Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
65 A 9/2026 - 166.pdf
PDF · 0 B
No categories available
65 A 9/2026 - 166
ROZSUDEK
JMÉNEM REPUBLIKY
Krajský soud v Brně rozhodl v senátě složeném z předsedy Mgr. Petra Šebka a soudců Mgr. Jana Jiráska, Ph.D., a JUDr. Terezy Matuškové v právní věci
navrhovatelky: V. D., nar. X
bytem X,
zastoupená advokátkou Mgr. Ing. Michaelou Soukeníkovou
sídlem Masarykovo náměstí 34, 686 01 Uherské Hradiště
proti
odpůrkyni: obec Kněžpole
sídlem Kněžpole č. p. 125, 687 12
zastoupená advokátem Mgr. Václavem Dudou
sídlem Sokolská třída 451/11, 702 00 Ostrava
za účasti: 1. A. P., bytem X,
2. P. B., bytem X,
3. Z. U., bytem X,
4. M. S., bytem X,
5. J. S., bytem X,
6. A. Ž., bytem X,
7. S. Ž., bytem X,
8. P. Ž., bytem X,
9. J. K., bytem X,
10. M. Ch., bytem X,
11. H. Ch., bytem X,
12. V. S., bytem X,
13. L. S., bytem X,
o návrhu na zrušení opatření obecné povahy – změny č. 1A Územního plánu Kněžpole, schváleného Zastupitelstvem obce Kněžpole pod č. 15Z/5c/2025 dne 24. 4. 2025,
takto:
I. Opatření obecné povahy – změna č. 1A Územního plánu Kněžpole, schválené Zastupitelstvem obce Kněžpole pod č. 15Z/5c/2025 dne 24. 4. 2025, se dnem právní moci tohoto rozsudku ruší:
· v rozsahu změny L263 – nově vymezeného zastavěného území v ploše V 28, v textové i grafické části, a
· v rozsahu změny L204 – změny plochy PZ na plochu PV 124 (plochu veřejných prostranství s převahou zpevněných ploch), na pozemcích parc. č. X a st. XA, v obci X, k. ú. X, v textové i grafické části.
II. Ve zbytku se návrh zamítá.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
IV. Osoby zúčastněné na řízení nemají právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
I. Vymezení věci
1. Soud se v této věci zabýval návrhem na zrušení opatření obecné povahy – změny č. 1A Územního plánu Kněžpole, schváleného Zastupitelstvem obce Kněžpole pod č. 15Z/5c/2025 dne 24. 4. 2025 (dále jen „změna č. 1A“ či „napadené OOP“).
II. Shrnutí argumentů obsažených v návrhu
2. Navrhovatelka uvádí, že je jako spoluvlastnice nemovitostí v blízkosti ploch regulovaných změnou č. 1A přímo dotčena na svých právech. Podrobně popsala proces pořizování změny územního plánu včetně okolností, které mu předcházely a provázely jej. Odpůrkyně měla původně rozhodnout o pořízení nového územního plánu, který měl řešit dlouhodobé problémy území komplexně, od čehož však upustila a pořídila pouze změnu č. 1 územního plánu zkráceným postupem. Ještě než zastupitelstvo dne 11. 7. 2019 schválilo pořízení změny č. 1 a její obsah, zaslal starosta pořizovateli žádost o pořízení změny a krajský úřad již k této žádosti vydal stanovisko. Navrhovatelka v námitkách (které uplatnila společně se Z. D.) upozorňovala na dlouhodobé překračování hlukových limitů související s provozem průmyslového areálu v blízkosti jejích nemovitostí a potřebu řešit komplexně dopravní situaci v obci, a to novým obchvatem.
3. Ačkoliv podle zpráv o uplatňování územního plánu za období let 2009 až 2017 a také za období let 2017 až 2023, je třeba pořídit nový územní plán obce, přistoupila odpůrkyně pouze k pořízení změny dosavadního územního plánu, kterou následně rozdělila na etapy 1A a 1B. To však až po schválení původního zadání zastupitelstvem obce, což navrhovatelka považuje za nezákonné. Do návrhu byly také v průběhu pořizování zařazeny nové plochy a změny, které nebyly součástí schváleného obsahu zadání změny č. 1. Týká se to zejména ploch VZ 95, PV 124, PV 127 a dalších úprav v průmyslové zóně. Tím odpůrkyně podle navrhovatelky překročila meze schváleného zadání a vytvořila fakticky novou koncepci rozvoje území bez odpovídajícího procesu pořizování. Obsah napadeného OOP neodpovídá schválenému zadání změny č. 1 (dle usnesení zastupitelstva obce ze dne 11. 7. 2019). V této souvislosti odkazuje navrhovatelka na rozsudek Nejvyššího správního soudu (dále jen „NSS“) ze dne 30. 10. 2008, č. j. 9 Ao 2/2008 -62, podle něhož musí být z návrhu změny územního plánu jednoznačně patrné, které části původního územního plánu se mění a v jakém rozsahu. Zároveň odkazuje na rozsudek NSS ze dne 10. 2. 2023, č. j. 5 As 279/2021 -30, z něhož dovozuje, že obecně formulované body zadání nemohou sloužit jako podklad pro následné začlenění dalších nesouvisejících změn.
4. Navrhovatelka považuje za nezákonné také samotné rozdělení změny č. 1 na etapy 1A a 1B, k němuž došlo až v roce 2023. Podle jejího názoru byla změna od počátku pořizována jako jeden celek, jehož jednotlivé části spolu věcně úzce souvisí, zejména pokud jde o průmyslovou zónu, dopravní řešení, etapizaci rozvoje a ochranu obytného území. Rozdělením změny došlo podle navrhovatelky k tomu, že část jejích námitek byla odsunuta do budoucí změny 1B, zatímco změna 1A byla schválena bez vyřešení zásadních souvislostí. Tím podle ní byla porušena zásada komplexního řešení území a současně došlo k nepřípustnému odtržení problémů navzájem provázaných. Odpůrkyně nevyhověla zákonným požadavkům plynoucím z § 18 odst. 1 a § 43 odst. 1 zákona č. 183/2006 Sb. , o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), a nedostála zájmu na harmonickém využití území.
5. Podle navrhovatelky předchozí územní plán předpokládal realizaci obchvatu za účelem napojení průmyslové zóny, ke kterému však nedošlo. Namísto pořízení komplexního řešení v novém územním plánu odpůrkyně řeší situaci nekoncepčně pořizováním změn za účelem vyřešení problémů spojených s živelným rozvojem průmyslové zóny. Nelze samostatně řešit plochy výroby a skladování V 28 a VZ. Rozvoj ploch VZ a V 28 měl být podmíněn vybudováním obchvatu. Změna 1A však umožňuje další využívání a rozvoj výrobních ploch bez odpovídající dopravní infrastruktury. Takový postup považuje navrhovatelka za rozporný s bodem 24a Politiky územního rozvoje České republiky a s cíli udržitelného rozvoje území. V důsledku toho nadále dochází ke zvýšenému provozu těžkých nákladních vozidel v centru obce a ke zhoršování kvality bydlení. Navrhovatelka v této souvislosti poukazuje na rozsudek NSS ze dne 6. 6. 2013, č. j. 1 Ao 1/2013 -85, podle něhož je úkolem územního plánování průběžně prověřovat aktuálnost dříve navržených řešení a reagovat na skutečný stav v území. Podle jejího názoru obec tuto povinnost nesplnila, neboť bez dalšího převzala dosavadní trasu obchvatu a rezignovala na její nové posouzení.
