Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Žiadne známe citácie.
F7B2CB798A8AB40BC1258E8E004D5345.html
HTML · 14.6 KB
No categories available
24 Nd 477/2026
24 Nd 477/2026-17
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Romana Fialy a soudců JUDr. Lubomíra Ptáčka, Ph.D., a JUDr. Davida Vláčila v exekuční věci oprávněné Pražská plynárenská Distribuce, a. s., se sídlem v Praze 4, U plynárny č. 500/44, IČO 21031088, zastoupené Mgr. Šárkou Anežkovou Harantovou, advokátkou, se sídlem v Ústí nad Labem, Masarykova č. 1327/45, proti povinné N. M., o zaplacení 7 627 Kč, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 5 pod sp. zn. 36 EXE 1516/2026 , o určení místní příslušnosti soudu, takto:
Odůvodnění:
Soudní exekutorka Mgr. Martina Havlová, Exekutorský úřad Praha 10 se sídlem v Praze 9, Českomoravská č. 142/18, podala u Obvodního soudu pro Prahu 5 žádost o pověření a nařízení exekuce pro vymožení pohledávky peněžitého plnění 7 627 Kč, včetně nákladů exekuce, podle pravomocného a vykonatelného rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 5 ze dne 8. 2. 2023, č. j. 18 C 58/2022 -70, jehož výrokem II. bylo povinné stanoveno do 3 dnů od právní moci rozsudku zaplatit oprávněné výše uvedenou částku na náhradě nákladů řízení (vedeného ve věci uložení povinnosti vydat plynoměr za účasti pověřeného zástupce).
Obvodní soud pro Prahu 5 usnesením ze dne 28. 7. 2026, č. j. 36 EXE 1516/2026 -14, vyslovil svou místní nepříslušnost (výrok I.) a rozhodl, že „po doručení usnesení oprávněné“ bude věc předložena Nejvyššímu soudu k určení místně příslušného soudu, který ji projedná a rozhodne (výrok II.). Uvedl, že povinná má v exekučním návrhu uvedeny tyto údaje: trvale bytem XY, v České republice pak bytem XY. Lustrací v informačním systému základních registrů však bylo zjištěno, že povinná neprochází. Dotazem na Ministerstvo vnitra, odbor azylové a migrační politiky dále bylo zjištěno, že povinná byla registrována v České republice pouze od 16. 4. 2026 do 17. 4. 2026, a to na adrese: XY, adresu v cizině uvedla na XY. V současné době není v evidencích cizineckého informačního systému hlášena k pobytu.
Podle ustanovení § 11 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb. , občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř. “), se řízení koná u toho soudu, který je věcně a místně příslušný. Pro určení věcné a místní příslušnosti jsou až do skončení řízení rozhodné okolnosti, které tu jsou v době jeho zahájení.
Podle ustanovení § 11 odst. 3 o. s. ř. o. s. ř. , které se použije i pro exekuční řízení (srov. § 52 odst. 1 zákona č. 120/2001 Sb. , o soudních exekutorech a exekuční činnosti, dále jen „exekuční řád“), jde-li o věc, která patří do pravomoci soudů České republiky, ale podmínky místní příslušnosti chybějí nebo je nelze zjistit, určí Nejvyšší soud, který soud věc projedná a rozhodne.
Podle ustanovení § 45 odst. 2 exekučního řádu, místně příslušným exekučním soudem je soud, v jehož obvodu má povinný, je-li fyzickou osobou, místo svého trvalého pobytu, popřípadě místo pobytu na území České republiky podle druhu pobytu cizince. Je-li povinný právnickou osobou, je místně příslušným soud, v jehož obvodu má povinný sídlo. Nemá-li povinný, který je fyzickou osobou, v České republice místo trvalého pobytu nebo místo pobytu podle věty první, nebo nemá-li povinný, který je právnickou osobou, sídlo v České republice, je místně příslušným soud, v jehož obvodu má povinný majetek.
