Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

51 A 59/2026 - 30

USNESENÍ

Krajský soud v Praze rozhodl v senátu složeném z předsedy Josefa Straky a soudců Karla Ulíka a Johany Jandusové ve věci

žalobkyně: PhDr. M. J.

bytem X

zastoupená advokátem JUDr. RNDr. Jiřím Exnerem

sídlem Kořenského 1107/15, 150 00 Praha 5

proti

žalovanému: Krajský úřad Středočeského kraje

sídlem Zborovská 81/11, 150 21 Praha 5

za účasti osoby

zúčastněné

na řízení: Kámen Bohemia s.r.o.

sídlem Kutnohorská 394, 251 62 Louňovice

v řízení o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 23. 6. 2026, č. j. 083308/2026/KUSK, o návrhu žalobkyně na přiznání odkladného účinku žalobě,

o návrhu žalobkyně na přerušení řízení,

takto:

I. Návrh žalobkyně na přiznání odkladného účinku žalobě se zamítá.

II. Žalobkyni se ukládá povinnost zaplatit do tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí České republice – Krajskému soudu v Praze soudní poplatek za rozhodnutí o návrhu na přiznání odkladného účinku žalobě ve výši 1 000 Kč.

III. Návrh žalobkyně na přerušení řízení se zamítá.

Odůvodnění:

Vymezení věci

1. Městský úřad Říčany (dále „stavební úřad“) rozhodnutím ze dne 20. 4. 2026, č. j. 144816/2026-MURI/OSÚ/00026 (dále „prvostupňové rozhodnutí“), na základě žádosti osoby zúčastněné na řízení (dále „stavebník“) povolil záměr Obchod s produkty z kamene včetně administrativního zázemí, Louňovice na pozemku parc. č. XA v k. ú. L. Stavba zahrnuje dvoupodlažní objekt obchodu a administrativního zázemí o zastavěné ploše 91 m², umístěný v areálu stávající provozovny, převážně v místě původního skladu. Současně stavební úřad stanovil stavebníkovi podmínky pro provedení a užívání stavby, mj. aby se nepoškodily sousední objekty, porosty a příjezdové komunikace s tím, že nezpevněné příjezdové komunikace je nutné během stavby udržovat sjízdné a schůdné, příp. je zpevnit štěrkem nebo panely (podmínka č. 11), a aby během stavby nedocházelo k nadměrnému obtěžování vlastníků okolních nemovitostí (podmínka č. 12). Stavební úřad dále v odůvodnění uvedl, že navrhované oplocení a vjezdová vrata představují drobné stavby, které nepodléhají povolení ve stavebním řízení.

2. Žalobkyně jako spoluvlastnice sousedního pozemku parc. č. XB podala proti prvostupňovému rozhodnutí odvolání.

3. Žalovaný rozhodnutím ze dne 23. 6. 2026, č. j. 083308/2026/KUSK (dále „napadené rozhodnutí“), odvolání žalobkyně zamítl a prvostupňové rozhodnutí potvrdil. K odvolacím námitkám týkajícím se komunikace přes pozemek parc. č. XA a přístupu na sousední pozemek parc. č. XB uvedl, že ve stavebním řízení se posuzuje pouze splnění veřejnoprávních požadavků na dopravní napojení stavby. Spory o existenci, charakter nebo rozsah užívacích práv ke komunikaci je třeba řešit v řízeních podle , o pozemních komunikacích, nebo prostředky soukromého práva. Neukončenost těchto sporů sama o sobě nebrání vydání stavebního povolení. Stavba je přitom umístěna na pozemku stavebníka, do vlastnických práv žalobkyně nijak nezasahuje. Případné občanskoprávní spory o vlastnická či užívací práva nejsou předmětem stavebního řízení.

Obsah podání

4. Žalobkyně se žalobou podle a násl. , (dále „ “), domáhá zrušení napadeného rozhodnutí.

