Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

21 Cul 2/2026

21 Cul 2/2026-8

USNESENÍ

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Pavla Malého a soudců JUDr. Marka Cigánka a Mgr. Miroslava Hromady, Ph.D., o návrhu navrhovatelky MK holding s.r.o. se sídlem v Praze 9 – Černém Mostě, Ocelkova č. 643/20, IČO 27152430, zastoupené JUDr. Josefem Srbou, MBA, advokátem se sídlem v Praze, Mezibranská č. 1579/4, podaném proti Vrchnímu soudu v Praze, na určení lhůty k provedení procesního úkonu, ve věci vedené u Vrchního soudu v Praze pod sp. zn. , takto:

Odůvodnění:

1. Návrhem ze dne 31. 8. 2026, doručeným Vrchnímu soudu v Praze dne 2. 9. 2026, se navrhovatelka domáhala, aby Vrchní soud v Praze „postupoval procesně předpokládaným způsobem a v intencích naznačených v přípise Nejvyššího soudu ze dne 07.10.2024 a procesně správným způsobem zajistil vydání rozhodnutí o vznesené námitce podjatosti všech soudců Vrchního soudu v Praze, neboť toto rozhodnutí je předpokladem pro rozhodnutí o tzv. delegaci nutné ve smyslu , o které nemohlo být rozhodnuto“, tedy aby Vrchní soud v Praze „vydal usnesení, kterým určí lhůtu k provedení požadovaných a zákonem předpokládaných úkonů, nezbytných k rozhodnutí o vznesené námitce podjatosti všech soudců Vrchního soudu v Praze, tzv. systémové námitce podjatosti“, neboť o této námitce, obsažené již v odvolání žalobkyně ze dne 23. 4. 2024, dosud nebylo rozhodnuto.

2. Nejvyšší soud, který je příslušný k projednání návrhu [ část věty před středníkem , o soudech, soudcích, přísedících a státní správě soudů a o změně některých dalších zákonů , ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ “)], dospěl k závěru, že návrh není důvodný.

3. Podle upravuje postup soudu a účastníků v občanském soudním řízení tak, aby byla zajištěna spravedlivá ochrana soukromých práv a oprávněných zájmů účastníků, jakož i výchova k dodržování smluv a zákonů, k čestnému plnění povinností a k úctě k právům jiných osob. Podle v řízení postupuje soud předvídatelně a v součinnosti s účastníky řízení tak, aby ochrana práv byla rychlá a účinná a aby skutečnosti, které jsou mezi účastníky sporné, byly podle míry jejich účasti spolehlivě zjištěny. Ustanovení tohoto zákona musí být vykládána a používána tak, aby nedocházelo k jejich zneužívání.

4. Má-li účastník nebo ten, kdo je stranou řízení, za to, že v tomto řízení dochází k průtahům, může podat návrh soudu, aby určil lhůtu pro provedení procesního úkonu, u kterého podle jeho názoru dochází k průtahům v řízení (§ 174a odst. 1 věta první zákona o soudech a soudcích). Z návrhu musí být patrno, kdo jej podává (dále jen „navrhovatel“), o jakou věc a jaký procesní úkon se jedná, v čem jsou podle navrhovatele spatřovány průtahy v řízení a čeho se navrhovatel domáhá; dále musí návrh obsahovat označení soudu, vůči němuž směřuje, musí být podepsán a datován (§ 174a odst. 2 věta druhá zákona o soudech a soudcích). Pokud soud, vůči němuž návrh na určení lhůty směřuje, již procesní úkon, u kterého jsou v návrhu namítány průtahy v řízení, učinil, příslušný soud návrh zamítne; stejně tak postupuje, dospěje-li k závěru, že k průtahům v řízení nedochází (§ 174a odst. 7 zákona o soudech a soudcích). Dospěje-li příslušný soud k závěru, že návrh na určení lhůty je oprávněný, protože s ohledem na složitost věci, význam předmětu řízení pro navrhovatele, postup účastníků nebo stran řízení a na dosavadní postup soudu dochází v řízení k průtahům, určí lhůtu pro provedení procesního úkonu, u něhož jsou v návrhu namítány průtahy (§ 174a odst. 8 část věty první před středníkem zákona o soudech a soudcích).

5. V poměrech nyní projednávané věci se z obsahu spisu podává, že Vrchní soud v Praze již učinil procesní úkon směřující k rozhodnutí o vznesené námitce podjatosti, když dne 1. 9. 2026 spis s vyjádřením dotčených soudců (soudců určených k projednání věci opatřením předsedy Vrchního soudu v Praze ze dne 28. 5. 2026) v souladu s předložil Nejvyššímu soudu, o čemž žalobkyni informoval přípisem ze dne 2. 9. 2026. V reakci na tuto výzvu žalobkyně podáním ze dne 4. 9. 2026, doručeným Vrchnímu soudu v Praze dne 7. 9. 2026, soudu sdělila, že na podaném návrhu na určení lhůty k provedení procesního úkonu trvá, neboť „nebyly provedeny všechny procesní úkony, pro které návrh na určení lhůty ve smyslu ust. ZSS učinila“, když podle jejího názoru „by měli být vyloučeni všichni soudci civilního úseku Vrchního soudu v Praze“.

6. Námitky žalobkyně, podle kterých vznesla „systémovou námitku podjatosti“ a spis měl být Nejvyššímu soudu předložen k rozhodnutí o vyloučení všech soudců (civilního úseku) Vrchního soudu v Praze, přehlížejí, že požadavek, aby ve věci jednal a rozhodoval soudce, u něhož není důvod pochybovat o jeho nepodjatosti, se z povahy věci může týkat jen soudců, kterým věc náleží podle pravidel stanovených rozvrhem práce soudu. Z toho vyplývá, že námitku podjatosti lze uplatnit jen ve vztahu k těm soudcům, kteří jsou určeni ve věci rozhodovat; k námitce směřující proti jiným soudcům téhož soudního oddělení soud rozhodující o námitce podjatosti nepřihlíží (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 24. 4. 2007, sp. zn. , usnesení Nejvyššího soudu ze dne 5. 3. 2021, sp. zn. , nebo usnesení Nejvyššího soudu ze dne 10. 5. 2021, sp. zn. ).

7. Protože procesní úkon, u kterého jsou namítány průtahy, byl již učiněn, Nejvyšší soud návrh na určení lhůty pro provedení procesního úkonu podle § 174a odst. 7 části věty před středníkem zákona o soudech a soudcích zamítl.

8. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle věty druhé zákona o soudech a soudcích a , neboť navrhovatelka nemá ve smyslu věty druhé zákona o soudech a soudcích na náhradu případných nákladů řízení právo.

Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 30. 9. 2026

JUDr. Pavel Malý předseda senátu