za společný úkon při zastupování více osob přísluší advokátovi pouze jedna paušální náhrada hotových výdajů; rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 11. 2. 2026, č. j. -35) za každý ze tří úkonů právní služby (převzetí a příprava zastoupení, písemné podání nebo návrh ve věci samé – žaloba, účast na jednání), a konečně náhrada za daň z přidané hodnoty v sazbě 21 % ve výši 5 522,58 Kč. Soud nepřiznal náhradu za repliku, neboť nepřinášela žádné nové, pro posouzení věci podstatné skutečnosti. Celkem náklady řízení činí 35 820,58 Kč.

Poučení:

Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou (více) vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.

Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout.

Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno.

V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.

Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz.

Praha 3. srpna 2026

Vadim Hlavatý v.r.

samosoudce

Shodu s prvopisem potvrzuje M. S.