5. Současně podle navrhla, aby soud přiznal žalobě odkladný účinek. Tvrdí, že předmětem povolení nebyl pouze obchodní objekt, ale též doplnění oplocení, včetně možnosti uzavření areálu bránou či závorou. Tyto prvky podle ní mohou být realizovány v trase dosavadního příjezdu k jejímu pozemku parc. č. XB. V případě bezprostředního zahájení realizace záměru stavebníkem tak hrozí fyzické uzavření jediného dosavadního příjezdu k jejímu pozemku a závažné a obtížně vratné omezení možnosti pozemek užívat a obhospodařovat. Podle žalobkyně ani případné pozdější zrušení napadeného rozhodnutí již neobnoví původní faktický stav. Současně hrozí zmaření investice do oplocení s vjezdovou brány vybudovaného na základě dřívějšího povolení stavebního úřadu ze dne 30. 3. 2012 v hodnotě přesahující 100 000 Kč. Žalobkyně má za to, že stavebníkovi by přiznáním odkladného účinku vznikla pouze dočasná újma spočívající v odložení realizace záměru, přičemž nejde o stavbu prováděnou v naléhavém veřejném zájmu. Újma hrozící jí je podle jejího názoru podstatně větší než případná újma ostatním osobám.

6. Žalobkyně dále navrhla přerušení řízení podle do skočení řízení vedeného u Nejvyššího správního soudu (dále „NSS“) pod sp. zn. o kasační stížnosti proti rozsudku Krajského soudu v Praze ze dne 18. 11. 2025, č. j. -62, ve věci existence veřejně přístupné účelové komunikace na pozemku parc. č. XC. Žalovaný v napadeném rozhodnutí vycházel právě z dosud pravomocného rozhodnutí o neexistenci veřejně přístupné účelové komunikace při vypořádání jejích námitek týkajících se přístupu k pozemku parc. č. XB. Výsledek kasačního řízení proto může mít přímý význam pro posouzení zákonnosti napadeného rozhodnutí.

7. Žalovaný s návrhem na přiznání odkladného účinku žalobě nesouhlasí. Uvádí, že žalobkyně dostatečně neosvědčila existenci hrozící újmy. Její tvrzení vycházejí pouze z předpokladů o budoucím jednání stavebníka a nejsou podložena konkrétními skutečnostmi. Žalobkyně nedoložila, že stavebník podnikl kroky bezprostředně směřující k omezení přístupu k jejímu pozemku. Podle žalovaného by naopak přiznání odkladného účinku zasáhlo do práv stavebníka, který již získal oprávnění realizovat záměr na základě pravomocného rozhodnutí. Žalovaný rovněž upozorňuje, že podstatná část argumentace návrhu na odkladný účinek obsahově splývá s žalobními námitkami proti zákonnosti napadeného rozhodnutí, jejichž posouzení náleží až rozhodnutí ve věci samé.

8. Stavebník s návrhem na přiznání odkladného účinku žalobě rovněž nesouhlasí. Uvádí, že tvrzená újma žalobkyně není následkem napadeného rozhodnutí, neboť stavba bude umístěna mimo žalobkyní tvrzenou trasu průjezdu. Stavba tak nijak nemění stávající dopravní ani provozní uspořádání areálu. Sama žalobkyně ve své kasační stížnosti, o níž je u NSS vedeno řízení pod sp. zn. , uvedla, že přístup přes areál byl omezen již od roku 2017 dopravní značkou a následně uloženým stavebním materiálem. Tvrzený průjezd tak nebyl fakticky využitelný již řadu let před vydáním napadeného rozhodnutí. Podle stavebníka by přiznání odkladného účinku žalobě nevedlo k obnovení průjezdu přes areál, odstranění uloženého materiálu ani by žalobkyni nezaložilo žádné právo průjezdu. Pouze by blokovalo realizaci nové budovy. Pozemek žalobkyně je nadále zemědělsky obhospodařován a jeho užívání nebude záměrem nijak omezeno. Tento pozemek navíc sousedí se silnicí I/2 a otázka jeho případného samostatného dopravního napojení je věcí vlastníků a příslušných orgánů. Žalobkyně se ve skutečnosti nedomáhá zachování stávajícího stavu, ale vytvoření nového stavu spočívajícího v trvalém průjezdu přes soukromý provozní areál bez existence služebnosti nebo pravomocně deklarované veřejně přístupné účelové komunikace. Stavebník dále uvádí, že již vynaložil náklady na projektovou a inženýrskou přípravu a přiznání odkladného účinku žalobě by mu způsobilo okamžitou újmu. Oplocení, brány a závory, které jsou technicky oddělitelné od obchodního objektu, představují drobné stavby nevyžadující samostatné povolení. Ani jejich existence podle něj nic nemění na skutečnosti, že samotná povolená stavba nezasahuje do tvrzené přístupové trasy žalobkyně.