Podle ustanovení § 105 odst. 2 o. s. ř. o. s. ř. vysloví-li soud, že není příslušný, postoupí věc po právní moci tohoto usnesení příslušnému soudu nebo ji za podmínek § 11 odst. 3 předloží Nejvyššímu soudu.
V daném případě je zřejmé, že nelze určit soud povinné ve smyslu § 45 odst. 2 exekučního řádu,neboť dle obsahu spisu povinná nemá místo trvalého pobytu ani jakéhokoliv pobytu cizince na území České republiky. Skutečnost, zda má povinná nějaký exekučně postižitelný majetek na území České republiky, který by mohl být po nařízení exekuce soudním exekutorem zajištěn a zpeněžen, vyjde najevo až při činnosti soudem pověřeného soudního exekutora v rámci provádění exekuce. Exekuční soud proto před nařízením exekuce a pověřením exekutora jejím provedením nezjišťuje existenci majetku povinného (k tomu srov. usnesení velkého senátu občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu ze dne 12. 9. 2012, sp. zn. 31 Nd 200/2012 , uveřejněné ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod č. 4, ročník 2013).
Nejvyšší soud v obdobných situacích vychází při určení místní příslušnosti exekučního soudu ze zásady hospodárnosti řízení zakotvené v § 6 o. s. ř. o. s. ř. Z této zásady pak vyvozuje pravidla pro určení místní příslušnosti podle sídla soudního exekutora, nebo určuje místně příslušným ten soud, u něhož bylo exekuční řízení zahájeno (např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 29. 12. 2011, sp. zn. 4 Nd 392/2011 , usnesení Nejvyššího soudu ze dne 29. 11. 2011, sp. zn. 4 Nd 347/2011 , nebo usnesení Nejvyššího soudu ze dne 31. 10. 2014, sp. zn. 21 Nd 234/2014 ). Není ovšem vyloučeno, aby se místní příslušnost exekučního soudu odvíjela v konkrétním případě i od jiné skutečnosti vyhovující zásadě hospodárnosti řízení (např. od místa vzniku pohledávky).
Nejvyšší soud dále v usnesení velkého senátu občanskoprávního a obchodního kolegia ze dne 12. 11. 2014, sp. zn. 31 Nd 316/2013 , uveřejněném ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod č. 11, ročník 2015, vyložil a odůvodnil právní názor, že je-li Nejvyšší soud žádán o určení místně příslušného soudu podle ustanovení § 11 odst. 3 o. s. ř. o. s. ř. na základě pravomocného rozhodnutí, jímž soud prvního stupně vyslovil svou místní nepříslušnost a rozhodl o postoupení věci Nejvyššímu soudu za účelem určení místně příslušného soudu, Nejvyšší soud České republiky určí místně příslušný soud, aniž zkoumá (aniž je oprávněn zkoumat), zda je dána pravomoc českých soudů k projednání a rozhodnutí věci, a že ustanovení § 105 odst. 2 o. s. ř. o. s. ř. odkazem na splnění podmínek § 11 odst. 3 o. s. ř. o. s. ř. předpokládá, že otázkou pravomoci českých soudů, jakož i tím, že podmínky pro určení místně příslušného soudu chybějí, se dostatečně a s kladným závěrem zabýval předkládající soud.
Vzhledem k tomu, že v projednávané věci nelze zjistit skutečnosti rozhodné pro určení místní příslušnosti, Nejvyšší soud po předložení věci Obvodním soudem pro Prahu 5 (§ 105 odst. 2 o. s. ř. o. s. ř. ) podle ustanovení § 11 odst. 3 o. s. ř. o. s. ř. , vycházeje z obsahu spisu a přihlížeje k zásadě rychlosti a hospodárnosti řízení, určil, že věc projedná a rozhodne Obvodní soud pro Prahu 5, u něhož byla podána žádost o pověření exekutora a nařízení exekuce na majetek povinné.
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 10. 9. 2026
JUDr. Roman Fiala předseda senátu