6. Navrhovatelka nesouhlasí s vymezením plochy PZ, neboť umožňuje rozšíření komunikace pro nákladní dopravu, která ještě zhorší již nevyhovující hlukovou zátěž. Rozšíření komunikace je podmínkou kolaudace stavby výrobní haly v průmyslovém areálu. Krajský soud v Brně v této souvislosti zrušil územní rozhodnutí z důvodu nesouladu stavby s územním plánem (rozsudek ze dne 23. 4. 2019, č. j. 31 A 60/2017 -162). Navrhovatelka považuje dosavadní dopravní napojení pro běžnou dopravu za dostatečné a požaduje řešit napojení plochy VZ a V 28 v jiných místech. S vypořádáním těchto námitek nesouhlasí. Nevyplývá z něj, proč došlo ke změně plochy PZ před jejím domem. Změnu považuje za libovůli, kterou nelze odůvodnit zvýšením bezpečnosti silničního provozu. Změna ve skutečnosti vytváří podmínky pro obsluhu průmyslového areálu a legalizaci již existujících staveb. Územní plán nesmí sloužit jako prostředek dodatečného zhojení nezákonných stavebních aktivit. Nadto změna využití plochy PZ na pozemku parc. č. XB nebyla součástí schváleného zadání.
7. Podle navrhovatelky se odpůrkyně nevypořádala přezkoumatelně s jejími námitkami. Z vypořádání námitky z roku 2020 není zřejmé, v čem a z jakých důvodů odpůrkyně navrhovatelce vyhověla. Část námitek z roku 2021 byla odložena k řešení až v rámci změny 1B (např. požadavek navrhovatelky, aby rozvoj ploch VZ a V 28 byl podmíněn stavbou obchvatu), což navrhovatelka považuje za nepřípustné.
8. Odpůrkyně se podle navrhovatelky nevypořádala s konkrétními tvrzeními o zásahu do jejích práv, ani s proporcionalitou navrženého řešení. V této souvislosti odkazuje na rozsudek NSS ze dne 24. 11. 2009, č. j. 1 Ao 5/2009 -169, podle něhož musí odůvodnění rozhodnutí o námitkách splňovat obdobné požadavky jako odůvodnění správního rozhodnutí, a dále na rozsudek NSS ze dne 18. 4. 2019, č. j. 9 As 65/2019 -29. Odpůrkyně byla povinna k námitkám navrhovatelky vysvětlit, proč je zásah do práv dotčené osoby přiměřený a odůvodněný, a to i bez výslovné námitky nepřiměřenosti.
9. V námitkách uplatněných po opakovaném veřejném projednání dne 10. 11. 2021 navrhovatelka tvrdila, že součástí návrhu změny č. 1 nebyla plocha VZ 95, proto neměla být změnou územního plánu vymezená, byť se přímo nedotýká práv navrhovatelky. V této souvislosti však navrhovatelka poukazuje na skutečnost, že odpůrkyně z důvodu nezařazení plochy v zadání změny územního plánu odmítla přijmout regulaci ploch požadovanou navrhovatelkou, zatímco regulaci ploch VZ 95 a PV 127 přijala, ačkoliv rovněž nebyly zahrnuty v původním zadání změny územního plánu.
10. Další námitka směřuje proti novému vymezení zastavěného území (L263). Navrhovatelka uplatněnými námitkami upozorňovala, že tato plocha nebyla předmětem schváleného zadání změny č. 1A. Tvrdí, že některé pozemky byly do zastavěného území zahrnuty pouze proto, že se na nich fakticky nacházejí stavby, které jsou nepovolené. Podle jejího názoru nelze při určování zastavěného území vycházet z faktického stavu založeného nezákonnou činností stavebníků. Jde o pozemky, které jsou dle katastru nemovitostí evidované jako trvalý travní porost, ostatní plocha a manipulační plocha, nikoliv o zastavěné stavební pozemky. Odkazuje přitom na rozsudek NSS ze dne 22. 12. 2011, č. j. 8 Ao 6/2011 -87, podle kterého je obec povinna řádně zdůvodnit vymezení nových zastavitelných ploch. Dále se navrhovatelka dovolává závěrů rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 29. 5. 2012, č. j. 63 A 1/2012 -54, podle něhož musí správní orgány provést analýzu potřeby vymezení nových zastavitelných ploch. Dle navrhovatelky tento požadavek v případě nově vymezených ploch VZ 95 a PV 127 splněn nebyl. Stejně tak odpůrkyně nezdůvodnila potřebu pořízení změny územního plánu.
III. Vyjádření odpůrkyně
11. Ačkoliv odpůrkyně ve vyjádření k návrhu nezpochybňuje, že navrhovatelce svědčí aktivní procesní legitimace k podání návrhu, neboť je spoluvlastnicí nemovitostí v obci Kněžpole a u některých částí změny tvrdí zásah do své právní sféry, má za to, že navrhovatelka se nemůže domáhat zrušení změny č. 1A jako celku. Věcná legitimace totiž vyžaduje skutečný vztah mezi konkrétní regulací a právní sférou navrhovatele (usnesení rozšířeného senátu NSS ze dne 21. 7. 2009, č. j. 1 Ao 1/2009120 , a ze dne 29. 5. 2019, č. j. 2 As 187/2017264 ). Navrhovatelka nemůže úspěšně brojit proti částem napadeného OOP, které se její právní sféry nijak konkrétně nedotýkají. Změna č. 1A je přitom široká a nereguluje pouze plochy, které navrhovatelka označuje za problematické.
12. Podle odpůrkyně navrhovatelka brojí proti několika dílčím lokalitám a otázkám, zejména k ploše PV 124, aktualizaci zastavěného území v lokalitě L263, problematice průmyslové zóny a obchvatu. Z toho však nelze dovodit oprávnění domáhat se zrušení celé změny, která obsahuje řadu dalších úprav týkajících se celého území obce. Zrušení územního plánu nebo jeho změny jako celku přichází podle rozsudku NSS ze dne 25. 4. 2018, č. j. 6 As 106/2017 ‑26, v úvahu pouze výjimečně, zejména tehdy, jsou-li zasažena základní pravidla procesu jeho přijímání. Taková situace podle odpůrkyně v projednávané věci nenastala.
13. Odpůrkyně odmítá, že by změna č. 1A byla přijata v rozporu se zákonem. Upozorňuje, že k pořízení napadeného OOP došlo zkráceným postupem podle § 55a a § 55b stavebního zákona z roku 2006. V tomto režimu se nepořizuje klasické zadání změny územního plánu, ale zastupitelstvo schvaluje pořízení změny a její obsah. Obsah schválený dne 11. 7. 2019 nepředstavoval neměnný technický popis výsledné dokumentace, nýbrž rámec pro další pořizovací proces. Co se týče procesních vad, navrhovatelka neuvádí, jak se mohly promítnout do jejích hmotných práv. Z rozsudku NSS ze dne 30. 10. 2008, č. j. 9 Ao 2/2008 ‑62, nelze dovozovat zákaz jakýchkoli změn návrhu v průběhu pořizování. Nezákonnost nastává tehdy, pokud je rozsah změny dodatečně zásadně rozšířen bez nového projednání a bez možnosti veřejnosti a dotčených orgánů se k němu vyjádřit (rozsudek NSS ze dne 21. 10. 2009, č. j. 9 Ao 4/2009 ‑43).
14. Návrh byl veřejně projednán v roce 2020, po podstatných úpravách následovalo opakované veřejné projednání v roce 2021 a po rozdělení změny na části 1A a 1B proběhlo samostatné veřejné projednání změny č. 1A v roce 2024. Navrhovatelka měla pokaždé možnost uplatnit námitky, čehož také využila. Odpůrkyně zdůrazňuje, že zastupitelstvo návrh samo neměnilo, nedoplnilo ani neschválilo s výhradou či pokyny k úpravě. Pouze jej v souladu se zákonem vrátilo pořizovateli s pokyny k úpravě a novému projednání. Takový postup není v rozporu s rozsudkem NSS ze dne 16. 12. 2010, č. j. 1 Ao 6/2010‑130. Návrh změny územního plánu se může v průběhu pořizování vyvíjet. I podle rozsudku NSS ze dne 31. 10. 2024, č. j. 3 As 176/2023 -95, je standardní, že se návrh po veřejném projednání upravuje na základě stanovisek dotčených orgánů, námitek a připomínek, a konečné řešení tudíž nemusí zcela odpovídat dříve projednané verzi.