9. Stavebník nesouhlasí ani s návrhem na přerušení řízení. Výsledek řízení vedeného u NSS pod sp. zn. není předběžnou otázkou, bez jejíhož vyřešení by nebylo možné rozhodnout o této žalobě. Podle stavebníka může soud samostatně posoudit rozsah povoleného záměru, umístění stavby, obsah správního spisu i vypořádání námitek. Zdůrazňuje, že povolená stavba je technicky i prostorově oddělitelná od sporu o právní režim části pozemku parc. č. XC. V současnosti navíc není na tomto pozemku deklarována veřejně přístupné účelové komunikace, přičemž podání kasační stížnosti tento stav nemění. Podle stavebníka by přerušení řízení (ve spojení s odkladným účinkem) pouze na neurčitou dobu zablokovalo realizaci investice, aniž by žalobkyni zajistilo přístup k jejímu pozemku. Proto považuje návrh za nedůvodný.

Posouzení návrhu na přiznání odkladného účinku žalobě

10. Soud posoudil návrh na přiznání odkladného účinku následovně:

11. Podle soud na návrh žalobce přizná žalobě odkladný účinek, jestliže by výkon nebo jiné právní následky rozhodnutí znamenaly pro žalobce nepoměrně větší újmu, než jaká přiznáním odkladného účinku může vzniknout jiným osobám, a jestliže to nebude v rozporu s důležitým veřejným zájmem

12. Podle se přiznáním odkladného účinku pozastavují do skončení řízení před soudem účinky napadeného rozhodnutí.

13. Při rozhodování o návrhu na přiznání odkladného účinku žalobě soud nepřezkoumává napadené rozhodnutí, avšak zjišťuje existenci uvedených zákonných předpokladů pro přiznání odkladného účinku.

14. Zákon pro přiznání odkladného účinku stanoví celkem tři podmínky:

1) výkon nebo jiné právní následky rozhodnutí by pro žalobce znamenaly újmu;

2) tato újma je pro žalobce nepoměrně větší, než jaká přiznáním odkladného účinku může vzniknout jiným osobám; a

3) přiznání odkladného účinku není v rozporu s důležitým veřejným zájmem.

Tyto předpoklady je nutno naplnit kumulativně, tj. při nenaplnění i jediného z nich nelze návrhu na přiznání odkladného účinku vyhovět.

15. Tvrdit a osvědčit první z předpokladů pro přiznání odkladného účinku žalobě, tj. že výkon nebo jiné právní následky rozhodnutí by pro žalobce znamenaly újmu, je povinen žalobce, který se přiznání odkladného účinku domáhá svým návrhem; nestačí tak v návrhu poukázat na možnost vzniku újmy. Vznik újmy současně musí být v příčinné souvislosti s výkonem napadeného rozhodnutí či jiným právním následkem plynoucím z rozhodnutí.

16. Při rozhodování o návrhu na přiznání odkladného účinku žalobě soud nepřezkoumává v mezích žalobních bodů žalobou napadené výroky rozhodnutí ( ), ale zjišťuje jen existenci uvedených zákonných předpokladů pro přiznání odkladného účinku. Je proto třeba zdůraznit, že v řízení o návrhu na přiznání odkladného účinku žalobě nemůže soud jakkoliv předjímat rozhodnutí ve věci samé ani hodnotit zákonnost napadeného rozhodnutí.

