Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

24 Nd 477/2026

24 Nd 477/2026-17

USNESENÍ

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Romana Fialy a soudců JUDr. Lubomíra Ptáčka, Ph.D., a JUDr. Davida Vláčila v exekuční věci oprávněné Pražská plynárenská Distribuce, a. s., se sídlem v Praze 4, U plynárny č. 500/44, IČO 21031088, zastoupené Mgr. Šárkou Anežkovou Harantovou, advokátkou, se sídlem v Ústí nad Labem, Masarykova č. 1327/45, proti povinné N. M., o zaplacení 7 627 Kč, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 5 pod sp. zn. , o určení místní příslušnosti soudu, takto:

Odůvodnění:

Soudní exekutorka Mgr. Martina Havlová, Exekutorský úřad Praha 10 se sídlem v Praze 9, Českomoravská č. 142/18, podala u Obvodního soudu pro Prahu 5 žádost o pověření a nařízení exekuce pro vymožení pohledávky peněžitého plnění 7 627 Kč, včetně nákladů exekuce, podle pravomocného a vykonatelného rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 5 ze dne 8. 2. 2023, č. j. -70, jehož výrokem II. bylo povinné stanoveno do 3 dnů od právní moci rozsudku zaplatit oprávněné výše uvedenou částku na náhradě nákladů řízení (vedeného ve věci uložení povinnosti vydat plynoměr za účasti pověřeného zástupce).

Obvodní soud pro Prahu 5 usnesením ze dne 28. 7. 2026, č. j. -14, vyslovil svou místní nepříslušnost (výrok I.) a rozhodl, že „po doručení usnesení oprávněné“ bude věc předložena Nejvyššímu soudu k určení místně příslušného soudu, který ji projedná a rozhodne (výrok II.). Uvedl, že povinná má v exekučním návrhu uvedeny tyto údaje: trvale bytem XY, v České republice pak bytem XY. Lustrací v informačním systému základních registrů však bylo zjištěno, že povinná neprochází. Dotazem na Ministerstvo vnitra, odbor azylové a migrační politiky dále bylo zjištěno, že povinná byla registrována v České republice pouze od 16. 4. 2026 do 17. 4. 2026, a to na adrese: XY, adresu v cizině uvedla na XY. V současné době není v evidencích cizineckého informačního systému hlášena k pobytu.

Podle ustanovení , (dále jen „ “), se řízení koná u toho soudu, který je věcně a místně příslušný. Pro určení věcné a místní příslušnosti jsou až do skončení řízení rozhodné okolnosti, které tu jsou v době jeho zahájení.

Podle ustanovení , které se použije i pro exekuční řízení (srov. , o soudních exekutorech a exekuční činnosti, dále jen „exekuční řád“), jde-li o věc, která patří do pravomoci soudů České republiky, ale podmínky místní příslušnosti chybějí nebo je nelze zjistit, určí Nejvyšší soud, který soud věc projedná a rozhodne.

Podle ustanovení § 45 odst. 2 exekučního řádu, místně příslušným exekučním soudem je soud, v jehož obvodu má povinný, je-li fyzickou osobou, místo svého trvalého pobytu, popřípadě místo pobytu na území České republiky podle druhu pobytu cizince. Je-li povinný právnickou osobou, je místně příslušným soud, v jehož obvodu má povinný sídlo. Nemá-li povinný, který je fyzickou osobou, v České republice místo trvalého pobytu nebo místo pobytu podle věty první, nebo nemá-li povinný, který je právnickou osobou, sídlo v České republice, je místně příslušným soud, v jehož obvodu má povinný majetek.

Podle ustanovení vysloví-li soud, že není příslušný, postoupí věc po právní moci tohoto usnesení příslušnému soudu nebo ji za podmínek předloží Nejvyššímu soudu.

V daném případě je zřejmé, že nelze určit soud povinné ve smyslu § 45 odst. 2 exekučního řádu,neboť dle obsahu spisu povinná nemá místo trvalého pobytu ani jakéhokoliv pobytu cizince na území České republiky. Skutečnost, zda má povinná nějaký exekučně postižitelný majetek na území České republiky, který by mohl být po nařízení exekuce soudním exekutorem zajištěn a zpeněžen, vyjde najevo až při činnosti soudem pověřeného soudního exekutora v rámci provádění exekuce. Exekuční soud proto před nařízením exekuce a pověřením exekutora jejím provedením nezjišťuje existenci majetku povinného (k tomu srov. usnesení velkého senátu občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu ze dne 12. 9. 2012, sp. zn. , uveřejněné ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod č. 4, ročník 2013).

Nejvyšší soud v obdobných situacích vychází při určení místní příslušnosti exekučního soudu ze zásady hospodárnosti řízení zakotvené v Z této zásady pak vyvozuje pravidla pro určení místní příslušnosti podle sídla soudního exekutora, nebo určuje místně příslušným ten soud, u něhož bylo exekuční řízení zahájeno (např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 29. 12. 2011, sp. zn. , usnesení Nejvyššího soudu ze dne 29. 11. 2011, sp. zn. , nebo usnesení Nejvyššího soudu ze dne 31. 10. 2014, sp. zn. ). Není ovšem vyloučeno, aby se místní příslušnost exekučního soudu odvíjela v konkrétním případě i od jiné skutečnosti vyhovující zásadě hospodárnosti řízení (např. od místa vzniku pohledávky).

Nejvyšší soud dále v usnesení velkého senátu občanskoprávního a obchodního kolegia ze dne 12. 11. 2014, sp. zn. , uveřejněném ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod č. 11, ročník 2015, vyložil a odůvodnil právní názor, že je-li Nejvyšší soud žádán o určení místně příslušného soudu podle ustanovení na základě pravomocného rozhodnutí, jímž soud prvního stupně vyslovil svou místní nepříslušnost a rozhodl o postoupení věci Nejvyššímu soudu za účelem určení místně příslušného soudu, Nejvyšší soud České republiky určí místně příslušný soud, aniž zkoumá (aniž je oprávněn zkoumat), zda je dána pravomoc českých soudů k projednání a rozhodnutí věci, a že ustanovení odkazem na splnění podmínek předpokládá, že otázkou pravomoci českých soudů, jakož i tím, že podmínky pro určení místně příslušného soudu chybějí, se dostatečně a s kladným závěrem zabýval předkládající soud.

Vzhledem k tomu, že v projednávané věci nelze zjistit skutečnosti rozhodné pro určení místní příslušnosti, Nejvyšší soud po předložení věci Obvodním soudem pro Prahu 5 ( ) podle ustanovení , vycházeje z obsahu spisu a přihlížeje k zásadě rychlosti a hospodárnosti řízení, určil, že věc projedná a rozhodne Obvodní soud pro Prahu 5, u něhož byla podána žádost o pověření exekutora a nařízení exekuce na majetek povinné.

Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 10. 9. 2026

JUDr. Roman Fiala předseda senátu