15. Odpůrkyně odmítá, že byla povinna pořídit nový územní plán namísto změny stávajícího. Připouští, že v březnu 2019 bylo schváleno pořízení nového územního plánu, avšak následně bylo toto rozhodnutí změněno a obec se rozhodla pořídit změnu č. 1 zkráceným postupem. Jde o projev samostatné působnosti obce. Zpráva o uplatňování územního plánu či dřívější úvahy o pořízení nového územního plánu nezakládají subjektivní veřejné právo domáhat se pořízení nové územně plánovací dokumentace namísto její změny.
16. Ani kroky starosty směřující k pořízení změny ještě před formálním rozhodnutím zastupitelstva nepůsobí nezákonnost napadeného OOP. Šlo pouze o přípravnou komunikaci s pořizovatelem, která nenahradila vlastní rozhodnutí o pořízení změny. Pořízení změny i její obsah byly následně schváleny zastupitelstvem jako příslušným orgánem obce a teprve poté byl návrh změny územního plánu projednáván veřejně. Odpůrkyně opakovaně upozorňuje, že navrhovatelka se nemůže domáhat abstraktní kontroly zákonnosti celé změny č. 1A, pokud se namítaná procesní vada nemohla promítnout do její právní sféry. Žádný takový zásah však navrhovatelka netvrdí.
17. Odpůrkyně považuje většinu námitek navrhovatelky za irelevantní ve vztahu ke změně č. 1A, neboť brojí především proti dlouhodobému stavu průmyslové zóny, vedení nákladní dopravy a neexistenci obchvatu, které nejsou předmětem projednávané změny. Otázky dalšího rozvoje výrobních ploch V a VZ, etapizace a související dopravní problematiky byly ponechány ke zpracování v rámci změny č. 1B. Není proto možné vytýkat napadenému OOP, že tyto otázky neřeší. Opačný výklad by znamenal, že by obec nemohla přijmout žádnou dílčí změnu územního plánu, dokud komplexně nevyřeší všechny dlouhodobé problémy svého území. Navrhovatelka se fakticky domáhá přezkumu širší dopravní koncepce obce včetně historického vymezení průmyslového areálu a obchvatu, což přesahuje předmět nyní posuzované věci.
18. Co se týče námitek proti vymezení plochy PV 124, uvádí odpůrkyně, že se jedná o veřejné prostranství s převahou zpevněných ploch určené pro úpravu místní komunikace, chodníku, sítí a veřejné zeleně. Nejde o plochu výroby ani o novou dopravní infrastrukturu určenou k obsluze průmyslového areálu. Tato změna má umožnit pouze rozšíření stávající komunikace o přibližně jeden metr směrem do zeleného pásu v místě silničního oblouku, kde je komunikace nyní nevyhovující. Cílem je zvýšení bezpečnosti a plynulosti dopravy. Samotné vymezení plochy nijak nepovoluje konkrétní stavby, nestanoví technické parametry či intenzitu dopravy a další. Změna územního plánu žádné stavby nelegalizuje, neboť to je otázkou příslušných správních řízení. Stejně tak pokud jde o parkování nákladních vozidel a intenzitu provozu, jde o otázky budoucí realizace konkrétního stavebního či dopravního opatření, které napadené OOP neřeší. Přijatá regulace sleduje legitimní cíl a navrhovatelka nemá právo na neměnnost územně plánovací regulace v území.
19. Odpůrkyně zároveň uvádí, že v bezprostředním okolí domu navrhovatelky nebylo nikdy provedeno měření, které by prokazovalo nadlimitní hluk, a tvrzení navrhovatelky označuje za subjektivní a nepodložená. Akustická studie z roku 2018 se týkala jiné lokality.
20. Odpůrkyně v rámci lokality L263 pouze aktualizovala zastavěné území (nově jej vymezila), což je běžnou součástí pořizování změny územního plánu. Vymezení zastavěného území nepředstavuje dodatečné povolení staveb ani rozhodnutí o jejich legalitě. Pokud navrhovatelka zpochybňuje zákonnost konkrétních staveb v průmyslovém areálu, musí být tyto otázky řešeny v příslušných stavebních řízeních. Dotčené pozemky splňovaly zákonnou definici zastavěného stavebního pozemku podle § 2 odst. 1 písm. c) a § 58 stavebního zákona z roku 2006 a jejich zařazení do zastavěného území odpovídalo údajům vedeným v katastru nemovitostí. Dotčené pozemky tvoří souvislý celek s hospodářskými budovami, které jsou evidované jako „zastavěná plocha a nádvoří“. Navrhovatelka navíc nevysvětluje, jakým konkrétním způsobem se aktualizace zastavěného území v lokalitě L263 promítá do její právní sféry.
21. Navrhovatelka sama uvedla, že regulace plochy VZ 95 se jejích práv přímo nedotýká. Nadto vymezení plochy VZ 95 bylo důsledkem aktualizace zastavěného území a zpřesnění koridoru elektrického vedení. Po zúžení koridoru vzniklo území, které bylo nutné nově funkčně zařadit. Plocha byla proto zařazena do režimu VZ s návazností na stávající areál a plánované rozšíření zahradnictví. Tuto změnu nelze srovnávat s požadavkem na změnu trasy obchvatu průmyslové zóny, která má širší význam.
22. Odpůrkyně odmítá, že námitky navrhovatelky byly vypořádány nedostatečně. Námitky byly mimořádně rozsáhlé, opakované a často směřovaly k otázkám, které nebyly předmětem změny č. 1A. Nebylo tedy nutné reagovat na každou větu či dílčí argument samostatně. Podstatné je, že z rozhodnutí o námitkách i z odůvodnění změny jako celku bylo možné zjistit, proč nebylo jednotlivým námitkám vyhověno. K tomu odpůrkyně odkazuje na rozsudky NSS ze dne 19. 5. 2011, č. j. 1 Ao 2/2011 ‑17, a ze dne 17. 1. 2025, č. j. 10 As 158/2024 ‑74.
23. Odpůrkyně navrhuje zamítnutí návrhu pro jeho nedůvodnost. Současně požaduje přiznání náhrady nákladů řízení s odůvodněním, že jako malá obec musela využít odborné zastoupení advokátem.
IV. Vyjádření osob zúčastněných na řízení
24. Osoby zúčastněné na řízení plně podporují podaný návrh. Obec podle nich nehájí zájmy občanů a nečinně přihlíží nezákonnému povolování staveb v průmyslovém areálu, které vede k nárůstu dopravní zátěže v obci. Naopak upřednostňuje zájmy podnikatelských subjektů. Je zde patrná snaha o rozšíření komunikace přes obec namísto vybudování obchvatu. Změna č. 1A vytváří podmínky pro legalizaci a kolaudaci velkého množství nepovolených staveb v průmyslovém areálu.
25. Dále osoby zúčastněné na řízení upozorňují, že při zasedání zastupitelstva, na kterém došlo ke schválení napadeného OOP, starosta ujistil občany, že došlo v průběhu času k prověření zadání změny územního plánu, ale neuvedl, jakým způsobem k tomu došlo. Dále ze záznamu ze zasedání vyplývá, že zastupitelé, kteří změnu č. 1A schválili, se s jejím obsahem ani neseznámili, případně neměli žádné právní povědomí o tom, co schvalují.
V. Posouzení věci
26. Krajský soud přezkoumal napadené opatření obecné povahy v řízení podle § 101a a násl. zákona č. 150/2002 Sb. , soudní řád správní (dále jen „s. ř. s. “), v mezích navrhovatelkou uplatněných návrhových bodů (§ 101b odst. 3 s. ř. s. s. ř. s. ). Z úřední povinnosti ověřil pravomoc a příslušnost odpůrkyně k vydání opatření obecné povahy. Vycházel přitom ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době vydání napadeného OOP (§ 101b odst. 4 s. ř. s. s. ř. s. ). Podmínky pro věcné projednání návrhu (projednatelný návrh, aktivní legitimace navrhovatelky a včasnost návrhu) jsou v daném případě splněny, což ostatně nezpochybňuje ani odpůrkyně.