17. V daném případě žalobkyně dovozuje hrozící újmu především z předpokladu, že stavebník doplní oplocení areálu a uzavře dosavadní přístupovou cestu bránou či závorou. Takový tvrzený následek však nemůže nastat v souvislosti s výkonem napadeného rozhodnutí. Předmětem povoleného záměru je obchodní objekt s administrativním zázemím, nikoliv oplocení, vjezdová brána či závora. Stavební úřad na str. 7 prvostupňového rozhodnutí naopak vycházel z toho, že oplocení i vjezdová brána představují drobné stavby nevyžadující povolení záměru. Je tak patrné, že samotná realizace stavby povolené napadeným rozhodnutím žalobkyni oprávnění k přístupu přes pozemek parc. č. XA neodnímá ani stavebníkovi nezakládá oprávnění takový přístup uzavřít. Naopak podle podmínky č. 11 prvostupňového rozhodnutí je stavebník povinen zajistit, aby při provedení a užívání stavby nepoškodil stávající příjezdové komunikace, resp. aby je udržoval během výstavby sjízdné. Tvrzená újma proto postrádá požadovanou bezprostřední příčinnou souvislost s účinky napadeného rozhodnutí (srov. usnesení NSS ze dne 18. 8. 2011, č. j. -90). Přiznání odkladného účinku žalobě by tedy ani nebylo způsobilé předejít tvrzené újmě v rozsahu, v jakém ji žalobkyně spojuje s realizací oplocení, brány či závory na pozemku stavebníka parc. č. XC. Pozastavení účinků napadeného rozhodnutí by zabránilo pouze realizaci povolené stavby obchodního objektu. S ohledem na předmět řízení v této věci soud upozorňuje, že odkladný účinek neslouží k vytvoření či potvrzení právního titulu k průjezdu přes cizí pozemek ani k zatímnímu vyřešení sporu o existenci veřejně přístupné účelové komunikace.

18. Stejný závěr platí pro tvrzené zmaření investice do oplocení a vjezdové brány na pozemku žalobkyně. Návrh nevysvětluje, jak by realizace povoleného obchodního objektu měla sama o sobě způsobit znehodnocení těchto staveb. Odkladný účinek přitom nemůže sloužit k ochraně před zásahy, k nimž již došlo před vydáním napadeného rozhodnutí, nýbrž slouží k ochraně jen před újmou vyvolanou výkonem nebo jinými právními následky konkrétního napadeného rozhodnutí.

19. Nadto žalobkyně ani dostatečně konkrétně nevymezila intenzitu újmy, která by jí měla znemožněním přístupu na pozemek parc. č. XB přes pozemek parc. č. XA vzniknout. Uvedla pouze obecně, že by byla omezena možnost pozemek užívat a obhospodařovat. Neuvedla však, jakým konkrétním způsobem a v jakém rozsahu pozemek užívá, jak často a jakými vozidly na něj potřebuje vjíždět, zda by nemožnost tvrzené trasy vedla k přerušení konkrétní činnosti, ani jaké věcné či majetkové následky by z toho v období do rozhodnutí soudu plynuly. Takto obecné tvrzení soudu neumožňuje posoudit reálnost ani závažnost namítané újmy. Je přitom na navrhovateli, aby újmu individualizoval, konkretizoval a alespoň osvědčil; soud jeho tvrzení nemůže domýšlet (srov. usnesení NSS ze dne 13. 10. 2020, č. j. -24).