27. Při jednání dne 11. 8. 2026 účastníci setrvali na svých písemných stanoviscích. Zástupkyně navrhovatelky nad rámec návrhu uvedla, že do správního spisu jí bylo umožněno nahlédnout poprvé až při nahlížení v rámci nyní vedeného řízení u soudu. Spis je veden nedostatečně a v rozporu s metodikou Ministerstva pro místní rozvoj. Ani záznam z veřejného projednání přijímané změny územního plánu nebyl pořízen v souladu s metodickým doporučením Ministerstva pro místní rozvoj. Listin u „Pořízení změny č. 1 Územního plánu Kněžpole zkráceným postupem“ podepsal dne 20. 6. 2019 Ing. M. Š., který ale nebyl oprávněnou úřední osobou. Zástupce odpůrkyně uvedl, že návrh je prostředkem politického nátlaku před blížícími se volbami do zastupitelstva obce. Osoba zúčastněná na řízení 3. poukazovala na okolnosti schvalování napadeného OOP s tím, že zastupitelé měli málo času na seznámení s jeho obsahem a nevěděli, o čem hlasují. Dále rozebírala situaci kolem průmyslového areálu a dlouhodobých sporů, které se jej týkají.
28. Soud provedl k důkazu výpis z katastru nemovitostí k listu vlastnictví X v obci X, k. ú. X, který se týká nemovitostí navrhovatelky (které má ve společném jmění manželů se Z. D.), na č. l. 11 soudního spisu; grafickou částí územního plánu Kněžpole z roku 2009; textovou částí územního plánu Kněžpole z roku 2009 a Metodickým sdělením Ministerstva Životního prostředí a Ministerstva pro místní rozvoj k návrhu na pořízení změny územního plánu zkráceným postupem č. j. MMR-65283/2021-81.
29. Soud neprovedl k důkazu listin y navržené navrhovatelkou, které jsou součástí správního spisu, konkrétně textovou částí změny č. 1A; textovou částí odůvodnění změny č. 1A - srovnávací znění; přílohou č. 4-9/2019 k usnesení Zastupitelstva č. 4/5/2019 ze dne 11. 7. 2019; peticí doručenou obecnímu úřadu Kněžpole dne 11. 12. 2023; usnesením zastupitelstva č. 2/1/2023 ze dne 2. 3. 2023 (obsahem spisu je výpis z tohoto usnesení v bodě č. 4, který je relevantní v dané věci); pokyny k úpravě změny č. 1, které jsou přílohou posledně uvedeného usnesení; námitkami navrhovatelky a J. a A. P.; e-mailovou komunikací na č. l. 117 správního spisu a obsahem pořízení změny č. 1 Územního plánu Kněžpole zkráceným postupem ze dne 20. 6. 2019 (č. l .122 správního spisu). Soud vychází při svém rozhodování z obsahu správního spisu, aniž by jím musel provádět dokazování.
30. Soud dále nedokazoval registračním listem změny č. 1A Územního plánu Kněžpole a výpisem usnesení č. 4 Zastupitelstva obce Kněžpole konaného dne 11. 7. 2009, neboť navrhovatelka jimi chtěla prokázat skutečnosti, které vyplývají ze správního spisu a jsou mezi stranami nesporné. Konečně dokazování nebylo prováděno ani usnesením zastupitelstva ze dne 17. 8. 2023 č. 4Z/4/2023 a zprávou o uplatňování územního plánu za období 2017 – 2023, neboť soud považoval jejich provedení za nadbytečné. Jak bude totiž dále blíže rozvedeno, navrhovatelka nemá nárok na pořízení nového územního plánu, případně na přijetí územně plánovací regulace v podobě a obsahu, které požaduje.
31. Za nadbytečné považoval soud provádět také důkazy týkající se provozu průmyslového areálu a jeho dopravního napojení, konkrétně 3D snímky předloženými navrhovatelkou při jednání soudu. Dále rovněž třemi fotografiemi plochy PV 124 a přilehlých ploch (na nichž parkují nákladní automobily kolem průmyslového areálu); reakcí starosty na námitky volených zastupitelů obce Kněžpole k návrhu textu a grafických příloh Změny č. 1B územního plánu obce Kněžpole ze dne 21. 1. 2026; usnesením ze schůze č. 103 Rady obce Kněžpole konané dne 27. 5. 2026 a e-mailovou zprávou P. J. ze dne 31. 5. 2021 nazvanou „Shrnutí stavu kolem „průmyslové zóny“ ke dni 30. 5. 2021“, které soudu předložila při jednání osoba zúčastněná na řízení 3. Pro posouzení námitek týkajících se plochy PV 124 má soud ve správním spise dostatek podkladů pro rozhodnutí. Regulace průmyslového areálu není předmětem napadené změny č. 1A. Listin y, které se jej týkají, jsou tudíž pro posouzení věci irelevantní. Stejně tak na hodnocení důvodnosti návrhu nemohou mít vliv postupy a komunikace představitelů obce, které se přímo netýkají předmětu změny č. 1A a které se případně odehrály až po jejím přijetí (reakce starosty ze dne 21. 1. 2026 či usnesení schůze konané dne 27. 5. 2026).
32. Konečně soud neprovedl k důkazu ani metodická doporučení Ministerstva pro místní rozvoj „Vedení spisu při pořizování opatření obecné povahy na úseku územního plánování“, č. j. MMR-44549/2022-81, a „Úkony pořizovatele spojené s veřejným projednáním územního plánu“, neboť jimi měly být prokázány skutečnosti související s námitkami, které navrhovatelka uplatnila až při jednání soudu (námitka brojící proti způsobu vedení správního spisu, neumožnění do něj nahlédnout a nevyhovujícímu záznamu o průběhu veřejného jednání), tedy opožděně.
33. Návrh je částečně důvodný.
34. Zákonnost územně plánovací dokumentace je třeba podle ustálené judikatury Ústavního soudu i NSS posuzovat v kontextu práva obce na samosprávu, které zahrnuje taktéž právo uspořádat své územní poměry podle vlastních představ. Územní plán je (politickým) uvážením obce v přístupu k vlastnímu rozvoji a projevem práva na samosprávu územního celku, jemuž předchází vážení řady různých, často i odlišných či protichůdných, soukromých i veřejných zájmů. Výsledek tohoto uvážení, respektive upřednostnění některých zájmů před jinými, nesmí nahodile, svévolně či excesivně zasahovat do základních práv osob, jichž se dotýká. Soudy se proto při hodnocení zákonnosti územně plánovací dokumentace řídí zásadou zdrženlivosti, neboť nepřiměřené zásahy soudní moci do konkrétních odůvodněných a zákonu se neprotivících rozhodnutí územní samosprávy by byly porušením ústavních zásad o dělbě moci. Ke zrušení územního plánu tak soud přistoupí pouze tehdy, byl-li zákon v průběhu procesu přijímání územního plánu či vlastní zvolenou podobou územní regulace porušen v nezanedbatelné míře, tj. v intenzitě zpochybňující zákonnost vydaného opatření obecné povahy (srov. např. nález Ústavního soudu ze dne 7. 5. 2013, sp. zn. III. ÚS 1669/11 , či rozsudky NSS ze dne 2. 2. 2021, č. j. 6 Ao 6/2010 -103, č. 2552/2012 Sb. NSS, nebo ze dne 20. 4. 2022, č. j. 10 As 226/2019 -51, a ze dne 26. 6. 2024, č. j. 3 As 24/2023 -44).
35. K přezkumu napadené změny č.1A tedy zdejší soud přistupoval s vědomím zásady zdrženlivosti ve vztahu k odpůrkyní přijatému věcnému řešení. To je totiž především věcí odpůrkyně, jež si nutně sama musí nést jeho důsledky (srov. např. rozsudek NSS ze dne 24. 10. 2007, č. j. 2 Ao 2/2007 -73, č. 1462/2008 Sb. NSS). Úkolem zdejšího soudu je zjistit, zda si odpůrkyně (v mezích uplatněných návrhových bodů a v mezích navrhovatelkou tvrzených dotčení jejích veřejných subjektivních práv) nepočínala zjevně svévolně či diskriminačně, zda úkoly a cíle, které prostřednictvím územního plánování naplňuje, jsou legitimní a zákonné, a zda v případě omezení práv těch osob, jež s řešením nesouhlasí a jež na svých právech vskutku omezovány jsou, jde o omezení v nezbytně nutné míře vedoucí rozumně k zamýšlenému cíli, přičemž je (s ohledem na důvody, které odpůrkyni k přijetí řešení vedly) uskutečněno nejšetrnějším možným způsobem (srov. např. rozsudky NSS ze dne 15. 11. 2018, č. j. 1 As 161/2018 -44, či ze dne 15. 3. 2021, č. j. 1 As 337/2018 -48).
36. Námitky navrhovatelky lze shrnout tak, že změna č. 1A byla pořízena a schválena procesně nezákonným způsobem, neodpovídá schválenému zadání (resp. obsahu) a obsahuje změny nesouvisející s původním předmětem změny, nedostatečně chrání práva obyvatel dotčených průmyslovou zónou, neřeší dlouhodobé problémy dopravy a hluku a nebyla řádně odůvodněna.
37. Pro větší srozumitelnost soud nejprve poukazuje na podobu regulovaného území zobrazenou na výřezu z grafické části Územního plánu Kněžpole po změně č. 1A, hlavního výkresu:
[OBRÁZEK]
38. Dále totéž v detailu zaměřeném na lokalitu, v níž se nachází nemovitosti navrhovatelky, jež soud označil modrou šipkou:
[OBRÁZEK]
39. Dále soud považuje za vhodné zobrazení dotčené lokality v původním územním plánu z roku 2009, konkrétně výřez z grafické části, hlavního výkresu:
[OBRÁZEK]
40. Krajský soud se předně zabýval zákonností procesu přijetí napadeného OOP. Navrhovatelka odpůrkyni vytýká, že nepořídila nový územní plán, ale pouze jeho změnu, dále že obsah napadeného OOP neodpovídá v některých dílčích částech zadání, které schválilo zastupitelstvo, a že původně připravovaná změna č. 1 byla rozdělená na dvě etapy, a to v rozporu s původně schváleným zadáním.
41. K tomu je třeba uvést, že navzdory mínění navrhovatelky o optimálním řešení regulace území dotčené obce soud nemůže určovat, zda má obec pořídit nový územní plán, či nikoliv. Jeho pořízení namísto změny nelze vynucovat prostřednictvím soudního přezkumu přijaté změny. Jednotlivec nemá veřejné subjektivní právo na to, aby obec pořídila nový územní plán ani konkrétní změnu. Jde o rozhodování zastupitelstva v samostatné působnosti. Konkrétní volba je tedy odpovědností příslušného zastupitelstva vůči občanům, jejichž zájmy zastupují. Soud může pouze přezkoumat, a případně zrušit, nezákonnou změnu či její část. Rozhodné tedy je, zda výsledné řešení obstojí z hlediska zákonnosti, odůvodnění, proporcionality, koordinace a ochrany dotčených práv, ať už odpůrkyně zvolila pořízení nového územního plánu, či toliko jeho změny.
42. Soudu je z obsahu celého napadeného OOP zřejmé, k jakým změnám územního plánu došlo a navrhovatelka ani nespecifikovala, které změny (jež se jí dotýkají) jí nejsou jasné. Naopak proti konkrétním úpravám výslovně brojí. Krajský soud v kontextu měněného územního plánu neshledal žádnou nesrozumitelnost, kterou by bylo třeba odstranit (srov. odkazovaný rozsudek NSS ze dne 16. 12. 2010, č. j. 1 Ao 6/2010 -130).
43. Podle § 55a odst. 1 stavebního zákona ve znění účinném do 31. 1. 2020 [z]krácený postup pořizování změny územního plánu se použije při pořizování změny nevyžadující zpracování variant řešení. Zkrácený postup navazuje na zprávu o uplatňování územního plánu v uplynulém období, nebo na rozhodnutí zastupitelstva obce o pořízení změny územního plánu a o jejím obsahu; v druhém případě se zpráva o uplatňování ani zadání změny územního plánu nepořizují. Podle § 55b odst. 1 téhož zákona [n]a základě rozhodnutí zastupitelstva obce o pořízení změny územního plánu, nebo na základě zprávy o uplatňování územního plánu v uplynulém období, ve kterých zastupitelstvo výslovně uvede, že změna bude pořizována zkráceným způsobem, pořizovatel zajistí zpracování návrhu změny územního plánu a vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území, pokud se zpracovává. Návrh změny územního plánu a vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území, pokud se zpracovává, pořizovatel doručí krajskému úřadu a obci, pro kterou je změna pořizována, nejméně 30 dnů přede dnem veřejného projednání.
44. Napadené OOP bylo pořízeno zkráceným postupem v režimu § 55a a 55b stavebního zákona. Je tedy třeba přisvědčit odpůrkyni, že zastupitelstvo neschvalovalo zadání změny územního plánu, ale její obsah. Pokud tedy navrhovatelka rozporuje výslednou změnu územního plánu s ohledem na obsah původního „zadání“, je třeba na tyto námitky hledět tak, že navrhovatelka se domnívá, že přijaté opatření obecné povahy svým obsahem neodpovídá tomu, co schválilo zastupitelstvo postupem podle § 55a odst. 1 stavebního zákona.
45. Navrhovatelka vychází z mylné premisy, že zastupitelstvo na začátku procesu schvaluje podrobný a neměnný obsah regulace, která má být přijata. Zastupitelstvo však rozhoduje o tom, že bude pořízena změna územního plánu a co bude jejím předmětem, nicméně konkrétní podrobné regulativy jsou až obsahem návrhu, který zpracovává pořizovatel (viz citované ustanovení § 55b odst. 1 stavebního zákona). Zpracovaný návrh je pak předmětem veřejného projednání. Zákon předpokládá, že zpracovaný návrh bude po veřejném projednání měněn na základě stanovisek, námitek a připomínek. Pouze pokud se jedná o změny podstatné, je třeba provést další veřejné projednání. Jestliže tedy lze měnit obsah návrhu, tím spíše nelze očekávat, že již na počátku procesu zastupitelstvo schválí konkrétní neměnnou podobu výsledné změny územního plánu. To pouze rámcově určuje, co by mělo být změnou územního plánu řešeno. Požadavek navrhovatelky nevyplývá ze zákona ani z odkazované judikatury.
46. Rozhodující je, zda ke změnám a doplněním původního „zadání“ dojde zákonem předpokládaným způsobem, tedy zda jsou náležitě zpracovány, projednány a schváleny. Nelze odhlédnout od toho, že o výsledné změně územního plánu rozhoduje opět zastupitelstvo, které schválilo její pořízení. Jak správně upozornila odpůrkyně, z judikatury NSS nevyplývá, že by nebylo možné činit žádné úpravy a doplnění původního zadání územního plánu či jeho změny, nýbrž že podstatné změny je třeba vždy znovu veřejně projednat. Těmto požadavkům pořizovatel při přijímání napadeného OOP vyhověl.