20. Soud v této souvislosti přihlédl rovněž k tomu, že shodně jako ve věci vedené pod sp. zn. z mapových podkladů katastru nemovitostí vyplývá, že na pozemku parc. č. XB se nenachází žádná stavba a že tento pozemek přímo sousedí se silnicí I/2, ulicí Kutnohorskou. Tyto skutečnosti samy o sobě neřeší právní ani technickou možnost zřízení sjezdu z této silnice a soud ji v nynější fázi řízení ani neposuzuje. Ve spojení s nekonkrétností návrhu však uvedená zjištění dále oslabují tvrzení, že přerušení průjezdu právě přes pozemek parc. č. XA by pro žalobkyni představovalo závažný a obtížně vratný zásah (srov. usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 13. 2. 2023, č. j. -38, odst. 14). Soud pro názornost předkládá výřez katastrální ortofotomapy, na kterém je pozemek žalobkyně parc. XB vyznačen červeně. Pozemek parc. č. XA s průmyslovým areálem se nachází západně od tohoto pozemku. Ulice K. pak vede severně od žalobkynina pozemku:

(obrázek vypuštěn z důvodu anonymizace)

21. Soud proto uzavírá, že žalobkyně neunesla povinnost tvrdit a osvědčit, že výkon nebo jiné právní následky napadeného rozhodnutí by pro ni znamenaly újmu ve smyslu Nebyla-li splněna již tato první zákonná podmínka, soud se pro nadbytečnost nezabýval poměřováním újmy žalobkyně s újmou, která by přiznáním odkladného účinku mohla vzniknout jiným osobám, ani otázkou rozporu s důležitým veřejným zájmem, a návrh na přiznání odkladné účinku žalobě zamítl.

22. Návrh na přiznání odkladného účinku podléhá soudnímu poplatku ve výši 1 000 Kč podle položky 20 sazebníku soudních poplatků, který je přílohou , o soudních poplatcích. Povinnost zaplatit tento poplatek vzniká dnem právní moci rozhodnutí, jímž bylo o návrhu rozhodnuto a v němž byla navrhovateli povinnost poplatek zaplatit uložena (srov. usnesení rozšířeného senátu NSS ze dne 4. 6. 2024, č. j. -21, č. 4616/2024 Sb. NSS). Poplatek je podle § 7 odst. 1 zákona o soudních poplatcích splatný do tří dnů od právní moci tohoto usnesení. Soudní poplatek je možno uhradit na účet soudu č. 37038729111/0710 s uvedením variabilního symbolu: 5133005926 nebo v hotovosti na pokladně soudu.

Posouzení návrhu na přerušení řízení

23. Podle předseda senátu řízení usnesením může přerušit, jestliže zjistí, že probíhá jiné řízení, jehož výsledek může mít vliv na rozhodování soudu o věci samé nebo takové řízení sám vyvolá.

24. Stavební úřad vycházel na str. 7 prvostupňového rozhodnutí z toho, že povolovaná stavba nezasahuje do části pozemku parc. č. XC, které se týká spor o deklaraci veřejně přístupné účelové komunikace. Právě tento spor je předmětem kasační řízení vedeného u NSS pod sp. zn. .

25. Bez bližší znalosti správního spisu, který nemá soud prozatím k dispozici, lze předběžně uzavřít, že otázka (ne)existence veřejně přístupné účelové komunikace na pozemku dotčeném stavbou není pro posuzovanou věc podstatná. Proto se v této chvíli nejeví, že by řízení vedené u NSS představovalo řízení, jehož výsledek může mít vliv na rozhodování soudu v nynější věci ve smyslu

26. Proto soud v této chvíli neshledal důvod k fakultativnímu přerušení řízení podle citovaného ustanovení a návrh žalobkyně na přerušení řízení zamítl (srov. rozsudek NSS ze dne 21. 4. 2021, č. j. -30, odst. 16).

27. Pokud se po seznámení se správním spisem a při přípravě rozhodnutí soudu ve věci samé ukáže, že je na místě vyčkat na výsledek řízení vedeného u NSS, soud opětovně zváží přerušení řízení, případně může vyčkat na rozhodnutí NSS též neformálně (srov. rozsudek NSS ze dne 17. 8. 2022, č. j. -26, odst. 8).

Poučení:

Proti tomuto usnesení není kasační stížnost přípustná.

Praha 25. srpna 2026

Josef Straka v. r.

předseda senátu

Shodu s prvopisem potvrzuje: A. Ř.