47. V daném případě zastupitelstvo rozhodlo o pořízení změny č. 1 územního plánu zkráceným postupem dne 11. 7. 2019. Návrh byl veřejně projednán dne 11. 3. 2020, upravený a posouzený návrh změny č. 1 pak dne 10. 11. 2021. Následně zastupitelstvo v souladu se zákonem (§ 55b odst. 9 stavebního zákona) nesouhlasilo s předloženým návrhem změny č. 1 Územního plánu Kněžpole a návrh vrátilo pořizovateli s pokyny k úpravě. V pokynech mimo jiné požadovalo rozdělit změnu územního plánu na dvě etapy s tím, že 2. etapa se bude týkat průmyslového areálu. K rozdělení původního návrhu na dvě etapy tudíž nedošlo v rozporu s obsahem změny, kterou zastupitelstvo schválilo, ale naopak tak došlo zákonem předvídaným postupem, a to opět na základě rozhodnutí zastupitelstva. Námitky navrhovatelky, v nichž se opětovně dovolává původního obsahu změny, který schválilo zastupitelstvo dne 11. 7. 2019, jsou tudíž zcela nepřiléhavé. Ze stejných důvodů jsou irelevantní také výtky, v nichž navrhovatelka upozorňuje na komunikaci starosty s pořizovatelem, která předcházela schválení pořízení změny č. 1 dne 11. 7. 2019. Nadto úkolem soudu není abstraktní kontrola procesu přijetí změny územního plánu a navrhovatelka neuvedla, jak by se tento postup měl dotknout jejích práv. Návrh změny č. 1A byl rovněž v souladu se zákonem veřejně projednán dne 3. 7. 2024. Proces přijetí této změny je tudíž v souladu s judikaturou NSS (srov. např. odkazovaný rozsudek NSS ze dne 16. 12. 2010, č. j. 1 Ao 6/2010 -130, či rozsudek ze dne 24. 1. 2019, č. j. 7 As 461/2018 -23, a ze dne 30. 7. 2015, č. j. 8 As 47/2015 -44), z níž vyplývá, že po podstatných úpravách návrhu územního plánu či jeho změny musí dojít k opětovnému veřejnému projednání upraveného návrhu. V daném případě je rovněž podstatné, že zastupitelstvo se již od počátku rozhodlo pořídit poměrně rozsáhlou aktualizaci územního plánu napříč celým územím obce, nikoliv řešit jen konkrétní dílčí problémy.
48. Soud pro úplnost dodává, že přijatá regulace musí pochopitelně alespoň rámcově souviset s tím, co se zastupitelstvo rozhodlo pořídit. Jistě by tedy neobstála např. změna funkčního využití ploch na okraji obce, pokud schváleným záměrem zastupitelstva bylo vymezit nově plochy veřejné zeleně v centrální části obce. K takovému excesu (obdobnému jako v případě řešeném NSS v rozsudku ze dne 10. 2. 2023, č. j. 5 As 279/2021 -30, v němž zastupitelstvo rozhodlo o pořízení změny územního plánu za účelem výstavby profesionální hasičské stanice, ale v průběhu pořizování územního plánu došlo k doplnění výškového regulativu k plochám výroby a skladování) však v posuzovaném případě nedošlo a navrhovatelka ani nic takového netvrdí. Nutno podotknout, že úpravy a doplnění původního návrhu změny územního plánu či jeho změny jsou podstatou celého procesu, kterou navrhovatelka svou argumentací zcela popírá.
49. Krajský soud mohl při přezkumu změny č. 1A v rozsahu uplatněných návrhových bodů posuzovat pouze to, zda výsledná regulace odpovídá rámcově původnímu záměru zastupitelstva ve znění pokynů k úpravě po vrácení návrhu pořizovateli, resp. zda ze schváleného obsahu a pokynů zastupitelstva rámcově vychází. Jelikož však předmětem přezkumu není celá původně plánovaná změna územního plánu, ale pouze etapa 1A, nemůže soud porovnávat, zda změna č. 1A a 1B v souhrnu odpovídají původně schválenému obsahu změny č.1 územního plánu Kněžpole, jak požaduje navrhovatelka. Kromě toho by tím za navrhovatelku dohledával konkrétní argumenty pro zrušení napadeného OOP, čímž by porušil dispoziční zásadu, kterou je povinen v řízení o přezkumu opatření obecné povahy zásadně respektovat.
50. Soud však námitku navrhovatelky shledal částečně důvodnou, neboť zastupitelstvo rozdělilo změnu územního plánu na dvě etapy s tím, že průmyslový areál bude předmětem druhé etapy. Podle pokynů zastupitelstva tedy změna č. 1A nemá provádět změny územního plánu v plochách průmyslového areálu. Přesto napadené OOP aktualizuje zastavěné území také v ploše V 28, která jím nemá být měněna. Výslovně pak uvádí, že plocha L263 je nově vymezené zastavěné území a označuje ji jako plochu návrhovou, resp. lokalitu změn. Pokud však zastupitelstvo určilo, že změna územního plánu ve vztahu k průmyslovému areálu bude provedena až v druhé etapě, pak pořizovatel nemohl zahrnout nově vymezené zastavěné území L263 do změny č. 1A. Kromě toho soud při posuzování námitek zjistil, že vymezení plochy L263 je v rozporu s odůvodněním napadeného OOP, v němž se na str. 54 v kapitole 3f., Vyhodnocení účelného využití zastavěného území a vyhodnocení potřeby vymezení zastavitelných ploch, výslovně uvádí, že změna č. 1A odstraňuje konflikty v nepřesně vymezených stávajících (stabilizovaných, stavových) plochách jak v zastavěném území, tak i mimo zastavěné území obce, a to „mimo konflikty v průmyslovém areálu, které budou řešeny v samostatné Změně č.1B“. Nově vymezené zastavěné území v ploše V 28 tedy rovněž odporuje tomuto zdůvodnění. V tomto rozsahu proto krajský soud napadené OOP zrušil, aniž by se dále zabýval námitkami, podle kterých nebylo vymezení zastavěného území na části plochy V 28 v souladu se zákonem, tedy věcně správné.
51. S ohledem na vše shora uvedené však krajský soud v souvislosti s rozdělením změny č. 1 na dvě části nepřisvědčil navrhovatelce, že by takový postup byl nezákonný. Na tomto místě znovu upozorňuje, že navrhovatelka nemá právo na to, aby obec přijala rozhodnutí o změně územního plánu v takovém rozsahu, v jakém to navrhovatelka požaduje. Tyto závěry platí také pro otázku rozdělení změny územního plánu na dvě etapy. Navrhovatelka nenamítá, že by tento postup vedl např. k obejití zákonných požadavků na vyhodnocení vlivů na životní prostředí, či že by se jednalo o tzv. salámovou metodu, v jejímž důsledku se odpůrkyně, resp. pořizovatel účelově vyhýbají posouzení celkové dopravní zátěže v obci (např. rozdělením komunikační sítě na několik dílčích částí; navrhovatelka naopak vztahuje dopravní zátěž pouze k provozu průmyslového areálu) a podobně. Jinými slovy navrhovatelka netvrdí, že by při pořízení obou změn územního plánu společně muselo být provedeno nějaké konkrétní zákonem požadované posouzení dopadů přijatých změn, zatímco při postupném pořizování změn takové hodnocení prováděno nebude. Proto její výtky vůči uvedenému postupu nemohou vést ke zrušení napadeného OOP.
52. Krajský soud shledal částečně důvodnou také námitku nepřezkoumatelnosti napadeného OOP, a to v rozsahu změny L204, tedy změny plochy PZ na plochu PV 124. Pro přehlednost soud předně poukazuje na dotčenou plochu PV 124, kterou na následujícím výřezu z Hlavního výkresu Územního plánu Kněžpole po změně č. 1A označil červeným kruhem:
[OBRÁZEK]
53. Z provedeného dokazování a ze zobrazení plochy v grafické příloze napadeného OOP vyplynulo, že plocha PV 124 byla vymezena na pozemcích parc. č. X a st. XA.
54. Navrhovatelka brojila proti vymezení této plochy již v námitkách proti prvnímu návrhu změny č. 1 Územního plánu Kněžpole a rovněž v námitkách proti návrhu změny č. 1A. V námitkách upozorňovala, že nejde pouze o opatření k zajištění nezbytné dopravní vybavenosti, tedy zlepšení bezpečnosti silničního provozu, ale o rozšíření komunikace nutné ke kolaudaci výrobní haly v průmyslovém areálu a že tím dojde ke zvýšení dopravní a hlukové zátěže v dotčené lokalitě. Samotné opatření obecné povahy a jeho obecné odůvodnění neuvádí nic k důvodům vymezení plochy PV 124, to vyplývá až z vypořádání uplatněných námitek. Uvádí se v něm, že důvodem změny části plochy PZ na plochu PV je skutečnost, že jde o nezbytnou dopravní infrastrukturu, která má zajistit provedení opatření ke zvýšení bezpečnosti silničního provozu. Dále odpůrkyně rozvádí, že v procesu územního plánování nelze požadovat neměnnost způsobu využití regulovaných ploch.
55. Odpůrkyně tedy nijak nereagovala na navrhovatelčiny námitky, podle kterých změna L204 umožňuje rozšiřování provozu v průmyslovém areálu. Soud nemůže vyloučit, že rekonstrukce zahrnující rozšíření stávající vozovky povede k tomu, že dopravní napojení průmyslového areálu bude dostatečné i pro další stavby, tedy že bude zajištěno vyhovující komunikační napojení pro další rozvoj průmyslového areálu bez realizace plánovaného obchvatu. Posoudit tuto námitku však s ohledem na nepřezkoumatelnost odůvodnění napadeného OOP však nyní nelze. Pokud by tomu však tak skutečně bylo (že změna plochy PZ na plochu PV umožňuje kolaudaci některých staveb v průmyslové areálu a jeho další rozšiřování), pak by odpůrkyně i v tomto rozsahu vybočila z vymezeného předmětu změny č. 1A, neboť zastupitelstvo jasně deklarovalo, že řešení otázek souvisejících s průmyslovým areálem bude předmětem regulace druhé etapy (změny č. 1B). Jeho dopravní napojení pak od něj nelze oddělovat. V tomto rozsahu je proto návrh rovněž důvodný. Dalšími námitkami týkající se regulace plochy PV 124 se soud nezabýval, neboť by to s ohledem na vyslovené závěry bylo předčasné.
56. Ve zbytku však již soud nesdílí názor navrhovatelky, že napadené OOP je nepřezkoumatelné. Pokud navrhovatelka odpůrkyni v různých částech návrhu bez bližší konkretizace vytýká, že vypořádání jejích námitek bylo zmatečné či nedostatečné, pak krajský soud upozorňuje, že jeho úkolem není vyhledávat za navrhovatelku, které dílčí námitky neměly být přezkoumatelně vypořádány. Navrhovatelka měla v návrhu specifikovat, s jakou její argumentací se odpůrkyně nevypořádala (což také částečně učinila, a krajský soud se proto s těmito námitkami dále podrobně vypořádal). K té části námitek nepřezkoumatelnosti, které navrhovatelka neupřesnila, soud ve stejné míře obecnosti konstatuje, že nepřezkoumatelnost napadeného OOP na základě uplatněných námitek neshledal.
57. V části C) námitek uplatněných k prvnímu návrhu změny ÚP Kněžpole v roce 2020 navrhovatelka uvedla pouze to, že dokumentace ke změně č. 1 je zmatečná a nepřehledná a z mapových podkladů nejsou změny rozpoznatelné, chybí odstupy staveb a ploch BI od výroby a skladování atd. Odpůrkyně částečně vyhověla s tím, že pro lepší orientaci v grafické části změny nechá doplnit vrstvu s katastrální mapou a v textové části se doplní popis navrhovaných změn a dále upraví další nepřesnosti za účelem lepší orientace a větší přehlednosti. Je tedy zřejmé, v čem navrhovatelce částečně vyhověla (ostatně z návrhu vyplývá, že i navrhovatelce je to zřejmé, neboť v prvním odstavci na str. 6 výslovně uvádí, čím konkrétně jí odpůrkyně vyhověla). Soud rovněž nemůže přisvědčit, že tuto stručnou a obecnou námitku odpůrkyně nevypořádala. K této námitce totiž dále uvedla, že složitost změny vyplývá z požadavků, které na ni klade právní úprava. Jinými slovy, odpůrkyně jasně uvedla, jak návrh změny č. 1 upraví, aby byl přehlednější, tedy v čem navrhovatelce částečně vyhověla. Ve zbývající části pak vysvětlila, proč nemůže udělat více pro to, aby byla přijímaná změna územního plánu přehlednější. S ohledem na obsah námitky považuje krajský soud takové odůvodnění za srozumitelné a dostatečné.
58. Soud nepřisvědčil navrhovatelce, že byla odpůrkyně povinna zabývat se proporcionalitou zásahu do navrhovatelčiných práv i bez námitky (srov. přiměřeně rozsudky NSS ze dne 7. 10. 2011, č. j. 6 Ao 5/2011 -43, ze dne 18. 4. 2019, č. j. 9 As 65/2019 -29, či ze dne 13. 1. 2023, č. j. 1 As 283/2021 -34, a v nich odkazovanou judikaturu). Navrhovatelka výslovně netvrdila, že by některá část přijímané regulace nepřiměřeně zasahovala do jejích práv. Konkrétně tvrzeným zásahem do navrhovatelčiných práv, u něhož by bylo na místě zabývat se proporcionalitou zásahu do práv navrhovatelky, přestože výslovně neuvedla, že zásah je nepřiměřený, pak byl provoz průmyslového areálu a s tím související doprava, která dosud není vyřešená stavbou plánovaného obchvatu. To však není předmětem nyní přijaté regulace. I tato námitka je proto nedůvodná.
59. Ke zrušení napadeného OOP pak nemůže vést ani obecná námitka, podle které odpůrkyně nezdůvodnila potřebu pořízení změny územního plánu. Navrhovatelka netvrdí, že by pořízení změny územního plánu nebylo potřebné. Naopak tvrdí, že by bylo třeba pořídit dokonce nový územní plán – tím spíše je tedy třeba jej alespoň aktualizovat dle potřeb obce. Dále ani neuvádí, jakým způsobem by tato tvrzená vada měla zasáhnout do jejích práv. Nadto z kontextu odůvodnění celého napadeného OOP vyplývá, že bylo třeba odstranit některé konflikty v území, přizpůsobit územní plán nadřazené územně plánovací dokumentaci a regulovat území z hlediska zajištění podmínek pro další rozvoj obce a kvalitu života obyvatel, nároky na veřejnou infrastrukturu, umožnit další rozvoj podnikání a mnoho dalších.
60. V kontextu tvrzení navrhovatelky, že napadená změna č. 1A je nepřehledná, soud neshledal žádnou nesrozumitelnost, která by mu bránila v přezkumu konkrétně uplatněných námitek. V této souvislosti pak ani v návaznosti na metodiku Ministerstva Životního prostředí a Ministerstva pro místní rozvoj k návrhu na pořízení změny územního plánu zkráceným postupem, č. j. MMR-65283/2021-81, provedenou k důkazu, nezjistil žádné nedostatky napadeného OOP, které by měly vést k jeho zrušení. K rozporu s touto metodikou navrhovatelka konkrétně uvedla, že změna č. 1A neoznačuje konkrétní parcely, kterých se týká, či dostatečné důvody pro přijetí konkrétních změn. Soud však v grafické části nalezl také označení dotčeného území parcelními čísly jednotlivých pozemků (např. v koordinačním výkresu či výkresu doprava, energetika, spoje). Obsah napadeného OOP umožňuje identifikovat, kterých konkrétních pozemků se týká regulace plochy PV 124. K odůvodnění napadeného OOP a potřebě jej přijmout se soud již shora vyjádřil. Tato námitka tudíž není důvodná.
61. Krajský soud se ztotožnil s odůvodněním napadeného OOP v tom, že po rozdělení změny č. 1 na změnu č.1A a 1B nebyla odpůrkyně povinna vypořádávat námitky navrhovatelky týkající se regulace průmyslového areálu (tedy ploch VZ a V 28), neboť ta není předmětem nyní napadené změny č. 1A a bude obsažená ve změně č. 1B. Ze stejných důvodů se tak ani krajský soud nemohl věcně zabývat námitkami, které míří proti regulaci ploch průmyslového areálu, neboť se jedná o námitky mimo předmět tohoto řízení. Krajskému soudu tudíž v řízení o přezkumu změny č. 1A nepřísluší zabývat se (mimo jiné) argumentací navrhovatelky, podle které námitky týkající se průmyslového areálu nebyly vypořádány srozumitelně či dostatečně (např. že navrhovatelce není zřejmé, v čem jí odpůrkyně vyhověla); že v upraveném návrhu změny č. 1 nebyly zapracovány podmínky pro provedení změn v průmyslovém areálu, jak vyplývá z rozhodnutí o námitce, které odpůrkyně vyhověla; že v návrhu není provedena etapizace výstavby na daných plochách a výstavba není podmíněná stavbou obchvatu; či že provozem v průmyslovém areálu dochází k překračování hlukových limitů v obci atd.
62. Stejně tak soud nehodnotil regulaci plochy VZ 95 a PV 127 a s tím související argumentaci navrhovatelky. Navrhovatelka sama uvádí, že se jí změna ve funkčním využití plochy VZ 95 nijak nedotýká. Krajský soud ověřil ze správního spisu, že plochy VZ 95 a PV 127 se nachází vedle sebe na jihovýchodním okraji řešeného území, zatímco nemovitosti navrhovatelky leží v centrální části obce. Výtky navrhovatelky směrem k těmto plochám tudíž nemohou být pro posouzení důvodnosti návrhu relevantní.
63. Zbývající část argumentace navrhovatelky míří proti původnímu územnímu plánu z roku 2009. Jak totiž vyplynulo z provedeného dokazování, územní plán již v roce 2009 stanovil funkční využití a podmínky pro plochy VZ a V 28 (přesněji plocha VZ nebyla ani tehdy novou návrhovou plochou, ale územní plán stanovil podmínky jejího využití), aniž by jejich rozvoj podmínil realizací plánovaného obchvatu DS 27. Navrhovatelka se tak fakticky domáhá, aby nedostatky územního plánu z roku 2009, proti nimž se měla včas bránit již v návaznosti na jeho přijetí, odpůrkyně odstranila přijetím změny územního plánu. Jinými slovy, navrhovatelka nebrojí proti konkrétní regulaci přijaté změnou č. 1A, ale domáhá se, aby v rámci této změny odpůrkyně napravila neuspokojivý stav, který nastolil již původní územní plán. Tímto způsobem však soud do procesu územního plánování zasahovat nemůže.
64. Na tomto místě považuje soud za vhodné odkázat na závěry rozsudku NSS ze dne 11. 8. 2021, č. j. 7 As 357/2020 -29, které přiléhavě reagují na námitky navrhovatelky: „Soudní přezkum slouží k ochraně konkrétních (úpravou dotčených) práv a nemůže vést k tomu, aby soud ve svém rozhodnutí zavazoval odpůrce k nějakému domnělému nejlepšímu řešení. Pokud by tak postupoval, neúměrně by zasahoval do autonomie rozhodování dotčeného subjektu (obce, kraje, atd.). Soud má tedy rozhodovat pouze o tom, zda konkrétní napadená regulace splňuje zákonné podmínky či nikoliv (srov. rozsudky Nejvyššího správního soudu ze dne 24. 10. 2007 č. j. 2 Ao 2/2007 -73, č. 1462/2008 Sb. NSS, ze dne 31. 8. 2011, č. j. 1 Ao 4/2011 -42, ze dne 2. 2. 2011, č. j. 6 Ao 6/2010 -103, ze dne 29. 1. 2020, č. j. 1 As 177/2019 -23).“ Podle NSS nelze „soudní přezkum dílčích změn územního plánu pojímat jako jakýsi obecný nástroj pro komplexní revizi daného územního plánu. Tímto způsobem nelze dosáhnout toho, aby byl již řádně schválený územní plán měněn dle představ stěžovatele. Úkolem správních soudů není stanovit, jakým způsobem má být určité území využito a vnucovat obci určitou variantu územního plánu, či tento jakkoliv dotvářet. Jejich úkolem je bránit jednotlivce (a tím zprostředkovaně i celé politické společenství) před excesy v územním plánování a nedodržením zákonných mantinelů“. Krajský soud se s citovanými závěry zcela ztotožňuje, a proto nemohl navrhovatelce přisvědčit, že odpůrkyně byla v rámci změny č. 1A povinna vyřešit neuspokojivou dopravní a hlukovou situaci v obci související s provozem průmyslového areálu (jakkoliv to lze považovat za nanejvýš žádoucí).
65. Soud se nezabýval námitkami, které navrhovatelka vznesla až při jednání soudu (neumožnění nahlédnout do správního spisu a jeho neúplnost a nepřehlednost; nepořízení záznamu z veřejného projednání přijímané změny územního plánu v souladu s předloženou metodikou; provádění úkonů osobou, která nebyla oprávněnou úřední osobou), neboť tyto námitky neuplatnila již v samotném návrhu (§ 101b odst. 3 s. ř. s. s. ř. s. ).
66. Dále se podrobně nezabýval částí argumentace osob zúčastněných na řízení a námitkami osoby zúčastněné na řízení 3. vznesenými při jednání soudu, neboť s ohledem na vymezení předmětu přezkumu v podaném návrhu nebyly pro věc relevantní. Povědomí o obsahu přijímané změny, které měli (resp. neměli) zastupitelé hlasující o přijetí napadeného OOP, je součástí politické (a případně i soukromoprávní) odpovědnosti konkrétních osob, nikoliv skutečností, která by měla vliv na zákonnost napadeného OOP. Z těchto tvrzení nijak nevyplývá, jak uvedený postup konkrétně zasahuje do práv navrhovatelky či osob zúčastněných na řízení. Stejně tak není zřejmé, proč by měla být změna č. 1A nezákonná proto, že starosta při jejím veřejném projednání ujistil občany, že v průběhu času došlo k prověření zadání změny územního plánu, ale neuvedl, jakým způsobem. Z ničeho nevyplývá, že by se mělo jednat o zásadní pochybení, které by mělo vést ke zrušení celého napadeného OOP.
67. Obdobně byly pro posouzení věci zcela nepodstatné spekulace odpůrkyně, podle kterých je podaný návrh součástí politického nátlaku před blížícími se volbami. Soud zkoumal zákonnost napadeného OOP na základě konkrétně uplatněné argumentace. Spekulace o vedlejších motivech navrhovatelky k podáni návrhu nemohly mít vliv na posouzení důvodnosti této argumentace.
VI. Závěr a náklady řízení
68. Soud shrnuje, že shledal návrh částečně důvodným, a proto zrušil napadené OOP ve vztahu k regulaci ploch L263 a L204, tedy v rozsahu nově vymezeného zastavěného území v ploše V 28 a v rozsahu vymezení plochy PV 124, a to ke dni právní moci tohoto rozsudku (§ 101d odst. 2 věta první s. ř. s. s. ř. s. ). Ve zbytku návrh zamítl (§ 101d odst. 2 věta druhá s. ř. s. s. ř. s. ).
69. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle § 60 odst. 1 s. ř. s. s. ř. s. , podle něhož nestanoví-li tento zákon jinak, má účastník, který měl ve věci plný úspěch, právo na náhradu nákladů řízení před soudem, které důvodně vynaložil proti účastníkovi, který ve věci úspěch neměl. Měl-li úspěch jen částečný, přizná mu soud právo na náhradu poměrné části nákladů. Navrhovatelka byla ve věci úspěšná pouze částečně. Úspěch v tomto řízení však není možné přesně kvantifikovat. Navrhovatelka požadovala zrušit celou změnu č. 1A. Soud jí vyhověl pouze ve vztahu k vymezení zastavěného území na ploše V 28 a vymezení plochy PV 124. Za této situace vyhodnotil úspěch obou účastníků řízení ve věci jako stejný, neboť v části, v níž soud návrh zamítl, byla naopak částečně úspěšná odpůrkyně. Proto žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
70. Osoby zúčastněné na řízení mají právo na náhradu pouze těch nákladů, které jim vznikly v souvislosti s plněním povinnosti, kterou jim soud uložil; případně jim soud může z důvodů zvláštního zřetele hodných na návrh přiznat i náhradu dalších nákladů řízení (§ 60 odst. 5 s. ř. s. s. ř. s. ). Soud osobám zúčastněným na řízení žádnou takovou povinnost neuložil. Není dán ani důvod hodný zvláštního zřetele pro přiznání dalších nákladů řízení. Právo na náhradu nákladů řízení jim proto nevzniklo, čemuž odpovídá výrok IV. tohoto rozsudku.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává u Nejvyššího správního soudu. V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.
Brno 11. srpna 2026
Mgr. Petr Šebek v. r.
předseda senátu